Výsledky vyhledávání v sekci: Články
  • Je tenis o hlavě?

    Tenis se vzhledem ke své technické, tělesné, ale i psychické náročností na jednotlivce řadí mezi ty nejnáročnější sporty. Během své kariéry s míčkem v ruce jsem si vyslechl už tolik komentářů na téma, jak moc je tenis "mentální hrou", "nejdůležitější je hlava", nebo že "technika není podstatná", atd. Detaily mi už nikdo nevěděl vysvětlit. Hraje se tenis opravdu jen "mezi ušima"?Je opravdu hlava tím nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím úspěch tenisty? Pokud, tak nakolik? A co tělesné schopnosti, technika a taktika? Nebylo by zajímavé to rozebrat detailnější, dokonce až na procenta? Asi nejznámější rakouský trenér Günter Bresnik se v našem nedávném, přes dvouhodinovém rozhovoru na toto téma vyjádřil následovně: "Technika je základ. Je to nejdůležitější, co může trenér hráči dát. Pokud nemá potřebné mentální a tělesné vlastnosti, tak v tomto sportu i tak nedosáhne úspěch. A taktiku mají i tak skoro všichni hráči na profesionální úrovni stejnou. "Musel jsem souhlasit. Tenisový šampion se šampiónem nejprve narodí a až poté vypracuje. Hráči bez ambicí, vášně, trpělivosti a bojovnosti nepomůže ani ta nejlepší technika a fyzička. Takový hráč nikdy nedosáhne ani jen poloviční úspěch kolegu se sice špatnými technickými návyky, který ale ve svém DNA má tu správnou směs nejdůležitějších mentálně-tělesných předpokladů. Z diamantu se jednoduše ubrousek udělat nedá. Například takový Rafael Nadal vyčníval v mládežnických kategoriích z davu hlavně díky vysoce nadprůměrným vrozeným mentálním a tělesným schopnostem. S největší pravděpodobností by porazil osm z deseti soupeřů pouze s lopatou v ruce. Proč? Neboť by pro vítězství udělal všechno. On? Ne, jeho tělo a jeho mysl by mu jinou možnost ani nedali. Úspěch jednoduše nosí v sobě. Je třeba si uvědomit a akceptovat fakt, že ne každý se narodí s nastavením a předpoklady Nadala, Federera, Samprase či Djokoviče. Výrok Novaka Djokoviče "chci tutéž věc, kterou jsem chtěl, když jsem měl sedm let. Chci být světovou jedničkou! "To jen potvrzuje. Roger Federer je na tom stejně: "Miluji tenis a vždy jsem to tak cítil .... Vždy jsem měl sen, že se jednou stanu světovou jedničkou ... ". Další tenisová legenda Pete Sampras se vyjádřil: "Nikdy jsem nechtěl být super kluk, barevný kluk nebo zajímavý kluk. Chtěl jsem být kluk, co sbírá tituly. "Bojovnost, cílevědomost, vytrvalost, houževnatost a láska k tomu, co děláme, odděluje průměr od nejlepších nejen v životě, v byznysu, ale i sportu. Jinak to není ani v tenise. Matts Willander, bývalá světová jednička a sedminásobný grandslamový šampion ze Švédska se zas vyjádřil takto: "Vyloučil a zakázal bych tleskání za údery pro vašeho soupeře. Tenis není o úderech, jde o mentální bitvu. Pro mě by to měl být boj bojovníka proti bojovníkovi. "Mats byl bojovník. Ne každý má vlastnosti bojovníka a Mats svými slovy jen potvrzuje slova Güntera Bresnika, že talent na tenis není jen o tělesných schopnostech, ale taky o těch mentálních. Bojovnost, vytrvalost a cílevědomost mezi ně jednoznačně patří. Mentální tenis je jedna z mnoha témat, při které se tenisová veřejnost často "ztrácí v překladu". Je to opravdu komplikovaná, komplexní, ale zato velmi zajímavá téma. Něco jako "slepice či vejce?" Myslím, že chápat, jak to do sebe zapadá, by měl každý trenér, rodič, i hráč, protože podle toho by měla být i upravená celková příprava tenisty. Co-to jsem si na toto téma už v životě přečetl a vyslechl, ale nikdo mi to zatím srozumitelně nedokázal vysvětlit. O chvilku zjistíme proč. Pokud chci někomu něco dokázat a být co nejvíce objektivní, tak musím v první řadě začít od faktů. Pojďme tedy pěkně od začátku. Pravidlo číslo jedna v tenise je přehodit míček nad síť. Pravidlo číslo dvě je trefit ji do kurtu. Zní to sice primitivní, ale toto jsou dva nejpodstatnější principy tenisové hry. Po kontrole, dále v pořadí následuje dva - umístění, tři - rychlost a čtyři - rotace našich úderů. V tomto bodě se už víme bavit io využití taktiky. Připomenu i další důležitý fakt, na který bohužel hráči velmi často zapomínají. To, že nejdůležitějším momentem v tenise je ten první a poslední úder výměny. Pro jednoho hráče se vždy začíná výměna podáním a pro toho druhého zas riternom. Tolik k základním principům. Nakolik procent je tedy úspěch v tenise závislý od hráčových mentálních schopností?VĚDA:VÁHA míčky, DÉLKA rakety, VÝŠKA nadhození, OBSAH vzniklá z rotace trupu a ohýbání nohou, jakož i RYCHLOST švihu, trajektorie (dráha) rakety, správné načasování celého procesu, RYCHLOST a ROTACE míčku, ÚHEL, pod kterým byla odehrána, jakož i finální umístění celého podání, jsou všechno fyzikálně-matematické jevy, veličiny, či jednotky. Tyto jevy jsou z největší části ovlivněny technickým provedením daného úderu, tělesnými schopnostmi, ale také emocemi v daném okamžiku. Z toho nám ale vyplývá, že tenis je na cca 70% technická a na 30% tělesně-mentální hra. Vyplývá z toho i to, že technika je úzce propojena s fyzikou a matematikou. Zákony vědy jen tak klamati. Vraťme se ale k podávajícímu hráči, protože zde začíná celý příběh. Každé podání začíná nadhozem. Signál k rozhodnutí provést tento pohyb přichází z mozku. Koncentraci potřebnou k přesnému nadhození můžeme rovněž považovat za mentální faktor. Nadhození míčku rukou je zase fyzickou aktivitou. Totéž platí o sníženi nohou, rotaci trupu, zvednutí rakety, jakož i následném výskoku a švihu. Toto všechno bych považoval za tělesnou aktivitu. Styl, jakým hráč celý úder provádí, a to od nadhození až po dokončení, zapadá do techniky. Z toho vyplývá, že tenis je na cca 40% tělesnou, 40% technickou a jen na 20% mentální aktivitou. Při dvou stejně zkušené a mentální silných hráčích, vyhraje s největší pravděpodobností ten, který je tělesně zdatnější a lépe kondičně připraven.KONDIČKA A EMOCE:Stav 5:5 ve třetím setu, 30:40 při svém podání, dlouhá výměna, úder v běhu do strany při kterém hráč díky únavě stehenních svalů neudrží rovnováhu, jemně ho odkloní a zahraje 30 centimetrů do autu. Jen drobná nedokonalost v kinetice úderu může způsobit malý aut. Fyzička ovlivňuje techniku. Chyba způsobená díky únavě je jedna věc. Druhá věc je chyba způsobena emocemi. Mozek posílá příkazy do svalů a stačí jen jeden spjat sval, který ovlivní určitá emoce, a hráč pochybí. Strach, hněv, smutek, přemotivovaný, přílišná uvolněnost jsou všechno emoce, které ovlivňují funkci svalů a tím i plynulost kinetické reakce pohybu. Z toho nám jasně vyplývá, že emoce mají silný vliv na kondičku a opačně.Z výše uvedeného nám vyplývá, že obojí, tělesná únava, jakož i emoce, ovlivňují i technické provedení. Technické provedení zas ovlivňuje kinetickou reakci, jakož i sebevědomí a další emoce. Čili svaly ovlivňují hlavu, hlava zas techniku. Hlava ovlivňuje svaly a ty zas techniku. Technika ovlivňuje hlavu i svaly. V stresové situaci, hráč s jednoduchým a plynulým provedením úderů používá a zatěžuje méně svalů, více věří v své údery a tím pádem má i mnohem menší šanci na pochybení. Dokazuje to i studia, kde měli hráči s jednoduchým a plynulým provedením svých úderů v kritických situacích až o 30 až 45% méně nevynucených chyb. Čím méně svalů používali, tím menší byla šance na pochybení. Podobné to bylo při vynucených chybách.PSYCHIKA A ZKUŠENOSTI:V souboji dvou super fit hráčů s optimálními tělesnými danostmi / schopnostmi a připraveností, by s největší pravděpodobností vyhrál ten zkušenější a mentálně odolnější hráč. Mentální tenis je velmi obecný pojem. Nabyté zkušenosti hráče, vrozené mentální vlastnosti, aktuální psychická připravenost, osobnost a charakter hráče ovlivněn okolními vlivy. Právě tyto čtyři různé faktory pravděpodobně nejvíce ovlivňují konečný výsledek zápasu. Všechny jsou velmi propojeny. Přesto je v tenise tak rádi zobecnit házením do jednoho pytle s nálepkou "mentální hra". Při chápání tohoto tématu se tenisová veřejnost včetně hráčů, trenérů, rodičů, jakož i fanoušky nechápajíc detaily "ztrácí v překladu". Inteligence nemá s úspěchem v tenise absolutně nic společného. Spíše naopak, čím více emocí a nápadů hráč má, tím spíše pochybí. Takový hráč by se měl více zaměřit například na čtyřhru, kde by měl mnohem více možností využít své schopnosti. V zápase jeden proti jednomu má hráč během výměn extrémně málo času na rozhodování. Různé taktické variace by měl mít hráč natrénováno a zautomatizované a během výměn se i tak většinou rozhoduje podvědomě. Emoce nahlodávají psychiku hlavně mezi výměnami, když má hráč více času přemýšlet. Méně zkušení hráči se stávají obětí svých emocí a naopak, ti ​​nejlepší hráči mají natrénováno metody, jak držet své emoce pod kontrolou. Právě tyto těžce nabyté zkušenosti by měly zvýrazňovat hranici a určovat rozdíl mezi prvním a desátým, desátým a stým, jakož i stým a pětistým profesionálním hráčem. Mnoho semiprofesionálov umístěných mezi místy 200. až 500. místem v žebříčku ATP je na tom výborně po fyzické stránce, hraje tenis hodný první stovky, jenže jim chybí potřebné zkušenosti a sebevědomí. V tomto případě ale samozřejmě mluvíme o hráčích, kteří již mají své mentální a tělesné schopnosti na výborné úrovni. Prošly velmi hustým sítkem a dokázali že "na to" mají. Na této úrovni rozhodují detaily. Nadal je velmi těžko porazitelný soupeř nejen díky tomu, že je silný po mentální a tělesné stránce, ale také díky svým obrovským zkušenostem. V jeho technice se sice najde pár věcí, které by se daly vylepšit, ale jako celek je jeho technika na velmi dobré úrovni a svým provedením úderů splňuje všechny podstatné pozitivní prvky.EVOLUCE:Váha, délka a rozměry rakety jsou již dlouhá léta skoro identické. Změnil se pouze materiál. Velikost a váha míčky jsou také skoro nezměněny. Rozměr kurtu je stejný. Rozdíly ve fyziologii a anatomii lidského těla jsou naprosto minimální a nemají skoro žádný vliv na potřebu zásadně měnit styl úderů. Ano, asi největší tělesná odchylka může nastat u výšky jedince, jenže výška nehraje žádnou roli co se týče biomechaniky a technického provedení úderů a pohybu. Oba, i vysoký i nízký hráč, mají stejný cíl, být efektivní a úsporní. Evoluce techniky by se podle uvedených faktů vlastně ani neměla řešit. Měla by mít už dávno jasně stanovené normy díky rozpoznání pozitivních a negativních prvků, které je ovlivňují. Vytváříme ji uměle jen my lidé a to neustálou analýzou a opakováním toho, co dělá aktuální světová jednička. Takovým způsobem vzdělávání jsme vždy o deset let pozadu. Čili tvrzení, že správných technických provedení je mnoho, je zavádějící. Pohybem se buď šetří nebo nadrába. Určité pohyby budou vždy limitovat a další zas usnadňovat. Ve zkratce řečeno, do tohoto bodu jsou nejdůležitější tělesné schopnosti a technika. Drtivá většina hry je zautomatizovaná a hráč při ní nemusí přemýšlet. Psychika a taktika přichází v momentě, kdy se hráč rozhoduje o tom, kde podání či úder umístí a jakou rotaci použije. Pokud hráč nemá dostatečné technické a tělesné schopnosti, tak mu hlava moc nepomůže.TECHNIKA:"Jeden z klíčů k úspěchu je sebedůvěra. Důležitým klíčem k sebevědomí je příprava, "Arthur Ashe "Pokud chceš patřit k nejlepším, tak potřebuješ dobrou techniku ​​a možná ještě důležitější je mít dobré oko. Pokud vidíš míček dříve, tak máš více času myslet nad tím jak a kde ji zahraješ, "Rafael Nadal. Tento Nadalův citát bych si ještě doplnit následovně: Pokud vidíš - čteš hru soupeře, tak máš více času na přípravu a tím pádem si efektivnější v provedení svých úderů. "Můj tenis je agresivní, ale netvrdil bych, že je více fyzický než technický. Spoléhám více na techniku ​​než fyzičnost, ale být fit mi samozřejmě vždy pomůže, "dodává. Z toho vyplývá, že dobrá technika plus kondiční připravenost se rovnají většímu sebevědomí / pozitivnějšímu nastavení. Vše je úzce propojeny. Technické limitace, jakož i aktuální psychický stav, mohou na druhé straně značně omezit hráčovu výkonnost, zpomalit jeho celkový vývoj, ale i limitovat jeho maximální potenciál. Desetitisíce tenistů po celém světě si neužívají tenis tak, jak by mohli, jen pro technické limitace. V nejhorších případech jsem byl svědkem, jak zranění způsobená špatnými technickými návyky a následnou frustrací z příliš velkého počtu chyb, odradily hráčů od hraní tenisu, čehož následkem mnozí z nich předčasně ukončili svou kariéru. Začněme znovu od faktů. Tenis je o chybách. Statistiky jsou proto odrazovým můstkem a odrážejí aktuální stav hráče. Závodní tenis se hraje hlavně kvůli vítězstvím, bodem do žebříčků a následnému postavení v žebříčcích. Podle toho se hodnotí i úspěšnost hráče. Matematika zde je velmi jednoduchá. Pokud hráč dělá chyby, tak přehrává. Pokud přehrává, tak nemá body. Pokud nemá body, tak mě slabé umístění v žebříčku. Jelikož technika úderů a pohybu má prsty někdy až v 100% nevynucených a značné části vynucených chyb, tak těžko argumentovat proti tvrzení, že technika je v tenise klíčová. Pokud zařadíme hráčovo špatné rozhodnutí v zápase do taktiky, tak by u závodního juniora byla taktika v průměru zodpovědná za 20 až 40%, technika až za 50 až 90%, fyzička za 10 až 40% a psychika za 20 až 50% všech chyb. U top profesionála by to bylo rozložené trochu jinak. V pořadí 40 až 60% psychika, 30 až 40% kondiční připravenost, 10 až 20% taktika a až potom 10 až 20% technika. Nikdy není pozdě na úpravy. I Nadal i Djokovič stále pracují na detailech. Dobrá technická připravenost (i kondiční) totiž automaticky napomáhá tenistovi zvětšit své sebevědomí, dává větší možnosti využít své údery po taktické stránce a navíc je díky ní hráč šetrnější a méně opotřebovává své tělo po tělesné stránce. Žádný geniální vědec by nevynalezl převratný lék bez finančních a technicko-materiálních prostředků potřebných k realizaci. Ty mu ale někdo musí nejprve dát. Bez nich by byl jeho potenciál limitován tak, jak potenciál tenistu se špatnou technikou. Větší sebavedôvera ve své schopnosti je jeden z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují v důležitých momentech o tom, kdo strhne vítězství na svou stranu. Pokud se na výměny hráčů podívám okem experta, tak skoro každá míček v síti či autě má nejen své technické odůvodnění, ale i technické řešení. To znamená, že technika má prsty v skoro 100% výsledků všech zápasů. U profesionálů to je samozřejmě o něco méně. Samozřejmě. tyto chyby, jakož i technika, jsou ovlivněny kondičkou a psychikou hráče v momentě, kdy úder zahraje. Unavený hráč dříve selže v technickém provedení, jakož i hráč nervózní, hráč bez sebevědomí, zda hráč pod tlakem důležitosti situace. Z toho vyplývá, že tělo a technika jsou nejdůležitější. Psychika (mentální hra) je jen pozitivní nebo negativní ovlivňuje. Velká důležitost je její přikládána hlavně proto, že sebevědomí, emoce a mentální vlastnosti hráče mají v určitém smyslu prsty v skoro každém úderu. Jak se ale nyní z toho vysomáriť? Je logické, že kondiční trenér tvrdí, že kondiční připravenost je to nejdůležitější, sportovní psycholog zas tvrdí, že jsou to psychika a emoce a tenisový trenér zas klade důraz na taktiku a techniku. Musí uživit sebe a své rodiny.LIDSKÝ ORGANISMUS:Je nemožné určit, který orgán je ten nejdůležitější. Je to srdce pohánějící krevní oběh? Nebo plíce, bez kterých srdce nefunguje, či mozek, který řídí všechno? Žaludek, játra a ledviny? Shodných se na tom, že pro život potřebné jsou všechny. Jejich funkce je tak silně propojena a od sebe závislá. V tenise by mozek představoval psychiku hráče, srdce představovalo tělesné schopnosti hráče, plíce představovali techniku, žaludek představoval taktické vzdělání, finance představovali svaly, šlachy, klouby a kosti bez kterých bychom se nikde nepohnuli, sociálně okolní vlivy jakými jsou rodiče, partner, přátelé, trenér, zda tréninkové podmínky představovaly ledviny, játra a žaludek, které dokáží značně znepříjemnit člověku život. Dále vzpomenu životu potřebné činnosti jako dýchání, pití, jedení, vylučování a spánek. Bez každého ze životních varhan na 100% umřeme, jakož i bez každé ze zmíněných životupotrebných činností také na 100% umřeme. Všechny varhany jsou závisle jeden od druhého, nefungovaly by samostatně a tím pádem nemůžeme ohodnotit ani jeden jako důležitější než ten druhý. Tenis se možná vyhrává hlavou, ale bez těla a rakety bychom se nedostali přes první kolo ani na tom nejslabším turnaji, takže ukončím tento článek tím, že tenis není mentální, ale hlavně komplexní sport, kde se musí bratr ohled na tělo, techniku , ale i hlavu hráče.

    05.leden 2020 - Napsal: Redakce

  • Dokáží Federer a Nadal tenisu i ublížit?

    Termíny "ATP a WTA forhend" se v posledních letech stávají v trenérské komunitě více a více populární tématem. V poslední době se o ní po sociálních sítích rozepsali až příliš mnoho "internetových expertů".Tenisové blogy, sociální sítě, či YouTube. Jednoduše vznikl nový termín a tím i nová téma. Oslovilo mě už několik lidí s tím, jaký mám na to odborný názor. Faktem je, že něco jako ATP nebo WTA forhend vůbec neexistuje. Rozdíl ve velikosti, tvaru a stylu provedení nápřahu obecně pojmenovat ATP nebo WTA forhendů je minimálně neprofesionální a amatérské.Pokusím se to co nejjednodušší vysvětlit. Setkání rakety s míčkem (bod kontaktu) je pravděpodobně nejdůležitějším momentem v tenise. Rozhoduje totiž o všem. Jelikož ho ovlivňuje hlavně (ale ne výlučně) to, co se stane před ním, je extrémně důležité brát ohled na přípravnou fázi úderu neboli nápřah. Do stylu úderu samozřejmě zapadá i dokončení (to, co se stane po kontaktu s míčkem). Jenže, v dané situaci se rozebírá hlavně rozdíl nápřahové fáze. Nejčastější rozdíl mezi muži a ženami při úderech od základní čáry spočívá v tom, že ženy (většina z nich) svým nápřahem (špičkou rakety) v počáteční fázi nejen zajíždějí za svou hlavu, ale později i překračují linii svých ramen.Některé to se zacházením za hlavu a také linii ramen provádějí více. Například Sloane Stephensová, Julia Görgesová, Naomi Osaková, Karolína Plíšková či Belinda Benčičová. Některé hráčky zas svým nápřahem jen jemně protínají linii ramen. Například Simona Halepová, Petra Kvitová, Elina Svitolinová, Bianca Andreescuová, Garbine Muguruzová nebo Ashleigh Bartyová.Některé top profesionálky, například Karolína Muchová, Carla Suárezová Navarrová, Daria Kasatkinová, Angelique Kerberová, Serena Williamsová či Anastasija Sevastovová dokonce při forhendovém nápřahu provádějí špičkou rakety kratší dráhu než někteří ATP hráči. Zmínil bych jména jako Diego Schwartzman, Juan Martín del Potro, Borna Coric zda bývalý forhendový bombardér Fernando González. Jakkoliv, drtivá většina WTA hráček má díky ostrým úhlem (cca 90 °) v zápěstí (mezi raketou a předloktím) a v lokti (mezi předloktím a bicepsům) nápřah v průměru až o 120 - 170 cm delší než muži. Zanášet hlavu rakety za hlavu a linii ramen automaticky prodlužuje dráhu rakety k míčku.Ale, proč to tak je? Člověku by hned logicky napadlo, že díky fyziologickým rozdílům mezi oběma pohlavími potřebují ženy na vyvinutí stejné rychlosti jako muži o něco větší dráhu. Mužští hráči mají tendenci dělat o něco kratší nápřahy, protože jsou prostě fyzicky zdatnější. Ale, to je jen otázka fyziologie a ne stylu nápřahu. Škoda Fabia 1.4 litr s 59 kW potřebuje také větší dráhu na vyvinutí stejné rychlosti jako Audi S5 3 litr s 245 kW. Jenže, při forhendu, jakož i při podání, se po správnosti má maximálně využívat rychlost vyvinutá z uvolněného švihu. Ne energie vyvinutá silou. Čili o sílu "výkonu motoru" až tak nejde. Ženy, tak jako i muži, dokáží vyvinout použitím kratších a kompaktnějších nápřahů dostatečnou rychlost úderů. Proto bude důvod spíše někde jinde, než v tom, že ženy jsou fyzicky slabší. Pokud by totiž potřebovali větší nápřah, není důvod k tomu, aby s ním zacházeli za svoji hlavu a linii ramen. Stačilo by ho prodloužit, tak, jak to dělal Fernando González a využít více energie z nohou. Tím pádem nám teorie o rozdílech ve fyziologii obou pohlaví odpadá.Ve velikosti nápřahu osobně žádný problém nevidím. Forhend se má hrát více přes "páky" jako přes svaly. Spíše je to otázkou načasování, kvality a plynulosti jeho provedení. Po správnosti by měla akumulovaná energie vycházející z nohou a z rotace trupu přenést do míčku nejprve přes břišní a zádové svalstvo, dále přes ramenní kloub, loket, zápěstí, raketu až do míčku. Kinetická dráha ruce s raketou by během tohoto procesu měla být co nejplynulejší a bez zbytečných svalových křečí v oblasti ramene, lokte či zápěstí. Během náprahovej fáze existují negativní prvky, které mohou plynulost této reakce narušit nebo ji limitovat. Ženy sice drží loket dost vysoko a od těla, ale díky ostrým úhlem v lokti a zápěstí hrají i tak většinou při těle. Loket při těle zastaví energii a hráč ji musí produkovat v předloktí a pomocí zápěstí. V tomto případě hráč nepoužívá celu váhu svého těla, ale jen váhu svého předloktí plus rychlost švihu zápěstí. Profesionální hráči nám dokazují, že hrát se tak samozřejmě dá. Jen to má své nevýhody. Proč si tedy život komplikovat, když se to dá i jednodušší?!Dalším důvodem přetížení předloktí je i fakt, že ženy mají tendenci používat západní držení. To je nutí hledat bod kontaktu více při těle. Loket tím jakoby přilepily k tělu. Jelikož v tenise není podstatná "síla" úderu, ale jeho rychlost (km / h) a rotace (rpm / rps), tak z toho logicky vyplývá, že podobným narušením plynulého průběhu švihové fáze se naruší i rychlost rakety. Hráč musí pak zapojovat více svalů předloktí, prsou, ramen, či trupu. Tělo musí na každý z tisíců úderů vyprodukovat mnohem více energie a proto se i rychleji opotřebovává.Muži hrají s vystretejšou rukou, protože při úderu využívají více ramenní kloub.Američanka Sloane Stephensová je ideálním příkladem těchto limitací. Díky svému držení i ostrým úhlem v lokti a zápěstí má extrémně překroucený svaly a jejich úpony v oblasti lokte a zápěstí. Opakování všeho, co dělají profesionální hráči, není vždy nejšťastnějším řešením. Může z toho vzniknout "masovky". Právě tak, jak to dopadlo v ženském tenise s přehnaným využíváním otevřených postavení, západními pozicemi, svislého polohou rakety v počáteční fázi forhendové nápřahu atd. Jako příklad uvedu, že Serena Williamsová má přes 80 kg a při bekhend dokáže vyvinout dostatečnou sílu iz otevřeného postavení. Znamená to, že by to tak měli hrát juniorky, jen proto, že tato hráčka vyhrála tolik Grand Slam? Ne! Určitě jejich nevyhrála kvůli svému otevřenému postavení na bekhend. Vyhrála jejich kvůli své houževnatosti, bojovnosti a dalším vlastnostem, které dělají ze šampionů ... šampionů.Přesto, sestry Williamsovy spolu s několika trenéry vytvořili s otevřeným postavením obrovský boom. Ten trvá bohužel dodnes. Před tím to byl zase boom zavřených postavení. Já vím, lidé rádi opakují od nejlepších všechno. Jakoby měli klapky na očích. Davová psychóza je silná věc. Logika a věda jdou najednou stranou. Podobně a ve velkém to globální funguje s bekhendovým držením rakety při podání (Raonic) i vertikální pozicí rakety při forhendové nápřahu (Federer, Nadal, Wawrinka). Kolik profesionálů se inspirovalo dalšími profesionály a od nich to zas odkukali tisíce dalších trenérů a hráčů po celém světě. Pokud si dobře podíváme počáteční fázi úderů většiny top WTA hráček, tak spatříme, že se snaží imitovat počáteční fázi Federera a Nadala. Raketu mají vzpřímenou a levá - pomocná ruka zůstává při vytáčení poměrně vysoko. Jelikož jsem osobně viděl trenérů učit už osmi- či devítileté děti používat kopii tohoto pohybu, tak to zapadá. Pokud se dítě učí něco nového, tak má tendenci držet raketu pevně. Když budete držet pevně raketu s úhly a v pozici v jaké ji mají na začátku Federer a Nadal, tak automaticky zajdete i vy s raketou za svou hlavu, jakož i linii ramen. A máme tu WTA forhend! Jenže, "problém" spočívá v tom, že Roger a "Rafa" mají zápěstí velmi uvolněné. Po tomto svém počátečním rituálu začnou hned a plynule snižovat špičku rakety dolů vede tím od těla. A tady se mohli "ztratit v překladu" tisíce kopírujících rodičů, trenérů, jakož i hráčů.

    07.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Šarapovová autobiografie stojí za přečtení

    Měli jste možnost číst knihu "Nezastavitelná" od Marie Šarapovová? Pokud ne, dnes jsme si pro Vás připravily její stručný sumář.A teď už k samotné knize. Není dlouhá a dobře se čte, Šarapovová ji věnovala lidem/fanouškům. Začíná se citací od Nelsona Mandely: "Suďte mě podle toho, kolikrát jsem spadl a znovu vstal." Popisuje jak utekli z Černobylu, svého prvního trenéra Judkina v Soči, který velmi rád pil vodku a poradil jí, že jediná šance jak uspět je, jít do USA. Z jejího příběhu je cítit, jaké to měla ze začátku těžké a jakou měla motivaci dostat se na vrchol. Byli chudí a první roky v Bollettieriho akademii na Floridě si pronajímali pokoj za 250 amerických dolarů na měsíc. Tím, že byla velmi snaživá a porážela dívky v akademii, byla hrozbou hlavně pro Jelenu Jankovičovou a Tatianu Golovinovou. Proto ji z akademie vyhodili a na pár měsíců se jí ujal trenér Bangoura. Ten si však nerozuměl s jejím otcem. Agent Max Eisenbud, který byl bývalý hráč a studoval na univerzitě Purdue na základě stipendia, se zmínil, že ho na Marii nejvíce zaujala její soustředěnost.V knize jsou také pasáže, které jsou spíše směšné a těžko uvěřitelné. Hlavně popis, jak vyrostla. Prý se věšela ve dveřích a vsugerovávala si, aby byla vysoká. Díky tomu má prý 188 cm. Akademie byla pro ni jako tenisové vězení a neměla to tam ráda. Věděla však, že právě tudy vede k cesta k jejímu cíli. Robert Lansdorp z Los Angeles, jehož popsala jako velmi přísného trenéra, její dopomohl přejít z juniorského okruhu na ženský okruh. Šarapovová vzpomíná, že tenis který hraje dnes, předváděla už ve čtrnácti letech! Neuvěřitelné! S trenérem Lansdorpom (bývalý kouč Samprase) odehráli "milión" hodin jen z nahazování míčků z koše. Ve finále juniorského Australian Open, kde prohrála se Strycovou, její otec křičel, že pokud vyhraje, dostane 50 000-dolarový bonus od Nike. Nepomohlo. I když hleděla jen na svou cestu, Maria se přece jen inspirovala od jiných hráčů. Například její vítězné gesto - Klečení na kolena - odkoukala od Juana Carlose Fererra.Velmi se mi líbilo jak popisovala vztah k matce. Právě máma ji učila vzdělávat se a dohlížela na její školní výsledky. Vždy četla knihy a zajímala se o světové kultury (podle mého názoru, dohled na hráčovo vzdělání je jeden z nejdůležitějších kroků, aby rostl i po intelektuální stránce). Mnoho rodičů si myslí, že když se jejich dítě rozhodne pro vrcholový sport, tak škola jde stranou - a to je chyba. Zábavný moment přichází, když před Wimbledonem 2004 šla Maria na trénink a omylem šlápla do výkalu lišky. Jeden pán jí řekl, že je to velmi výjimečné a že právě to přináší neuvěřitelné štěstí. Za stavu 1:1 na sety v semifinále proti Davenportové se její otec začal smát. Maria nechápala, co dělá a on jí řekl, že to je proto, že ví, že to celé vyhraje. Že to cítí v kostech.Byla jsem překvapen, že se otevřel fanouškům i s jejím osobními vztahy. Vzpomínala vztah s Dimitrovem a také s basketbalistou Vujačičem. V dalších kapitolách popisuje, jak to bylo s dopingem, jak ji chtělo mnoho lidí potopit a udělit jí čtyřletý trest, což by znamenalo konec kariéry. "Když člověk plánuje - Bůh se směje," píše v knize.Poslední odstavce knihy věnuje nepřátelům a lidem, kteří by ji chtěli ještě zastavit. Prý je chce vidět, jak se o to snaží. Zde je cítit její chladnou stránku a jak ráda někdy rýpe. Myslím si, že autobiografii mohla dopsat v pozitivnější náladě, ale přesto ji jednoznačně doporučuji. Je tam mnoho životních situací, ze kterých se mladí hráči mohou učit.Těšíme se na vaše názory.  

    10.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Generační rozdíly jsou dnes extrémní

    Po úspěšné sérii analýz hráčů přinášíme další velmi zajímavý článek, tentokrát Vám přinášíme pohled na dnešní mládež.Po pozitivním ohlasu na stručné analýzy profesionálních hráčů, které Vám díky našemu webu přinášíme, jsem se rozhodl (když mi to čas povolí) v tom pokračovat i v roce 2020. Snažíme se vybírat zajímavých hráčů, být struční a oslovit každého. Cílem je popsat vybrané profesionální hráče z mého pohledu tak, aby to bylo nejen zajímavé pro tenisové nadšence a tipéry, ale i poučné pro trenéry, rodiče, či samotné hráče. Dnes jsem se pro změnu rozhodl rozepsat o něčem jiném.Mnoho z našich trenérů a hráčů už navštívilo juniorské turnaje Eddie Herr a Orange Bowl, který je považován za neoficiální mistrovství světa juniorů všech kategorií. Na rozdíl od Evropy je na Floridě koncem roku ideální počasí, co mnozí využívají například na předsezónní přípravu. Po tréninku v IMG akademii jsme se šli se svěřencemi najíst. K našemu stolu přišel starý opálený pán, kterého jsem já hned poznal. Nick Bollettieri. Je o něm známo, že se rád vyhřívá na slunci jako ještěrka a nebylo to jinak ani teď. Vedle toho jak si Nick pochutnával na hranolkách s kečupem, hamburgery a zapíjel to vše kolou, mi nedalo nevyužít situaci přísedícího a probrat s touto trenérskou ikonou několik zajímavých témat.Už 82-letý americký trenér v rukou několik světových jedničeka byl a je v branži považován za trenérskou legendu. Měl v rukou hvězdy jako Andre Agassi, Jimmy Courier, Monika Selešová, Mary Piercová, Maria Šarapovová, Daniela Hantuchová, Jelena Jankovičová, Nicole Vaidišová, Sabine Lisická, Sara Erraniová, Tommy Haas, Max Mirnyj, Xavier Malisse, Venus Williamsová, Serena Williamsová, Martina Hingisová, Anna Kurnikovová, Marcelo Ríos, Kei Nišikori a dva roky trénoval i Borise Beckera. Přesto je i dnes snadno dostupný a v IMG akademii, kterou původně sám založil, ho potkat není problém. Nick je stále dost aktivní a momentálně tam plní úlohu mentora. Cena hodinového tréninku s ním se pohybuje od 900 do 1500 USD. Pro zajímavost uvedu, že ty největší jména, také na Floridě působících "dožívajících trenérských dinosaurů", nejsou o nic levnější. Hodina s Rickem MACC, který měl v rukou mladého Andyho Roddicka či Sestry Williamsovy, vás vyjde na 400, nebo trénink s Nickem Savianem, který nedávno trénoval Kanaďanku Bouchardovou, stojí prý až 1000 dolarů. Také jsem slyšel několik různých recenzí na jejich práci. Jakékoliv hvězdy měli tito trenéři v rukou, za hodinu Vám neřeknou určitě víc než jiný zkušený trenér. Za jednu či dvě hodiny se toho hodně vyřešit s novou tváří ani nedá, hlavně když detailněji neznáte hráče a jeho pozadí. Kvality těchto trenérů však spočívají ve zkušenostech. Jsem zastáncem teorie, že trenér, který stojí 15 eur na hodinu, ale nevidí a neví vyřešit problémy, vyjde zákazníka ročně mnohem draže, než trenér který stojí sice 40 eur, ale umí problémy nejen hned najít, ale za několik tréninků i vyřešit. Sám si kupuji raději méně, ale kvalitně. Pohodlné věci, které výnosy a vydrží mi déle. Tak by to mělo být i v tenise, protože čas tenisty ve vývoji je vzácný.Mnoho lidí z Nickova okolí, jakož i on sám se netají tvrzením, že není žádný expert co se týče techniky, ale spíše výborný řečník a motivátor. Na podobné věci měl totiž lidí jako například Pata Doughertyho, který se dlouhá léta věnoval metodice a technické přípravě studentů akademie. Základ úspěchu celého jeho projektu na Floridě vidím v tom, že šikovně využil finance jiných na vybudování potřebných objektů, zakotvil na správné geografické poloze a následně se zaměřil na stěhování mladých talentů z celého světa.Jak jsem již zmínil, tak při rychlém "fastfood" obědě jsme prohodily pár vět. Zeptal jsem se ho, že kdyby mi měl poradit jen jednu jedinou věc, kterou považuje jako trenér tolika grandslamových vítězů za nejdůležitější, co by to bylo. Chytil mě za rameno, podíval se mi do očí a řekl. "Naslouchej svým svěřencům. Buď otevřený vůči svým svěřencům, můj příteli. Pokud budeš příliš mluvit a neposlouchat, tak ti unikne to nejdůležitější. Každý z nich je jiný. Agassi mi přišel na trénink a řekl:, Nicku, víš, že dnes musíme trénovat později, neboť mám dohodnutého kadeřníka ?! 'Becker byl zas úplný opak a sestry Williamsovy vyžadovaly jemný přístup, ale já jsem je jen správně vedl k cíli. Neměnil jsem jim nápřahy ani nic. "Jeho myšlenka má určitě něco do sebe. Jakkoliv, hned mi napadlo, že čím se on vlastně potom přičinil o to, aby se mohl chlubit jejich úspěchy, že jejich trénoval, či dokonce vychoval. "Takže Nicku, pokud tomu dobře rozumím, ty vlastně tvrdíš, že šampióni se šampiony už narodí a je třeba je jen dobře vést ?!" zeptal jsem se. "Absolutně," odpověděl Nick a hned potom na chvilku zmrzl. Moje poznámka totiž směřovala k tomu, že jeho akademie byla úspěšná hlavně kvůli tomu, že zaprvé byla lokalizována na Floridě, kde je většinu roku ideální počasí a podmínky na trénink. Zadruhé měl Nick za sebou sponzory, kteří mu vybudovali výborné podmínky pro hráče. Jako poslední, ale nejdůležitější je, že Nick skautoval a stahoval ty největší talenty z celého světa už jako 8-10-leté a dával jim stipendium. Kdo by odmítl kvalitní tréninkové podmínky, v pěkném prostředí, s teplotou 18 - 30 ° C celou zimu, nedaleko pláže a zdarma?Přirovnám to k fotbalovému mužstvu Manchester City, kde trenér dostane od arabského sponzora skoro neomezený rozpočet na vyskládání týmu s možností jejich trénovat v těch nejlepších podmínkách. Šance, že s těmi nejtalentovanějšími hráči přijde i úspěch je značně vyšší, jakoby musel "vymakať" průměrných hráčů, kteří mu přijdou do rukou na hrbolatém vesnickém trávníku. On však celou myšlenkou narážel pravděpodobně hlavně na to, že hráči mají jiné povahové a tělesné vlastnosti. Přicházejí z různých poměrů a proto mají i jiné společenské normy a návyky. Způsob komunikace a užívání tréninkových metod jim třeba právě proto přizpůsobovat. Získat si důvěru slyšením jejich názoru.Hlavně dnes je práce trenéra s mládeží náročnější než kdykoliv předtím. Kdysi totiž převládala u trenérů autoritativní metoda výuky, která byla i velmi efektivní. Teď se nad tím jen pousmejem. Ať to zní jako klišé, ale mládež opravdu měla k trenérům a učitelům větší respekt. Dnes je "materiál" mnohem horší. Mladí sportovci jsou méně koordinovaní, méně chápaví, mají slabší motorické schopnosti provádět a učit se nové pohyby a slabou prostorovou orientaci v 5D prostoru. Proč je to tak, vždyť mají k dispozici lepší tenisky, lepší rakety, míčky, jakož i kvalitnější rehabilitaci.VÝCHOVA A SPOLEČNOSTDnes jejich práva zastupují ve všem obětaví rodiče, kteří si po většině s nimi sami doma nevědí rady. Když bylo dítě kdysi vyhozené z tréninku za špatné chování nebo malou snahu, tak mělo doma co vysvětlovat. Dnes si to naopak všechno "vyžere" spíše trenér. Nejen přehnaná politická korektnost je problém. Další brzdou jsou moderní výdobytky techniky.TECHNOLOGIE A POHODLNOSTTechnologie dnes věci sice v mnoha směrech usnadňují, ale tím automaticky i komplikují. Je všeobecně známo, že lehčí život dělá z lidí lenivce. Člověk má dnes pocit, že může dělat milion věcí najednou, ale nakonec nedělá nic pořádně. Naši koncentraci, emoce, jakož i kvalitu práce ovlivňují nejen mobilní telefonáty a sms zprávy, ale hlavně množství aplikací v mobilu, díky kterým naše mysl zpracovává mnoho rozdílných informací v průběhu krátkého času. Děti mají problém s koncentrací hlavně proto, že celý den drží v rukou mobil. Kdyby se jím alespoň trochu vzdělávali, tak by to bylo ještě v pořádku, ale celý den tráví sledováním primitivních "Prank-nachytávek", "směšných videí", sledováním YouTube a poslechem hudby, takže jejich mozek nenasává a neřeší nic, co by nastartovalo jejich rozvoj mozkových buněk tím správným směrem. Na mobilu jsou sice i když procházejí přes přechod pro chodce, pokud jim ale zavoláte, tak paradoxně mobil nikdy nezvednou. Komunikaci zvládají dnes děti totiž lépe už jen prostřednictvím velmi neosobního stylu komunikace a to psaním. Problémy děti dnes neřeší, ale řešení a odpovědi jednoduše vygooglovat. Domácí úkoly píší na notebooku, kde mají nastavené automatické opravování chyb. Hledají snadněji cesty a zkratky k dosažení cíle a tím ztrácejí přirozenou schopnost se přizpůsobovat situacím, řešit problémy, čili v konečném důsledku se jim snižuje i intelekt. Právě díky těmto zkratkám, které v reálném životě dnes mladí lidé aplikují, jsou na tréninku velmi netrpěliví a těžší se s nimi pracuje. Dá se konstatovat, že nová generace bohužel kvůli technologiím spíše hloupne. V realitě a profesionálním sportu se zkratky k úspěchům dělat naštěstí ještě nedají.MÁLO POHYBUNejde jen o mysl, ale také o tělesné schopnosti, které u dětí viditelně upadají. V tenisových školách po světě se místo tenisu spíše učí, která je pravá a levá noha a jaké je boční postavení. Pokud děti i pochopí, co od nich chceme, tak jsou jejich motorické schopnosti tak slabě rozvinuté, že jejich reálné nedokáží převést. Je to tak skutečné a viditelné, že se toho, popravdě, bojím. Možná to má něco společného s tím, že na tréninky nejdou na kole nebo samovolně, ale pouze ve vyhřátém autíčku. Jejich koordinace je slabší možná i proto, že se ve volném čase nevyhýbají šípem z vlastně vyrobených luků a možná tím, že neskáčou a nelezou na prolézačky, ale hrají se doma na gauči PS4 (PS3, či PS5). Tělocvik byl mým nejoblíbenějším předmětem, dnes prý patří mezi ty nejméně oblíbené.NEZÁJEMBuďme upřímní a podívejme se na to, kolik času dnes hráči tráví sledováním tenisu v televizi nebo na internetu. Já jsem se na VHS kazetách sám analyzoval, dokola sledoval a následně v obýváku imitoval podání Samprase a Ivanisevic. Před tréninky a zápasy jsem se motivoval díváním nejlepších výměn svých oblíbených hráčů. Pak jsem skočil na kolo a měřil si čas, za který přijdu na dvorce, doufajíc, že udělám nový rekord. Od začátku tréninku jsem se díky této vizualizační metodě cítil zodpovědnější za to, co dělám. Dnes mnoho mladých tenistů nejmenuje ani pět hráčů z první světové dvacítky a na trénink chodí jen autem s rodiči-taxikáři.Jakkoli, právě proto, že společnost takový vývoj chce a vyhovuje jí to, Nickovu rady nelze brát doslovně. Jeho myšlenka byla cílená. Být efektivnějším a flexibilnějším trenérem. Samozřejmě, odpovědností trenéra zůstává vést své svěřence správným směrem, ale i vhodně jim upravovat, či rozvíjet techniku, strategii hry, taktické vzdělání a další důležité součásti hry. Jednoduše, maximalizovat jejich potenciál a minimalizovat možnost zranění. Jeho radu, více naslouchat a pozorovat své hráče beru jako velmi hodnotný tip nad kterým jsem se i já hlouběji zamyslel. A co dělat s tou mládeží? To už nechám na samotných rodičů, vždyť v konečném důsledku dítě je a bude z největší části vždy jen jejich zrcadlem. 

    10.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Je to venku! Dominika Cibulková se prořekla: Prozradila pohlaví dítěte!

    Chlapeček nebo holčička? Už je to jasné! Dominika Cibulková prozradila pohlaví očekávaného dítěte.Dvě zásadní změny v životě nedávno oznámila Dominika Cibulková. Konec tenisové kariéry a očekávání prvního potomka. Aktuálně je bývalá slovenská tenistka ve 22. týdnu těhotenství.V talkshow Trochu jinak s Adélou se prořekla a poprvé veřejně odhalila pohlaví dítěte. Přišlo to nečekaně u tématu o módě. Když se Adéla ptala na Dominiččin šatník ta odpověděla: "Udělali jsme to ze spodního bytu." Cibulkové máma říkala, že raději z toho mohla být dětský pokoj a v tom to přišlo. "Malý bude mít jen pokoj pro hosty," zahlásila Dominika.Ono je to jedno, hlavně ať je vše Ok a jsou všichni zdraví, to jim přejeme.

    01.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Schmiedlová: "Změna byla správným rozhodnutím"

    Nezpochybnitelnou hrdinkou fedcupového duelu o postup na finálový turnaj v Budapešti byla nečekaně Anna Karolína Schmiedlová.Pětadvacetiletá košická rodačka, která se při předchozích reprezentačních duelech herně i psychicky evidentně trápila, tentokrát Sloveskou tenisovou veřejnost pozitivně šokovala. Nejprve až překvapivě jednoznačně "převálcovala" favorizovanou britskou jedničku Heather Watsonovou, aby po dalším sebevědomém výkonu vybojovala Liptákově výběru rozhodují postupový bodík.Bývalá 26. hráčka světa musela po loňském Wimbledonu absolvovat operaci levého kolena. Předčasný konec sezóny znamenal mimo jiné výrazný propad v žebříčku WTA, ve kterém v současnosti figuruje těsně nad prahem třetí stovky. Schmiedlová se během nucené pauzy rozhodla pro radikální kariérní krok. Po osmi letech téměř nepřetržité spolupráce nabrala odvahu a propustila trenéra Milana Martince. Na uvolněný post angažovala bývalého kouče Magdalény Rybarikové, Petra Hubera. První viditelný plod jejich vzájemné spolupráce měla tenisová veřejnost možnost vidět na vlastní oči v předchozích dnech v bratislavském NTC. Štěstím dojatá Slovenka nedokázala skrýt své emoce ani na pozápasové tiskovce."Stále si to ještě neumím pořádně uvědomit, velmi se z toho vítězství těším. Bylo mým snem ve Fed Cupu ještě něco hezkého uhrát. Po dlouhé době jsem opět hrála dobře a navíc i před domácím publikem. Soupeřce jsem neukázala svou nervozitu a pěkně to dohrála až do úspěšného konce. "Kapitán Lipták na pozápasové konferenci uvedl, že mnohé z Vašeho aktuálního herního projevu, včetně podání, je výsledkem spolupráce s novým trenérem Petrem Huberem."Tentokrát mi to na Fed Cupu vyšlo, při podání jsem se cítila dobře. Nemohu mluvit dopředu, ale kdyby to šlo takto i nadále, byla bych samozřejmě ráda. Pracujeme na tom, hlavně se snažím být klidnější, neukazovat velmi své emoce, myslet co nejpozitivněji. "Výrazně se zlepšily statistické ukazatele především v procentuální úspěšnosti Vašeho druhého servisu. Měnily jste s Huberem jeho techniku?"Ani moc ne. Nový trenér mě podporuje v té hře, kterou hraji. Snaží se vyzvednout moje silnější stránky, ale hru mi velmi nemění. " V souboji s Watsonovou jste odvrátila osm z devíti brejkbalových možností soupeřky. Ve druhé dvouhře jste tyto statistiky ještě vylepšila na devět z deseti stejných hrozeb. Jde o nový standard?"Kéž by. Jsem ráda, že mě po celý duel podání podrželo. Věřila jsem si, cítila jsem, že si jím dokážu pomoci. Doufám, že mi pomůže i v dalších zápasech zvláště když budu čelit kritickým situacím. " Nemáte po tomto výkonu pocit, že ke změně na postu trenéra mohlo dojít už mnohem dříve než po osmi letech?"Takto zpětně nad tím neuvažuji. Pan Martinec mi za ta léta velmi pomohl a nemohu něj nic špatného říct. Bez něj bych nebyla tam, kde jsem. Na druhé straně ta změna mi pomohla, ukázala se jako správné rozhodnutí. Vhod mi v tomto ohledu padla i delší pauza, díky které jsme se s novým trenérem mohli lépe připravit. " Proč jste se rozhodli právě pro Petra Hubera?"Rozumí mé hře. Všechny věci, o kterých mi vyprávěl mi dávaly smysl. Nesnaží se mě velmi změnit, ani nevkládá do mé hry nějaké nové komplikované elementy. Snaží se jen podporovat to, kdo jsem, mou povahu a tomu i naše společné tréninky přizpůsobuje. " Neuvažovali jste nad angažováním zahraničního trenéra?"Nechtěla jsem si komplikovat život. Jsem ráda, že jsem alespoň na chvíli doma, že mohu trénovat v Bratislavě. Zde je můj domov. Jiné řešení by bylo pro mě velmi náročné. " Většina hráček ve Vašem aktuálním postavení v žebříčku WTA si obvykle stanoví za cíl návrat do první stovky."Nemám velké cíle. Těším se z každého momentu, jakým byl i tento fedcupový duel. Zvítězit a postoupit na závěrečný turnaj bylo mým velkým snem. Samozřejmě, že nejlepší by bylo, kdybych se v něm ocitla již dříve, ale nemyslím velmi dopředu a nic konkrétního jsem si ani nestanovila. " 

    09.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Nadal má strach o osud letošních Tokijských olympijských her

    ACAPULCO - Španěl Rafael Nadal má strach, že koronavirus zmaří letošních letní olympijské hry v Japonském Tokiu."Doufám, že je to pod kontrolou, že je objeven lék a že jsou nejistota, psychóza a strach zastaveny. To je nejdůležitější nejen pro olympijské hry, ale celkově hlavně  pro lidstvo, "řekl o víkendu v Acapulcu Španělský fenomén citovaný portálem Tennis 365. "Olympiáda je jednou z nejvýjimečnějších událostí na světě. Být tam je jedinečný zážitek. Místní tenisový turnaj považuji za nejtěžší z hlediska možnosti zvítězit, protože máte během kariéry jen dvě či tři šance, "dodal zkušený rodák z Mallorky.Rafael Nadal by měl absolvovat v Tokiu dvouhru i čtyřhru a uvažuje prý i nad společným mixem s Garbine Muguruzovou. Už dnes má ve sbírce dvě zlaté medaile zpod "pěti kruhů". V Pekingu 2008 ovládl dvouhru, před čtyřmi lety v Riu dobyl po boku Marca Lópeze soutěž deblistů.

    02.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Trenér Miške otevřeně o konci spolupráce s Karolínou Muchovou

    BRATISLAVA - Mohla to by být spolupráce jako z pohádky, na jejímž konci trenér tleská z tribuny své svěřenkyni při korunovaci grandslamové šampiónky. Tvrdá realita byznysu tenisového kolotoče však rozhodla jinak.Manipulace a intriky se postarali o to, že zkušený a respektovaný Slovenský trenér Emil Miške se po tříleté, výjimečně úspěšné spolupráci s Karolínou Muchovou sbalil a přenechal své místo jinému. A to navzdory nesporným zásluhám na spanilé jízdě své svěřenkyně z hlubin třetí stovky až k branám elitní dvacítky ženského žebříčku WTA.Prý vám Muchová při prvním setkání řekla přímo do očí, že chce být světovou jedničkou."Na Slovensku jsem před tím ještě neznal tenistu, která by otevřeně deklarovala touhu stát se světovou jedničkou. Většina z nich to chtěla dotáhnout do první stovky. Vždy jsem tvrdil, že ten, kdo se chce dostat do stovky, trénuje pouze tolik, aby byl alespoň 100. na světě. Nebude mu vadit, když 99 hráčů bude od něj lepších. Ale ten, kdo chce být nejlepší, musí trénovat jinak. To mi u našich tenistů velmi chybělo. Pro trenéra je nejdůležitější vědět, kam má spolupráce směřovat a Kája mi to bez jakéhokoliv zaváhání oznámila. A přitom jsem neviděl v jejím pohledu žádnou pochybnost o tom, co říká. Dlouho jsem takového sportovce hledal a najednou naproti mně seděl. " O Muchové jste už dříve tvrdili, že je pohybově výjimečně nadaná. "Ještě v dětském věku vystřídala množství nejrůznějších sportů. Například i krasobruslení, házenou, dokonce synchronizované plavání. Pohybový talent zdědila po otci Josefovi Muchovi, ligovém fotbalistovi, který ji automaticky naučil i základy tohoto sportu. Získala všestrannost, která byla základem toho, aby se naučila znát a ovládat své tělo. Mohu to dokumentovat zkušeností z našeho prvního společného tréninku. Dvacetiletou hráčku naučenou hrát údery z místa je komplikované měnit. Když však hráli s Kájou Schmiedlovou odříznuté forhendy a já jsem jí řekl, aby napadala míček dříve po odskoku, už v následující výměně bez jakýchkoliv problémů mou připomínku aplikovala. Už tehdy mi Karolína ukázala mnoho věcí, kterými ostatní hráčky v jejím věku nedisponují, přičemž jsem u ní spatřil i obrovský prostor pro zlepšení. "  Zmínili jsme dva základní předpoklady jejího úspěšného vzestupu. Cílevědomost a talent. Tím třetím, kterým se na dvorci nejvíce prezentuje, je kreativita. "Už po prvním společném tréninku jsem dostal pozitivní zpětnou vazbu. Byla nakloněná učit se nové věci, co jsem často nezpozoroval ani u lepších tenistek v jejím věku. V současnosti převládá v ženském tenise tendence prohlubování, vylepšování silných stránek hráček, přičemž se neučí nic nového. Na rozdíl od toho, Kája brala nové věci jako oživení tréninku. Je typem hráčky, která nerada trénuje 500 úderů za sebou. Ale například Skyhook (náročnější varianta smečím z defenzivnější pozice) zvládla již na čtvrtý pokus. Když jsem měl já 16 let a začal jsem to zkoušet po vzoru Andreho Agassiho, výsledkem bylo, že jsem se, úspěšně 'trefil do hlavy a samotný úder jsem zvládl až po půlročním tréninku. " Muchovou jste přebral jako dvacetiletou, kdy se nachází na 240. místě v žebříčku WTA. Na první výsledky Vaší spolupráce jste si ještě museli počkat. "Karolínu jsem přebral zraněnou. Levé zápěstí měla v dlaze a v pravé ruce pociťovala obrovské bolesti. Po dvou turnajových zápasech nemohla vůbec podávat a musela brát léky proti bolesti. Navíc se v té době nacházela v katastrofálním kondičním stavu. Příčinou bylo, že její předešlý trenér s ní chodil z turnaje na turnaj, což mělo za následek, že byla zničená a bez kondice. Po dvou společně absolvovaných akcích si musela dát pauzu a vzápětí jsme šli na měsíční kondiční soustředění, protože už neměla z čeho čerpat. Z tohoto důvodu se propadla až na 350. místo a tento pád jsme za daných okolností neměli jak ovlivnit. " Jaký herní progres zaznamenala během vaší tříleté spolupráce? "Sama Karolína mi řekla mi, že předtím, než jsme začali spolupracovat, pouze běhala a prehazovala míčky. Podání sloužilo jen jako úvodní úder do výměny. Postupně jsme se propracovali k mnohem aktivnějšímu a útočnejšímu stylu. Momentálně dokáže bodovat přímo ze servisu, má, zabijácký 'forhend a disponuje opravdu velkým repertoárem úderů. Ovládá například více typů stopbalů. Pracovali jsme i na věcech, které na ženském okruhu nejsou příliš vídané. " Kreativita jde v tréninkovém procesu obvykle na úkor úderové jistoty. Při jejím uplatňování se během zápasu zvyšuje riziko nevynucených chyb. "To je pravda. Přesto jsem přesvědčen, že největší chybou by bylo, pokud bych jí zakázal být kreativní. Nikdy jsem ji v tomto ohledu neomezoval, nikdy jsem jí neřekl, už nevymýšlej '. Vždy jsem věřil, že když to s kreativitou začne přehánět, tak si to ona sama uvědomí a poučí se. I když ne hned. Negativem trenérů je, že jsou netrpěliví a chtějí hned vše opravovat. Chtějí zabránit svému hráči udělat chybu. Já naopak považuji chybu za nejlepší učební prvek. Mou filozofií je víra v hráčovu inteligenci a v tomto smyslu mě Kája nikdy nezklamala. Nechtěl jsem ji omezovat v tom, co bylo její největší zbraní. Nehraje podle předepsané šablony, čímž je pro soupeřky méně čitelná. Mnozí trenéři mi i ze Štvanice říkali, víš, ona to až příliš kombinuje '. Je to však dlouhodobější proces. Pokud bych ji omezoval, v budoucnu by již nedokázala tak efektivně mixovat požadovaný sled úderů, ani změnu rytmu hry. " I proto by mě zaujala Vaše taktická příprava na zápas. "Zaměřovali jsme se na to, abychom z celého repertoáru jejích úderů vybrali ty správné zbraně. Ale hlavně v tréninkových zápasech pracuji na tom, aby Karolína sama během zápasu poznávala soupeřku a přicházela na to, jak ji zdolat. I když musím přiznat, že v tomto kontextu jde opravdu o dlouhodobý proces, který jsem nedokončil. Do značné míry jde proti aktuálnímu systému koučingu celého ženského tenisu. Osobně jsem byl vždy proti trenérské výpomoci během zápasu. Nemyslím si, že bychom měli ženy degradovat do pozice, ve které by pouze poslouchali mužské trenéry s odůvodněním, že my to víme perfektně a ony tomu nerozumí. Zápas by měl být o hráčce, která je na dvorci sama a sama dokáže rozpoznat vítěznou cestu. Tato osobnost má podstatně větší šanci vyhrávat i v budoucnosti, než hráčka, která pouze pasivně poslouchá rady trenéra. V konečném důsledku je to opět jen ona, kdo se musí před každým jedním úderem rozhodnout, co má v následujícím momentě zahrát. " Proč se na rozdíl od Českých juniorek ty Slovenské nedokáží ve větší míře v ženském tenise prosadit? "Češky mají velkou snahu dotáhnout se výkonnostně na ty nejlepší z nich. Snaží se neustále zlepšovat. Na Slovenský dívkách je znát sebeuspokojení z dosaženého výsledku. Připadá mi, že si už hrají jen to svoje a nepracují na vylepšení vlastní hry. Zřejmě to souvisí s jejich vlastním pohodlným podvědomým přesvědčením o tom, že nejlepší na světě už nebudou. " V čem spočívá problém efektivnosti celého projektu NTC, ve kterém se několik hráček dál výkonnostně nerozvíjí? "Nevidím do práce NTC až tak dobře. Ale určitým problémem může být jistota,, zicher '. Hráči jsou si vědomi jistoty své pozice. Vědí, že nebudou vyhozeni a to jim v podstatě i stačí. Tím zpohodlněli. Bylo by prospěšnější, kdyby prostředí v NTC bylo konkurenceschopnější a byl by na ně vyvíjen větší tlak. Další z příčin je kromě jiných i skutečnost, že někteří trenéři jsou v NTC příliš dlouho. Mám pocit, že ani na ně není kladen výraznější tlak na výsledky jejich svěřenců pod hrozbou rozvázání spolupráce. Mám pocit, že někteří berou svou práci jako rutinní záležitost. " Jak vám změnilo život tři roky trvající cestování po světě s Muchovou? "Nebylo to úplně jednoduché. Když jsem měl 30 let, nepovažoval jsem cestování za přítěž. Mladý člověk se podstatně lépe dokáže vypořádat i s časovými rozdíly, i s neustálou změnou místa pobytu. Díky Karolinému neustálému pokroku na žebříčku a pocitu uspokojení z práce jsem snášel i ve svém věku cestování mnohem lépe. Pokud je v týmu dobrá chemie, člověk to zvládne hravě. V posledních měsících naší spolupráce se tento element postupně vytrácel. Už jsme si tak dobře nerozuměli, vzdalovaly jsme se od sebe a tím pádem i několik aspektů, včetně neustálého cestování, byly pro mě o to náročnější. " Většina trenérů by pak, jak vytáhne svěřenkyni z třetí stovky před dveře nejlepší dvacítky, po takovém náhlém rozhodnutí cítila křivdu. "Takhle to nevnímám. Nedívám se primárně na své ego. Pokud došla Karolína k přesvědčení, že to chce zkusit beze mě, tak rád jí tu zkušenost dopřeji. Vždy ve všem jsem ji nechal si věci vyzkoušet. Já přece nechci, aby se trápila. A pro mě to, mimochodem, také už bylo poslední měsíce trápení. " Pod Vaším vedením získala loni v Soulu svůj premiérový titul na okruhu WTA a v závěru sezóny již figurovala na 21. příčce. Tenisovou veřejnost zpráva o konci úspěšné spolupráce šokovala. Zkuste shrnout příčiny vašeho rozchodu. "Dva a půl roku fungovala chemie mezi námi výborně, rozuměli jsme si. Jezdili jsme na turnaje většinou sami dva, nebyly peníze na další členy týmu. Měli jsme dostatek času si spolu o všem promluvit, sladit se. Bohužel, stalo se to, co se běžně stává i v jiných týmech. Upozorňoval mě na to předem i Vlado Pláteník, že když hráčka překročí práh první stovky a začne vydělávat velké peníze, stane se zajímavou pro různé lidi, kteří začnou cítit šanci se přiživit na jejím úspěchu. Nazývají se manažery nebo oddanými přáteli. V některých případech se stanou životními partnery. V podstatě jde o vynikající manipulátory, kteří se pomocí různých manipulačních technik a intrik přisají na hráče s cílem zvýšit svůj vliv. Potřebují u hráčů dosáhnout pocit závislosti. A to je velké nebezpečí pro týmovou chemii. Manipulátoři dokáží vnutit svůj názor do takové míry a natolik obratně, že i samotný hráč je ve finále přesvědčen, že jde o jeho vlastní rozhodnutí. Trenér s hráčem se začnou názorově rozcházet. Osobně jsem se zaměřoval výhradně na Karolinin výkonnostní růst. Přestože jsem cítil vliv různých lidí, kteří narušily naši komunikaci, nereagoval jsem na tuto politiku, což byla zřejmě chyba. Všímal jsem si, že jsem postupně ztrácel vliv. A proto si myslím, že všichni trenéři vrcholových tenistů by měly být na tuto situaci připraveni. Může se jim přihodit, že se mezi ně a jejich svěřence někdo postaví a dopadne to tak, jak by si to v konečném důsledku nepřál ani trenér ani hráč. " Jaký by měl být trenér, který po vás Muchovou převezme? "Večer při oficiálním rozloučení jsem Karolíně kladl na srdce, na co má dbát při jeho výběru. Měl by to být člověk, který ji vnímá, poslouchá a který se vynasnaží ji poznat. Doufám, že nepřijde autoritativní trenér, který bude její hru měnit podle vlastních představ, aniž ji nechal participovat na rozhodování. Karolínu by měl aktivně zapojit do tvorby tréninkového procesu, do tvorby její hry, i proto, že už sama si je dostatečně vědoma toho, jakým směrem by měla pokračovat. " Sledujete vývoj situace ve věci nového trenéra? "Při odchodu na turnaj do Dubaje byla ještě bez trenéra, ale je možné, že manažer už někoho sehnal." Co děláte od skončení spolupráce s Muchovou? "Momentálně odpočívám od tenisu. Potřebuji možná měsíc, dva, abych trochu, vyhladověl '. Chci trávit čas s rodinou a blízkými lidmi, kteří si mě za poslední tři roky velmi neužili. " Jakou máte představu o další budoucnosti? Chtěli byste trénovat raději domácí nebo zahraniční tenistku? "Nějaké nabídky mi už na stůl přišly. Chci to však zvážit a nic neuspěchat. Zatím nemám žádnou představu. Ani neuvažuji nad tím, jakým směrem bych se chtěl dál ubírat. Možností je několik. Mně se například velmi zamlouvaly semináře, které jsme organizovali s Tomášem Gurským. Velmi mě to obohacovalo přesto, že je to úplně jiná práce než práce tenisového trenéra. "  

    02.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Andre Martin po porážce s Rosolem: "Soupeř hrál bohužel světový tenis"

    BRATISLAVA - Vytoužený bod nezískal ve včejrejčím daviscupovém utkání s Českem pro Slovensko ani lídr Andrej Martin. Prohru s Lukášem Rosolem připsal na vrub skvělého výkonu soupeře."Soupeř hrál světový tenis, ne nadarmo byl v první třicítce žebříčku. Nepodržel mě servis, hlavně ve druhém setu. Nehrál jsem až tak špatně, ale soupeři vyšlo opravdu všechno. Mrzí mě velmi hodně těsných autů z prvního servisu. Za stavu 4:4 ve druhém setu jsem měl vyhrát gem, no skoro vyhranou výměnu jsem poslal centimetr do autu, "řekl Andrej Martin. Slovenského kapitána Dominika Hrbatého mrzelo, že před sobotou není stav vyrovnaný. "Chtěli jsme, aby to bylo 1:1. Nedá se nic dělat, po prvním dnu prohráváme 0:2. Ještě však nic není ztraceno. Doufám, že Filip Polášek s Igorem Zelenayaem v deblu potvrdí své kvality. Uvidíme, koho postaví Češi, zda nechají Veselého vyšťavit nebo ho budou šetřit na dvouhru. Veselý s Rosolem na rozdíl od Kovalika s Andrejem Martinem dnes v rozhodujících momentech neudělali chyby, "uvedl Slovenský lodivod. My samozřejmě doufáme, že to naši kluci již rozhodnou dneska. Budeme jim držet palečky.  

    07.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Petra Kvitová slaví životní jubileum! Popřáli ji i její kamarádi

    Petra Kvitová slaví v neděli své životní jubileum. Přesně před třiceti lety se narodila jedna z nejlepších Českých tenistek samostatné historie. K narozeninám dostala spousty blahopřání, včetně speciálního od přátel z fotbalového Slavie, kteří litovali jen toho, že nebude moci navštívit jejich derby se Spartou. Ahoj Péťo, přejeme ti za celou Slavii k tvým krásným 30. narozeninám všechno nejlepší a hlavně hodně zdraví. Škoda, že tu s námi nemůžeš být na derby a doufám, že nám budeš držet na dálku palce a my tobě v Americe,“ stojí ve videopřání, jež připomnělo také cestu Petry Kvitové na turnaje v Indian Wells a Miami.???? | Své 30. narozeniny dnes slaví jedna z nejlepších tenistek české historie, vítězka Wimbledonu a především velká slávistka @Petra_Kvitova! ???????? Jménem celého klubu přejeme všechno nejlepší jak v osobním, tak i tenisovém životě a brzy na viděnou v Edenu! ♥️ pic.twitter.com/8KU4DxgrYC— SK Slavia Praha (@slaviaofficial) March 8, 2020Na to samozřejměreagovala "Slávistka" Petra:)Kvitové k jejím narozeninám popřáli i mnozí další včetně pořadatelů nejrůznějších turnajů.Highly respected by fellow tennis players & a role model for the sport: No other player received the Karen Krantzcke Sportsmanship Award more often than she did.Happy Birthday, @Petra_Kvitova - it is an honour to welcome our defending champion back in Stuttgart!????#porschetennis pic.twitter.com/hdDQ9ZhUUs— Porsche Tennis (@PorscheTennis) March 8, 2020Sama Petra pak tráví narozeniny v letadle, s čímž se pochlubila na Twitteru. Spending my birthday in the aeroplane but still managing to read most of your messages thanks to wifi! Feeling very loved up here! Thank you everyone ???? pic.twitter.com/Q2IGM2i83X— Petra Kvitova (@Petra_Kvitova) March 8, 2020My ti samozřejmě Milá Petro přejeme také všechno nejlepší..

    08.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Štěpánek promluvil o obrovském neštěstí aktuálních dní: Svět nyní potřebuje něco jiného

    PRAHA - Někdejší Český daviscupový reprezentant Radek Štěpánek (41) již kariéru profesionálního tenisty ukončil, ale ve sportovním prostředí zůstává nadále. 41-letý hráč, kterému v singlovém žebříčku patřila kdysi i osmá příčka, podporoval Český tým i během nedávného daviscupové derby proti Slovensku.Berdych tak jako množství dalších sportovců vzhledem k okolnostem posledních dnů silně apeluje na všechny lidi světa, aby táhli za jeden provaz, dnes už totiž nejde o sport, ale něco mnohem důležitějšího. Ruší se klubové tréninky, sportovní hvězdy opustili tréninková centra a arény jindy plné fanoušků zejí prázdnotou. To vše je následkem pandemie, kterou zapříčinil zákeřný koronavirus šířící se po celém světě."Nyní by mělo jít všechno stranou. Jde o zdraví lidí a o zdraví celého světa. Samozřejmě i sportovci by nejraději hráli dál a nejlépe před plnými tribunami, stejně jako umělci před vyprodanými sály. Bohužel ale svět nyní potřebuje něco jiného: Zbavit se toho obrovského neštěstí, které tu mezi námi koluje, "uvedl někdejší čtvrtý hráč světa deblového žebříčku v rozhovoru pro Novu. Na aktuální nelichotivé situaci se i Štěpánek pokusil najít něco pozitivního: "To, že se nemůžeme stýkat, by nás mělo všechny spojit a měli bychom držet za jeden provaz a porazit to." On sám je doma s manželkou Nicole Vaidišovou a téměř dvouletou dcerkou Stellou. "Ten čas se dá i užít. My nyní můžeme být jako rodina doma, věnovat čas naší malé. Vše zlé je pro něco dobré, ale hlavně ať nás ten neduh brzy opustí, "uzavřel Štěpánek. Zdroj: ts, Nova 

    17.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Co dělat v tomto složitém období, když jsme bez našeho milovaného tenisu

    Co dělat v tomto složitém období, když byly pozastveny veškeré tenisové zápasy?Každý z nás to řeší po svém. Někdo se věnuje rodine, někdo svým koníčkům. Spousta z nás chodí normálně do práce, další skupina dohání své resty, na které nemá kvůli práci čas....Další skupinou je sorta lidí, která ted zažívá žně a to hráči videoher.Proto vám za redakci přejeme mnoho síly v těchto těžkých časech a hlavně dodržujte zmiňovaná pravidla a pokud to půjde, snažte se býti v klidu a nepodléhejte ostatním vlivům...Proto dělejte co Vás baví a věnujte se nyní koníčkům, rodině, prostě tomu na co noromálně nemáte čas.Pěvně věříme, že zanedlouho se vše vrátí do normálu.

    18.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Tenista Pavlásek o finančních trablech: Elektriku mi zatím nevypnuli!

    Superhvězdám to je šumafuk, rukou nad tím mohou mávnout i desítky grandslamových pěšáků, kteří pravidelně berou miliony. Nekonečná pauza kvůli koronaviru nikoho z nich finančně nezruinuje. On ale patří mezi tenisty, kteří už musejí v obavách počítat. Bývalý daviscupový reprezentant Adam Pavlásek (25), aktuálně až 382. hráč světa, si musí zajistit živobytí.Jak je to pro Vás velká rána, že je nyní pauza?Je to asi šok pro všechny hráče. Sezóna je akutálně přerušená do půlky července a nikdo neví, co bude dál a co bude následovat. Nikdo ani v současné chvilce neví, zda sezóna bude pokračovat, či bude zrušená.Najdete na zméněné pauze, alespoň něco pozitivního? Třeba doléčení nějakých menších zranění?No paradoxně asi po 4 letech jsem samozřejmě nyní zdravý. Trénoval jsem už od září a místo namísto původních 2 měsíců, jsem trénoval 4. A pak se stane, co se stalo.Strádáte po finanční stránce? Vždyt Vaše příjmy jsou nyní nulové.Mám nyní alespoň to štěstí, že jsem v současné době bez stálého trenéra, tudíž nemusím nikoho platit. Jinak co se týče financí, je to samozřejmě náročné. Nic nevyděláte a musíte si samozřejmě platit bydlení, a nějaké náklady na svůj život. Na druhou stranu zase tolik neutratíte, protože se jednoduše necestuje.Takže elektriku Vám doma zatím nevypnuli?Naštěstí zatím ne:)Nesmějte se, vždyt někteří tenisté se v současné době živí jako pokladní v supermarketech.Já vím, slyšel jsem. Samozřejmě každý hráč, to pocítí, peníze ubývají. Jasně, někdo má nahrábanáno víc, ale nynější doba bude krutá pro všechny. Hlavně pro Ty, kteří jsou mimo nejlepší stovku žebřáčku ATP. Ty tolik peeněž rozhodně nemají.Kde je hranice, do níž jsou tenisté relativně za vodou, a současný stav je úplně nezruinuje?Pro hráče je základ hrát kvalifikaci "Grandslamu", což je žebříčkově dejme tomu cca 250 místo. Dostanete tam krásné peníze, které každým kolem letí nahoru. Ale i pro tyto hráče, je těžké se uživit, pokud máte trenéry. Do stovky se vůbec nemusíme bavit, to je úplně jiná dimenze. Když jste kolem dvoustovky hrajete "kvaldy" na grandslamech a nikoho si neplatíte, tak to je pak v pohodě. Samozřejmě není to na celej život, ani na deset let, ale dá se z toho nějakou dobu žít. Superhvězdám to je šumafuk, rukou nad tím mohou mávnout i desítky grandslamových pěšáků, kteří pravidelně berou miliony. Nekonečná pauza kvůli koronaviru nikoho z nich finančně nezruinuje. On ale patří mezi tenisty, kteří už musejí v obavách počítat. Bývalý daviscupový reprezentant Adam Pavlásek (25), aktuálně až 382. hráč světa, si musí zajistit živobytí.Více na https://isport.blesk.cz/clanek/vip-sport/378010/tenista-pavlasek-o-financnich-trablech-elektriku-mi-zatim-nevypnuli.htmlSuperhvězdám to je šumafuk, rukou nad tím mohou mávnout i desítky grandslamových pěšáků, kteří pravidelně berou miliony. Nekonečná pauza kvůli koronaviru nikoho z nich finančně nezruinuje. On ale patří mezi tenisty, kteří už musejí v obavách počítat. Bývalý daviscupový reprezentant Adam Pavlásek (25), aktuálně až 382. hráč světa, si musí zajistit živobytí.Více na https://isport.blesk.cz/clanek/vip-sport/378010/tenista-pavlasek-o-financnich-trablech-elektriku-mi-zatim-nevypnuli.htmlSuperhvězdám to je šumafuk, rukou nad tím mohou mávnout i desítky grandslamových pěšáků, kteří pravidelně berou miliony. Nekonečná pauza kvůli koronaviru nikoho z nich finančně nezruinuje. On ale patří mezi tenisty, kteří už musejí v obavách počítat. Bývalý daviscupový reprezentant Adam Pavlásek (25), aktuálně až 382. hráč světa, si musí zajistit živobytí.Více na https://isport.blesk.cz/clanek/vip-sport/378010/tenista-pavlasek-o-financnich-trablech-elektriku-mi-zatim-nevypnuli.htmlSuperhvězdám to je šumafuk, rukou nad tím mohou mávnout i desítky grandslamových pěšáků, kteří pravidelně berou miliony. Nekonečná pauza kvůli koronaviru nikoho z nich finančně nezruinuje. On ale patří mezi tenisty, kteří už musejí v obavách počítat. Bývalý daviscupový reprezentant Adam Pavlásek (25), aktuálně až 382. hráč světa, si musí zajistit živobytí.Více na https://isport.blesk.cz/clanek/vip-sport/378010/tenista-pavlasek-o-financnich-trablech-elektriku-mi-zatim-nevypnuli.htmlSuperhvězdám to je šumafuk, rukou nad tím mohou mávnout i desítky grandslamových pěšáků, kteří pravidelně berou miliony. Nekonečná pauza kvůli koronaviru nikoho z nich finančně nezruinuje. On ale patří mezi tenisty, kteří už musejí v obavách počítat. Bývalý daviscupový reprezentant Adam Pavlásek (25), aktuálně až 382. hráč světa, si musí zajistit živobytí.Více na https://isport.blesk.cz/clanek/vip-sport/378010/tenista-pavlasek-o-financnich-trablech-elektriku-mi-zatim-nevypnuli.htmlSuperhvězdám to je šumafuk, rukou nad tím mohou mávnout i desítky grandslamových pěšáků, kteří pravidelně berou miliony. Nekonečná pauza kvůli koronaviru nikoho z nich finančně nezruinuje. On ale patří mezi tenisty, kteří už musejí v obavách počítat. Bývalý daviscupový reprezentant Adam Pavlásek (25), aktuálně až 382. hráč světa, si musí zajistit živobytí.Více na https://isport.blesk.cz/clanek/vip-sport/378010/tenista-pavlasek-o-financnich-trablech-elektriku-mi-zatim-nevypnuli.html

    13.duben 2020 - Napsal: Redakce

  • Kyrgios zkritizoval Thiema.

    Dominic Thiem svým pár dní starým vyjádřením, že nehodlá finančně přispět do fondu, který má podpořit žebříčkově níže postavené hráče, vyvolal velkou vlnu kritiky, a to hlavně od tenistů z nižších pater žebříčků. Ozval se ale i Nick Kyrgios, který rozhodně ve finanční krizi není. "Pořád nechápe, o co tady jde. Zkus se vžít do jejich situace," vzkázal rakouské jedničce. Thiem si stejně jako většina hráčů prošel sítem okruhu ITF, než se vypracoval na momentální třetí příčku žebříčku a naplno se usadil mezi elitou na hlavním okruhu. "Znám Futures Tour, sám jsem tam dva roky hrál. Je tam mnoho lidí, kteří sportu nepodřizují všechno a nechovají se jako profesionálové. Nechápu, proč bych měl takovým lidem dávat peníze. To je raději daruju lidem nebo institucím, které je skutečně potřebují," řekl Thiem v pár dní starém rozhovoru.Už včera názor rakouské jedničky zkritizovaly Tara Mooreová a Allie Kiicková. Po nich se přidal i Kyrgios, aktuálně 40. hráč světa. Podle něj koronavirová krize odhalila dlouhodobý problém bílého sportu."Pořád nechápe, o co tady jde. My vysoko na žebříčku jsme přepláceni, tudíž nezbývá dost na ty pod námi. V téhle době bychom měli pomáhat všem, ať už jsou to profesionálové, nebo ne. Zkus se vžít do jejich situace," uvedl australský bouřlivák, jenž finančně pomáhal obětem australských požárů na začátku roku a během pandemie rozváží jídlo svým krajanům.Ani německý tenista Dustin Brown, momentálně figurující až ve třetí stovce žebříčku, s Thiemem nesouhlasí. "V roce 2004, kdy jsem s tenisem začínal, jsem bydlel v kempu a přežíval s tím, co jsem vydělal na turnajích. Pokud by něco takového jako koronavirus přišlo tehdy, pak bych musel kariéru ukončit!!" napsal bývalý 64. hráč světa.

    30.duben 2020 - Napsal: Redakce

  • Benoit Paire dnes laví narozeniny gratulujeme.

    Francouzský ortodoxní tenista dnes slaví své 31 té první narozeniny.Tento Francouzský bouřlivák toho stihl již celkem dost během své tenisové kariéry. Ale takovýchto hráčů je potřeba více v "bílém" sportu.Benoitovi samozřejmě přejeme všechno njelepší a hlavně hodně zdravíčka.Snad už se všichni brzo dočkáme.There's always entertainment with this man ????Wishing @benoitpaire a happy 31st birthday! ???? pic.twitter.com/Yex9l4z2FX— ATP Tour (@atptour) May 8, 2020Zde se můžete podívat na jeden z jeho památných kousků se svým kolegou Jo Wilfriedem Tsongou, co si dovolily v soutěžním turnajovém zápase.Přejeme Vám pěkný sváteční den.Redakce.

    08.květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Fabio Fognini slaví kristova léta

    Italský tenista Fabio Fognini dnes sklaví krásný věk.#BirthdayBoy ???? #33 pic.twitter.com/lSjAtqmaub— Fabio Fognini (@fabiofogna) May 24, 2020My mu samozřejmě přejeme v pokračování jeho kariéry, hlavně pevné zdravím a ještě mnoho úspěchů a nám nezapomenutelných zážitků.Pěkný zbytek nedělního večera.

    24.květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Kim Clijsters a Linsday Davenportová slaví své narozeniny.

    Dvě ikony tenisového sportu Američanka Linsday Davenportová a ještě stále aktivní Belgičanka Kim Clijstersová slaví své narozeniny.My jim za readkaci přejeme všecko nejlepší a hlavně hodně zdravíčka a co se Kim týče, už se nemůžeme dočkat na pokračování této stenisové sezony, až uvidíme co nám bude opět předvádět.Hezko ustředu Vážení.Happy Birthday to two of my favorites!????❤️???? @LDavenport76 @Clijsterskim Hope you have the best day with your beautiful families! xo pic.twitter.com/yI2lAhiUQP— Tracy Austin (@thetracyaustin) June 8, 2020

    09.červen 2020 - Napsal: Redakce

  • Třináctiletá Brenda Fruhvirtová si zahraje exhibiční Ultimate Tennis Showdown ve Francii - Tenisem.cz

    Brenda Fruhvirtová má obrovskou možnost si na své konto připsat další cenné zkušenosti. Teprve 13letá talentovaná Češka se totiž na začátku srpna zúčastní exhibice Ultimate Tennis Showdown, kterou ve francouzském Nice pořádá slavný kouč a tenisový expert Patrick Mouratoglou.Dosud hráli Ultimate Tennis Showdown pouze muži, ale v dalším díle dojde i na malý turnaj žen, kterého se vedle Fruhvirtové zúčastní také Ruska Anastasia Pavljučenkovová (30. v WTA), Tunisanka Ons Džabúrová (39.) a domácí Alizé Cornetová (59.).Třináctiletá talentovaná Češka, jež v akademii Patricka Mouratogloua občas trénuje, dostala pozvánku hlavně kvůli svým letošním výkonům. V únoru v Les Petits vyhrála turnaj, který odborníci považují za neoficiální mistrovství světa do 14 let, a skvělý tenis předváděla i na českých exhibičních akcích během koronavirové přestávky, před týdnem v Prostějově například porazila 54. hráčku světa Kateřinu Siniakovou.Ženská část turnaje proběhne o víkendu 1. až 2. srpna, v sobotu jsou na programu semifinálové souboje, v neděli finále.We promised we would do it, and we did.Introducing the cast of our first #UTShowdown women’s event:???????? @NastiaPav ???????? @Ons_Jabeur ???????? @alizecornet???????? 13-year-old Brenda Fruhvirtova, this year’s Les Petits As champion???? August 1-2 pic.twitter.com/FAAKtfI92h— UTS | Ultimate Tennis Showdown (@UTShowdown) July 21, 2020Již tento víkend vypukne druhý turnaj mužů. Ten tentokrát proběhne systémem dvou čtyřčlenných skupin, přihlášeni jsou Grigor Dimitrov, Fernando Verdasco, Benoit Paire, Richard Gasquet, Feliciano López, Corentin Moutet, Alexej Popyrin a Dustin Brown. Vítězové postoupí do semifinále, kam se automaticky kvalifikovali dvě tenisové hvězdy (jejich jména jsou zatím tajná). Semifinále a finále proběhnou v neděli 2. srpna. Úvodní díl vyhrál Matteo Berrettini.Ultimate Tennis Showdown je projektem Patricka Mouratogloua a otce australského tenisty Alexeje Popyrina a má velmi zvláštní pravidla. Nejzásadnějším rozdílem v pravidlech je bodování, které dává tenistům prostor k taktizování. Hraje se na čtyři sety (čtvrtiny), přičemž každý set trvá 10 minut a získá ho tenista, který po uplynutí doby vyhraje více bodů. Za případného stavu 2-2 na sety se hraje rozhodující set (náhlá smrt), který skončí ve chvíli, kdy jeden z hráčů vyhraje dva body v řadě (servisy se střídají po každém bodu).Zdroj: Tenisportal.cz

    22.červenec 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Představení Grandslamových turnajů
  • Spor na kurtu - frustrovaný Djokovič vynadal rozhodčímu

    Novak Djokovič sice po velké bitvě vyhrál Australian Open, prožíval však v zápase i velkou krizi, když musel odvracet stav 1:2 na sety. Ještě na začátku celé nepříjemné série, ve druhém setu, si neodpustil sérii rozhněvaných poznámek na rozhodčího Damiena Dumusoise. Djokovič měl v druhém setu manko brejku, které odvrátil a vyrovnal na 4:4. Potom však opět přišel o podání na 4:5. Gem poznamenaly varování rozhodčího za zdržování hry. Srb příliš dlouho dribloval míčkem a dostal tak varování za překračování povoleného 25-vteřinového limitu. Vzápětí opět jeho driblování překročilo povolený čas, za což mu Dumusois odebral první podání a Srb následně přišel po výměně o servis a poslal tak Thiema do vítězství v setu. Když se za tohoto stavu měnily strany, Djokovič si šel rozzlobený sednout a neodpustil si několik ostrých slov na adresu rozhodčího. Dokonce ho poplácal po nohách."Skvělá práce, hlavně při tom druhém (varování). Skvělá práce, udělali jste se dnes slavným, skvělé, "řekl Djokovič a ironicky ukázal palec nahoru. Video zde a v úvodní postu článkuhttps://www.youtube.com/watch?v=RoOlJKZV2cM&feature=emb_logo  

    02.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel


Výsledky vyhledávání v sekci: Hráči ATP
  • Analýzy hráčů: Nikoloz Basilašvili

    Při psaní těchto analýz se musím v mnohém a často opakovat. Je to logické, protože top hráči jsou si v mnoha věcech podobní. Jenže, jen nejlepší z nejlepších, jako například "velká trojka", ale i někteří z jejich mladších následovníků jako například Thiem, Tsitsipas, Medveděv, Rublev nebo Zverev mají společné ty nejdůležitější mentální vlastnosti jakými jsou láska k tenisu, houževnatost, cílevědomost, soutěživost, vytrvalost a sebekázeň, která přechází někdy až do perfekcionismu.Přestože mají většinu z těchto důležitých vlastností, je ale tato skupinka mladíků mnohem zranitelnější, snadno zlomiteľná, výsledkově neregulérní a na velkých akcích se neumí prosadit. Jejich psychickou nestabilitu a nevyrovnanost výkonů jsme mohli (s výjimkou Medveděva, který jede v 2019 jako pilka) sledovat během celé sezóny 2019. Procházejí krizemi různého typu. Na žádost čtenářů budu dnes psát o hráči, o kterém díky zmíněným vlastnostem, jakož i tomu, čím vším si musel v životě projít, podle mého názoru budeme ještě hodně slyšet. Je jím 27letý sympatický Gruzínec Nikoloz Basilašvili. Tento hráč možná nemá v rukou tolik fyzického talentu jako například Nick Kyrgios, ale jeho mentální vlastnosti to všechno dorovnávají.Těžké začátky"Byly momenty, kdy jsme s otcem na cestách po turnajích spávali v autě i několik týdnů. Zatím to celé byla velmi zajímavá cesta. Trénoval jsem ve špatných podmínkách a nemohl jsem si najít žádného sponzora, tak jsem si vybavil ruské občanství. Během juniorského okruhu jsme spali v autě i měsíc. Na turnajích jsme spali i ve stanech. Všechny tyto věci vás donutí uvědomit si, že těžké časy nebyly jen tak pro nic. Určitě mě udělali nejen silnějším, ale i víc hladovým soutěžit na té nejvyšší úrovni, "vyjádřil se gruzínský tenista.Důraz na detaily je u něj velký. Není divu, protože jeho otec byl profesionální tanečník (balet) a jeho matka doktorka. V obou profesích je důležitá odpovědnost, disciplína a důraz na detaily. Možná i proto se zdají hra a pohyb Nikoloze takové technicky čisté. "Rozdíly na této úrovni nejsou velmi velké. Jako největší rozdíl vnímám to, že musím být naplno připraven na každý zápas a to bez nejmenšího výpadku. Na tom přesně pracujeme, být schopen hrát stejně proti žebříčkově slabším hráčům se stejnou intenzitou jako proti těm nejlepším, "vysvětlil. Svou skromnost, cílevědomost a uvědomění vystihuje následujícím vyjádřením: "V tenise jsou velmi důležité zkušenosti a sebevědomí hráče, a proto mám před sebou ještě mnoho kroků, které musím projít."StrategieNikoloz používá velmi útočnou hru od základní čáry (pokud mu to soupeř dovolí). Jeho hra mi připomíná bývalou světovou jedničku Juana Carlose Ferrera, ale i Jevgenije Kafeľnikova. Pro svou pracovitost a houževnatost, díky které byl Ferrero pro své protivníky takový otravný, získal tento úspěšný Španěl přezdívku "komár" (komár). Rus Kafelnikov byl zas pro své "střely" a přesnost přezdívaný Kalašnikov. Nikoloz si útočnou hrou vytváří situace na ukončení, ale stále mu chybí kvalita na síti. Jeho statistiky při hře na síti jsou velmi slabé. Je vidět, že co se týče strategie a taktických prvků, je jeho hra teprve ve vývoji. Často dělá zbytečně mnoho nevynucených chyb a jeho údery jsou příliš přímé a neefektivní. Protože jeho ambice jsou nejvyšší, tak ho samozřejmě porovnávám s hráči z první světové desítky.Momentálně staví na trpělivost a poctivou práciTakto se Gruzínec vyjádřil k tématu plánování maximalizování svého potenciálu: "nehoní se za výsledky, ale spíše abych odevzdal 100% na kurtu i mimo něj. Chci maximalizovat to, co mám, hlavně proto, abych ukončil svou kariéru s vědomím, že jsem nenechal ani jednu skálu nepřrevrátěnou.Vše je na dobré cestěV stabilizaci jeho hry a výkonů má momentálně prsty zkušený nizozemský trenér Jan de Witt. "Co mě přesvědčilo, bylo to, jak reagoval v tréninku. Uvědomil jsem si, že tento kluk je velmi seriózní a ochotný dělat vše pro to, aby posunul svou hru na další úroveň, "řekl Holanďan. "Měli jsme jasný obraz o tom, kam chceme jít s jeho hrou," připouští de Witt. "Překvapilo mě, jak rychle se zlepšoval. Nikdy jsem neměl hráče, který se učil tak rychle jako on. Má velmi zvláštní talent učit se, pokud jde o biomechaniku a pohyb. Je to velmi neobvyklé a je to něco, co jsem, když jsem s ním začal poprvé pracovat, ještě nevěděl. Rychle se dokázal naučit opravdu komplexní věci. Má disciplínu na to, aby tvrdě pracoval a pokud ho přitlačíte, tak to udělá, "dodává. Pokud se podíváme na výsledky a statistiky Basilašviliho za poslední tři roky, tak vidíme každým rokem postupný progres. V roce 2019 je Gruzínec podle všeho, díky své tvrdé práci a vytrvalosti, na té nejlepší cestě pokračovat ve svém progresu.2017: žebříček ATP 94. - 51. (0 titulů)2018: žebříček ATP 89. - 21. (2 tituly)2019: žebříček ATP 22. - 16. (1 titul)Slabinyjakkoli agresivně se Nikoloz snaží hrát, od základní čáry mu chybí uvolněnost, švih a rotace, vinou čehož jsou jeho údery při rozhazování soupeře po odskoku pomalejší pro tento styl hry není až tak efektivníjeho hra je dost předvídatelná a málo mění rytmuschybí mu variabilita po taktické i úderové stránceněkdy až příliš riskuje a ma vysokou statistiku nevynucených chybpodle statistik vyhrál na síti jen 8% výměnskoro vůbec nepoužívá servis-volejslabší a méně efektivní podání jako jeho kolegové (o 30% méně es než je průměr top 100 / až 66. místo v žebříčku součtu bodů za podáníSilné stránkypracovitost, sebekázeň a nepoddajnostsolidní hra od základní čáryvýborná technika úderů a pohybu po kurtuvelmi solidní returny (70% více vyhraných bodů / 10% méně chyb než průměr top 100/33. místo v žebříčku součtu bodů za return)

    06.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Stefanos Tsitsipas

    Mladý sympatický Řek má teprve 20 let, ale už má něco málo za sebou. Kromě toho, že byl světovou juniorskou jedničkou a mistrem Evropy se prosazuje už i v mužském tenise.Teprve nedávno dosáhl semifinále Australian Open, na kterém porazil svůj velký idol Rogera Federera. Zahrál si Hopman Cup, vyhrál tři turnaje ATP a 7krát byl ve finále. Je nejmladším hráčem v první desítce ATP a na prize money vydělal již přes 5,5 milionu dolarů. Ničeho se nebojí, je vysoký, motivovaný, ambiciózní, sebevědomý a hlavně pracovitý. Většina hráčů hned po ukončení tréninku jde na Facebook nebo dělají různé jiné věci. Ale to není případ řeka. Ten tenis od malička miluje a je to jeho osudová láska. Kdo by chtěl takového svěřence? No, určitě čtěte dálehttps://www.youtube.com/watch?v=uT5ymVTQunM&feature=emb_logoTsitsipasův potenciál je nsporný již od roku 2017, kdy byl v žebříčku ATP kolem 200. místa. Dnes je již šestý a všem dává jasně najevo, že mu ani to nestačí. Stefanos je velmi fixován na celou svou rodinu. Alexander Zverev i Stafanos Tsitsipas jako nejúspěšnější představitelé tzv. "mladých pušek" mají spoločné nejen to, že jsou vysocí a hubení, ale hlavně nesmírně sebevědomí. Němec se v juniorských kategoriích projevoval větší arogantností a Řek byl spíše skromnější typ. Na rozdíl od Zvereva to sebevědomí u Tsitsipassa spočívá hlavně v tom, že si je vědom toho, co všechno je ochoten udělat proto, aby byl nejlepší. Je si jistý sám sebou. To vidím jako největší klíč k jeho úspěchům. Po světě totiž běhá mnoho ctižádostivých hráčů, kteří by chtěli hrát tenis profesionálně, ale jen extrémně málo z nich dokáže pro to udělat opravdu maximum. Stefanos je jedním z nich.To, že se narodil ve sportovní rodině, mu určitě jen pomohlo. Jeho matka pochází z Ruska a jako mladá talentovaná tenistka dokonce reprezentovala Rusko ve Fed Cupu. Dědeček Stefanos z matčiny strany byl profesionálním fotbalistou a získal zlatou medaili na olympiádě v Melbourne. Model přísné sovětské výchovy se prokázal efektivní hned při několika úspěšných reprezentantech mladé generace. Alexander Zverev, i Denis Šapovalov sice reprezentují Německo a Kanadu, ale jejich rodinní příslušníci také hrávali tenis a pocházejí z Ruska. Jak se sám Stefanos vyjádřil, tak Řekové jsou dost líní, mají problém s disciplínou, a proto mu v mládí pomohla matka právě její přísnějším přístupem.Když vzpomínám na rodinu, tak určitě nesmím zapomenout na jeho otce Apostolose. Už to může z mých úst znít možná otřepaně, ale Stefanosův příběh je jen dalším důkazem propojení mezi úspěchem a obrovskou obětí rodiče. Jinak to v tenise asi opravdu nejde. Výchova závodního tenisty je velmi nákladná a určitě jde rodičům v první řadě o snižování nákladů. Inteligentnější rodič také rychle zjistí, že v tomto sportu je velký problém najít odpovědných a zkušených expertů. Proto se jim netřeba divit, že se začnou sami vzdělávat. Často se setkáváme také s tím, jak se rodič sám rozdělí do role šéftrenéra a manažera také hlavně z důvodu, aby měl lepší dohled nad kvalitou práce trenérů a celého týmu kolem hráče. Všichni víme, že ne vždy to dopadne dobře.To jsou podle mě dva hlavní důvody, proč vidíme tolik "expertů" přetransformovaných z rodiče na trenéra. Je to riskantní cesta plná oběti, na jejímž konci není nikdy zaručen kýžený výsledek. Ne každý si v této pozici dokáže udržet zdravou rovnováhu mezi rodičem a trenérem. Jakkoliv, rodič má určitou výhodu, protože představuje pro hráče nejen nejbližšího člena rodiny, ale i chlebodárce a střechodárce, což mu dává mnohem větší moc než kterémukoliv trenérovi. Důležitost disciplíny v tenise nemusím nikomu připomínat. Hráč potřebuje nejen tvrdou ruku, ale v těžkých chvílích i tu podpůrnou a na to je rodič skoro optimální. Nejdu to už víc rozebírat a ukončím to jen tím, že podle mě právě rozhodnutí rodičů mají největší vliv na potenciální úspěch jejich dětí.STRATEGIE HRYStefanos rád prosazuje aktivní, agresivnější hru od základní čáry. Jeho hra je založena na diktování tempa hry svým forhendů, dokud si nevytvoří možnost projít a ukončovat na síti. Je vysoký, ma velký dosah a solidní voleje, pokud se mu podaří ještě vylepšit efektivitu a variace podání, tak bude z něj velmi nebezpečný útočný hráč. Stefanos má velmi nízké čísla na returnech a to hlavně bekhendovém. Určitě i toto bude něco na co si se svým týmem v brzké době posvítí. TECHNIKAForhendStefanos má ve svém forhendu velké sebevědomí a má na to i důvody. Po statistické stránce Tsitsipas se svými forhendy získává o 30% bodů více a vytváří o 20% méně chyb, než v průměru jeho kolegové z top 100 ATP. Po dvou křížových forhendech v řadě, po oběhávaném inside-out a inside-in vyhrává až 60 - 63% výměn. Jednoduše má vysoký poměr vyhraných úderů a výměn vůči chybám. Pro přirovnání uvedu, že jeho kolega Alex Zverev se v téže forhendové statistice pohybuje někde mezi 47 - 49%. Mnozí laici ho přirovnávají k hráčům z 80. let jen proto, že při něm používá východní držení a jeho raketa je v akcelerační fázi v jiném úhlu jako například ta Federerova. Je to směšné tvrzení, protože se svým forhendy splňuje všechny pozitivní prvky, které by měl tento úder mít. Proto bych ho nazval "moderní forhend minulosti". Jednoduchost, úspornost, efektivita a všestrannost. Vyzvednu několik klíčových prvků:východní držení (klidně by mohlo být i více na semi-western);vysoký loket, který drží v náprahovej fázi celou dobu od těla;jednoduchý a plynulý nápřah ve tvaru C;vztažená ruka při bodu kontaktu;bod kontaktu před sebou;horizontální dokončení ve směru úderu ...Se svými forhendy je opravdu všestranný, protože ho umí použít jak v defenzivních, tak i v ofenzivních situacích či při oběhávání bekhendu (jeho ofenzivní zbraň). Počítaje s tím, že Stefanos ještě fyzicky zesílí, se dá očekávat, že se jeho forhend ještě zlepší. Tento úder mu vytváří základ, na kterém může dále stavět.BekhendTsitsipasův bekhend je neméně elegantní jako ten od Dimitrova, Wawrinky či Federera. Po technické stránce je to opravdu čistý a pohledný úder. Jakkoli, jejich čísla jsou nesrovnatelné. Dokud se Stefanos s bekhendem pohybuje někde mezi 42 - 46%, tak zmínění jeho kolegové jsou někde mezi 52 - 60%. Jako celek hodnotím jeho techniku jako velmi solidní. Stefanos Tsitsipas má kvalitní základ, který bude ještě s určitostí jen vylepšovat.ZhodnoceníStefanos Tsitsipas je podle mě hráč kterého tento sport potřebuje. Je opravdu dobrým vzorem a motivací pro mladé hráče. Ideální ukázkou toho, že pokud se hráč obětuje, dá do toho srdíčko a kus tvrdé práce, tak se výsledky dříve či později dostaví. Zda bude Stefanos v blízké budoucnosti světovou jedničkou si opravdu nedovolím předpovědět, ale pokud se vyhne zraněním, tak se bude určitě moci těšit z trvalého pobytu v první světové pětce. Vždyť má jen 20 let a vše před sebou.  

    08.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Tentokárt se podívám na zoubek jednomu zvelikánů a to Rogerovi Federerovi

    Myslím, že je ten pravý čas věnovat místo v tomto blogu někomu speciálnímu. Už jsem analyzoval velikány jakými jsou Djokovič či Nadal, ale dovolím si tvrdit, že značka jménem Roger Federer je něco ještě výjimečnější.Přiznám se, že jsem nikdy nebyl fanouškem Federera, ale vždy jsem ho za to, co předvádí a co dokázal, nesmírně respektoval. Možná i proto, že mi už šlo na nervy to, jak každý druhý trenér či hráč po celém světě nosí oblečení s jeho iniciálami, hraje s toutéž raketou a snaží se za každou cenu opakovat jeho forhend a servis.Roger není jen nejbohatším tenistou, ale i najrozpoznávanejším sportovcem na světě. Vede možná až nudně uspořádaný rodinný život, má čtyři děti, luxusní nemovitosti po celém světě, jsou po něm pojmenovány ulice a jeho tvář je na poštovních známkách. Nikdy nebyl kontroverzní a všude se o něm píše a mluví jen v superlativech. Určitě ho ovlivnilo chování a herní projev jeho největších idolů, kterými byli Stefan Edberg, Boris Becker či Pete Sampras. Roger podle svých vlastních slov hraje jednoruční bekhend jen kvůli nim. Nesmím zapomenout ani na jeho bývalého trenéra Petra Cartera, který měl také výborný jednoruční bekhend.Dovolím si říci, že nikdo nebyl lepším ambasadorem sportu a tenisu. Nikdo to nedělal tak elegantně a džentlmenský. Vždy respektoval své protivníky. Nikdy dokonce neskrečoval ani jeden zápas.Roger vždy dokázal až nadpozemsky kontrolovat své emoce. S médii komunikuje rozvážně a na otázky reaguje promyšleně. Je dokonce i vtipný. Již delší dobu jsem věděl, že Rogera Federera nemohu jen tak obejít. Nyní nastal ten správný čas a to hned z několika důvodů. Nedávno  mi bylo řečeno, že Roger prodal svou supermoderní skelnou vilu ve Wollerau s výhledem na Curyšské jezero a za cca 45 milionů franků koupil 16 000 m2 velký pozemek hned na druhé straně jezera v městečku Rapperswil-Jona.Švýcarsko je krásná horská krajina ideální na turistiku. Trénink v horách nepomáhá pouze po kondiční, ale i po mentální stránce. Posouvají se tam hranice a hráč zjišťuje, že jeho tělo toho dokáže mnohem víc než si myslel. Zde se můžete podívat na jedno z mnoha Rogerova sídel v nejmenovaném resortu nedaleko města Chur.Je to velký pozemek s nádhernými výhledy na alpské štíty. Roger prý velmi rád lyžuje, ale ze zdravotně-bezpečnostních důvodů se této zálibě zatím vyhýbá. V tomto prostředí propletených lyžařskými vleky si svůj tenisový důchod určitě dosyta užije.STYL HRYSvou agresivní celodvorcovou hrou, tvůrčím projevem, výborným podáním, citem a excelentní hrou na síti je Roger bohužel asi posledním dožívající hráčem prezentujícím tento styl hry. Federer byl tenisem posedlý už jako dítě. Hrával hodiny o zeď a kdekoli mohl do něčeho kopal. Byl prý velmi aktivní dítě. Od malička miloval, když mohl hrát a vyhrávat. Tenis je jeho životní láska, něco, co ho posedlo a drží až dodnes. Federer se nejednou rozplakal. Projevuje tím obrovské emoce, které v sobě dokáže během zápasů tak dobře skrývat. Když byl Roger junior, tak často házel raketou a navenek projevoval své emoce výkřiky.Láska ke sportu, bojovnost, nasazení, vrozená ambicióznost a velké emoce, to vše mi připomíná i mé mládí. Moment, když jsem se jako osmiletý zadíval v televizi na daviscupový zápas mezi Česko-Slovenskem a Rakouskem. Je to sice už 31 let, ale dodnes si pamatuji zápas mezi Karlem Nováčkem a Alexem Antonitschem. Tenis byl pro mě láskou na první pohled. Tak, tak Roger změnil život tisícům mladých hráčů po celém světě. Tak, jak Roger inspiroval i své dnešní rivaly. Byl jejich vzorem a dnes je jejich soupeřem. Dimitrov, Tsitsipas ... a mnoho dalších. Roger jim dal naději a vnesl do jejich života vášeň.Sám jsem si nasbíral po mincích v těch nejmenších haléřích 116 československých korun. V Prioru jsem to všechno vysypal prodavačce na pult a koupil si svou první dřevěnou raketu Lion. Svévolně jsem hodiny hrával o zeď, v úzké chodbě v panelákovém bytě jsem otravně celou dobu vyzýval na zápas rodiče s pěnovou míčkem v ruce. Každý den jsem po škole hrával s o pět let staršími klukama na štěrkových sídlištních kurtech, které jsou dnes již zarostlé trávou nebo se změnily na parkoviště. Alespoň to nás s Rogerem spojuje. PERFEKCIONALISTA, KTERÝ SE CHCE NEUSTÁLE ZLEPŠOVATRoger se vždy dokázal přizpůsobit době a jeho hra prošla proměnami. Je velmi adaptabilní a to dokonce i dnes ve věku skoro 38 let. Roger trpělivě pracoval na tom, jak přizpůsobit svou hru a vyhrávat i na antuce. V roce 2009 se mu podařilo vyhrát French Open. Na nějaký čas byl Roger ve stínu Novaka Djokoviče, ale neustále hledal cestu jak to prolomit a v roce 2017 se mu po pěti letech znovu podařilo vyhrát Wimbledon. Teprve nedávno Roger zaměstnal slavného Švéda Stefana Edberga, což vneslo do jeho hry další nové prvky. Federer je poměrně starý, dlouhé výměny mu možná už tak nevyhovují a proto začal ještě více zkracovat hru, měnit rytmus, chodit častěji a rychleji na síť."Jedna věc, kterou jsem se vždy snažil udělat, je ptát se sám sebe. Dokonce i v těch nejlepších dobách, kdy jsem sotva prohrál nějaké zápasy, a také když hrajete špatně nebo jsou věci špatné, vždy si kladete otázky. Jsem dost dobrý? Co musím zlepšit? Ale když vítězíme a věci jdou dobře, tak máme tendenci na to zapomínat. Právě tehdy je ten nejlepší čas ptát se, co bylo podstatou v mé kariéře, "říká Roger Federer.OBROVSKÝ VLIVÚspěšné příběhy, jako ten jeho, jsou sice krásné, ale nejsou pro každého. Roger Federer je vzorem pro desetitisíce lidí po celém světě. Ma velkou moc a je si toho vědom, protože vysílá opravdu pozitivní odkaz. Je džentlmen, je vtipný, má uspořádaný rodinný život a působí poměrně skromně. To mají lidé rádi. K tomu přidáme ještě jeho elegantní herní projev spojený s ladnými pohyby a téměř perfektní technikou. Tento člověk je prostě fenomén a ani trochu se nedivím jeho fanouškům, neboť člověk ho musí buď obdivovat nebo ze závisti nenávidět.Tato mince moci má ale dvě strany. Problém s úspěšnými lidmi, jako je Roger Federer, spočívá hlavně v tom, že všichni se jich za každou cenu snaží kopírovat a očekávají tytéž výsledky. Opakováním jeho techniky, stravovacích návyků, toho jak se obléká a s jakou raketou hraje, neudělá z nikoho světovou jedničku. Často to končí zklamáním, protože oblečení, raketa a stejný styl úderů nestačí. Federerově bojovnosti, ctižádostivosti, houževnatosti, lásce ke sportu, které provádí a v neposlední řadě jeho motorické a koordinační schopnosti nemá každý z nás. Asi tak, jak se ne každý z čtenářů autobiografie Steva Jobse stane slavným vynálezcem.NIKDO NENÍ DOKONALÝPlynulost, ladnost a elegance. Fantastický forhend, efektivní podání, krásný jednoruční bekhend, vynikající slajz, kvalitní voleje ... Bylo by nudné a otřepané, kdybych začal psát o tom, jaká úžasná a plynulá je hra Rogera Federera. Pár chybiček bych našel, ale ty opravdu nestojí za řeč. Raději zkusím být více užitečný a budu se soustředit na to, co bychom od něj kopírovat neměli. Než začneme kopírovat pohyb světových jedniček, tak bychom měli umět rozeznávat pozitivní od negativních prvků v jejich hře. Každý hráč má totiž za sebou svůj příběh a vývoj, kterým prošel.Ve hře skoro každého profesionálního hráče jsou detaily, kterým se chceme vyhnout, ale i pozitivní prvky, které má většina z nich. Například Rogerova východní držení při forhendu má své limitace a nebude vyhovovat každému hráči. Rogerův nápřah při forhendu je kratší, kompaktnější a založený na uvolněnosti pohybu. Učit tento pohyb osmileté olympioniky a doufat, že budou mít forhend Federera, je velkou chybou. Sledovat a kopírovat Rogerův pohyb a postavení během rozcvičky v tréninku a jeho postavení během zápasu je něco zcela jiného. V informacích a videích na internetu se dá velmi snadno "ztratit v překladu". V tomto bodě by ale měli usměrňovat své svěřence trenéři.YOUTUBOVÉ VIDEALidé se dnes učí všechno z videí. Vizualizace je velmi efektivní forma výuky, ale takový způsob vzdělávání bez schopnosti rozeznávat pozitivní od negativních prvků v pohybu a úderech může být často matoucí a zavádějící. Na internetu máme totiž k dispozici obrovské množství videomateriálu, ze kterého si laik jen těžko vybere to správné. Vzhledem ke snadnému přístupu a delší výměně, lidé nahrávají profesionální hráče hlavně při trénincích a rozcvičce. Problém ale spočívá v tom, že "profíci" hrají ve srovnání se zápasovým nasazením v rozcvičce často uvolněně na natažených nohách, používají línější otevřené postavení atd.ASI NEJPOKLÁDANĚJŠÍ OTÁZKA, KOLIK JEŠTĚ? Kolik ještě dokáže Federer setrvat na úplném vrcholu a kolik toho ještě vyhraje? To neví asi nikdo, ale co vím, je to, že Roger je velmi ambiciózní. Vyhrál už všechno, co se jen vyhrát dá. Vše kromě dvouhry na olympiádě. A právě to je podle mě jeho další metou. Pokud se mu to podaří, tak "maestro Fedex" lze k smutku desetitisíců svých obdivovatelů zavěsí raketu na hřebík.Jinak respekt k něcmu z mé strany ať už jako ke sportovci, tak stejně jako k člověku a všemu co dokázal. Má můj soukromý obdiv.

    25.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Dominic Thiem

    Úvodem zopakuji svá slova z analýzy Rogera Federera: "Jen málokdo si uvědomuje to, jak jsou si Nadal, Djokovič a Federer podobní."Každý z nich pochází z jiné země, mluví jinou řečí, má jiný temperament, vzhled a dokonce i jiný účes. Co ale spojuje tyto tří šampiony? Určitě nenaražím na počet grandslamových trofejí, které získali Nadal 19, Djokovič 17 a Federer 20. Býk Nadal, "vtipálek" Djokovič a džentlmen Federer se sice navenek prezentují odlišně, ale ty nejpodstatnější mentální vlastnosti šampiona je spojují.Všichni tři chtějí stát na vrcholu a nic jiného je neuspokojí. Společně mají extrémní ambicióznost, ctižádostivost a cílevědomost. Jsou to velmi důležité vlastnosti. To, že má dítě na stěně plakát Federera a tvrdí, že chce být světovou jedničkou, ale ještě nic neznamená. Jedna věc je po něčem toužit a ta druhá je pro to něco i udělat. Co je daný hráč ochoten za své sny obětovat? Kolik času tráví dobrovolně na kurtu, když už nemusí? Snít je sice hezké, ale ještě důležitější jsou úsilí, odhodlání a nasazení, které hráč odevzdá v přípravě. Pracovitost, sebekázeň a houževnatost se budují a jsou z největší části ovlivněny rodiči a okolím, ve kterém sportovec vyrůstá.Nadal, Djokovič ani Federer Vám neodpustí ani jeden fiftín. Mají v sobě ducha bojovníka. Právě bojovnost je žene za jediným cílem, kterým je vítězství. Jsou hladoví po vítězstvích a žádné semifinále je neuspokojí. Chtějí jen trofeje a každá překážka je pro ně jen výzvou pracovat na sobě ještě tvrději. Další vlastností šampiona, která tyto tří spojuje, je vytrvalost a neoblomnost. Tenis není o jednom míčku, jednom setu, zápase a ani turnaji. Vyrovnanost výkonů je na těch nejvyšších pozicích extrémně důležitá. Každý ze zmíněné trojky tenis miluje a nedá se jen tak zlomit nějakým neúspěchem. Mají to v DNA. Jak bylo řečeno ve filmu Rocky Balboa, podle kterého žila i další tenisová legenda Lleyton Hewitt a ještě před ním Rakušan Thomas Muster (oba bývalé světové jedničky): "Není to o tom, jak silně dokážeš udeřit. Je to o tom, jak silný úder dokážeš přijmout, postavit se a jít dál ... Takto se vyhrává! "Nejen svými mentálními vlastnostmi, ale i svou determinací a vyrovnaností výkonů na těch největších turnajích se z dnešních hráčů těmto legendám tenisu přibližuje nejvíce Dominic Thiem. Dospěl po taktické stránce a co je nejdůležitější, je to, že si proti Nadalovi, Djokovičem a Federerovi i reálně věří. Mladý Rakušan má všechny předpoklady k tomu, aby se stal jedním z nich. Teprve potom následuje v pořadí Zverev, kterému musí fungovat podání, Tsitsipas, který má nevyrovnanou výkonnost a ještě nedospěl, přibližují se také Rublev a další. Chybí jim ale ustálenost výkonů a sebevědomí v konečných fázích Grand slámu.Dominica znám ještě z dob, kdy s námi trénoval na menších turnajích. Jako junior byl sice úspěšný, ale jeho největší devizou pro úspěch v mužském tenise byla jeho vytrvalost a pracovitost. Nebyl velmi nápadný a můj svěřenec ho v trénincích porážel. Co bylo na něm jedinečné bylo zanícení a oddanost v jeho očích. Následně jsem už jen sledoval, jak lety pomalu, ale jistě, stoupal v žebříčku.Asi nejznámější rakouský trenér Günter Bresnik se v našem nedávném, přes dvouhodinovém rozhovoru na toto téma, vyjádřil následovně: "Technika je základ. Je to nejdůležitější, co může trenér hráči dát. Pokud nemá potřebné mentální a tělesné vlastnosti, tak v tomto sportu i tak nedosáhne úspěch. A taktiku mají i tak skoro všichni hráči na profesionální úrovni stejnou. "Jakkoliv, kdyby nebyl Dominik takový cílevědomý, pracovitý, trpělivý, zanícený, houževnatý bojovník s výbornou sebekázní, tak by mu nepomohla k dosažení dnešních úspěchů ani ta nejlepší technika. Bohužel, ne každý talentovaný sportovec s těmito vlastnostmi se rozhodne pro tenis, a pokud, tak s největší pravděpodobností rodiče nebudou mít možnost financovat jeho přípravu. Proto se trenérům v tomto sportu dostává do rukou jen extrémně málo "obdarovaných Dominiců, Rafaelů, Nováků, či Rogerů".Pokud se tedy přeneseme přes finanční stránku věci, tak ten talentík bude s největší pravděpodobností rozmazlený, dotklivý na kritiku a náročný student. Nejeden rodič by mi na toto asi zareagoval, že najít pracovitého, talentovaného hráče s finanční podporou rodičů, je asi takový zázrak, jak najít oddaného, zkušeného a finančně dostupného trenéra. Souhlasil bych. Nesportovní rodiče bohužel jen málokdy vědí rozpoznat kvalitu, jsou vymáhající, chtějí od trenéra stále více času, energie a za co nejméně peněz. Hledají stále něco lepšího a levnějšího. Mění trenéry a akademie jako včela květiny. Proto se zasměju, když se mě čas od času nějaký "expert" zeptá, že jestli jsem při této konstalaci vychoval i někoho od dítěte až po profesionálního tenistu.Toto může dokázat asi jen rodič, což jasně dokazují i úspěšné příběhy těch nejlepších. Jinak to nebylo ani u Dominica Thiem, kde se obětoval jeho otec Wolfgang. Potřebná kontrola nad přípravou a rozhodnutími lze částečně dosáhnout asi jen z role dohlížitele, šéftrenéra-poradce. Z té úlohy vede kariéru Dominica zase Günter Bresnik. Pro úspěch je proto podle mě důležité mít někoho zkušeného, kdo dohlíží na efektivitu celého týmu kolem hráče. Rodič jakož i trenér totiž mohou často odbočit tím nesprávným směrem.STATISTIKYDominic je velký bojovník, vyhrál až 87,5% rozhodujících setů (třetí nebo pátý set). Převyšuje ho těsně jen Rafael Nadal. Ve statistikách podání je na 15. a kvalitě returnu až na 21. místě a určitě má v těchto oblastech co zlepšovat.STYL HRYDominic je dost komplexní hráč. Jednou z jeho největších zbraní je jednoznačně smrtící bekhend inside-out. Raketu při něm otevírá jakoby hrál slajz. Při topspinovém úderu to je trochu anomálie, ale úder je velmi účinný. Druhou zbraní je jeho forehand, kterým díky své výbušnosti a práci zápěstím vytváří nepříjemný topspin. Momentálně zlepšil svůj přechod na síť a nestojí již tak daleko za základní čarou. Na síti je sebevědomější a po taktické stránce se stává na rychlých površích mnohem nebezpečnějším hráčem.TECHNIKANa jaře v roce 2019 ukončil Dominic Thiem dlouhodobou spolupráci se svým mentorem Günterem Bresnikem, která trvala od roku 2002.Günter se několikrát vyjádřil, že na profesionálním okruhu chybí experti na techniku a dá se jich spočítat na prstech jedné ruky. Určitě ví o čem mluví. Já mám ale pocit, že Dominic svou techniku úderů a pohybu od jara 2019 jen vylepšuje. Paradoxně ne s tím, kdo se pokládá za největšího experta na okruhu (Günter Bresnik), ale během spolupráce s novým trenérem Nicolasem Massúem. To, co dělají, se mi velmi líbí. Zjednodušil nápřah na forhend, zjednodušil podání, při úderech se už tak nezakláňí a hlavně hraje více agresivně. Jeho smeč je opravdu ukázková. Také vytáčení ramen a včasná příprava na údery by měla být trenéry dávána jako vzor pro začínající hvězdičky. V těchto fundamentálních bodech byl Günter opravdu důsledný a dnes z nich Dominic těží.Jako negativa vidím to, že se Dominic při úderech od základní čáry stále trochu odklání a hraje za sebou, jakož i to, že forhendy ze středu kurtu hraje jen z méně efektivního otevřeného postavení. To je s největší pravděpodobností způsobeno tím, že Novak Djokovič i Dominik Thiem používají při forhendu západní držení rakety. Právě jeho nevýhodou je to, že nutí hráče hrát o něco za sebou, tisknout loket k tělu a odklánět se. Dominic Thiem to dosud "uhrával" úžasnou výbušností, švihem zápěstí a citem pro míček.Dominic má v 26 letech za sebou již čtyři neúspěšné grandslamové finále a kolekci 16 trofejí z turnajů ATP. Hráči na okruhu ATP dosahují svůj výkonnostní vrchol mezi 28. až 30. rokem života. Dominic, jak ho znám, je hráč, který na své hře neustále pracuje a chce se zlepšovat. Nikde neskáče, ale jde pomaličku a systematicky každým rokem vpřed. Proto předpokládám a přeji tomuto sympatickému Rakušanovi, aby zvedl nad hlavu svou první grandslamovou trofej už tento rok. Šanci dokázat to má hlavně v Paříži a New Yorku.

    05.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel