Výsledky vyhledávání v sekci: Články
  • Je tenis o hlavě?

    Tenis se vzhledem ke své technické, tělesné, ale i psychické náročností na jednotlivce řadí mezi ty nejnáročnější sporty. Během své kariéry s míčkem v ruce jsem si vyslechl už tolik komentářů na téma, jak moc je tenis "mentální hrou", "nejdůležitější je hlava", nebo že "technika není podstatná", atd. Detaily mi už nikdo nevěděl vysvětlit. Hraje se tenis opravdu jen "mezi ušima"?Je opravdu hlava tím nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím úspěch tenisty? Pokud, tak nakolik? A co tělesné schopnosti, technika a taktika? Nebylo by zajímavé to rozebrat detailnější, dokonce až na procenta? Asi nejznámější rakouský trenér Günter Bresnik se v našem nedávném, přes dvouhodinovém rozhovoru na toto téma vyjádřil následovně: "Technika je základ. Je to nejdůležitější, co může trenér hráči dát. Pokud nemá potřebné mentální a tělesné vlastnosti, tak v tomto sportu i tak nedosáhne úspěch. A taktiku mají i tak skoro všichni hráči na profesionální úrovni stejnou. "Musel jsem souhlasit. Tenisový šampion se šampiónem nejprve narodí a až poté vypracuje. Hráči bez ambicí, vášně, trpělivosti a bojovnosti nepomůže ani ta nejlepší technika a fyzička. Takový hráč nikdy nedosáhne ani jen poloviční úspěch kolegu se sice špatnými technickými návyky, který ale ve svém DNA má tu správnou směs nejdůležitějších mentálně-tělesných předpokladů. Z diamantu se jednoduše ubrousek udělat nedá. Například takový Rafael Nadal vyčníval v mládežnických kategoriích z davu hlavně díky vysoce nadprůměrným vrozeným mentálním a tělesným schopnostem. S největší pravděpodobností by porazil osm z deseti soupeřů pouze s lopatou v ruce. Proč? Neboť by pro vítězství udělal všechno. On? Ne, jeho tělo a jeho mysl by mu jinou možnost ani nedali. Úspěch jednoduše nosí v sobě. Je třeba si uvědomit a akceptovat fakt, že ne každý se narodí s nastavením a předpoklady Nadala, Federera, Samprase či Djokoviče. Výrok Novaka Djokoviče "chci tutéž věc, kterou jsem chtěl, když jsem měl sedm let. Chci být světovou jedničkou! "To jen potvrzuje. Roger Federer je na tom stejně: "Miluji tenis a vždy jsem to tak cítil .... Vždy jsem měl sen, že se jednou stanu světovou jedničkou ... ". Další tenisová legenda Pete Sampras se vyjádřil: "Nikdy jsem nechtěl být super kluk, barevný kluk nebo zajímavý kluk. Chtěl jsem být kluk, co sbírá tituly. "Bojovnost, cílevědomost, vytrvalost, houževnatost a láska k tomu, co děláme, odděluje průměr od nejlepších nejen v životě, v byznysu, ale i sportu. Jinak to není ani v tenise. Matts Willander, bývalá světová jednička a sedminásobný grandslamový šampion ze Švédska se zas vyjádřil takto: "Vyloučil a zakázal bych tleskání za údery pro vašeho soupeře. Tenis není o úderech, jde o mentální bitvu. Pro mě by to měl být boj bojovníka proti bojovníkovi. "Mats byl bojovník. Ne každý má vlastnosti bojovníka a Mats svými slovy jen potvrzuje slova Güntera Bresnika, že talent na tenis není jen o tělesných schopnostech, ale taky o těch mentálních. Bojovnost, vytrvalost a cílevědomost mezi ně jednoznačně patří. Mentální tenis je jedna z mnoha témat, při které se tenisová veřejnost často "ztrácí v překladu". Je to opravdu komplikovaná, komplexní, ale zato velmi zajímavá téma. Něco jako "slepice či vejce?" Myslím, že chápat, jak to do sebe zapadá, by měl každý trenér, rodič, i hráč, protože podle toho by měla být i upravená celková příprava tenisty. Co-to jsem si na toto téma už v životě přečetl a vyslechl, ale nikdo mi to zatím srozumitelně nedokázal vysvětlit. O chvilku zjistíme proč. Pokud chci někomu něco dokázat a být co nejvíce objektivní, tak musím v první řadě začít od faktů. Pojďme tedy pěkně od začátku. Pravidlo číslo jedna v tenise je přehodit míček nad síť. Pravidlo číslo dvě je trefit ji do kurtu. Zní to sice primitivní, ale toto jsou dva nejpodstatnější principy tenisové hry. Po kontrole, dále v pořadí následuje dva - umístění, tři - rychlost a čtyři - rotace našich úderů. V tomto bodě se už víme bavit io využití taktiky. Připomenu i další důležitý fakt, na který bohužel hráči velmi často zapomínají. To, že nejdůležitějším momentem v tenise je ten první a poslední úder výměny. Pro jednoho hráče se vždy začíná výměna podáním a pro toho druhého zas riternom. Tolik k základním principům. Nakolik procent je tedy úspěch v tenise závislý od hráčových mentálních schopností?VĚDA:VÁHA míčky, DÉLKA rakety, VÝŠKA nadhození, OBSAH vzniklá z rotace trupu a ohýbání nohou, jakož i RYCHLOST švihu, trajektorie (dráha) rakety, správné načasování celého procesu, RYCHLOST a ROTACE míčku, ÚHEL, pod kterým byla odehrána, jakož i finální umístění celého podání, jsou všechno fyzikálně-matematické jevy, veličiny, či jednotky. Tyto jevy jsou z největší části ovlivněny technickým provedením daného úderu, tělesnými schopnostmi, ale také emocemi v daném okamžiku. Z toho nám ale vyplývá, že tenis je na cca 70% technická a na 30% tělesně-mentální hra. Vyplývá z toho i to, že technika je úzce propojena s fyzikou a matematikou. Zákony vědy jen tak klamati. Vraťme se ale k podávajícímu hráči, protože zde začíná celý příběh. Každé podání začíná nadhozem. Signál k rozhodnutí provést tento pohyb přichází z mozku. Koncentraci potřebnou k přesnému nadhození můžeme rovněž považovat za mentální faktor. Nadhození míčku rukou je zase fyzickou aktivitou. Totéž platí o sníženi nohou, rotaci trupu, zvednutí rakety, jakož i následném výskoku a švihu. Toto všechno bych považoval za tělesnou aktivitu. Styl, jakým hráč celý úder provádí, a to od nadhození až po dokončení, zapadá do techniky. Z toho vyplývá, že tenis je na cca 40% tělesnou, 40% technickou a jen na 20% mentální aktivitou. Při dvou stejně zkušené a mentální silných hráčích, vyhraje s největší pravděpodobností ten, který je tělesně zdatnější a lépe kondičně připraven.KONDIČKA A EMOCE:Stav 5:5 ve třetím setu, 30:40 při svém podání, dlouhá výměna, úder v běhu do strany při kterém hráč díky únavě stehenních svalů neudrží rovnováhu, jemně ho odkloní a zahraje 30 centimetrů do autu. Jen drobná nedokonalost v kinetice úderu může způsobit malý aut. Fyzička ovlivňuje techniku. Chyba způsobená díky únavě je jedna věc. Druhá věc je chyba způsobena emocemi. Mozek posílá příkazy do svalů a stačí jen jeden spjat sval, který ovlivní určitá emoce, a hráč pochybí. Strach, hněv, smutek, přemotivovaný, přílišná uvolněnost jsou všechno emoce, které ovlivňují funkci svalů a tím i plynulost kinetické reakce pohybu. Z toho nám jasně vyplývá, že emoce mají silný vliv na kondičku a opačně.Z výše uvedeného nám vyplývá, že obojí, tělesná únava, jakož i emoce, ovlivňují i technické provedení. Technické provedení zas ovlivňuje kinetickou reakci, jakož i sebevědomí a další emoce. Čili svaly ovlivňují hlavu, hlava zas techniku. Hlava ovlivňuje svaly a ty zas techniku. Technika ovlivňuje hlavu i svaly. V stresové situaci, hráč s jednoduchým a plynulým provedením úderů používá a zatěžuje méně svalů, více věří v své údery a tím pádem má i mnohem menší šanci na pochybení. Dokazuje to i studia, kde měli hráči s jednoduchým a plynulým provedením svých úderů v kritických situacích až o 30 až 45% méně nevynucených chyb. Čím méně svalů používali, tím menší byla šance na pochybení. Podobné to bylo při vynucených chybách.PSYCHIKA A ZKUŠENOSTI:V souboji dvou super fit hráčů s optimálními tělesnými danostmi / schopnostmi a připraveností, by s největší pravděpodobností vyhrál ten zkušenější a mentálně odolnější hráč. Mentální tenis je velmi obecný pojem. Nabyté zkušenosti hráče, vrozené mentální vlastnosti, aktuální psychická připravenost, osobnost a charakter hráče ovlivněn okolními vlivy. Právě tyto čtyři různé faktory pravděpodobně nejvíce ovlivňují konečný výsledek zápasu. Všechny jsou velmi propojeny. Přesto je v tenise tak rádi zobecnit házením do jednoho pytle s nálepkou "mentální hra". Při chápání tohoto tématu se tenisová veřejnost včetně hráčů, trenérů, rodičů, jakož i fanoušky nechápajíc detaily "ztrácí v překladu". Inteligence nemá s úspěchem v tenise absolutně nic společného. Spíše naopak, čím více emocí a nápadů hráč má, tím spíše pochybí. Takový hráč by se měl více zaměřit například na čtyřhru, kde by měl mnohem více možností využít své schopnosti. V zápase jeden proti jednomu má hráč během výměn extrémně málo času na rozhodování. Různé taktické variace by měl mít hráč natrénováno a zautomatizované a během výměn se i tak většinou rozhoduje podvědomě. Emoce nahlodávají psychiku hlavně mezi výměnami, když má hráč více času přemýšlet. Méně zkušení hráči se stávají obětí svých emocí a naopak, ti ​​nejlepší hráči mají natrénováno metody, jak držet své emoce pod kontrolou. Právě tyto těžce nabyté zkušenosti by měly zvýrazňovat hranici a určovat rozdíl mezi prvním a desátým, desátým a stým, jakož i stým a pětistým profesionálním hráčem. Mnoho semiprofesionálov umístěných mezi místy 200. až 500. místem v žebříčku ATP je na tom výborně po fyzické stránce, hraje tenis hodný první stovky, jenže jim chybí potřebné zkušenosti a sebevědomí. V tomto případě ale samozřejmě mluvíme o hráčích, kteří již mají své mentální a tělesné schopnosti na výborné úrovni. Prošly velmi hustým sítkem a dokázali že "na to" mají. Na této úrovni rozhodují detaily. Nadal je velmi těžko porazitelný soupeř nejen díky tomu, že je silný po mentální a tělesné stránce, ale také díky svým obrovským zkušenostem. V jeho technice se sice najde pár věcí, které by se daly vylepšit, ale jako celek je jeho technika na velmi dobré úrovni a svým provedením úderů splňuje všechny podstatné pozitivní prvky.EVOLUCE:Váha, délka a rozměry rakety jsou již dlouhá léta skoro identické. Změnil se pouze materiál. Velikost a váha míčky jsou také skoro nezměněny. Rozměr kurtu je stejný. Rozdíly ve fyziologii a anatomii lidského těla jsou naprosto minimální a nemají skoro žádný vliv na potřebu zásadně měnit styl úderů. Ano, asi největší tělesná odchylka může nastat u výšky jedince, jenže výška nehraje žádnou roli co se týče biomechaniky a technického provedení úderů a pohybu. Oba, i vysoký i nízký hráč, mají stejný cíl, být efektivní a úsporní. Evoluce techniky by se podle uvedených faktů vlastně ani neměla řešit. Měla by mít už dávno jasně stanovené normy díky rozpoznání pozitivních a negativních prvků, které je ovlivňují. Vytváříme ji uměle jen my lidé a to neustálou analýzou a opakováním toho, co dělá aktuální světová jednička. Takovým způsobem vzdělávání jsme vždy o deset let pozadu. Čili tvrzení, že správných technických provedení je mnoho, je zavádějící. Pohybem se buď šetří nebo nadrába. Určité pohyby budou vždy limitovat a další zas usnadňovat. Ve zkratce řečeno, do tohoto bodu jsou nejdůležitější tělesné schopnosti a technika. Drtivá většina hry je zautomatizovaná a hráč při ní nemusí přemýšlet. Psychika a taktika přichází v momentě, kdy se hráč rozhoduje o tom, kde podání či úder umístí a jakou rotaci použije. Pokud hráč nemá dostatečné technické a tělesné schopnosti, tak mu hlava moc nepomůže.TECHNIKA:"Jeden z klíčů k úspěchu je sebedůvěra. Důležitým klíčem k sebevědomí je příprava, "Arthur Ashe "Pokud chceš patřit k nejlepším, tak potřebuješ dobrou techniku ​​a možná ještě důležitější je mít dobré oko. Pokud vidíš míček dříve, tak máš více času myslet nad tím jak a kde ji zahraješ, "Rafael Nadal. Tento Nadalův citát bych si ještě doplnit následovně: Pokud vidíš - čteš hru soupeře, tak máš více času na přípravu a tím pádem si efektivnější v provedení svých úderů. "Můj tenis je agresivní, ale netvrdil bych, že je více fyzický než technický. Spoléhám více na techniku ​​než fyzičnost, ale být fit mi samozřejmě vždy pomůže, "dodává. Z toho vyplývá, že dobrá technika plus kondiční připravenost se rovnají většímu sebevědomí / pozitivnějšímu nastavení. Vše je úzce propojeny. Technické limitace, jakož i aktuální psychický stav, mohou na druhé straně značně omezit hráčovu výkonnost, zpomalit jeho celkový vývoj, ale i limitovat jeho maximální potenciál. Desetitisíce tenistů po celém světě si neužívají tenis tak, jak by mohli, jen pro technické limitace. V nejhorších případech jsem byl svědkem, jak zranění způsobená špatnými technickými návyky a následnou frustrací z příliš velkého počtu chyb, odradily hráčů od hraní tenisu, čehož následkem mnozí z nich předčasně ukončili svou kariéru. Začněme znovu od faktů. Tenis je o chybách. Statistiky jsou proto odrazovým můstkem a odrážejí aktuální stav hráče. Závodní tenis se hraje hlavně kvůli vítězstvím, bodem do žebříčků a následnému postavení v žebříčcích. Podle toho se hodnotí i úspěšnost hráče. Matematika zde je velmi jednoduchá. Pokud hráč dělá chyby, tak přehrává. Pokud přehrává, tak nemá body. Pokud nemá body, tak mě slabé umístění v žebříčku. Jelikož technika úderů a pohybu má prsty někdy až v 100% nevynucených a značné části vynucených chyb, tak těžko argumentovat proti tvrzení, že technika je v tenise klíčová. Pokud zařadíme hráčovo špatné rozhodnutí v zápase do taktiky, tak by u závodního juniora byla taktika v průměru zodpovědná za 20 až 40%, technika až za 50 až 90%, fyzička za 10 až 40% a psychika za 20 až 50% všech chyb. U top profesionála by to bylo rozložené trochu jinak. V pořadí 40 až 60% psychika, 30 až 40% kondiční připravenost, 10 až 20% taktika a až potom 10 až 20% technika. Nikdy není pozdě na úpravy. I Nadal i Djokovič stále pracují na detailech. Dobrá technická připravenost (i kondiční) totiž automaticky napomáhá tenistovi zvětšit své sebevědomí, dává větší možnosti využít své údery po taktické stránce a navíc je díky ní hráč šetrnější a méně opotřebovává své tělo po tělesné stránce. Žádný geniální vědec by nevynalezl převratný lék bez finančních a technicko-materiálních prostředků potřebných k realizaci. Ty mu ale někdo musí nejprve dát. Bez nich by byl jeho potenciál limitován tak, jak potenciál tenistu se špatnou technikou. Větší sebavedôvera ve své schopnosti je jeden z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují v důležitých momentech o tom, kdo strhne vítězství na svou stranu. Pokud se na výměny hráčů podívám okem experta, tak skoro každá míček v síti či autě má nejen své technické odůvodnění, ale i technické řešení. To znamená, že technika má prsty v skoro 100% výsledků všech zápasů. U profesionálů to je samozřejmě o něco méně. Samozřejmě. tyto chyby, jakož i technika, jsou ovlivněny kondičkou a psychikou hráče v momentě, kdy úder zahraje. Unavený hráč dříve selže v technickém provedení, jakož i hráč nervózní, hráč bez sebevědomí, zda hráč pod tlakem důležitosti situace. Z toho vyplývá, že tělo a technika jsou nejdůležitější. Psychika (mentální hra) je jen pozitivní nebo negativní ovlivňuje. Velká důležitost je její přikládána hlavně proto, že sebevědomí, emoce a mentální vlastnosti hráče mají v určitém smyslu prsty v skoro každém úderu. Jak se ale nyní z toho vysomáriť? Je logické, že kondiční trenér tvrdí, že kondiční připravenost je to nejdůležitější, sportovní psycholog zas tvrdí, že jsou to psychika a emoce a tenisový trenér zas klade důraz na taktiku a techniku. Musí uživit sebe a své rodiny.LIDSKÝ ORGANISMUS:Je nemožné určit, který orgán je ten nejdůležitější. Je to srdce pohánějící krevní oběh? Nebo plíce, bez kterých srdce nefunguje, či mozek, který řídí všechno? Žaludek, játra a ledviny? Shodných se na tom, že pro život potřebné jsou všechny. Jejich funkce je tak silně propojena a od sebe závislá. V tenise by mozek představoval psychiku hráče, srdce představovalo tělesné schopnosti hráče, plíce představovali techniku, žaludek představoval taktické vzdělání, finance představovali svaly, šlachy, klouby a kosti bez kterých bychom se nikde nepohnuli, sociálně okolní vlivy jakými jsou rodiče, partner, přátelé, trenér, zda tréninkové podmínky představovaly ledviny, játra a žaludek, které dokáží značně znepříjemnit člověku život. Dále vzpomenu životu potřebné činnosti jako dýchání, pití, jedení, vylučování a spánek. Bez každého ze životních varhan na 100% umřeme, jakož i bez každé ze zmíněných životupotrebných činností také na 100% umřeme. Všechny varhany jsou závisle jeden od druhého, nefungovaly by samostatně a tím pádem nemůžeme ohodnotit ani jeden jako důležitější než ten druhý. Tenis se možná vyhrává hlavou, ale bez těla a rakety bychom se nedostali přes první kolo ani na tom nejslabším turnaji, takže ukončím tento článek tím, že tenis není mentální, ale hlavně komplexní sport, kde se musí bratr ohled na tělo, techniku , ale i hlavu hráče.

    05.leden 2020 - Napsal: Redakce

  • Trenér Miške otevřeně o konci spolupráce s Karolínou Muchovou

    BRATISLAVA - Mohla to by být spolupráce jako z pohádky, na jejímž konci trenér tleská z tribuny své svěřenkyni při korunovaci grandslamové šampiónky. Tvrdá realita byznysu tenisového kolotoče však rozhodla jinak.Manipulace a intriky se postarali o to, že zkušený a respektovaný Slovenský trenér Emil Miške se po tříleté, výjimečně úspěšné spolupráci s Karolínou Muchovou sbalil a přenechal své místo jinému. A to navzdory nesporným zásluhám na spanilé jízdě své svěřenkyně z hlubin třetí stovky až k branám elitní dvacítky ženského žebříčku WTA.Prý vám Muchová při prvním setkání řekla přímo do očí, že chce být světovou jedničkou."Na Slovensku jsem před tím ještě neznal tenistu, která by otevřeně deklarovala touhu stát se světovou jedničkou. Většina z nich to chtěla dotáhnout do první stovky. Vždy jsem tvrdil, že ten, kdo se chce dostat do stovky, trénuje pouze tolik, aby byl alespoň 100. na světě. Nebude mu vadit, když 99 hráčů bude od něj lepších. Ale ten, kdo chce být nejlepší, musí trénovat jinak. To mi u našich tenistů velmi chybělo. Pro trenéra je nejdůležitější vědět, kam má spolupráce směřovat a Kája mi to bez jakéhokoliv zaváhání oznámila. A přitom jsem neviděl v jejím pohledu žádnou pochybnost o tom, co říká. Dlouho jsem takového sportovce hledal a najednou naproti mně seděl. " O Muchové jste už dříve tvrdili, že je pohybově výjimečně nadaná. "Ještě v dětském věku vystřídala množství nejrůznějších sportů. Například i krasobruslení, házenou, dokonce synchronizované plavání. Pohybový talent zdědila po otci Josefovi Muchovi, ligovém fotbalistovi, který ji automaticky naučil i základy tohoto sportu. Získala všestrannost, která byla základem toho, aby se naučila znát a ovládat své tělo. Mohu to dokumentovat zkušeností z našeho prvního společného tréninku. Dvacetiletou hráčku naučenou hrát údery z místa je komplikované měnit. Když však hráli s Kájou Schmiedlovou odříznuté forhendy a já jsem jí řekl, aby napadala míček dříve po odskoku, už v následující výměně bez jakýchkoliv problémů mou připomínku aplikovala. Už tehdy mi Karolína ukázala mnoho věcí, kterými ostatní hráčky v jejím věku nedisponují, přičemž jsem u ní spatřil i obrovský prostor pro zlepšení. "  Zmínili jsme dva základní předpoklady jejího úspěšného vzestupu. Cílevědomost a talent. Tím třetím, kterým se na dvorci nejvíce prezentuje, je kreativita. "Už po prvním společném tréninku jsem dostal pozitivní zpětnou vazbu. Byla nakloněná učit se nové věci, co jsem často nezpozoroval ani u lepších tenistek v jejím věku. V současnosti převládá v ženském tenise tendence prohlubování, vylepšování silných stránek hráček, přičemž se neučí nic nového. Na rozdíl od toho, Kája brala nové věci jako oživení tréninku. Je typem hráčky, která nerada trénuje 500 úderů za sebou. Ale například Skyhook (náročnější varianta smečím z defenzivnější pozice) zvládla již na čtvrtý pokus. Když jsem měl já 16 let a začal jsem to zkoušet po vzoru Andreho Agassiho, výsledkem bylo, že jsem se, úspěšně 'trefil do hlavy a samotný úder jsem zvládl až po půlročním tréninku. " Muchovou jste přebral jako dvacetiletou, kdy se nachází na 240. místě v žebříčku WTA. Na první výsledky Vaší spolupráce jste si ještě museli počkat. "Karolínu jsem přebral zraněnou. Levé zápěstí měla v dlaze a v pravé ruce pociťovala obrovské bolesti. Po dvou turnajových zápasech nemohla vůbec podávat a musela brát léky proti bolesti. Navíc se v té době nacházela v katastrofálním kondičním stavu. Příčinou bylo, že její předešlý trenér s ní chodil z turnaje na turnaj, což mělo za následek, že byla zničená a bez kondice. Po dvou společně absolvovaných akcích si musela dát pauzu a vzápětí jsme šli na měsíční kondiční soustředění, protože už neměla z čeho čerpat. Z tohoto důvodu se propadla až na 350. místo a tento pád jsme za daných okolností neměli jak ovlivnit. " Jaký herní progres zaznamenala během vaší tříleté spolupráce? "Sama Karolína mi řekla mi, že předtím, než jsme začali spolupracovat, pouze běhala a prehazovala míčky. Podání sloužilo jen jako úvodní úder do výměny. Postupně jsme se propracovali k mnohem aktivnějšímu a útočnejšímu stylu. Momentálně dokáže bodovat přímo ze servisu, má, zabijácký 'forhend a disponuje opravdu velkým repertoárem úderů. Ovládá například více typů stopbalů. Pracovali jsme i na věcech, které na ženském okruhu nejsou příliš vídané. " Kreativita jde v tréninkovém procesu obvykle na úkor úderové jistoty. Při jejím uplatňování se během zápasu zvyšuje riziko nevynucených chyb. "To je pravda. Přesto jsem přesvědčen, že největší chybou by bylo, pokud bych jí zakázal být kreativní. Nikdy jsem ji v tomto ohledu neomezoval, nikdy jsem jí neřekl, už nevymýšlej '. Vždy jsem věřil, že když to s kreativitou začne přehánět, tak si to ona sama uvědomí a poučí se. I když ne hned. Negativem trenérů je, že jsou netrpěliví a chtějí hned vše opravovat. Chtějí zabránit svému hráči udělat chybu. Já naopak považuji chybu za nejlepší učební prvek. Mou filozofií je víra v hráčovu inteligenci a v tomto smyslu mě Kája nikdy nezklamala. Nechtěl jsem ji omezovat v tom, co bylo její největší zbraní. Nehraje podle předepsané šablony, čímž je pro soupeřky méně čitelná. Mnozí trenéři mi i ze Štvanice říkali, víš, ona to až příliš kombinuje '. Je to však dlouhodobější proces. Pokud bych ji omezoval, v budoucnu by již nedokázala tak efektivně mixovat požadovaný sled úderů, ani změnu rytmu hry. " I proto by mě zaujala Vaše taktická příprava na zápas. "Zaměřovali jsme se na to, abychom z celého repertoáru jejích úderů vybrali ty správné zbraně. Ale hlavně v tréninkových zápasech pracuji na tom, aby Karolína sama během zápasu poznávala soupeřku a přicházela na to, jak ji zdolat. I když musím přiznat, že v tomto kontextu jde opravdu o dlouhodobý proces, který jsem nedokončil. Do značné míry jde proti aktuálnímu systému koučingu celého ženského tenisu. Osobně jsem byl vždy proti trenérské výpomoci během zápasu. Nemyslím si, že bychom měli ženy degradovat do pozice, ve které by pouze poslouchali mužské trenéry s odůvodněním, že my to víme perfektně a ony tomu nerozumí. Zápas by měl být o hráčce, která je na dvorci sama a sama dokáže rozpoznat vítěznou cestu. Tato osobnost má podstatně větší šanci vyhrávat i v budoucnosti, než hráčka, která pouze pasivně poslouchá rady trenéra. V konečném důsledku je to opět jen ona, kdo se musí před každým jedním úderem rozhodnout, co má v následujícím momentě zahrát. " Proč se na rozdíl od Českých juniorek ty Slovenské nedokáží ve větší míře v ženském tenise prosadit? "Češky mají velkou snahu dotáhnout se výkonnostně na ty nejlepší z nich. Snaží se neustále zlepšovat. Na Slovenský dívkách je znát sebeuspokojení z dosaženého výsledku. Připadá mi, že si už hrají jen to svoje a nepracují na vylepšení vlastní hry. Zřejmě to souvisí s jejich vlastním pohodlným podvědomým přesvědčením o tom, že nejlepší na světě už nebudou. " V čem spočívá problém efektivnosti celého projektu NTC, ve kterém se několik hráček dál výkonnostně nerozvíjí? "Nevidím do práce NTC až tak dobře. Ale určitým problémem může být jistota,, zicher '. Hráči jsou si vědomi jistoty své pozice. Vědí, že nebudou vyhozeni a to jim v podstatě i stačí. Tím zpohodlněli. Bylo by prospěšnější, kdyby prostředí v NTC bylo konkurenceschopnější a byl by na ně vyvíjen větší tlak. Další z příčin je kromě jiných i skutečnost, že někteří trenéři jsou v NTC příliš dlouho. Mám pocit, že ani na ně není kladen výraznější tlak na výsledky jejich svěřenců pod hrozbou rozvázání spolupráce. Mám pocit, že někteří berou svou práci jako rutinní záležitost. " Jak vám změnilo život tři roky trvající cestování po světě s Muchovou? "Nebylo to úplně jednoduché. Když jsem měl 30 let, nepovažoval jsem cestování za přítěž. Mladý člověk se podstatně lépe dokáže vypořádat i s časovými rozdíly, i s neustálou změnou místa pobytu. Díky Karolinému neustálému pokroku na žebříčku a pocitu uspokojení z práce jsem snášel i ve svém věku cestování mnohem lépe. Pokud je v týmu dobrá chemie, člověk to zvládne hravě. V posledních měsících naší spolupráce se tento element postupně vytrácel. Už jsme si tak dobře nerozuměli, vzdalovaly jsme se od sebe a tím pádem i několik aspektů, včetně neustálého cestování, byly pro mě o to náročnější. " Většina trenérů by pak, jak vytáhne svěřenkyni z třetí stovky před dveře nejlepší dvacítky, po takovém náhlém rozhodnutí cítila křivdu. "Takhle to nevnímám. Nedívám se primárně na své ego. Pokud došla Karolína k přesvědčení, že to chce zkusit beze mě, tak rád jí tu zkušenost dopřeji. Vždy ve všem jsem ji nechal si věci vyzkoušet. Já přece nechci, aby se trápila. A pro mě to, mimochodem, také už bylo poslední měsíce trápení. " Pod Vaším vedením získala loni v Soulu svůj premiérový titul na okruhu WTA a v závěru sezóny již figurovala na 21. příčce. Tenisovou veřejnost zpráva o konci úspěšné spolupráce šokovala. Zkuste shrnout příčiny vašeho rozchodu. "Dva a půl roku fungovala chemie mezi námi výborně, rozuměli jsme si. Jezdili jsme na turnaje většinou sami dva, nebyly peníze na další členy týmu. Měli jsme dostatek času si spolu o všem promluvit, sladit se. Bohužel, stalo se to, co se běžně stává i v jiných týmech. Upozorňoval mě na to předem i Vlado Pláteník, že když hráčka překročí práh první stovky a začne vydělávat velké peníze, stane se zajímavou pro různé lidi, kteří začnou cítit šanci se přiživit na jejím úspěchu. Nazývají se manažery nebo oddanými přáteli. V některých případech se stanou životními partnery. V podstatě jde o vynikající manipulátory, kteří se pomocí různých manipulačních technik a intrik přisají na hráče s cílem zvýšit svůj vliv. Potřebují u hráčů dosáhnout pocit závislosti. A to je velké nebezpečí pro týmovou chemii. Manipulátoři dokáží vnutit svůj názor do takové míry a natolik obratně, že i samotný hráč je ve finále přesvědčen, že jde o jeho vlastní rozhodnutí. Trenér s hráčem se začnou názorově rozcházet. Osobně jsem se zaměřoval výhradně na Karolinin výkonnostní růst. Přestože jsem cítil vliv různých lidí, kteří narušily naši komunikaci, nereagoval jsem na tuto politiku, což byla zřejmě chyba. Všímal jsem si, že jsem postupně ztrácel vliv. A proto si myslím, že všichni trenéři vrcholových tenistů by měly být na tuto situaci připraveni. Může se jim přihodit, že se mezi ně a jejich svěřence někdo postaví a dopadne to tak, jak by si to v konečném důsledku nepřál ani trenér ani hráč. " Jaký by měl být trenér, který po vás Muchovou převezme? "Večer při oficiálním rozloučení jsem Karolíně kladl na srdce, na co má dbát při jeho výběru. Měl by to být člověk, který ji vnímá, poslouchá a který se vynasnaží ji poznat. Doufám, že nepřijde autoritativní trenér, který bude její hru měnit podle vlastních představ, aniž ji nechal participovat na rozhodování. Karolínu by měl aktivně zapojit do tvorby tréninkového procesu, do tvorby její hry, i proto, že už sama si je dostatečně vědoma toho, jakým směrem by měla pokračovat. " Sledujete vývoj situace ve věci nového trenéra? "Při odchodu na turnaj do Dubaje byla ještě bez trenéra, ale je možné, že manažer už někoho sehnal." Co děláte od skončení spolupráce s Muchovou? "Momentálně odpočívám od tenisu. Potřebuji možná měsíc, dva, abych trochu, vyhladověl '. Chci trávit čas s rodinou a blízkými lidmi, kteří si mě za poslední tři roky velmi neužili. " Jakou máte představu o další budoucnosti? Chtěli byste trénovat raději domácí nebo zahraniční tenistku? "Nějaké nabídky mi už na stůl přišly. Chci to však zvážit a nic neuspěchat. Zatím nemám žádnou představu. Ani neuvažuji nad tím, jakým směrem bych se chtěl dál ubírat. Možností je několik. Mně se například velmi zamlouvaly semináře, které jsme organizovali s Tomášem Gurským. Velmi mě to obohacovalo přesto, že je to úplně jiná práce než práce tenisového trenéra. "  

    02.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Jak by vypadala dokonalá tenistka? Tentokrát takovou poskládala bývalá Francouzská tenistka Piercová

    NOIDA - Skládání ideálních tenistů je populární aktivitou. Novináři takovou otázkou často překvapí tenisové legendy. Nejnověji svou superhráčku sestavila Francouzka Mary Piercová.Dokonalá tenistka by měla mít fyzickou kondici Martiny Navrátilové. "Byla v tomto průkopnice - první, která tento aspekt vnesla do hry. V té době na tom ženy velmi nepracovali. Ona to změnila svým zaměřením na kondiční připravenost a zdravou výživu, "řekla Piercová pro Indický deník The Indian Express.Při otázce týkající se bekhendu bývalá Francouzská tenistka zaváhala. "Hm, první osoba, která mě napadá, je Gabriela Sabatini. Zřejmě proto, že měla obzvlášť krásný bekhend, "odpověděla nakonec. Mnohem suverénněji odpověděla na otázku, čí forhend byl nejlepší: "Steffi Grafové."A co servis? "Serena Williamsová. Má ho velmi prudký. Samozřejmě, díky fyzické síle, ale klíčem je také umisťování, "zhodnotila podání jedné z mála aktivních hráček ve svém seznamu. Na adresu volby úderů uvedla: "Martina Hingisová byla velmi inteligentní hráčka. Hrála tenis tak, jako kdyby hrála šachy. Byla extrémně efektivní a chytrá. Nebyla najsilovější hráčkou, ale byla velmi, velmi bystrá. "Ideální tenistka by měla mít podle Francouzky rychlost vracející se belgické legendy: "Napadá mě Kim Clijstersová. Je velmi rychlá. "Jako na poslední atribut se zaměřila na bojovné srdce. "Nepochybně Monika Selešová. Neuvěřitelná bojovnice. Jednoduše úžasná, "uzavřela Piercová.

    04.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Andrej Martin: "Osamostatnění od trenérů mi pomohlo"

    BRATISLAVA - neprozradí nic nového tvrzením, že odpovědnost lídra Hrbatého reprezentačního výběru převzal po zraněném Martinovi Kližanovi v barážovém daviscupovém utkání s Českem zkušený antukový specialista Andrej Martin (95. v žebříčku ATP).Od 30-letého Bratislavského rodáka se dnes v souboji s Lukášem Rosolem (179.) očekává zisk povinného bodu. Semifinalistu z lednového akce na antuce v argentinské Córdobě jsme vyzpovídali po slavnostním losování nejen na téma Davis Cup.Na jihoamerickém kontinentu jste dosáhl velmi solidních výsledků, díky kterým jste se ocitli podruhé v v kariéře v první stovce žebříčku. Čemu přikládáte svou aktuální výkonnost?"Nedá se to připsat na vrub jedné konkrétní věci. Jsem typ tenisty, jehož výkon roste s nabytými zkušenostmi. Dostávám se více do hloubky konkrétních aspektů hry, které analyzuji. S přibývajícími léty mám více možností na to, abych tyto vědomosti i zužitkoval. Do určité míry mi pomohlo i osamostatnění od trenérů. Vše si nyní pořádám sám a nabyté zkušenosti mohu na sebe aplikovat bez jakýchkoliv limitů. "Nechybí Vám při tréninku úhel pohledu trenéra?"Je možné polemizovat o tom, do jaké míry je to správné. Na druhé straně, nejsem na všechno úplně sám. Na turnaje se mnou cestuje Ivan Kosec, který mi dělá personálního asistenta. Také komunikuji s Italským trenérem, který pro mě pracuje v pozici konzultanta. A konečně, mám i vlastního kondičního trenéra. To znamená tým lidí kolem sebe, se kterými mnohé tenisové aspekty konzultuji. "Jak vnímáte svou pozici lídra týmu, od kterého se očekává zisk bodů?"Již několik let jsme tři až čtyři hráči z reprezentace na tom z pohledu postavení na žebříčku velmi podobně. Vůbec není důležité, kdo z nás je týmovou jedničkou. Každý z nás může být v některém ze zápasů tahounem. Ani v souboji s Čechy se neočekávají body výhradně jen od jedničky. Důležitý je zisk tří bodů a je úplně jedno, kdo z nás jej získá. Velkou výhodou vyrovnanosti tohoto kolektivu je prostor pro nehrajícího kapitána, který může kombinovat při nominaci z více možností, koho postavit na konkrétního soupeře. "Čím to je, že v ostatních sportech jsou emoce při derby soubojích s Čechy vyhrocené a v tenise cítíme přímo přátelskou náladu?"Je to dáno i povahovou příbuzností s Čechy. Mentalitou i jazykem jsou k nám nesrovnatelně blíže než ostatní tenisté. S velkým zaujetím jsem sledoval derby v kolektivních sportech, které měly opravdu výjimečný emocionální charakter. Sám jsem velmi zvědavý, jaké budu mít pocity v roli aktéra tohoto duelu. Doufám, že atmosféra v hledišti bude podobná jako na fotbale, aby nám pomohli svou energií. Na druhé straně, tenis je individuální sport a neřešíme, z jaké země je hráč na opačné straně dvorce. "Je pro Vás výhodou, že se s Čechy navzájem dokonale znáte?"Je to výhodou z pohledu hráče, který si vždy na konkrétní zápas připraví taktický plán. Rád hraji proti tenistovi, se kterými už mám zápasovou praxi. Mohu při nich zúročit své zkušenosti a vím, co očekávat. V zápase se ukáže, jakou taktiku dokáží ušít na mě. "Prozradíte svou taktiku před utkáním s Lukášem Rosolem? "Lukáše jsem naposledy porazil v Německé lize před dvěma lety. Někde mám ještě schované poznámky, které si píšu o hráčích po každém zápase. Sám se ještě musím do nich podívat, z hlavy si je nepamatuji. Na každý zápas bez ohledu na soupeře, nastupuji s tím, abych byl především já co nejlépe připraven. " Rosol disponuje velmi solidním prvním servisem. Nejlepších výsledků však dosáhl na hardových turnajích. Vyplývá z toho, že se ho pokusíte udržet co nejdéle ve výměnách?"Útočit zaměření hráči nemají v oblibě defenzivní soupeře s dobrým pohybem. Budu se snažit odehrát co nejvíce výměn a ve vhodném okamžiku podniknout kontr, abych ho dostal do pozic, které rád nemá. To je moje standardní hra na každého soupeře. Až na dvorci uvidím, do jaké míry ji dokážu použít v konkrétních momentech. Aktuální situace před nejbližším soubojem mi celkem hraje do karet, i proto na dvorec nastoupím sebevědomý. " Jak probíhá proces Vaší přípravy bez trenéra? Sledujete soupeře na internetu?"Příprava začíná už několik dní před zápaem. Zahrnuje kondiční i technickou část, při níž ladím konkrétní prvky hry potřebné pro nastávající zápas. Samozřejmě, dívám se i na videa a dělám si z nich poznámky. " Jak vnímáte změny systému soutěže v Davis Cupu?"Největší rozdíl pociťuji ve hře na dva vítězné sety. Z mého pohledu tím trpí výjimečnost daviscupové soutěže, která se vždy hrála na tři vítězné sety. "

    06.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • V Zadaru se koronavirem nakazil i Čorič -Tenisem.cz

    Další účastník Adria Tour, série exhibičních turnajů světové jedničky Novaka Djokoviče, měl pozitivní test na koronavirus. Po Grigorovi Dimitrovovi se nakazil také nejlepší Chorvat žebříčku Borna Čorič. Společně s aktuálně 33. hráčem světa se v chorvatském Zadaru nakazili ještě kondiční kouč Novaka Djokoviče a trenér Dimitrova.Ahoj, chci vás všechny informovat, že jsem měl pozitivní test na Covid-19. Chci proto všechny, kteří se mnou byli v posledních dnech v kontaktu, upozornit, aby se nechali otestovat! Omlouvám se, pokud jsem někomu způsobil potíže! Cítím se dobře a nemám žádné příznaky," napsal nejlepší Chorvat žebříčku na svůj Twitter.pic.twitter.com/4ztqLYvjE4— borna coric (@borna_coric) June 22, 2020Prvním nakaženým tenistou exhibiční akce v chorvatském Zadaru byl Dimitrov. Ten se během zápasu právě s Čoričem necítil vůbec dobře, z turnaje po jasné porážce odstoupil a po návratu do Monaka měl pozitivní test na Covid-19.Čorič i Dimitrov byli v blízkém kontaktu s dalšími účastníky - pořadatelem Adria Tour a světovou jedničkou Novakem Djokovičem, Alexanderem Zverevem, Andrejem Rubljovem či Marinem Čiličem. Ti všichni museli podstoupit další test na koronavirus, přičemž po prohlášení Dimitrova muselo být zrušeno plánované finále mezi Djokovičem a Rubljovem.Nakazit se měli ještě Marko Paniki, kondiční kouč Djokoviče, a Kristijan Groh, trenér Dimitrova. Ostatním včetně tenisových es nejspíše vyšel negativní test.Pořadatelé doporučují, aby lidé, kteří byli s nakaženými v blízkém kontaktu po dobu delší 10 minut, vyhledali svého lékaře a raději absolvovali 14denní karanténu.Adria Tour měla v tomto týdnu pokračovat v Černé Hoře, ale kvůli zavřeným hranicím musel být tento díl exhibiční soutěže zrušen. Poslední akce v bosenské Banja Luce je na programu na začátku července, její osud je však po posledních zprávách nejistý.Série schytala kritiku už po úvodním díle, který se uskutečnil v srbském Bělehradě. Místo dodržování odstupů se účastníci na kurtu objímali a poté slavili v klubu, nedávno došlo na jejich basketbalový souboj a tedy další blízký kontakt. Zápasy se navíc hrály před zraky tisíců fanoušků.Zdroj: Tenisportal.cz

    22.červen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Hráči ATP
  • Analýzy hráčů: Tentokárt se podívám na zoubek jednomu zvelikánů a to Rogerovi Federerovi

    Myslím, že je ten pravý čas věnovat místo v tomto blogu někomu speciálnímu. Už jsem analyzoval velikány jakými jsou Djokovič či Nadal, ale dovolím si tvrdit, že značka jménem Roger Federer je něco ještě výjimečnější.Přiznám se, že jsem nikdy nebyl fanouškem Federera, ale vždy jsem ho za to, co předvádí a co dokázal, nesmírně respektoval. Možná i proto, že mi už šlo na nervy to, jak každý druhý trenér či hráč po celém světě nosí oblečení s jeho iniciálami, hraje s toutéž raketou a snaží se za každou cenu opakovat jeho forhend a servis.Roger není jen nejbohatším tenistou, ale i najrozpoznávanejším sportovcem na světě. Vede možná až nudně uspořádaný rodinný život, má čtyři děti, luxusní nemovitosti po celém světě, jsou po něm pojmenovány ulice a jeho tvář je na poštovních známkách. Nikdy nebyl kontroverzní a všude se o něm píše a mluví jen v superlativech. Určitě ho ovlivnilo chování a herní projev jeho největších idolů, kterými byli Stefan Edberg, Boris Becker či Pete Sampras. Roger podle svých vlastních slov hraje jednoruční bekhend jen kvůli nim. Nesmím zapomenout ani na jeho bývalého trenéra Petra Cartera, který měl také výborný jednoruční bekhend.Dovolím si říci, že nikdo nebyl lepším ambasadorem sportu a tenisu. Nikdo to nedělal tak elegantně a džentlmenský. Vždy respektoval své protivníky. Nikdy dokonce neskrečoval ani jeden zápas.Roger vždy dokázal až nadpozemsky kontrolovat své emoce. S médii komunikuje rozvážně a na otázky reaguje promyšleně. Je dokonce i vtipný. Již delší dobu jsem věděl, že Rogera Federera nemohu jen tak obejít. Nyní nastal ten správný čas a to hned z několika důvodů. Nedávno  mi bylo řečeno, že Roger prodal svou supermoderní skelnou vilu ve Wollerau s výhledem na Curyšské jezero a za cca 45 milionů franků koupil 16 000 m2 velký pozemek hned na druhé straně jezera v městečku Rapperswil-Jona.Švýcarsko je krásná horská krajina ideální na turistiku. Trénink v horách nepomáhá pouze po kondiční, ale i po mentální stránce. Posouvají se tam hranice a hráč zjišťuje, že jeho tělo toho dokáže mnohem víc než si myslel. Zde se můžete podívat na jedno z mnoha Rogerova sídel v nejmenovaném resortu nedaleko města Chur.Je to velký pozemek s nádhernými výhledy na alpské štíty. Roger prý velmi rád lyžuje, ale ze zdravotně-bezpečnostních důvodů se této zálibě zatím vyhýbá. V tomto prostředí propletených lyžařskými vleky si svůj tenisový důchod určitě dosyta užije.STYL HRYSvou agresivní celodvorcovou hrou, tvůrčím projevem, výborným podáním, citem a excelentní hrou na síti je Roger bohužel asi posledním dožívající hráčem prezentujícím tento styl hry. Federer byl tenisem posedlý už jako dítě. Hrával hodiny o zeď a kdekoli mohl do něčeho kopal. Byl prý velmi aktivní dítě. Od malička miloval, když mohl hrát a vyhrávat. Tenis je jeho životní láska, něco, co ho posedlo a drží až dodnes. Federer se nejednou rozplakal. Projevuje tím obrovské emoce, které v sobě dokáže během zápasů tak dobře skrývat. Když byl Roger junior, tak často házel raketou a navenek projevoval své emoce výkřiky.Láska ke sportu, bojovnost, nasazení, vrozená ambicióznost a velké emoce, to vše mi připomíná i mé mládí. Moment, když jsem se jako osmiletý zadíval v televizi na daviscupový zápas mezi Česko-Slovenskem a Rakouskem. Je to sice už 31 let, ale dodnes si pamatuji zápas mezi Karlem Nováčkem a Alexem Antonitschem. Tenis byl pro mě láskou na první pohled. Tak, tak Roger změnil život tisícům mladých hráčů po celém světě. Tak, jak Roger inspiroval i své dnešní rivaly. Byl jejich vzorem a dnes je jejich soupeřem. Dimitrov, Tsitsipas ... a mnoho dalších. Roger jim dal naději a vnesl do jejich života vášeň.Sám jsem si nasbíral po mincích v těch nejmenších haléřích 116 československých korun. V Prioru jsem to všechno vysypal prodavačce na pult a koupil si svou první dřevěnou raketu Lion. Svévolně jsem hodiny hrával o zeď, v úzké chodbě v panelákovém bytě jsem otravně celou dobu vyzýval na zápas rodiče s pěnovou míčkem v ruce. Každý den jsem po škole hrával s o pět let staršími klukama na štěrkových sídlištních kurtech, které jsou dnes již zarostlé trávou nebo se změnily na parkoviště. Alespoň to nás s Rogerem spojuje. PERFEKCIONALISTA, KTERÝ SE CHCE NEUSTÁLE ZLEPŠOVATRoger se vždy dokázal přizpůsobit době a jeho hra prošla proměnami. Je velmi adaptabilní a to dokonce i dnes ve věku skoro 38 let. Roger trpělivě pracoval na tom, jak přizpůsobit svou hru a vyhrávat i na antuce. V roce 2009 se mu podařilo vyhrát French Open. Na nějaký čas byl Roger ve stínu Novaka Djokoviče, ale neustále hledal cestu jak to prolomit a v roce 2017 se mu po pěti letech znovu podařilo vyhrát Wimbledon. Teprve nedávno Roger zaměstnal slavného Švéda Stefana Edberga, což vneslo do jeho hry další nové prvky. Federer je poměrně starý, dlouhé výměny mu možná už tak nevyhovují a proto začal ještě více zkracovat hru, měnit rytmus, chodit častěji a rychleji na síť."Jedna věc, kterou jsem se vždy snažil udělat, je ptát se sám sebe. Dokonce i v těch nejlepších dobách, kdy jsem sotva prohrál nějaké zápasy, a také když hrajete špatně nebo jsou věci špatné, vždy si kladete otázky. Jsem dost dobrý? Co musím zlepšit? Ale když vítězíme a věci jdou dobře, tak máme tendenci na to zapomínat. Právě tehdy je ten nejlepší čas ptát se, co bylo podstatou v mé kariéře, "říká Roger Federer.OBROVSKÝ VLIVÚspěšné příběhy, jako ten jeho, jsou sice krásné, ale nejsou pro každého. Roger Federer je vzorem pro desetitisíce lidí po celém světě. Ma velkou moc a je si toho vědom, protože vysílá opravdu pozitivní odkaz. Je džentlmen, je vtipný, má uspořádaný rodinný život a působí poměrně skromně. To mají lidé rádi. K tomu přidáme ještě jeho elegantní herní projev spojený s ladnými pohyby a téměř perfektní technikou. Tento člověk je prostě fenomén a ani trochu se nedivím jeho fanouškům, neboť člověk ho musí buď obdivovat nebo ze závisti nenávidět.Tato mince moci má ale dvě strany. Problém s úspěšnými lidmi, jako je Roger Federer, spočívá hlavně v tom, že všichni se jich za každou cenu snaží kopírovat a očekávají tytéž výsledky. Opakováním jeho techniky, stravovacích návyků, toho jak se obléká a s jakou raketou hraje, neudělá z nikoho světovou jedničku. Často to končí zklamáním, protože oblečení, raketa a stejný styl úderů nestačí. Federerově bojovnosti, ctižádostivosti, houževnatosti, lásce ke sportu, které provádí a v neposlední řadě jeho motorické a koordinační schopnosti nemá každý z nás. Asi tak, jak se ne každý z čtenářů autobiografie Steva Jobse stane slavným vynálezcem.NIKDO NENÍ DOKONALÝPlynulost, ladnost a elegance. Fantastický forhend, efektivní podání, krásný jednoruční bekhend, vynikající slajz, kvalitní voleje ... Bylo by nudné a otřepané, kdybych začal psát o tom, jaká úžasná a plynulá je hra Rogera Federera. Pár chybiček bych našel, ale ty opravdu nestojí za řeč. Raději zkusím být více užitečný a budu se soustředit na to, co bychom od něj kopírovat neměli. Než začneme kopírovat pohyb světových jedniček, tak bychom měli umět rozeznávat pozitivní od negativních prvků v jejich hře. Každý hráč má totiž za sebou svůj příběh a vývoj, kterým prošel.Ve hře skoro každého profesionálního hráče jsou detaily, kterým se chceme vyhnout, ale i pozitivní prvky, které má většina z nich. Například Rogerova východní držení při forhendu má své limitace a nebude vyhovovat každému hráči. Rogerův nápřah při forhendu je kratší, kompaktnější a založený na uvolněnosti pohybu. Učit tento pohyb osmileté olympioniky a doufat, že budou mít forhend Federera, je velkou chybou. Sledovat a kopírovat Rogerův pohyb a postavení během rozcvičky v tréninku a jeho postavení během zápasu je něco zcela jiného. V informacích a videích na internetu se dá velmi snadno "ztratit v překladu". V tomto bodě by ale měli usměrňovat své svěřence trenéři.YOUTUBOVÉ VIDEALidé se dnes učí všechno z videí. Vizualizace je velmi efektivní forma výuky, ale takový způsob vzdělávání bez schopnosti rozeznávat pozitivní od negativních prvků v pohybu a úderech může být často matoucí a zavádějící. Na internetu máme totiž k dispozici obrovské množství videomateriálu, ze kterého si laik jen těžko vybere to správné. Vzhledem ke snadnému přístupu a delší výměně, lidé nahrávají profesionální hráče hlavně při trénincích a rozcvičce. Problém ale spočívá v tom, že "profíci" hrají ve srovnání se zápasovým nasazením v rozcvičce často uvolněně na natažených nohách, používají línější otevřené postavení atd.ASI NEJPOKLÁDANĚJŠÍ OTÁZKA, KOLIK JEŠTĚ? Kolik ještě dokáže Federer setrvat na úplném vrcholu a kolik toho ještě vyhraje? To neví asi nikdo, ale co vím, je to, že Roger je velmi ambiciózní. Vyhrál už všechno, co se jen vyhrát dá. Vše kromě dvouhry na olympiádě. A právě to je podle mě jeho další metou. Pokud se mu to podaří, tak "maestro Fedex" lze k smutku desetitisíců svých obdivovatelů zavěsí raketu na hřebík.Jinak respekt k něcmu z mé strany ať už jako ke sportovci, tak stejně jako k člověku a všemu co dokázal. Má můj soukromý obdiv.

    25.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel