Výsledky vyhledávání v sekci: Něco málo z historie
  • Síň slávy: Justine Heninová - Žena, která po smutné události našla cestu na vrchol

    Belgický ženský tenis zažíval v první dekádě 21. století svůj zlatý věk. Byla to zásluha Justine Heninové a Kim Clijstersové. Právě na první jmenovanou si dnes zavzpomínáme.Dětství a tenisové začátkyJustine Heninová se narodila 1. června 1982 v Belgickém městě Liége. Když měla malá Justine dva roky, rodina se přestěhovala z Liége do Rocheforta. Nedaleko jejich domu byl malý tenisový klub. Právě tam se začala psát její tenisová pohádka. Máma Francoise ji v dětství pravidelně brávala do Paříže na Roland Garros, kde talentovaná dívka viděla, jak vypadá "velký" tenis. Její idolem se stala Steffi Grafová.V roce 1995 přišla tvrdá rána. Heninové máma zemřela na rakovinu. Krátce po této těžké životní zkušenosti potkala uznávaného Argentinského trenéra Carlose Rodrígueze, který se stal jejím mentorem a v roce 1997 ji přivedl k vítězství na juniorském Roland Garros.Přechod k profesionálkámStatus profesionálky získala Belgičanka v sezóně 1999. Do světa "velkého" tenisu nemohla vstoupit lépe než ziskem titulu na domácím WTA akcí v Antverpách. Stala se pátou tenistkou historie, která triumfovala při své premiéře na okruhu WTA. Na Roland Garros se probojovala do 2. kola a v žebříčku se usadila v elitní světové stovce. V následujícím roce ovládla 50-tisícové ITF turnaj v rodném Liége a definitivně se začala soustředit na turnaje na hlavním okruhu.První roky mezi elitouV roce 2001 se Belgická tenistka zařadila mezi světovou špičku. Rázem se s ní muselo počítat na všech velkých turnajích. Na Roland Garros prohrála v napínavém semifinále 1:2 na sety s krajankou Kim Clijstersovou, na Wimbledonu ji ve finále zdolala Venus Williamsová po setech 6:1, 3:6, 6:0.https://www.youtube.com/watch?v=q-uIQCrgrIo&feature=emb_logoSpolu s Clijstersovou dovedli Belgii k historickému úspěchu - triumfu v Poháru federace. V následující sezóně bylo jejím nejlepším grandslamovým výsledkem semifinále Wimbledonu. Přesto již byla stabilní členkou top 10. V listopadu 2002 se provdala za Pierra-Yvese Hardenna.Sbírání grandslamových prvenství, osobní tragédie a konecV roce 2003, už jako Justine Heninová-Hardennová byla fantastická. Triumfovala na Roland Garros i US Open, přičemž ztratila na těchto dvou turnajích pouze tři sety. V té době se dostala do konfliktu s bratrem Thomasem. Kvůli tenisovým povinnostem nepřišla na pohřeb jeho syna Emiliena. Její výkony to neovlivnilo. Po triumfu na Australian Open 2004 jí chybělo už jen Wimbledonské prvenství. Posvátná tráva se však pro ni stala zakletou. Do finále se na ní dostala už jen v roce 2006. Navzdory skvělému začátku podlehla Francouzské Amélie Mauresmové po setech 6:2, 3:6, 4:6.Heninová vs Mauresmová (finále Australian Open 2006) - sestřih:https://www.youtube.com/watch?v=6hYLIsrb_yU&feature=emb_logoJejí hvězda zářila nejjasněji na Roland Garros. V letech 2005 - 2007 si připsala čistý hattrick. Poslední grandslamové vítězství přišlo na US Open 2007. Tragédie však provázely Heninovou stále dál. V roce 2007 unikl její bratr David jen o vlásek smrti při autonehodě, rozvedla se a v listopadu zemřel další její synovec - Romain - syn sestry Sarah. Tentokrát chtěla kvůli tragédii opustit MS WTA Tour. Otec José ji však přesvědčil, aby bojovala i za zesnulého chlapečka. Ukázala obrovskou mentální sílu a ve strhujícím finále zdolala po hrdinském výkonu Rusku Mariu Šarapovovou 5:7, 7:5, 6:3.Sestřih finále MS WTA Tour:https://www.youtube.com/watch?v=r7KqWLK1LdM&feature=emb_logoNešťastné události, které tomuto úspěchu předcházely, ji po sedmi letech znovu sblížili s bratrem Thomasem. V květnu 2008 nečekaně ukončila kariéru. Ačkoliv byla stále světovou jedničkou, nechala se okamžitě vyškrtnout z rankingu. Neuvedla žádné podrobnosti, řekla jen, že je to konec její cesty.Návrat, který nikoho velmi nepřekvapilJelikož ukončila Heninová kariéru jako 25letá, okamžitě se začalo spekulovat, že se jednou vrátí. Otec José to naznačil už dva týdny po jejím skončení. V září 2009 padla definitiva - rodačka z Liége chystá v sezóně 2010 návrat. Jak uvedla, inspirovalo ji vítězství Rogera Federera na Roland Garros a Kim Clijstersové na US Open. Návrat to byl velkolepý. Na Australian Open 2010 ujel belgické hráčce pouze o vlásek titul, ve finále podlehla po výsledku 1:2 na sety Sereně Williamsové.Sestřih finále Australian Open 2010:https://www.youtube.com/watch?v=aoCHJb2A4aI&feature=emb_logoTituly získala ve Stuttgartu a Hertogenboschi. Na Wimbledonu jí to znovu nevyšlo, ztroskotala v osmifinále.Druhý, definitivní, konecPo vypadnutí ve 3. kole Australian Open 2011 ukončila Belgická hvězda podruhé kariéru. Nyní byly důvodem zdravotní problémy. Už od Wimbledonu 2010 bojovala s bolestmi lokte, které jí nakonec neumožnily pokračovat, přestože mohla mít před sebou ještě několik skvělých sezón. "Jsem v šoku. Po zralé úvaze a konzultaci s lékaři je jasné, že moje kariéra nyní definitivně skončila, "uvedla tehdy zklamaná tenistka.Herní styl a úspěchy v kostceDíky svému atraktivnímu hernímu stylu patřila Justine mezi velmi populární hráčky. Martina Navrátilová ji svého času přirovnala k Rogeru Federerovi. Její jednoruční bekhend je nezapomenutelný. Dokázala ho hrát s horní i spodní rotací, stejně tak naplocho. Přestože měříila pouhých 167 centimetrů, měla velmi dobré první podání. Její rychlostní rekord je 196 km / h! Dalším prvkem, který z ní dělal mimořádně zajímavou hráčku, byly voleje. Na síť se tlačila často, nezřídka, zejména na trávě, hned po podání. Ve dvouhře získala 43 singlových titulů, včetně sedmi grandslamových. Z olympiády v Aténách 2004 si odvážela zlatou medaili.Na postu světové jedničky strávila 117 týdnů, tenisem si vydělala přes 20 milionů amerických dolarů a v roce 2016 byla spolu s Rusem Maratem Safinem uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy.Období po ukončení kariéryJiž v květnu 2007 si s Carlosem Rodríguezem otevřeli vlastní akademii v Pekingu. V listopadu se rozhodla otevřít si i vlastní tréninkové centrum, tentokrát v Belgii. V červenci uspořádala juniorský ITF turnaj s názvem Justine Henin Junior Cup. Součástí její akademie jsou i letní kempy. V sezóně 2016 se zařadila mezi tzv. superkouče. Rozšířila totiž trenérský tým sympatické Ukrajinky Eliny Svitolinové. Nevyhýbá se ani tenisovým exhibicím.  

    21.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel


Výsledky vyhledávání v sekci: Články
  • Je tenis o hlavě?

    Tenis se vzhledem ke své technické, tělesné, ale i psychické náročností na jednotlivce řadí mezi ty nejnáročnější sporty. Během své kariéry s míčkem v ruce jsem si vyslechl už tolik komentářů na téma, jak moc je tenis "mentální hrou", "nejdůležitější je hlava", nebo že "technika není podstatná", atd. Detaily mi už nikdo nevěděl vysvětlit. Hraje se tenis opravdu jen "mezi ušima"?Je opravdu hlava tím nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím úspěch tenisty? Pokud, tak nakolik? A co tělesné schopnosti, technika a taktika? Nebylo by zajímavé to rozebrat detailnější, dokonce až na procenta? Asi nejznámější rakouský trenér Günter Bresnik se v našem nedávném, přes dvouhodinovém rozhovoru na toto téma vyjádřil následovně: "Technika je základ. Je to nejdůležitější, co může trenér hráči dát. Pokud nemá potřebné mentální a tělesné vlastnosti, tak v tomto sportu i tak nedosáhne úspěch. A taktiku mají i tak skoro všichni hráči na profesionální úrovni stejnou. "Musel jsem souhlasit. Tenisový šampion se šampiónem nejprve narodí a až poté vypracuje. Hráči bez ambicí, vášně, trpělivosti a bojovnosti nepomůže ani ta nejlepší technika a fyzička. Takový hráč nikdy nedosáhne ani jen poloviční úspěch kolegu se sice špatnými technickými návyky, který ale ve svém DNA má tu správnou směs nejdůležitějších mentálně-tělesných předpokladů. Z diamantu se jednoduše ubrousek udělat nedá. Například takový Rafael Nadal vyčníval v mládežnických kategoriích z davu hlavně díky vysoce nadprůměrným vrozeným mentálním a tělesným schopnostem. S největší pravděpodobností by porazil osm z deseti soupeřů pouze s lopatou v ruce. Proč? Neboť by pro vítězství udělal všechno. On? Ne, jeho tělo a jeho mysl by mu jinou možnost ani nedali. Úspěch jednoduše nosí v sobě. Je třeba si uvědomit a akceptovat fakt, že ne každý se narodí s nastavením a předpoklady Nadala, Federera, Samprase či Djokoviče. Výrok Novaka Djokoviče "chci tutéž věc, kterou jsem chtěl, když jsem měl sedm let. Chci být světovou jedničkou! "To jen potvrzuje. Roger Federer je na tom stejně: "Miluji tenis a vždy jsem to tak cítil .... Vždy jsem měl sen, že se jednou stanu světovou jedničkou ... ". Další tenisová legenda Pete Sampras se vyjádřil: "Nikdy jsem nechtěl být super kluk, barevný kluk nebo zajímavý kluk. Chtěl jsem být kluk, co sbírá tituly. "Bojovnost, cílevědomost, vytrvalost, houževnatost a láska k tomu, co děláme, odděluje průměr od nejlepších nejen v životě, v byznysu, ale i sportu. Jinak to není ani v tenise. Matts Willander, bývalá světová jednička a sedminásobný grandslamový šampion ze Švédska se zas vyjádřil takto: "Vyloučil a zakázal bych tleskání za údery pro vašeho soupeře. Tenis není o úderech, jde o mentální bitvu. Pro mě by to měl být boj bojovníka proti bojovníkovi. "Mats byl bojovník. Ne každý má vlastnosti bojovníka a Mats svými slovy jen potvrzuje slova Güntera Bresnika, že talent na tenis není jen o tělesných schopnostech, ale taky o těch mentálních. Bojovnost, vytrvalost a cílevědomost mezi ně jednoznačně patří. Mentální tenis je jedna z mnoha témat, při které se tenisová veřejnost často "ztrácí v překladu". Je to opravdu komplikovaná, komplexní, ale zato velmi zajímavá téma. Něco jako "slepice či vejce?" Myslím, že chápat, jak to do sebe zapadá, by měl každý trenér, rodič, i hráč, protože podle toho by měla být i upravená celková příprava tenisty. Co-to jsem si na toto téma už v životě přečetl a vyslechl, ale nikdo mi to zatím srozumitelně nedokázal vysvětlit. O chvilku zjistíme proč. Pokud chci někomu něco dokázat a být co nejvíce objektivní, tak musím v první řadě začít od faktů. Pojďme tedy pěkně od začátku. Pravidlo číslo jedna v tenise je přehodit míček nad síť. Pravidlo číslo dvě je trefit ji do kurtu. Zní to sice primitivní, ale toto jsou dva nejpodstatnější principy tenisové hry. Po kontrole, dále v pořadí následuje dva - umístění, tři - rychlost a čtyři - rotace našich úderů. V tomto bodě se už víme bavit io využití taktiky. Připomenu i další důležitý fakt, na který bohužel hráči velmi často zapomínají. To, že nejdůležitějším momentem v tenise je ten první a poslední úder výměny. Pro jednoho hráče se vždy začíná výměna podáním a pro toho druhého zas riternom. Tolik k základním principům. Nakolik procent je tedy úspěch v tenise závislý od hráčových mentálních schopností?VĚDA:VÁHA míčky, DÉLKA rakety, VÝŠKA nadhození, OBSAH vzniklá z rotace trupu a ohýbání nohou, jakož i RYCHLOST švihu, trajektorie (dráha) rakety, správné načasování celého procesu, RYCHLOST a ROTACE míčku, ÚHEL, pod kterým byla odehrána, jakož i finální umístění celého podání, jsou všechno fyzikálně-matematické jevy, veličiny, či jednotky. Tyto jevy jsou z největší části ovlivněny technickým provedením daného úderu, tělesnými schopnostmi, ale také emocemi v daném okamžiku. Z toho nám ale vyplývá, že tenis je na cca 70% technická a na 30% tělesně-mentální hra. Vyplývá z toho i to, že technika je úzce propojena s fyzikou a matematikou. Zákony vědy jen tak klamati. Vraťme se ale k podávajícímu hráči, protože zde začíná celý příběh. Každé podání začíná nadhozem. Signál k rozhodnutí provést tento pohyb přichází z mozku. Koncentraci potřebnou k přesnému nadhození můžeme rovněž považovat za mentální faktor. Nadhození míčku rukou je zase fyzickou aktivitou. Totéž platí o sníženi nohou, rotaci trupu, zvednutí rakety, jakož i následném výskoku a švihu. Toto všechno bych považoval za tělesnou aktivitu. Styl, jakým hráč celý úder provádí, a to od nadhození až po dokončení, zapadá do techniky. Z toho vyplývá, že tenis je na cca 40% tělesnou, 40% technickou a jen na 20% mentální aktivitou. Při dvou stejně zkušené a mentální silných hráčích, vyhraje s největší pravděpodobností ten, který je tělesně zdatnější a lépe kondičně připraven.KONDIČKA A EMOCE:Stav 5:5 ve třetím setu, 30:40 při svém podání, dlouhá výměna, úder v běhu do strany při kterém hráč díky únavě stehenních svalů neudrží rovnováhu, jemně ho odkloní a zahraje 30 centimetrů do autu. Jen drobná nedokonalost v kinetice úderu může způsobit malý aut. Fyzička ovlivňuje techniku. Chyba způsobená díky únavě je jedna věc. Druhá věc je chyba způsobena emocemi. Mozek posílá příkazy do svalů a stačí jen jeden spjat sval, který ovlivní určitá emoce, a hráč pochybí. Strach, hněv, smutek, přemotivovaný, přílišná uvolněnost jsou všechno emoce, které ovlivňují funkci svalů a tím i plynulost kinetické reakce pohybu. Z toho nám jasně vyplývá, že emoce mají silný vliv na kondičku a opačně.Z výše uvedeného nám vyplývá, že obojí, tělesná únava, jakož i emoce, ovlivňují i technické provedení. Technické provedení zas ovlivňuje kinetickou reakci, jakož i sebevědomí a další emoce. Čili svaly ovlivňují hlavu, hlava zas techniku. Hlava ovlivňuje svaly a ty zas techniku. Technika ovlivňuje hlavu i svaly. V stresové situaci, hráč s jednoduchým a plynulým provedením úderů používá a zatěžuje méně svalů, více věří v své údery a tím pádem má i mnohem menší šanci na pochybení. Dokazuje to i studia, kde měli hráči s jednoduchým a plynulým provedením svých úderů v kritických situacích až o 30 až 45% méně nevynucených chyb. Čím méně svalů používali, tím menší byla šance na pochybení. Podobné to bylo při vynucených chybách.PSYCHIKA A ZKUŠENOSTI:V souboji dvou super fit hráčů s optimálními tělesnými danostmi / schopnostmi a připraveností, by s největší pravděpodobností vyhrál ten zkušenější a mentálně odolnější hráč. Mentální tenis je velmi obecný pojem. Nabyté zkušenosti hráče, vrozené mentální vlastnosti, aktuální psychická připravenost, osobnost a charakter hráče ovlivněn okolními vlivy. Právě tyto čtyři různé faktory pravděpodobně nejvíce ovlivňují konečný výsledek zápasu. Všechny jsou velmi propojeny. Přesto je v tenise tak rádi zobecnit házením do jednoho pytle s nálepkou "mentální hra". Při chápání tohoto tématu se tenisová veřejnost včetně hráčů, trenérů, rodičů, jakož i fanoušky nechápajíc detaily "ztrácí v překladu". Inteligence nemá s úspěchem v tenise absolutně nic společného. Spíše naopak, čím více emocí a nápadů hráč má, tím spíše pochybí. Takový hráč by se měl více zaměřit například na čtyřhru, kde by měl mnohem více možností využít své schopnosti. V zápase jeden proti jednomu má hráč během výměn extrémně málo času na rozhodování. Různé taktické variace by měl mít hráč natrénováno a zautomatizované a během výměn se i tak většinou rozhoduje podvědomě. Emoce nahlodávají psychiku hlavně mezi výměnami, když má hráč více času přemýšlet. Méně zkušení hráči se stávají obětí svých emocí a naopak, ti ​​nejlepší hráči mají natrénováno metody, jak držet své emoce pod kontrolou. Právě tyto těžce nabyté zkušenosti by měly zvýrazňovat hranici a určovat rozdíl mezi prvním a desátým, desátým a stým, jakož i stým a pětistým profesionálním hráčem. Mnoho semiprofesionálov umístěných mezi místy 200. až 500. místem v žebříčku ATP je na tom výborně po fyzické stránce, hraje tenis hodný první stovky, jenže jim chybí potřebné zkušenosti a sebevědomí. V tomto případě ale samozřejmě mluvíme o hráčích, kteří již mají své mentální a tělesné schopnosti na výborné úrovni. Prošly velmi hustým sítkem a dokázali že "na to" mají. Na této úrovni rozhodují detaily. Nadal je velmi těžko porazitelný soupeř nejen díky tomu, že je silný po mentální a tělesné stránce, ale také díky svým obrovským zkušenostem. V jeho technice se sice najde pár věcí, které by se daly vylepšit, ale jako celek je jeho technika na velmi dobré úrovni a svým provedením úderů splňuje všechny podstatné pozitivní prvky.EVOLUCE:Váha, délka a rozměry rakety jsou již dlouhá léta skoro identické. Změnil se pouze materiál. Velikost a váha míčky jsou také skoro nezměněny. Rozměr kurtu je stejný. Rozdíly ve fyziologii a anatomii lidského těla jsou naprosto minimální a nemají skoro žádný vliv na potřebu zásadně měnit styl úderů. Ano, asi největší tělesná odchylka může nastat u výšky jedince, jenže výška nehraje žádnou roli co se týče biomechaniky a technického provedení úderů a pohybu. Oba, i vysoký i nízký hráč, mají stejný cíl, být efektivní a úsporní. Evoluce techniky by se podle uvedených faktů vlastně ani neměla řešit. Měla by mít už dávno jasně stanovené normy díky rozpoznání pozitivních a negativních prvků, které je ovlivňují. Vytváříme ji uměle jen my lidé a to neustálou analýzou a opakováním toho, co dělá aktuální světová jednička. Takovým způsobem vzdělávání jsme vždy o deset let pozadu. Čili tvrzení, že správných technických provedení je mnoho, je zavádějící. Pohybem se buď šetří nebo nadrába. Určité pohyby budou vždy limitovat a další zas usnadňovat. Ve zkratce řečeno, do tohoto bodu jsou nejdůležitější tělesné schopnosti a technika. Drtivá většina hry je zautomatizovaná a hráč při ní nemusí přemýšlet. Psychika a taktika přichází v momentě, kdy se hráč rozhoduje o tom, kde podání či úder umístí a jakou rotaci použije. Pokud hráč nemá dostatečné technické a tělesné schopnosti, tak mu hlava moc nepomůže.TECHNIKA:"Jeden z klíčů k úspěchu je sebedůvěra. Důležitým klíčem k sebevědomí je příprava, "Arthur Ashe "Pokud chceš patřit k nejlepším, tak potřebuješ dobrou techniku ​​a možná ještě důležitější je mít dobré oko. Pokud vidíš míček dříve, tak máš více času myslet nad tím jak a kde ji zahraješ, "Rafael Nadal. Tento Nadalův citát bych si ještě doplnit následovně: Pokud vidíš - čteš hru soupeře, tak máš více času na přípravu a tím pádem si efektivnější v provedení svých úderů. "Můj tenis je agresivní, ale netvrdil bych, že je více fyzický než technický. Spoléhám více na techniku ​​než fyzičnost, ale být fit mi samozřejmě vždy pomůže, "dodává. Z toho vyplývá, že dobrá technika plus kondiční připravenost se rovnají většímu sebevědomí / pozitivnějšímu nastavení. Vše je úzce propojeny. Technické limitace, jakož i aktuální psychický stav, mohou na druhé straně značně omezit hráčovu výkonnost, zpomalit jeho celkový vývoj, ale i limitovat jeho maximální potenciál. Desetitisíce tenistů po celém světě si neužívají tenis tak, jak by mohli, jen pro technické limitace. V nejhorších případech jsem byl svědkem, jak zranění způsobená špatnými technickými návyky a následnou frustrací z příliš velkého počtu chyb, odradily hráčů od hraní tenisu, čehož následkem mnozí z nich předčasně ukončili svou kariéru. Začněme znovu od faktů. Tenis je o chybách. Statistiky jsou proto odrazovým můstkem a odrážejí aktuální stav hráče. Závodní tenis se hraje hlavně kvůli vítězstvím, bodem do žebříčků a následnému postavení v žebříčcích. Podle toho se hodnotí i úspěšnost hráče. Matematika zde je velmi jednoduchá. Pokud hráč dělá chyby, tak přehrává. Pokud přehrává, tak nemá body. Pokud nemá body, tak mě slabé umístění v žebříčku. Jelikož technika úderů a pohybu má prsty někdy až v 100% nevynucených a značné části vynucených chyb, tak těžko argumentovat proti tvrzení, že technika je v tenise klíčová. Pokud zařadíme hráčovo špatné rozhodnutí v zápase do taktiky, tak by u závodního juniora byla taktika v průměru zodpovědná za 20 až 40%, technika až za 50 až 90%, fyzička za 10 až 40% a psychika za 20 až 50% všech chyb. U top profesionála by to bylo rozložené trochu jinak. V pořadí 40 až 60% psychika, 30 až 40% kondiční připravenost, 10 až 20% taktika a až potom 10 až 20% technika. Nikdy není pozdě na úpravy. I Nadal i Djokovič stále pracují na detailech. Dobrá technická připravenost (i kondiční) totiž automaticky napomáhá tenistovi zvětšit své sebevědomí, dává větší možnosti využít své údery po taktické stránce a navíc je díky ní hráč šetrnější a méně opotřebovává své tělo po tělesné stránce. Žádný geniální vědec by nevynalezl převratný lék bez finančních a technicko-materiálních prostředků potřebných k realizaci. Ty mu ale někdo musí nejprve dát. Bez nich by byl jeho potenciál limitován tak, jak potenciál tenistu se špatnou technikou. Větší sebavedôvera ve své schopnosti je jeden z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují v důležitých momentech o tom, kdo strhne vítězství na svou stranu. Pokud se na výměny hráčů podívám okem experta, tak skoro každá míček v síti či autě má nejen své technické odůvodnění, ale i technické řešení. To znamená, že technika má prsty v skoro 100% výsledků všech zápasů. U profesionálů to je samozřejmě o něco méně. Samozřejmě. tyto chyby, jakož i technika, jsou ovlivněny kondičkou a psychikou hráče v momentě, kdy úder zahraje. Unavený hráč dříve selže v technickém provedení, jakož i hráč nervózní, hráč bez sebevědomí, zda hráč pod tlakem důležitosti situace. Z toho vyplývá, že tělo a technika jsou nejdůležitější. Psychika (mentální hra) je jen pozitivní nebo negativní ovlivňuje. Velká důležitost je její přikládána hlavně proto, že sebevědomí, emoce a mentální vlastnosti hráče mají v určitém smyslu prsty v skoro každém úderu. Jak se ale nyní z toho vysomáriť? Je logické, že kondiční trenér tvrdí, že kondiční připravenost je to nejdůležitější, sportovní psycholog zas tvrdí, že jsou to psychika a emoce a tenisový trenér zas klade důraz na taktiku a techniku. Musí uživit sebe a své rodiny.LIDSKÝ ORGANISMUS:Je nemožné určit, který orgán je ten nejdůležitější. Je to srdce pohánějící krevní oběh? Nebo plíce, bez kterých srdce nefunguje, či mozek, který řídí všechno? Žaludek, játra a ledviny? Shodných se na tom, že pro život potřebné jsou všechny. Jejich funkce je tak silně propojena a od sebe závislá. V tenise by mozek představoval psychiku hráče, srdce představovalo tělesné schopnosti hráče, plíce představovali techniku, žaludek představoval taktické vzdělání, finance představovali svaly, šlachy, klouby a kosti bez kterých bychom se nikde nepohnuli, sociálně okolní vlivy jakými jsou rodiče, partner, přátelé, trenér, zda tréninkové podmínky představovaly ledviny, játra a žaludek, které dokáží značně znepříjemnit člověku život. Dále vzpomenu životu potřebné činnosti jako dýchání, pití, jedení, vylučování a spánek. Bez každého ze životních varhan na 100% umřeme, jakož i bez každé ze zmíněných životupotrebných činností také na 100% umřeme. Všechny varhany jsou závisle jeden od druhého, nefungovaly by samostatně a tím pádem nemůžeme ohodnotit ani jeden jako důležitější než ten druhý. Tenis se možná vyhrává hlavou, ale bez těla a rakety bychom se nedostali přes první kolo ani na tom nejslabším turnaji, takže ukončím tento článek tím, že tenis není mentální, ale hlavně komplexní sport, kde se musí bratr ohled na tělo, techniku , ale i hlavu hráče.

    05.leden 2020 - Napsal: Redakce

  • Stachovskij o kouři v Melbourne: "Pokud to vadilo jen dvěma hráčům, je to malé procento"

    MELBOURNE - Zápasy na Australian Open letos negativně ovlivňuje smog způsobený požáry. Zatímco Ukrajinka Elina Svitolinová a Francouz Gilles Simon organizátorů kritizují a Slovinka Dalila Jakupovičová včera na kurtu téměř zkolabovala, ukrajinský veterán Sergijo Stachovskij vnímá situaci jinak."Když jsem se ráno probudil, cítil jsem v ovzduší trochu kouře. Pak organizátoři posunuli začátek zápasu. Bylo neobvyklé, že nebyla taková skvělá viditelnost jaká v Austrálii vždy bývá, ale ve vzduchu jsem necítil nic, "řekl Ukrajinec. "Podmínky jsou náročnější než obvykle, ale pro všechny stejné. Všude v areálu jsou přístroje měřící míru znečištění ovzduší. Představitelé Australského tenisového svazu se k nám snaží být féroví, "zastal se organizátorů.Problém může být podle kyjevského rodáka více psychologického rázu: "Tyto věci vytvářejí na hráčů mentální tlak. Týkalo se to i mě, když jsem včera hrál. Podvědomě se bojíme kouře a toho, zda nás neovlivní. Člověk něco ucítí, špatně se nadechne a začne si myslet, že je to pro kouř. " "Pokud je množství kouře na vysoké úrovni, je to horší než horka. Na druhé straně, v Melbourne nehrajeme v kritických podmínkách. Na turnajích v Číně, v Pekingu nebo Šanghaji, hrajeme v katastrofálnejších podmínkách a nikdo nic neříká. V Pekingu je permanentně horší vzduch jako tady, "porovnal Stachovskij letošní Australian Open s čínskými akcemi. Pokud by byla situace neúnosná, bojoval by ukrajinský tenista za zrušení turnaje, ale není to podle něj na místě: "Uvědomme si, že požáry jsou přibližně 300 kilometrů odsud. Kvalita ovzduší závisí na tom, odkud fouká vítr. V nejhorším mají tři kryté kurty, na kterých, pokud by se hrálo od rána do večera, možná odehrát v podstatě všechny zápasy. Je tam klimatizace filtrující vzduch, takže tam nebude žádný problém s kouřem. ""Musím se postavit na stranu organizátorů. Skutečně se snaží, aby byly podmínky co nejbezpečnější. Dnes odložili začátek zápasů o tři hodiny. Pokud si vzpomenu na 46-stupňové horka z minulosti, ty byly mnohem horší, "míní 34letý veterán. "Pokud včera nastoupilo 128 hráčů a bránilo to jen třem, je to malé procento. Paní Bouchardová je známá tím, že ví, jak vytlouct z Grand Slamu peníze, "dodal Stachovskij na včerejších stížnosti Dalílí Jakupovičovej, Bernarda Tomiče a Eugenie Bouchardové, která se v minulosti soudila s Americkou tenisovou asociací, protože uklouzla během US Open v šatně a zranila se. 

    15.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Monika Staníková: "Na profesionální tenis není nikdy pozdě"

    Když jste 128. juniorka světa a trojnásobná mistryně Slovenska, dostáváte se do centra pozornosti. Monika Staníková se však vydala na Slovenské poměry netradiční cestou, v rámci které si dokonce našla prostor na založení vlastní sportovní značky. Více přiblížila sama.Byli jste jednou z nejlepších Slovenských hráček ve svém ročníku, proč jste si vybrala americký univerzitní tenis?"Momentálně se nacházím v San Francisku. V juniorce jsem čelila zraněním a nemocem, které měly samozřejmě dopad na moje výsledky a tehdy jsem si uvědomila, že živit se tenisem bude velmi nestabilní. Jako malá jsem chodila na uměleckou školu, ale kvůli tréninku jsem začala zameškávat hodiny a přešla jsem na sportovní gymnázium. Po maturitě jsem dostala nabídku z umělecké školy v San Francisku a tehdy jsem bez zaváhání řekla, že to zkusím. protože jsem opět mohla spojit tenis a umění. Během své, college tennis career '(univerzitní kariéra, pozn. Red.) Jsem dosáhla na druhou příčku celoamerického žebříčku, takže lásku a vášeň k tenisu jsem určitě neztratila a nikdy ani neztratím. Nemyslím si, že tím, když se někdo rozhodne jít na školu v USA, může zapomenout na tenis. Právě naopak, škola v USA Vás hodně naučí jak po tenisového stránce tak i po mentální a to je někdy více důležité."Doporučujete tedy tento "model" každému, kdo nechce / nemůže cestovat týden co týden z jednoho malého turnaje na druhý?"Určitě to doporučuji alespoň zkusit, když je někdo na vážkách. Některé školy se zaměřují více na tenis, některé více na studium a některé to mají půl na půl. Moje škola je půl na půl. Na profesionální tenis není nikdy pozdě, podívejte se na Rogera. Nicméně, musím říci, že univerzitní tenis není jednoduchý. Očekává se od Vás velká disciplína, dobré výsledky ve škole a v tenise. Také není snadné být daleko od rodiny. "Tím jste mi trochu nahráli, loni jste hráli po téměř čtyřech letech první profesionální turnaj. V Praze jste měli i smůlu na los, plánujete po ukončení studia zkusit ženské turnaje na "plný úvazek"?"Ano, hrála jsem a dostala jsem volnou kartu tím, že jsem vyhrála rekvalifikaci, předčasných co se naneštěstí nepíše na ITF. Porazila jsem tam Gabrielu Horáčkovou (642. v žebříčku WTA, pozn. Red.). Měla jsem proto z toho turnaje v celku dobrý pocit a musím říct, že jsem si to velmi užívala po tak dlouhé době. V květnu končím své bakalářské studium a ještě si jdu dodělat magisterský titu. Také v USA. Plánuji se vrátit na okruh a velmi se na to těším. Zatím však při studiu a tenise řešíte i jiné věci. Máte vlastní značku oblečení, můžete nám to přiblížit?"Nápad pro vytvoření značky FORTYLOVE vznikl zhruba před půl rokem. Velmi jsem se začala zajímat o recyklaci a zjistila jsem, že z tenisu máme velmi mnoho nevyužitého odpadu. Zhruba 325 milionů tenisových míčů je ročně vyrobených a pouze 22 milionů z nich je zrecyklováno, zbytek skončí na smetišti. Použité tenisové míče máme v plánu recyklovat a vyrobit z nich recyklovaný polyester, který budeme používat pro naše oblečení. Stroj na takovou konkrétní recyklaci ještě nemáme vyroben, protože je technicky náročné recyklovat tenisový míček takovýmto způsobem. Zatímco pracujeme na výrobě stroje pro recyklaci, používáme látky z recyklovaných plastových lahví a také látky z přírodních vláken, takže se snažíme být co nejvíce, GREEN '. To je pěkná myšlenka, máte na závěr ještě nějaký odkaz pro tenisové fanoušky?"Aby nadále podporovaly a fandily Českým a Slovenským tenistům a aby nezapomínali, že tenis je pouze hra a ve hře jste jednou nahoře a jednou dole.

    03.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Mouratoglou o Sereně Williamsové: "Musíme některé věci změnit"

    LONDÝN - Američanka Serena Williamsová se ani v 38 letech nevzdává myšlenky opět dominovat ženskému tenisu. Věří tomu i její francouzský kouč Patrick Mouratoglu, no uvědomuje si, že jsou nezbytné konkrétní změny."Musíme přijmout skutečnost, že to dnes nefunguje. Možná se může vrátit s odlišnou strategií a cíli. Cítí se pozitivně, ale zároveň negativně, protože je to neúspěch, když nevyhraje Grand Slam. Musíme čelit realitě, ale zůstává pozitivní a věří, že to může dokázat. Jinak by už asi nehrála. Já tomu věřím také. Není od toho daleko, ale musíme některé věci změnit, "cituje Mouratogluho internetová stránka televizní stanice BBC.Na adresu nedávné prohry v 3. kole grandslamového Australian Open s Číňankou Wang Čchiang zkušený francouzský kouč s odstupem času řekl: "Nečekali jsme, že prohrajeme tak brzy, resp. že vůbec prohrajeme. " "Měla všechno, aby odešla do důchodu, včetně 23 grandslamových titulů. Rozhodla se však vrátit, vynaložit všechno fyzické i mentální úsilí, aby byla zpátky, s cílem připsat si další grandslamové tituly a překonat historický rekord, "zopakoval už poněkolikáté hlavní motivaci své legendární svěřenkyně. "Těžko říct, kolik šancí ještě bude mít. Nevím, jak dlouho bude schopná hrát. Čtyři grandslamové finále však říkají hodně o úrovni její hry. Úroveň je dostatečná, musíme jen pochopit, co se děje a proč není schopna zvítězit. Je velký rozdíl mezi finále a ziskem titulu, "dodal Mouratoglou.    

    05.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Auger-Aliassime: "Nikdy jsem neměl žádné idoly"

    ROTTERDAM - Kanadský mladík Félix Auger-Aliassime nevstoupil do sezóny ideální, ale věří, že se výsledky dostaví. Řekl to na jedné z tiskovek v Nizozemském Rotterdamu."Pokud budu dělat věci správně, dříve či později to přinese ovoce," cituje Kanaďana francouzský portál We Love Tennis. Přestože si Auger-Aliassime váží tzv. velkou trojky, vzor podle vlastních slov nemá: "Líbí se mi mentální síla a bojovný duch Nadala, forhendová technika Federera a Djokovičovo pokrytí kurtu. Zakládám si však na tom, abych nikoho neduplikoval. Od dob, kdy hráju tenis,  jsem nikdy neměl idoly. " V současnosti je 19-letý Kanadský supertalent v žebříčku ATP na 21. místě. Loni byl již i o čtyři pozice výše, přesto mu však stále chybí premiérový ATP titul a na Grandslamu je jeho maximem 3. kolo z loňského Wimbledonu.  

    13.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Hrbatý před derby proti Česku:

    Dominik Hrbatý si ponechává ještě několik hodin na přemýšlení o konečné nominaci před nastávajícím barážovým soubojem o postup na závěrečný turnaj letošní edice Davisova poháru.Nehrající kapitán hostujícího výběru naznačil, že absencí Kližana v domácím výběru se poměr sil přeskupil na stranu Českého výběru."Nikde není psáno, že bych Kližana nominoval. Na druhé straně, Jirka Veselý dokazuje v posledním období výbornou formu. Oprávněně je i nejvýše postaveným hráčem na žebříčku z obou týmů. Má nejlepší letošní bilanci a z tohoto pohledu je v pozici mírného favorita ve dvouhrách. Na pozici druhého hráče jsme silnější my. Naši chlapci dosáhli na předchozích turnajích lepší výsledků bez ohledu nato, zda nastoupí Lukáš Rosol nebo Jonáš Forejtek. Na druhé straně, v těchto derby zápasech není výsledek předem jasný. Všichni se navzájem dokonale znají, na turnajích i spolu trénují. V takových případech je to o mentální síle každého z nich. "Počítáme do čtyřhry s Igorem Zelenayem?"Zatím ještě není nominován. Možná nakonec nominuji i sám sebe. I taková eventualita zde přichází v úvahu. Proto jsem nominoval zatím pouze čtyři. Ale vážně. Byl jsem mile překvapen, v jakém dobrém výkonnostním rozpoložení Igor dorazil na sraz. Pokud se nic výjimečného nestane, měl by na čtyřhru nastoupit. Konečně, spolu s Filipem podali naposledy výborný výkon. " Jak vnímáte skutečnost, že obě země se setkali až tehdy, když jejich mužský tenis prochází obdobím útlumu? "Los je vždy o náhodě. Když jsme my byli, nahoře ', tak nám derby dopřáno nebylo. Jednoduše je to tak a nikde není napsáno, že se za rok nesetkáme opět. O to to může hezčí zápas . " Jak hodnotíte aktuální formu Jozef Kovalika pod vedením nového trenéra? "Kovalíková forma se od září minulého roku postupně zlepšuje. Ještě to není ten, starý dobrý JoJo ', který hrál úžasný, agresivní tenis. Trochu mu k tomu ještě chybí. Pocit jistoty se dostaví s přibývajícími vítězstvími. Ještě nevím, jestli ho nominuji. V jeho případě se stalo, že po reprezentačním soustředění vyhrál následující turnaj. Možná ho to nakopne i tentokrát a v září už budeme mít perfektně připraveného hráče do týmu patřícího do první stovky. Herně na to má, tenis hrát nezapomněl, musí jen objevit tu hru, která ho reprezentovala v jeho nejlepších časech. " Je pro vás výhodnější, když se hráči navzájem dokonale znají? "Toto je spíše otázka na hráče. I když Slováci hráli mezi sebou, rozeznal jsem, kdo z nich to snáší lépe a kdo hoůře. Když jsem hrál ještě aktivně, tyto situace jsem doslova miloval. Vždy jsem věděl v jaké situaci bude soupeř hrát konkrétní úder. A právě teď mi to do určité míry usnadňuje rozhodnutí. Pro kapitána je jednodušší pokud soupeře dokonale zná, než by měl hádat a studovat videa, jaké údery používá konkrétní soupeř. " Jak připravíte své svěřence na bouřlivou atmosféru vyprodaného NTC? "Na to se nedá připravit. To musí tenista buď milovat nebo musí doprovázející emoce udržet pod kontrolou. I když je možné hráče do určité míry podpořit v jejich soustředění na svůj výkon, aby nevnímali okolí a rušivé momenty. Podstatné je, aby byly stoprocentně koncentrovaní. Pouze při stoprocentní koncentraci zapomenou na to, co se děje v jejich okolí a budou se věnovat pouze dění na kurtu. " Je postup na závěrečný turnaj v Madridu pro Vás velkým lákadlem?"Nejen pro mě, ale pro celý tým. Při nástupu do této funkce jsem si předsevzal, že chci tento tým v průběhu tří let na závěrečný turnaj dostat. Několik faktorů hraje v náš prospěch. Máme více hráčů kolem první stovky. Tým jako kolektiv se dal do pořádku. A doufám, že nám pomůže i vyprodána hala. O tom Davis Cup je. Atmosféra je vždy hnacím motorem. Čím bude bouřlivější, tím i výkony chlapců půjdou nahoru. " Koho očekáváte na postu dvojky Českého výběru? Lukáše Rosola nebo Jonáše Forejtka? "Myslím, že Navrátil vsadí na zkušenost a postaví Rosola. Mladý Forejtek ještě nemá zkušenosti z takového důležitého souboje. I když odehrál jeden vynikající zápas v Bosně, hrát proti nám u nás doma je pro něj ještě trochu jiný level. " Na pozici naší dvojky se rozhodujete mezi Kovalíkem a Gombošem. Na základě jakých kritérií padne konečný verdikt o nominaci? Ještě si chci podívat na večerním tréninku kluků, když budou hrát spolu gemy. Rozhodneme se podle toho, jak dopadnou. "    

    04.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • POkračování Blogu tenisty Runeho, tentokárte podkapitola: Znovu na cestě - Tenisem.cz

    Vítejte v pokračování blogu Holgera Víta Nodskova Runeho. Sedmnáctiletý talent vyhrál svůj první titul Junior Grand Slam v roce 2019 a od nynějška se zaměřuje výhradně na profesionální turnaje. Holger píše pravidelné kousky pro ITF a poskytuje nahlédnutí do svého soukromí. Sbalil jsem si tašky a odešel na můj první turnaj po třech měsících. Nebyla to dlouhá cesta, jen pár hodin jízdy, musel jsem sice opustit své milované Dánsko, ale ten pocit ... páni, jak jsem si ten pocit vychutnával. Směs štěstí, radosti, nervů, všechny emoce byly zpět v mém těle a mysli. Klub v Dánsku uspořádal turnaj a já jsem si chtěl hrát poprvé za poslední 3 měsíce. Byla tam i stanice Eurosport zápasy se běžely v televizi, takže jsem se přirozeně cítil dobře. Měl jsem skvělé tréninkové období, ale těsně před turnajem jsem měl trochu divný pocit. Pocit cvičení bez záspasového vytížení mě zasáhl. Nějak jsem ztratil přehled o svém vývoji. Zlepšil jsem se při cvičení vůbec? Byl jsem teď lepší nebo horší než před krizí? Nebyl jsem schopen měřit svůj vývoj a nemohl jsem se otestovat v zápasech, jako obvykle.Formát turnaje byl na 4 gamy a 2 vítězné sety4. Téměř jako Next Gen [best-of-5 set]. V prvních třech zápasech jsem to zvládl dokonale. Vlastně jsem byl lepší, než jsem doufal. Snadno jsem našel rytmus ve své hře, byl jsem důrazný, dobře jsem se pohyboval a za první den jsem odehrál tři skvělé zápasy. Další den jsme se přesunuli do jiného klubu na semifinále.Než jsem se vydal na kurt, byl jsem příliš uvolněný - nalezení správné úrovně intenzity a energie před zápasem není něco, o čem jsem přemýšlel; Právě jsem to našel. Být jsem zvyklý hrát turnaje pravidelně dělat hodně věcí velmi přirozeně. Nyní jsou tu věci, které si musí připomínat. Začal jsem špatně semifinále, což je katastrofa ve formátu na 4 vítězné gamy, těžko se to dohání. Prohrál jsem. Byl jsem tak naštvaný. Bylo však dobré připomenout, že tenis není jako naučit se chodit nebo jezdit na kole. Tenis má tolik aspektů: technické, fyzické, taktické, mentální. A také malé rutiny před a během zápasů jsou tak důležité, aby bylo možné hrát co nejlépe.Měl jsem dobrý rozhovor s mamkou. Vždy je ke mně vždy upřímná. Někdy to může být velmi nepříjemné, zejména když říká, že věci, které znám a oná má pravdu, ale nechci je slyšet. Mluvili jsme o tom, jak důležité je pro mě hrát zápasy. Vždy věrný své hře a mé osobnosti. A pokud ztratím, tak dobře. Ale prohrát, když nebudu hrát svou vlastní hru a nebudu sám sebou na kurtu, je jen hrozný pocit.O Týden později, co se v Dánsku konal další pozvaný turnaj, se konal Jan Leschly. To bylo vysíláno na největším národním televizním kanálu v Dánsku. A tentokrát jsem se už cítil mnohem lépe připravený. Vzpomněl jsem si na své rutiny a měl jsem na paměti svůj rozhovor s mámou o tom, že mám být vždy sám sebou. Hrál jsem skvělé zápasy a vyhrál turnaj. To byly pravidelné sady už do 6 gamů. Klasické tenisové zápasy ve formátu, který známe.Odtud následovaly dva turnaje ve Švédsku, včetně jednoho v Båstadu, kde se běžně hraje turnaj ATP. Cítil jsem se tam skvěle. Tentokrát to byl znovu formát Fast4. Vyhrál jsem oba turnaje ve Švédsku, takže když ITF a ATP oznámily, že turnaje začnou znovu v polovině srpna, byl jsem tak šťastný. Cítil jsem, že to byla zatím nejlepší zpráva v roce 2020.Když se podívám zpět na toto celé období pauzy, přirozeně to byla katastrofa pro svět, pro lidi a pro podniky, ale také jsem mohl naít pozitiva. Třeba, že během těchto měsíců jsem se vyvinul v mnoha aspektech. Tyto aspekty považuji za zásadní pro dosažení výsledků v profesionálním tenisu a při zpětném pohledu jsem možná nebyl na začátku roku tak připravený, jak jsem si myslel. Takže jsem přirozeně nadšený, že mohu začít znovu hrát.Minulý týden jsem odešel na tenisovou akademii Mouratogla. Je skvělé být zpátky. Moc se mi líbí atmosféra a lidé kolem. A úroveň hráčů je fantastická. Právě teď mají zde turnaj UTS [Ultimate Tennis Showdown]. Takže jsem trénoval se [Stefanos] Tsitsipasem a [Matteem] Berrettinim. S Tsitsipasem jsem předtím trénoval na MTA a v Londýně na finále ATP a vždy mě ohromuje, že je ve všem, co dělá, tak profesionální. Je to skvělý příklad pro mladé kluky s velkými sny, jako jsem já.Turnaj UTS v Mouratoglou se též hraje za zavřenými dveřmi. Myslím, že jsme všichni konzervativní, protože jsme vyrůstali a dívali se na tenis v jednom formátu, ale naši rodiče také vyrostli bez mobilních telefonů, jaké dnes známe. Líbí se mi tedy myšlenka otevřenosti, protože starší není vždy lepší.Sledoval jsem první turnaj ATP Next Gen, který se kdy konal, kde mimo jiné hráli [Andrey] Rublev a [Denis] Shapovalov. Začátkem toho roku jsem byl na jiném turnaji ATP a tento Next Gen byl tak intenzivní. Sedět tak blízko, cítit nervy od těchto mladých tenistů, to byl zážitek, na který nikdy nezapomenu. Mohl jsem se v těchto chlapích vidět, protože stále nebyli dokonalí. Byli mladí. Minulý rok jsem sledoval finále s Jannikem Sinnerem v Miláně a miloval jsem ho. Takže je to určitě cíl, abych si zahrál Next Gen a udělám vše pro to, abych se tam jednou dostal.

    08.červenec 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Představení Grandslamových turnajů
  • Kdo ovládne ženskou dvouhru na Australian Open 2020?

    Na Australian Open budou v sobotu bojovat o titul nejen ženy, ale i smíšené dvojice či junioři. Jak to dopadne?Australian Open - finále juniořiHarold Mayo vs Arthur Cazaux (1.2. V 1:00)Juniorská DVOUHRA přinese ve finále francouzské derby. Přesvědčivější cestu melbournskými turnajem má za sebou Harold Mayo, v jehož prospěch hovoří i větší zkušenosti s profesionálním tenisem. Příprava na Challenger v Noume a Bendigu se ukázala jako správná volba. Skalpy Bagnise, či Gerasimoviče navíc vzbuzují velký respekt. Cazaux byl prakticky v každém zápase na pokraji vypadnutí. Ukazuje sice velkou mentální odolnost, ale mohou mu chybět síly, což hraje také do karet Mayota, který má i větší tenisový potenciál.Tip: vítězství Mayota Australian Open - finále ženySofia Keninová vs Garbine Muguruzová (1.2. O 9:30)V ženském finále se střetnou dvě hráčky, pro které je to diametrálně odlišná pozice. Mladá Američanka Keninová nikdy na akci "velké čtyřky" takto daleko nebyla, ale sebevědomí jí nechybí. Demonstrovala to zejména semifinálovým skalpem Bartyové. Ta však nepodala svůj nejlepší výkon. Od Muguruzové lze čekat více. Španělka se zlepšuje zápasu od zápasu. Jak je u ní zvykem, v závěrečných kolech Grand Slam exceluje a její riskantní tenis rázem funguje na výbornou. V semifinále dokázala přetlačit i obranou téměř dokonalou Halepovou a nezkušená americká soupeřka by ji o třetí grandslamový titul obrat neměla. Garbine má zbraně, kterými si zápas odehraje sama, zatímco soupeřka bude potřebovat pomoc v podobě její chyb.Tip: vítězství Muguruzové Australian Open – finále smíšené čtyřhryBethanie Matteková-Sandsová/Jamie Murray vs Nikola Mektič/Barbora Krejčíková (1.2. o 10:45)Na závěr vyvrcholení soutěže mixu. Favority jsou určitě Američanka Matteková-Sandsová s Britem Murrayem. Oba jsou deblová extratřída. Smíšená čtyřhra však umí být zrádná, hodně závisí na tom, jak se ženské polovině daří na servisu. Chorvat Mektic s Češkou Krejčíkovou mají drobnou výhodu v tom, že Nikola je lepší na podání jako Jamie. Barbora je zas srovnatelná deblová špička jako Bethanie. Přestože je sehranost i celková kvalita mírně na straně prvního jmenovaného tandemu, tři sety v pěkném kurzu se jeví jako zajímavá volba.Tip: počet setů 3

    31.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel


Výsledky vyhledávání v sekci: Hráči ATP
  • Rafael Nadal

    Rafael NadalPozice na žebříčku ATP: 1Narozen: 1986 ŠpanělskoVýdělek za Rok 2019: 802 070 607,00 KčSkvělý španělský tenis Rafael Nadal vyhrál 19 titulů Grand Slam, včetně rekordních 12 titulů French Open singlů, a je jedním ze dvou mužů, kteří vyhráli všechny čtyři velké a olympijské zlato.Kdo je Rafael Nadal?Rafael Nadal začal hrát tenis ve věku tří let a ve věku 15 let se stal profesionálem. Nadal, známý jako „Král hlíny“, pro své dovednosti hraní na antukových kurtech, stejně jako pro své špičkové střely a houževnatost, Nadal získal rekord 12 francouzských otevřených singlů tituly a řadí se na druhé místo v mužské hře s 19 tituly Grand Slam.Začátky:Rafael Nadal se narodil ve Španělsku na Mallorce 3. června 1986. Když mu byly tři roky, začal s ním spolupracovat jeho strýc Toni Nadal, bývalý profesionální tenista, a viděl v tomto Rafalovi nadšení pro sport. Ve věku osmi let Nadal vyhrál regionální tenisový šampionát do dvanácti let, což jeho strýci Tonimu podnítil k posílení jeho tréninku. Toni si v té době všiml, že Nadal hrál oběma rukama zepředu, a tak ho povzbudil, aby hrál levou rukou, protože si myslel, že by Nadal mohl být na hřišti. Když Nadalovi bylo pouhých 12 let, získal ve své věkové skupině španělské a evropské tenisové tituly. V 15 letech se stal profesionálem."Král Antuky"Ve věku 16 let se Nadal dostal do semifinále turnaje Boys 'Singles ve Wimbledonu. V 17 letech se stal nejmladším mužem, který dosáhl třetího kola ve Wimbledonu od Boris Becker. V roce 2005, když mu bylo pouhých 19 let, Nadal vyhrál French Open poprvé, když soutěžil v turnaji, a jeho světový žebříček se dostal na 3. místo. Nadal v tomto roce vyhrál 11 singlů, z toho osm na antuce, a on byl brzy přezdíván “King of Clay.”Tenisová kariéra: Grand Slams a další výhryNavzdory přetrvávajícím zraněním ramen a nohou získal Nadal svůj druhý rovný French Open a v roce 2006 přidal další čtyři tituly. Následující rok opět vyhrál v Roland Garros a vzal domů dalších pět titulů. Nadal to nalil v roce 2008 a opět vyhrál French Open, kromě vítězství ve Wimbledonu - kde porazil soupeře Rogera Federera v nejdelším finále v historii Wimbledonu - a také získal zlatou medaili na olympijských hrách v Pekingu. Po Wimbledonu stál Nadalův vítězný pruh na 32 nejlepších zápasech v kariéře. Nadal vládl se svými výkonnými výstřely, rychlostí a mentální tvrdostí jako jeden z „velkých čtyř“ pánského tenisu (spolu s Federerem, Novakem Djokovicem a Andym Murrayem) na několik příštích let. V roce 2008 se stal prvním světovým hráčem a v roce 2009 získal své první Australian Open. V roce 2010 triumfoval na French Open a Wimbledonu a jeho následné vítězství na US Open z něj udělal jen druhého hráče mužů dosáhnout kariéry Golden Slam - vítězství na všech čtyřech majorech, stejně jako olympijské zlato. Následující rok Nadal vedl španělský tým Davis Cup k vítězství počtvrté, ale po ztrátě Djokoviče ve finále Wimbledonu se vzdal svého prvního místa. Následující jaro porazil srbskou hvězdu v Rolandu Garrosovi a pomstil se rekordní sedmou korunou francouzských singlů Open Open. Nadal však následoval s překvapivou sekundovou ztrátou českého hráče Lukase Rosola ve Wimbledonu, což je zápas, který někteří komentátoři označili za jeden z největších rozrušení v historii tenisu. Poté Nadal oznámil, že se stáhl z letních olympijských her 2012 kvůli kolenní tendinitidě, zranění, které ho několik měsíců vyřadilo z akce. V červnu 2013 Nadal vyhrál svůj osmý titul French Open tím, že v přímých setech porazil kolegu Španěla Davida Ferrera. "Nikdy nerad porovnávám roky, ale je pravda, že tento rok pro mě znamená něco velmi zvláštního," řekl Nadal po zápase v rozhovoru s ESPN. „Před pěti měsíci nikdo z mého týmu snil o jednom takovém návratu, protože jsme si mysleli, že to [nebude] nemožné. Ale tady jsme dnes, a to je opravdu fantastické a neuvěřitelné.“ Později toho měsíce ve Wimbledonu prohrál Nadal v přímém souboji v prvním kole k belgickému Steve Darcisovi. Byl to šok pro fanoušky tenisu, kteří očekávali silný výkon od španělského hráče, což vedlo ke spekulacím o stavu jeho zdraví a celkové hře. Ale Nadal se vrátil k rozmachu na US Open, kde porazil Djokoviče, aby vyhrál své druhé mistrovství na turnaji. Vítězství pomohlo Nadalovi, že v říjnu toho roku přivedl zpět na nejvyšší místo na světě. V červnu 2014 Nadal vyhrál své deváté mistrovství French Open tím, že Djokovičovi překonal čtyři sady. Byl to jeho čtrnáctý titul Grand Slam, který ho spojoval s Pete Samprasem na druhé místo za 17 vítěznými Federerem. V srpnu 2014 však odstoupil z US Open v srpnu, citoval zranění zápěstí a na zbytek roku hrál omezený program. Nadal postupoval přes pole na Australian Open v roce 2015, ale jeho fyzické schopnosti vypadaly ohroženy, když ve čtvrtfinále klesl na tvrdě zasaženého Tomáše Berdycha. Poté na French Open utrpěl Djokoviče ohromující čtvrtfinálovou ztrátu, jeho první porážku na turnaji od roku 2009 a jen druhou celkovou kariéru. Poté, co vyhrál v roce 2015 Mercedes Cup v Německu, Nadal narazil ve druhém kole na Dustina Browna ve Wimbledonu. Poté ve třetím kole US Open padl na Fabio Fogniniho a vylomil svůj pruh 10 po sobě jdoucích let alespoň jedním titulem Grand Slam. Poté, co vyhrál v roce 2015 Mercedes Cup v Německu, Nadal narazil ve druhém kole na Dustina Browna ve Wimbledonu. Poté ve třetím kole US Open padl na Fabio Fogniniho a vylomil svůj pruh 10 po sobě jdoucích let alespoň jedním titulem Grand Slam.Pokračující neúspěchy a jeho návratSezóna 2016 přinesla smíšené výsledky pro těžce zasaženého Španěla. Poté, co v lednu na Australian Open utrpěl první kolo, odskočil a vyhrál tituly v Monte Carlu a Barceloně. Nicméně, Nadalovy pokusy hrát skrz otravné zranění zápěstí si vyžádaly svou daň a po dvou kolech byl nucen vytáhnout svůj oblíbený turnaj French Open. Na olympijských hrách v roce 2016 v Riu si Nadal vzal domů zlato s Marcem Lopezem v mužských čtyřhrach. V roce 2017 Nadal čelil Rogeru Federerovi ve finále na Australian Open, ale nakonec byl poražen v pěti setech. Po jeho vítězství Federer, který se vrátil ze série zranění, vzdal hold Nadalu: „Ráda bych také poblahopřála Rafovi k úžasnému návratu,“ řekl Federer. "Nemyslím si, že ani jeden z nás si myslel, že letos budeme ve finále na Australian Open." Jsem šťastná za vás. Byl bych rád, kdybych vám dnes večer prohrál. “ Rafael Nadal kousl mistrovskou trofej během slavnostního trofeje po finále mužů ve dvouhře na finále 2017 US Open 10. září. Ve třetím setu porazil Kevina Andersona se skóre 6-3, 6-3, 6-4. Nadal odskočil, aby vyhrál v roce 2017 French Open po desáté rekordní rekord „La Decima“ ve španělštině. Poté, co porazil Stan Wawrinku ze Švýcarska v Roland Garros, pokračoval ve svém vítězném pruhu na 2017 US Open. Nadalovo vítězství nad Kevinem Andersonem z Jižní Afriky bylo jeho 16. titulem Grand Slam, který ho vrací na první místo. Poté, co vyhrál na US Open, Nadal hovořil o vzestupech a pádech jeho návratu. "Pro mě osobně je to prostě neuvěřitelné, co se mi stalo letos po několika letech s několika problémy: zranění, chvíle hraní nejsou dobré," řekl. "Od začátku sezóny to bylo velmi emotivní." Zranění zasáhla znovu na začátku roku 2018, což přinutilo Nadala, aby odešel ze svého čtvrtfinálového zápasu vs. Marin Cilic na Australian Open, ale na začátku sezóny s antukou se vrátil do nejvyšší podoby a na povrch si nárokoval 400. kariérní vítězství na cestě k jeho 11. kariérnímu titulu na Barcelona Open v dubnu. 2018 French Open přinesl více stejného od svého nejvíce zdobeného hráče, přičemž Nadal udělal mincemeat své konkurence. Finále proti semenu č. 7 Dominic Thiem představilo zajímavý zápas, protože rakousko-raketový raketník porazil Nadala na hlíně o měsíc dříve, ale Španěl se vrhl k přímému vítězství za pozoruhodnou jedenáctou korunu francouzských singlů a 17. celkově Mistrovství Grand Slam. Nadal postoupil do semifinále následujících dvou Grand Slamů, ale byl od nich nucen s problémem s kolenem a v listopadu podstoupil operaci kotníku. Zotavil se, aby se rozběhl do finále Australian Open v roce 2019 a poté na jaře překonal další ošklivá zranění, aby znovu nastolil svou dominanci nad hlínou, která vyvrcholila čtyřnásobným vítězstvím nad Thiem za jeho 12. francouzskou otevřenou korunu. Ve Wimbledonu toho léta byli fanoušci ošetřeni další klasikou Nadal-Federer, přičemž švýcarští vítězové vyhráli své semifinále v čtyřech setech. O dva měsíce později však Nadal v New Yorku nezastavil, protože odložil tvrdohlavého Daniila Medveděva v pěti setech, aby získal nárok na svůj čtvrtý titul US Open a 19. kariéru Grand Slam.Osobní životNadal chodí s přítelkyní Xisca Perello od roku 2005 a odhalila, že se zapojila v lednu 2019. V Nadaci RafaNadal působí jako projektová ředitelka. 

    16.prosinec 2019 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Nikoloz Basilašvili

    Při psaní těchto analýz se musím v mnohém a často opakovat. Je to logické, protože top hráči jsou si v mnoha věcech podobní. Jenže, jen nejlepší z nejlepších, jako například "velká trojka", ale i někteří z jejich mladších následovníků jako například Thiem, Tsitsipas, Medveděv, Rublev nebo Zverev mají společné ty nejdůležitější mentální vlastnosti jakými jsou láska k tenisu, houževnatost, cílevědomost, soutěživost, vytrvalost a sebekázeň, která přechází někdy až do perfekcionismu.Přestože mají většinu z těchto důležitých vlastností, je ale tato skupinka mladíků mnohem zranitelnější, snadno zlomiteľná, výsledkově neregulérní a na velkých akcích se neumí prosadit. Jejich psychickou nestabilitu a nevyrovnanost výkonů jsme mohli (s výjimkou Medveděva, který jede v 2019 jako pilka) sledovat během celé sezóny 2019. Procházejí krizemi různého typu. Na žádost čtenářů budu dnes psát o hráči, o kterém díky zmíněným vlastnostem, jakož i tomu, čím vším si musel v životě projít, podle mého názoru budeme ještě hodně slyšet. Je jím 27letý sympatický Gruzínec Nikoloz Basilašvili. Tento hráč možná nemá v rukou tolik fyzického talentu jako například Nick Kyrgios, ale jeho mentální vlastnosti to všechno dorovnávají.Těžké začátky"Byly momenty, kdy jsme s otcem na cestách po turnajích spávali v autě i několik týdnů. Zatím to celé byla velmi zajímavá cesta. Trénoval jsem ve špatných podmínkách a nemohl jsem si najít žádného sponzora, tak jsem si vybavil ruské občanství. Během juniorského okruhu jsme spali v autě i měsíc. Na turnajích jsme spali i ve stanech. Všechny tyto věci vás donutí uvědomit si, že těžké časy nebyly jen tak pro nic. Určitě mě udělali nejen silnějším, ale i víc hladovým soutěžit na té nejvyšší úrovni, "vyjádřil se gruzínský tenista.Důraz na detaily je u něj velký. Není divu, protože jeho otec byl profesionální tanečník (balet) a jeho matka doktorka. V obou profesích je důležitá odpovědnost, disciplína a důraz na detaily. Možná i proto se zdají hra a pohyb Nikoloze takové technicky čisté. "Rozdíly na této úrovni nejsou velmi velké. Jako největší rozdíl vnímám to, že musím být naplno připraven na každý zápas a to bez nejmenšího výpadku. Na tom přesně pracujeme, být schopen hrát stejně proti žebříčkově slabším hráčům se stejnou intenzitou jako proti těm nejlepším, "vysvětlil. Svou skromnost, cílevědomost a uvědomění vystihuje následujícím vyjádřením: "V tenise jsou velmi důležité zkušenosti a sebevědomí hráče, a proto mám před sebou ještě mnoho kroků, které musím projít."StrategieNikoloz používá velmi útočnou hru od základní čáry (pokud mu to soupeř dovolí). Jeho hra mi připomíná bývalou světovou jedničku Juana Carlose Ferrera, ale i Jevgenije Kafeľnikova. Pro svou pracovitost a houževnatost, díky které byl Ferrero pro své protivníky takový otravný, získal tento úspěšný Španěl přezdívku "komár" (komár). Rus Kafelnikov byl zas pro své "střely" a přesnost přezdívaný Kalašnikov. Nikoloz si útočnou hrou vytváří situace na ukončení, ale stále mu chybí kvalita na síti. Jeho statistiky při hře na síti jsou velmi slabé. Je vidět, že co se týče strategie a taktických prvků, je jeho hra teprve ve vývoji. Často dělá zbytečně mnoho nevynucených chyb a jeho údery jsou příliš přímé a neefektivní. Protože jeho ambice jsou nejvyšší, tak ho samozřejmě porovnávám s hráči z první světové desítky.Momentálně staví na trpělivost a poctivou práciTakto se Gruzínec vyjádřil k tématu plánování maximalizování svého potenciálu: "nehoní se za výsledky, ale spíše abych odevzdal 100% na kurtu i mimo něj. Chci maximalizovat to, co mám, hlavně proto, abych ukončil svou kariéru s vědomím, že jsem nenechal ani jednu skálu nepřrevrátěnou.Vše je na dobré cestěV stabilizaci jeho hry a výkonů má momentálně prsty zkušený nizozemský trenér Jan de Witt. "Co mě přesvědčilo, bylo to, jak reagoval v tréninku. Uvědomil jsem si, že tento kluk je velmi seriózní a ochotný dělat vše pro to, aby posunul svou hru na další úroveň, "řekl Holanďan. "Měli jsme jasný obraz o tom, kam chceme jít s jeho hrou," připouští de Witt. "Překvapilo mě, jak rychle se zlepšoval. Nikdy jsem neměl hráče, který se učil tak rychle jako on. Má velmi zvláštní talent učit se, pokud jde o biomechaniku a pohyb. Je to velmi neobvyklé a je to něco, co jsem, když jsem s ním začal poprvé pracovat, ještě nevěděl. Rychle se dokázal naučit opravdu komplexní věci. Má disciplínu na to, aby tvrdě pracoval a pokud ho přitlačíte, tak to udělá, "dodává. Pokud se podíváme na výsledky a statistiky Basilašviliho za poslední tři roky, tak vidíme každým rokem postupný progres. V roce 2019 je Gruzínec podle všeho, díky své tvrdé práci a vytrvalosti, na té nejlepší cestě pokračovat ve svém progresu.2017: žebříček ATP 94. - 51. (0 titulů)2018: žebříček ATP 89. - 21. (2 tituly)2019: žebříček ATP 22. - 16. (1 titul)Slabinyjakkoli agresivně se Nikoloz snaží hrát, od základní čáry mu chybí uvolněnost, švih a rotace, vinou čehož jsou jeho údery při rozhazování soupeře po odskoku pomalejší pro tento styl hry není až tak efektivníjeho hra je dost předvídatelná a málo mění rytmuschybí mu variabilita po taktické i úderové stránceněkdy až příliš riskuje a ma vysokou statistiku nevynucených chybpodle statistik vyhrál na síti jen 8% výměnskoro vůbec nepoužívá servis-volejslabší a méně efektivní podání jako jeho kolegové (o 30% méně es než je průměr top 100 / až 66. místo v žebříčku součtu bodů za podáníSilné stránkypracovitost, sebekázeň a nepoddajnostsolidní hra od základní čáryvýborná technika úderů a pohybu po kurtuvelmi solidní returny (70% více vyhraných bodů / 10% méně chyb než průměr top 100/33. místo v žebříčku součtu bodů za return)

    06.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Tentokárt se podívám na zoubek jednomu zvelikánů a to Rogerovi Federerovi

    Myslím, že je ten pravý čas věnovat místo v tomto blogu někomu speciálnímu. Už jsem analyzoval velikány jakými jsou Djokovič či Nadal, ale dovolím si tvrdit, že značka jménem Roger Federer je něco ještě výjimečnější.Přiznám se, že jsem nikdy nebyl fanouškem Federera, ale vždy jsem ho za to, co předvádí a co dokázal, nesmírně respektoval. Možná i proto, že mi už šlo na nervy to, jak každý druhý trenér či hráč po celém světě nosí oblečení s jeho iniciálami, hraje s toutéž raketou a snaží se za každou cenu opakovat jeho forhend a servis.Roger není jen nejbohatším tenistou, ale i najrozpoznávanejším sportovcem na světě. Vede možná až nudně uspořádaný rodinný život, má čtyři děti, luxusní nemovitosti po celém světě, jsou po něm pojmenovány ulice a jeho tvář je na poštovních známkách. Nikdy nebyl kontroverzní a všude se o něm píše a mluví jen v superlativech. Určitě ho ovlivnilo chování a herní projev jeho největších idolů, kterými byli Stefan Edberg, Boris Becker či Pete Sampras. Roger podle svých vlastních slov hraje jednoruční bekhend jen kvůli nim. Nesmím zapomenout ani na jeho bývalého trenéra Petra Cartera, který měl také výborný jednoruční bekhend.Dovolím si říci, že nikdo nebyl lepším ambasadorem sportu a tenisu. Nikdo to nedělal tak elegantně a džentlmenský. Vždy respektoval své protivníky. Nikdy dokonce neskrečoval ani jeden zápas.Roger vždy dokázal až nadpozemsky kontrolovat své emoce. S médii komunikuje rozvážně a na otázky reaguje promyšleně. Je dokonce i vtipný. Již delší dobu jsem věděl, že Rogera Federera nemohu jen tak obejít. Nyní nastal ten správný čas a to hned z několika důvodů. Nedávno  mi bylo řečeno, že Roger prodal svou supermoderní skelnou vilu ve Wollerau s výhledem na Curyšské jezero a za cca 45 milionů franků koupil 16 000 m2 velký pozemek hned na druhé straně jezera v městečku Rapperswil-Jona.Švýcarsko je krásná horská krajina ideální na turistiku. Trénink v horách nepomáhá pouze po kondiční, ale i po mentální stránce. Posouvají se tam hranice a hráč zjišťuje, že jeho tělo toho dokáže mnohem víc než si myslel. Zde se můžete podívat na jedno z mnoha Rogerova sídel v nejmenovaném resortu nedaleko města Chur.Je to velký pozemek s nádhernými výhledy na alpské štíty. Roger prý velmi rád lyžuje, ale ze zdravotně-bezpečnostních důvodů se této zálibě zatím vyhýbá. V tomto prostředí propletených lyžařskými vleky si svůj tenisový důchod určitě dosyta užije.STYL HRYSvou agresivní celodvorcovou hrou, tvůrčím projevem, výborným podáním, citem a excelentní hrou na síti je Roger bohužel asi posledním dožívající hráčem prezentujícím tento styl hry. Federer byl tenisem posedlý už jako dítě. Hrával hodiny o zeď a kdekoli mohl do něčeho kopal. Byl prý velmi aktivní dítě. Od malička miloval, když mohl hrát a vyhrávat. Tenis je jeho životní láska, něco, co ho posedlo a drží až dodnes. Federer se nejednou rozplakal. Projevuje tím obrovské emoce, které v sobě dokáže během zápasů tak dobře skrývat. Když byl Roger junior, tak často házel raketou a navenek projevoval své emoce výkřiky.Láska ke sportu, bojovnost, nasazení, vrozená ambicióznost a velké emoce, to vše mi připomíná i mé mládí. Moment, když jsem se jako osmiletý zadíval v televizi na daviscupový zápas mezi Česko-Slovenskem a Rakouskem. Je to sice už 31 let, ale dodnes si pamatuji zápas mezi Karlem Nováčkem a Alexem Antonitschem. Tenis byl pro mě láskou na první pohled. Tak, tak Roger změnil život tisícům mladých hráčů po celém světě. Tak, jak Roger inspiroval i své dnešní rivaly. Byl jejich vzorem a dnes je jejich soupeřem. Dimitrov, Tsitsipas ... a mnoho dalších. Roger jim dal naději a vnesl do jejich života vášeň.Sám jsem si nasbíral po mincích v těch nejmenších haléřích 116 československých korun. V Prioru jsem to všechno vysypal prodavačce na pult a koupil si svou první dřevěnou raketu Lion. Svévolně jsem hodiny hrával o zeď, v úzké chodbě v panelákovém bytě jsem otravně celou dobu vyzýval na zápas rodiče s pěnovou míčkem v ruce. Každý den jsem po škole hrával s o pět let staršími klukama na štěrkových sídlištních kurtech, které jsou dnes již zarostlé trávou nebo se změnily na parkoviště. Alespoň to nás s Rogerem spojuje. PERFEKCIONALISTA, KTERÝ SE CHCE NEUSTÁLE ZLEPŠOVATRoger se vždy dokázal přizpůsobit době a jeho hra prošla proměnami. Je velmi adaptabilní a to dokonce i dnes ve věku skoro 38 let. Roger trpělivě pracoval na tom, jak přizpůsobit svou hru a vyhrávat i na antuce. V roce 2009 se mu podařilo vyhrát French Open. Na nějaký čas byl Roger ve stínu Novaka Djokoviče, ale neustále hledal cestu jak to prolomit a v roce 2017 se mu po pěti letech znovu podařilo vyhrát Wimbledon. Teprve nedávno Roger zaměstnal slavného Švéda Stefana Edberga, což vneslo do jeho hry další nové prvky. Federer je poměrně starý, dlouhé výměny mu možná už tak nevyhovují a proto začal ještě více zkracovat hru, měnit rytmus, chodit častěji a rychleji na síť."Jedna věc, kterou jsem se vždy snažil udělat, je ptát se sám sebe. Dokonce i v těch nejlepších dobách, kdy jsem sotva prohrál nějaké zápasy, a také když hrajete špatně nebo jsou věci špatné, vždy si kladete otázky. Jsem dost dobrý? Co musím zlepšit? Ale když vítězíme a věci jdou dobře, tak máme tendenci na to zapomínat. Právě tehdy je ten nejlepší čas ptát se, co bylo podstatou v mé kariéře, "říká Roger Federer.OBROVSKÝ VLIVÚspěšné příběhy, jako ten jeho, jsou sice krásné, ale nejsou pro každého. Roger Federer je vzorem pro desetitisíce lidí po celém světě. Ma velkou moc a je si toho vědom, protože vysílá opravdu pozitivní odkaz. Je džentlmen, je vtipný, má uspořádaný rodinný život a působí poměrně skromně. To mají lidé rádi. K tomu přidáme ještě jeho elegantní herní projev spojený s ladnými pohyby a téměř perfektní technikou. Tento člověk je prostě fenomén a ani trochu se nedivím jeho fanouškům, neboť člověk ho musí buď obdivovat nebo ze závisti nenávidět.Tato mince moci má ale dvě strany. Problém s úspěšnými lidmi, jako je Roger Federer, spočívá hlavně v tom, že všichni se jich za každou cenu snaží kopírovat a očekávají tytéž výsledky. Opakováním jeho techniky, stravovacích návyků, toho jak se obléká a s jakou raketou hraje, neudělá z nikoho světovou jedničku. Často to končí zklamáním, protože oblečení, raketa a stejný styl úderů nestačí. Federerově bojovnosti, ctižádostivosti, houževnatosti, lásce ke sportu, které provádí a v neposlední řadě jeho motorické a koordinační schopnosti nemá každý z nás. Asi tak, jak se ne každý z čtenářů autobiografie Steva Jobse stane slavným vynálezcem.NIKDO NENÍ DOKONALÝPlynulost, ladnost a elegance. Fantastický forhend, efektivní podání, krásný jednoruční bekhend, vynikající slajz, kvalitní voleje ... Bylo by nudné a otřepané, kdybych začal psát o tom, jaká úžasná a plynulá je hra Rogera Federera. Pár chybiček bych našel, ale ty opravdu nestojí za řeč. Raději zkusím být více užitečný a budu se soustředit na to, co bychom od něj kopírovat neměli. Než začneme kopírovat pohyb světových jedniček, tak bychom měli umět rozeznávat pozitivní od negativních prvků v jejich hře. Každý hráč má totiž za sebou svůj příběh a vývoj, kterým prošel.Ve hře skoro každého profesionálního hráče jsou detaily, kterým se chceme vyhnout, ale i pozitivní prvky, které má většina z nich. Například Rogerova východní držení při forhendu má své limitace a nebude vyhovovat každému hráči. Rogerův nápřah při forhendu je kratší, kompaktnější a založený na uvolněnosti pohybu. Učit tento pohyb osmileté olympioniky a doufat, že budou mít forhend Federera, je velkou chybou. Sledovat a kopírovat Rogerův pohyb a postavení během rozcvičky v tréninku a jeho postavení během zápasu je něco zcela jiného. V informacích a videích na internetu se dá velmi snadno "ztratit v překladu". V tomto bodě by ale měli usměrňovat své svěřence trenéři.YOUTUBOVÉ VIDEALidé se dnes učí všechno z videí. Vizualizace je velmi efektivní forma výuky, ale takový způsob vzdělávání bez schopnosti rozeznávat pozitivní od negativních prvků v pohybu a úderech může být často matoucí a zavádějící. Na internetu máme totiž k dispozici obrovské množství videomateriálu, ze kterého si laik jen těžko vybere to správné. Vzhledem ke snadnému přístupu a delší výměně, lidé nahrávají profesionální hráče hlavně při trénincích a rozcvičce. Problém ale spočívá v tom, že "profíci" hrají ve srovnání se zápasovým nasazením v rozcvičce často uvolněně na natažených nohách, používají línější otevřené postavení atd.ASI NEJPOKLÁDANĚJŠÍ OTÁZKA, KOLIK JEŠTĚ? Kolik ještě dokáže Federer setrvat na úplném vrcholu a kolik toho ještě vyhraje? To neví asi nikdo, ale co vím, je to, že Roger je velmi ambiciózní. Vyhrál už všechno, co se jen vyhrát dá. Vše kromě dvouhry na olympiádě. A právě to je podle mě jeho další metou. Pokud se mu to podaří, tak "maestro Fedex" lze k smutku desetitisíců svých obdivovatelů zavěsí raketu na hřebík.Jinak respekt k něcmu z mé strany ať už jako ke sportovci, tak stejně jako k člověku a všemu co dokázal. Má můj soukromý obdiv.

    25.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Dominic Thiem

    Úvodem zopakuji svá slova z analýzy Rogera Federera: "Jen málokdo si uvědomuje to, jak jsou si Nadal, Djokovič a Federer podobní."Každý z nich pochází z jiné země, mluví jinou řečí, má jiný temperament, vzhled a dokonce i jiný účes. Co ale spojuje tyto tří šampiony? Určitě nenaražím na počet grandslamových trofejí, které získali Nadal 19, Djokovič 17 a Federer 20. Býk Nadal, "vtipálek" Djokovič a džentlmen Federer se sice navenek prezentují odlišně, ale ty nejpodstatnější mentální vlastnosti šampiona je spojují.Všichni tři chtějí stát na vrcholu a nic jiného je neuspokojí. Společně mají extrémní ambicióznost, ctižádostivost a cílevědomost. Jsou to velmi důležité vlastnosti. To, že má dítě na stěně plakát Federera a tvrdí, že chce být světovou jedničkou, ale ještě nic neznamená. Jedna věc je po něčem toužit a ta druhá je pro to něco i udělat. Co je daný hráč ochoten za své sny obětovat? Kolik času tráví dobrovolně na kurtu, když už nemusí? Snít je sice hezké, ale ještě důležitější jsou úsilí, odhodlání a nasazení, které hráč odevzdá v přípravě. Pracovitost, sebekázeň a houževnatost se budují a jsou z největší části ovlivněny rodiči a okolím, ve kterém sportovec vyrůstá.Nadal, Djokovič ani Federer Vám neodpustí ani jeden fiftín. Mají v sobě ducha bojovníka. Právě bojovnost je žene za jediným cílem, kterým je vítězství. Jsou hladoví po vítězstvích a žádné semifinále je neuspokojí. Chtějí jen trofeje a každá překážka je pro ně jen výzvou pracovat na sobě ještě tvrději. Další vlastností šampiona, která tyto tří spojuje, je vytrvalost a neoblomnost. Tenis není o jednom míčku, jednom setu, zápase a ani turnaji. Vyrovnanost výkonů je na těch nejvyšších pozicích extrémně důležitá. Každý ze zmíněné trojky tenis miluje a nedá se jen tak zlomit nějakým neúspěchem. Mají to v DNA. Jak bylo řečeno ve filmu Rocky Balboa, podle kterého žila i další tenisová legenda Lleyton Hewitt a ještě před ním Rakušan Thomas Muster (oba bývalé světové jedničky): "Není to o tom, jak silně dokážeš udeřit. Je to o tom, jak silný úder dokážeš přijmout, postavit se a jít dál ... Takto se vyhrává! "Nejen svými mentálními vlastnostmi, ale i svou determinací a vyrovnaností výkonů na těch největších turnajích se z dnešních hráčů těmto legendám tenisu přibližuje nejvíce Dominic Thiem. Dospěl po taktické stránce a co je nejdůležitější, je to, že si proti Nadalovi, Djokovičem a Federerovi i reálně věří. Mladý Rakušan má všechny předpoklady k tomu, aby se stal jedním z nich. Teprve potom následuje v pořadí Zverev, kterému musí fungovat podání, Tsitsipas, který má nevyrovnanou výkonnost a ještě nedospěl, přibližují se také Rublev a další. Chybí jim ale ustálenost výkonů a sebevědomí v konečných fázích Grand slámu.Dominica znám ještě z dob, kdy s námi trénoval na menších turnajích. Jako junior byl sice úspěšný, ale jeho největší devizou pro úspěch v mužském tenise byla jeho vytrvalost a pracovitost. Nebyl velmi nápadný a můj svěřenec ho v trénincích porážel. Co bylo na něm jedinečné bylo zanícení a oddanost v jeho očích. Následně jsem už jen sledoval, jak lety pomalu, ale jistě, stoupal v žebříčku.Asi nejznámější rakouský trenér Günter Bresnik se v našem nedávném, přes dvouhodinovém rozhovoru na toto téma, vyjádřil následovně: "Technika je základ. Je to nejdůležitější, co může trenér hráči dát. Pokud nemá potřebné mentální a tělesné vlastnosti, tak v tomto sportu i tak nedosáhne úspěch. A taktiku mají i tak skoro všichni hráči na profesionální úrovni stejnou. "Jakkoliv, kdyby nebyl Dominik takový cílevědomý, pracovitý, trpělivý, zanícený, houževnatý bojovník s výbornou sebekázní, tak by mu nepomohla k dosažení dnešních úspěchů ani ta nejlepší technika. Bohužel, ne každý talentovaný sportovec s těmito vlastnostmi se rozhodne pro tenis, a pokud, tak s největší pravděpodobností rodiče nebudou mít možnost financovat jeho přípravu. Proto se trenérům v tomto sportu dostává do rukou jen extrémně málo "obdarovaných Dominiců, Rafaelů, Nováků, či Rogerů".Pokud se tedy přeneseme přes finanční stránku věci, tak ten talentík bude s největší pravděpodobností rozmazlený, dotklivý na kritiku a náročný student. Nejeden rodič by mi na toto asi zareagoval, že najít pracovitého, talentovaného hráče s finanční podporou rodičů, je asi takový zázrak, jak najít oddaného, zkušeného a finančně dostupného trenéra. Souhlasil bych. Nesportovní rodiče bohužel jen málokdy vědí rozpoznat kvalitu, jsou vymáhající, chtějí od trenéra stále více času, energie a za co nejméně peněz. Hledají stále něco lepšího a levnějšího. Mění trenéry a akademie jako včela květiny. Proto se zasměju, když se mě čas od času nějaký "expert" zeptá, že jestli jsem při této konstalaci vychoval i někoho od dítěte až po profesionálního tenistu.Toto může dokázat asi jen rodič, což jasně dokazují i úspěšné příběhy těch nejlepších. Jinak to nebylo ani u Dominica Thiem, kde se obětoval jeho otec Wolfgang. Potřebná kontrola nad přípravou a rozhodnutími lze částečně dosáhnout asi jen z role dohlížitele, šéftrenéra-poradce. Z té úlohy vede kariéru Dominica zase Günter Bresnik. Pro úspěch je proto podle mě důležité mít někoho zkušeného, kdo dohlíží na efektivitu celého týmu kolem hráče. Rodič jakož i trenér totiž mohou často odbočit tím nesprávným směrem.STATISTIKYDominic je velký bojovník, vyhrál až 87,5% rozhodujících setů (třetí nebo pátý set). Převyšuje ho těsně jen Rafael Nadal. Ve statistikách podání je na 15. a kvalitě returnu až na 21. místě a určitě má v těchto oblastech co zlepšovat.STYL HRYDominic je dost komplexní hráč. Jednou z jeho největších zbraní je jednoznačně smrtící bekhend inside-out. Raketu při něm otevírá jakoby hrál slajz. Při topspinovém úderu to je trochu anomálie, ale úder je velmi účinný. Druhou zbraní je jeho forehand, kterým díky své výbušnosti a práci zápěstím vytváří nepříjemný topspin. Momentálně zlepšil svůj přechod na síť a nestojí již tak daleko za základní čarou. Na síti je sebevědomější a po taktické stránce se stává na rychlých površích mnohem nebezpečnějším hráčem.TECHNIKANa jaře v roce 2019 ukončil Dominic Thiem dlouhodobou spolupráci se svým mentorem Günterem Bresnikem, která trvala od roku 2002.Günter se několikrát vyjádřil, že na profesionálním okruhu chybí experti na techniku a dá se jich spočítat na prstech jedné ruky. Určitě ví o čem mluví. Já mám ale pocit, že Dominic svou techniku úderů a pohybu od jara 2019 jen vylepšuje. Paradoxně ne s tím, kdo se pokládá za největšího experta na okruhu (Günter Bresnik), ale během spolupráce s novým trenérem Nicolasem Massúem. To, co dělají, se mi velmi líbí. Zjednodušil nápřah na forhend, zjednodušil podání, při úderech se už tak nezakláňí a hlavně hraje více agresivně. Jeho smeč je opravdu ukázková. Také vytáčení ramen a včasná příprava na údery by měla být trenéry dávána jako vzor pro začínající hvězdičky. V těchto fundamentálních bodech byl Günter opravdu důsledný a dnes z nich Dominic těží.Jako negativa vidím to, že se Dominic při úderech od základní čáry stále trochu odklání a hraje za sebou, jakož i to, že forhendy ze středu kurtu hraje jen z méně efektivního otevřeného postavení. To je s největší pravděpodobností způsobeno tím, že Novak Djokovič i Dominik Thiem používají při forhendu západní držení rakety. Právě jeho nevýhodou je to, že nutí hráče hrát o něco za sebou, tisknout loket k tělu a odklánět se. Dominic Thiem to dosud "uhrával" úžasnou výbušností, švihem zápěstí a citem pro míček.Dominic má v 26 letech za sebou již čtyři neúspěšné grandslamové finále a kolekci 16 trofejí z turnajů ATP. Hráči na okruhu ATP dosahují svůj výkonnostní vrchol mezi 28. až 30. rokem života. Dominic, jak ho znám, je hráč, který na své hře neustále pracuje a chce se zlepšovat. Nikde neskáče, ale jde pomaličku a systematicky každým rokem vpřed. Proto předpokládám a přeji tomuto sympatickému Rakušanovi, aby zvedl nad hlavu svou první grandslamovou trofej už tento rok. Šanci dokázat to má hlavně v Paříži a New Yorku.

    05.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel