Síň slávy: První "zaoceánský" vítěz Australian Open
Australian Open začal psát historii jako Grand Slam Asie a Austrálie a Oceánie v roce 1905. Již čtvrtý ročník však přinesl vítězství hráče "z daleka". Byl jím Američan Fred Alexander.Tenisové začátkyFrederick Beasley Alexander, jak znělo jeho celé jméno, se narodil 14. srpna 1880 v Sea Brightě ve státě New Jersey. První zmínky o jeho tenisového kariéře pocházejí již z přelomu století. Na amatérských turnajích se začal objevovat v roce 1899. Navštěvující Princetonskou univerzitu se stal v roce 1900 Meziuniverzitním deblovým šampiónem. O rok později si připsal stejný úspěch i ve dvouhře.Vždy byl však lepším deblista, což se dlouho projevovalo zejména na mezinárodní úrovni. Na US Open 1900 (tehdy U.S. National Championships, pozn. Red.) Si zahrál finále po boku krajana Raymonda Littlea. Identické výsledky si připsal na domácím Grandslamu v letech 1905 a 1906, kdy byl jeho partnerem jiný Američan Harold Hackett. Prvý grandslamový titul a životní sezóna 1908Co nevyšlo na U.S. National Championships ani do třetice, vyšlo na čtvrtý pokus. S Hackettem, v té době už stabilním partnerem a absolventem jiné prestižní americké univerzity - Yalova, se dočkal Alexander deblového titulu v roce 1907. V čistě americkém finále deklasovali 6:2, 6:1, 6:1 Nata Thorntona a Bryana M. Granta .Na domácím Grandslamu se jim podařilo o 12 měsíců později obhájit deblový titul. V Newportu, kde se tehdy hrálo, byl i ve svém prvním singlovém grandslamovém finále. S krajanem Beals Wrightem prohrál 3:6, 3:6, 3:6.Fred Alexander na dobové snímkuSportovní nesmrtelnost si zajistil Alexander v prosinci na Australasian Championships (což byl předchůdce dnešního Australian Open, pozn. Red.) v roce 1908. Jeho dlouhá cesta z východního pobřeží Spojených států amerických nakonec nevyšla nazmar a stal se prvním neoceánskym vítězem této akce. V epickém finále zdolal podceňovaný Američan hubené postavy 3:6, 3:6, 6:0, 6:2, 6:3 favorizovaného Australana Alfreda Dunlopa. Před ním dobyli australský Grand Slam jen domácí Rodney Heath (1905) a Horace Rice (1907) a Novozélanďan Anthony Wilding (1907).Fantastická australská jízda tím ale neskončila. Po boku svého finálového soupeře z dvouhry ovládl i soutěž deblistů. Novozélanďanům G.G. Sharpovi se zmíněnému Wildingovi povolily v boji o titul jen šest her.Domácí deblová dominanceOd roku 1909 sbíral seabrightský rodák úspěchy už jen ve čtyřhře. Vázaly se výlučně na domácí akci U.S. National Championships. V roce 1909 završil se svým nerozlučným parťákem Hackettem vítězný hattrick a aby toho nebylo málo, o dalších 12 měsíců přidali čtvrtý titul za sebou! Až útok na pátý vítězný vavřín v sérii skončil neúspěchem, čímž zároveň skončila úspěšná spolupráce tohoto amerického tandemu.Alexander pokračoval v kariéře iv dalších letech. Po menším ústupu z pozic ještě přece jen vrátil na deblové výsluní. V 37 letech získal po boku 19-letého krajana Harolda Throckmortona titul z U.S. National Championships 1917. O rok později mu poslední finálový pokus po boku starého známého Beals Wrighta nevyšel. Z tenisového světa se stáhl po U.S. National Championships 1920, na kterém nenastoupil na zápas 3. kola proti Američanovi Clarencovi Griffinovi.Úspěchy v kostce a období po ukončení kariéryFred Alexander má na kontě sedm grandslamových titulů, z toho šest deblových. S Haroldem Hackettem mají dodnes své místo v historii. Jejich šňůra sedmi společných finálových účastí mezi deblisty na US Open (1905 - 1911) je stále platným rekordem. S různými partnery má Fred na kontě dokonce deset domácích grandslamových finále, což je rovněž rekordní zápis, který odolal do dnešních dnů. V americkém národním žebříčku byl nejvýše třetí, v neoficiálním světovém sedmý.V roce 1915 napsal Alexander publikaci How to Play Lawn Tennis, která vyšla v rámci série Spalding 's athletic library. V roce 1961 se dočkal zasloužené pocty v podobě uvedení do Mezinárodní tenisové síně slávy. Dožil se krásných 88 let. Zemřel 3. března 1969 v Beverly Hills.