Výsledky vyhledávání v sekci: Články
  • Je tenis o hlavě?

    Tenis se vzhledem ke své technické, tělesné, ale i psychické náročností na jednotlivce řadí mezi ty nejnáročnější sporty. Během své kariéry s míčkem v ruce jsem si vyslechl už tolik komentářů na téma, jak moc je tenis "mentální hrou", "nejdůležitější je hlava", nebo že "technika není podstatná", atd. Detaily mi už nikdo nevěděl vysvětlit. Hraje se tenis opravdu jen "mezi ušima"?Je opravdu hlava tím nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím úspěch tenisty? Pokud, tak nakolik? A co tělesné schopnosti, technika a taktika? Nebylo by zajímavé to rozebrat detailnější, dokonce až na procenta? Asi nejznámější rakouský trenér Günter Bresnik se v našem nedávném, přes dvouhodinovém rozhovoru na toto téma vyjádřil následovně: "Technika je základ. Je to nejdůležitější, co může trenér hráči dát. Pokud nemá potřebné mentální a tělesné vlastnosti, tak v tomto sportu i tak nedosáhne úspěch. A taktiku mají i tak skoro všichni hráči na profesionální úrovni stejnou. "Musel jsem souhlasit. Tenisový šampion se šampiónem nejprve narodí a až poté vypracuje. Hráči bez ambicí, vášně, trpělivosti a bojovnosti nepomůže ani ta nejlepší technika a fyzička. Takový hráč nikdy nedosáhne ani jen poloviční úspěch kolegu se sice špatnými technickými návyky, který ale ve svém DNA má tu správnou směs nejdůležitějších mentálně-tělesných předpokladů. Z diamantu se jednoduše ubrousek udělat nedá. Například takový Rafael Nadal vyčníval v mládežnických kategoriích z davu hlavně díky vysoce nadprůměrným vrozeným mentálním a tělesným schopnostem. S největší pravděpodobností by porazil osm z deseti soupeřů pouze s lopatou v ruce. Proč? Neboť by pro vítězství udělal všechno. On? Ne, jeho tělo a jeho mysl by mu jinou možnost ani nedali. Úspěch jednoduše nosí v sobě. Je třeba si uvědomit a akceptovat fakt, že ne každý se narodí s nastavením a předpoklady Nadala, Federera, Samprase či Djokoviče. Výrok Novaka Djokoviče "chci tutéž věc, kterou jsem chtěl, když jsem měl sedm let. Chci být světovou jedničkou! "To jen potvrzuje. Roger Federer je na tom stejně: "Miluji tenis a vždy jsem to tak cítil .... Vždy jsem měl sen, že se jednou stanu světovou jedničkou ... ". Další tenisová legenda Pete Sampras se vyjádřil: "Nikdy jsem nechtěl být super kluk, barevný kluk nebo zajímavý kluk. Chtěl jsem být kluk, co sbírá tituly. "Bojovnost, cílevědomost, vytrvalost, houževnatost a láska k tomu, co děláme, odděluje průměr od nejlepších nejen v životě, v byznysu, ale i sportu. Jinak to není ani v tenise. Matts Willander, bývalá světová jednička a sedminásobný grandslamový šampion ze Švédska se zas vyjádřil takto: "Vyloučil a zakázal bych tleskání za údery pro vašeho soupeře. Tenis není o úderech, jde o mentální bitvu. Pro mě by to měl být boj bojovníka proti bojovníkovi. "Mats byl bojovník. Ne každý má vlastnosti bojovníka a Mats svými slovy jen potvrzuje slova Güntera Bresnika, že talent na tenis není jen o tělesných schopnostech, ale taky o těch mentálních. Bojovnost, vytrvalost a cílevědomost mezi ně jednoznačně patří. Mentální tenis je jedna z mnoha témat, při které se tenisová veřejnost často "ztrácí v překladu". Je to opravdu komplikovaná, komplexní, ale zato velmi zajímavá téma. Něco jako "slepice či vejce?" Myslím, že chápat, jak to do sebe zapadá, by měl každý trenér, rodič, i hráč, protože podle toho by měla být i upravená celková příprava tenisty. Co-to jsem si na toto téma už v životě přečetl a vyslechl, ale nikdo mi to zatím srozumitelně nedokázal vysvětlit. O chvilku zjistíme proč. Pokud chci někomu něco dokázat a být co nejvíce objektivní, tak musím v první řadě začít od faktů. Pojďme tedy pěkně od začátku. Pravidlo číslo jedna v tenise je přehodit míček nad síť. Pravidlo číslo dvě je trefit ji do kurtu. Zní to sice primitivní, ale toto jsou dva nejpodstatnější principy tenisové hry. Po kontrole, dále v pořadí následuje dva - umístění, tři - rychlost a čtyři - rotace našich úderů. V tomto bodě se už víme bavit io využití taktiky. Připomenu i další důležitý fakt, na který bohužel hráči velmi často zapomínají. To, že nejdůležitějším momentem v tenise je ten první a poslední úder výměny. Pro jednoho hráče se vždy začíná výměna podáním a pro toho druhého zas riternom. Tolik k základním principům. Nakolik procent je tedy úspěch v tenise závislý od hráčových mentálních schopností?VĚDA:VÁHA míčky, DÉLKA rakety, VÝŠKA nadhození, OBSAH vzniklá z rotace trupu a ohýbání nohou, jakož i RYCHLOST švihu, trajektorie (dráha) rakety, správné načasování celého procesu, RYCHLOST a ROTACE míčku, ÚHEL, pod kterým byla odehrána, jakož i finální umístění celého podání, jsou všechno fyzikálně-matematické jevy, veličiny, či jednotky. Tyto jevy jsou z největší části ovlivněny technickým provedením daného úderu, tělesnými schopnostmi, ale také emocemi v daném okamžiku. Z toho nám ale vyplývá, že tenis je na cca 70% technická a na 30% tělesně-mentální hra. Vyplývá z toho i to, že technika je úzce propojena s fyzikou a matematikou. Zákony vědy jen tak klamati. Vraťme se ale k podávajícímu hráči, protože zde začíná celý příběh. Každé podání začíná nadhozem. Signál k rozhodnutí provést tento pohyb přichází z mozku. Koncentraci potřebnou k přesnému nadhození můžeme rovněž považovat za mentální faktor. Nadhození míčku rukou je zase fyzickou aktivitou. Totéž platí o sníženi nohou, rotaci trupu, zvednutí rakety, jakož i následném výskoku a švihu. Toto všechno bych považoval za tělesnou aktivitu. Styl, jakým hráč celý úder provádí, a to od nadhození až po dokončení, zapadá do techniky. Z toho vyplývá, že tenis je na cca 40% tělesnou, 40% technickou a jen na 20% mentální aktivitou. Při dvou stejně zkušené a mentální silných hráčích, vyhraje s největší pravděpodobností ten, který je tělesně zdatnější a lépe kondičně připraven.KONDIČKA A EMOCE:Stav 5:5 ve třetím setu, 30:40 při svém podání, dlouhá výměna, úder v běhu do strany při kterém hráč díky únavě stehenních svalů neudrží rovnováhu, jemně ho odkloní a zahraje 30 centimetrů do autu. Jen drobná nedokonalost v kinetice úderu může způsobit malý aut. Fyzička ovlivňuje techniku. Chyba způsobená díky únavě je jedna věc. Druhá věc je chyba způsobena emocemi. Mozek posílá příkazy do svalů a stačí jen jeden spjat sval, který ovlivní určitá emoce, a hráč pochybí. Strach, hněv, smutek, přemotivovaný, přílišná uvolněnost jsou všechno emoce, které ovlivňují funkci svalů a tím i plynulost kinetické reakce pohybu. Z toho nám jasně vyplývá, že emoce mají silný vliv na kondičku a opačně.Z výše uvedeného nám vyplývá, že obojí, tělesná únava, jakož i emoce, ovlivňují i technické provedení. Technické provedení zas ovlivňuje kinetickou reakci, jakož i sebevědomí a další emoce. Čili svaly ovlivňují hlavu, hlava zas techniku. Hlava ovlivňuje svaly a ty zas techniku. Technika ovlivňuje hlavu i svaly. V stresové situaci, hráč s jednoduchým a plynulým provedením úderů používá a zatěžuje méně svalů, více věří v své údery a tím pádem má i mnohem menší šanci na pochybení. Dokazuje to i studia, kde měli hráči s jednoduchým a plynulým provedením svých úderů v kritických situacích až o 30 až 45% méně nevynucených chyb. Čím méně svalů používali, tím menší byla šance na pochybení. Podobné to bylo při vynucených chybách.PSYCHIKA A ZKUŠENOSTI:V souboji dvou super fit hráčů s optimálními tělesnými danostmi / schopnostmi a připraveností, by s největší pravděpodobností vyhrál ten zkušenější a mentálně odolnější hráč. Mentální tenis je velmi obecný pojem. Nabyté zkušenosti hráče, vrozené mentální vlastnosti, aktuální psychická připravenost, osobnost a charakter hráče ovlivněn okolními vlivy. Právě tyto čtyři různé faktory pravděpodobně nejvíce ovlivňují konečný výsledek zápasu. Všechny jsou velmi propojeny. Přesto je v tenise tak rádi zobecnit házením do jednoho pytle s nálepkou "mentální hra". Při chápání tohoto tématu se tenisová veřejnost včetně hráčů, trenérů, rodičů, jakož i fanoušky nechápajíc detaily "ztrácí v překladu". Inteligence nemá s úspěchem v tenise absolutně nic společného. Spíše naopak, čím více emocí a nápadů hráč má, tím spíše pochybí. Takový hráč by se měl více zaměřit například na čtyřhru, kde by měl mnohem více možností využít své schopnosti. V zápase jeden proti jednomu má hráč během výměn extrémně málo času na rozhodování. Různé taktické variace by měl mít hráč natrénováno a zautomatizované a během výměn se i tak většinou rozhoduje podvědomě. Emoce nahlodávají psychiku hlavně mezi výměnami, když má hráč více času přemýšlet. Méně zkušení hráči se stávají obětí svých emocí a naopak, ti ​​nejlepší hráči mají natrénováno metody, jak držet své emoce pod kontrolou. Právě tyto těžce nabyté zkušenosti by měly zvýrazňovat hranici a určovat rozdíl mezi prvním a desátým, desátým a stým, jakož i stým a pětistým profesionálním hráčem. Mnoho semiprofesionálov umístěných mezi místy 200. až 500. místem v žebříčku ATP je na tom výborně po fyzické stránce, hraje tenis hodný první stovky, jenže jim chybí potřebné zkušenosti a sebevědomí. V tomto případě ale samozřejmě mluvíme o hráčích, kteří již mají své mentální a tělesné schopnosti na výborné úrovni. Prošly velmi hustým sítkem a dokázali že "na to" mají. Na této úrovni rozhodují detaily. Nadal je velmi těžko porazitelný soupeř nejen díky tomu, že je silný po mentální a tělesné stránce, ale také díky svým obrovským zkušenostem. V jeho technice se sice najde pár věcí, které by se daly vylepšit, ale jako celek je jeho technika na velmi dobré úrovni a svým provedením úderů splňuje všechny podstatné pozitivní prvky.EVOLUCE:Váha, délka a rozměry rakety jsou již dlouhá léta skoro identické. Změnil se pouze materiál. Velikost a váha míčky jsou také skoro nezměněny. Rozměr kurtu je stejný. Rozdíly ve fyziologii a anatomii lidského těla jsou naprosto minimální a nemají skoro žádný vliv na potřebu zásadně měnit styl úderů. Ano, asi největší tělesná odchylka může nastat u výšky jedince, jenže výška nehraje žádnou roli co se týče biomechaniky a technického provedení úderů a pohybu. Oba, i vysoký i nízký hráč, mají stejný cíl, být efektivní a úsporní. Evoluce techniky by se podle uvedených faktů vlastně ani neměla řešit. Měla by mít už dávno jasně stanovené normy díky rozpoznání pozitivních a negativních prvků, které je ovlivňují. Vytváříme ji uměle jen my lidé a to neustálou analýzou a opakováním toho, co dělá aktuální světová jednička. Takovým způsobem vzdělávání jsme vždy o deset let pozadu. Čili tvrzení, že správných technických provedení je mnoho, je zavádějící. Pohybem se buď šetří nebo nadrába. Určité pohyby budou vždy limitovat a další zas usnadňovat. Ve zkratce řečeno, do tohoto bodu jsou nejdůležitější tělesné schopnosti a technika. Drtivá většina hry je zautomatizovaná a hráč při ní nemusí přemýšlet. Psychika a taktika přichází v momentě, kdy se hráč rozhoduje o tom, kde podání či úder umístí a jakou rotaci použije. Pokud hráč nemá dostatečné technické a tělesné schopnosti, tak mu hlava moc nepomůže.TECHNIKA:"Jeden z klíčů k úspěchu je sebedůvěra. Důležitým klíčem k sebevědomí je příprava, "Arthur Ashe "Pokud chceš patřit k nejlepším, tak potřebuješ dobrou techniku ​​a možná ještě důležitější je mít dobré oko. Pokud vidíš míček dříve, tak máš více času myslet nad tím jak a kde ji zahraješ, "Rafael Nadal. Tento Nadalův citát bych si ještě doplnit následovně: Pokud vidíš - čteš hru soupeře, tak máš více času na přípravu a tím pádem si efektivnější v provedení svých úderů. "Můj tenis je agresivní, ale netvrdil bych, že je více fyzický než technický. Spoléhám více na techniku ​​než fyzičnost, ale být fit mi samozřejmě vždy pomůže, "dodává. Z toho vyplývá, že dobrá technika plus kondiční připravenost se rovnají většímu sebevědomí / pozitivnějšímu nastavení. Vše je úzce propojeny. Technické limitace, jakož i aktuální psychický stav, mohou na druhé straně značně omezit hráčovu výkonnost, zpomalit jeho celkový vývoj, ale i limitovat jeho maximální potenciál. Desetitisíce tenistů po celém světě si neužívají tenis tak, jak by mohli, jen pro technické limitace. V nejhorších případech jsem byl svědkem, jak zranění způsobená špatnými technickými návyky a následnou frustrací z příliš velkého počtu chyb, odradily hráčů od hraní tenisu, čehož následkem mnozí z nich předčasně ukončili svou kariéru. Začněme znovu od faktů. Tenis je o chybách. Statistiky jsou proto odrazovým můstkem a odrážejí aktuální stav hráče. Závodní tenis se hraje hlavně kvůli vítězstvím, bodem do žebříčků a následnému postavení v žebříčcích. Podle toho se hodnotí i úspěšnost hráče. Matematika zde je velmi jednoduchá. Pokud hráč dělá chyby, tak přehrává. Pokud přehrává, tak nemá body. Pokud nemá body, tak mě slabé umístění v žebříčku. Jelikož technika úderů a pohybu má prsty někdy až v 100% nevynucených a značné části vynucených chyb, tak těžko argumentovat proti tvrzení, že technika je v tenise klíčová. Pokud zařadíme hráčovo špatné rozhodnutí v zápase do taktiky, tak by u závodního juniora byla taktika v průměru zodpovědná za 20 až 40%, technika až za 50 až 90%, fyzička za 10 až 40% a psychika za 20 až 50% všech chyb. U top profesionála by to bylo rozložené trochu jinak. V pořadí 40 až 60% psychika, 30 až 40% kondiční připravenost, 10 až 20% taktika a až potom 10 až 20% technika. Nikdy není pozdě na úpravy. I Nadal i Djokovič stále pracují na detailech. Dobrá technická připravenost (i kondiční) totiž automaticky napomáhá tenistovi zvětšit své sebevědomí, dává větší možnosti využít své údery po taktické stránce a navíc je díky ní hráč šetrnější a méně opotřebovává své tělo po tělesné stránce. Žádný geniální vědec by nevynalezl převratný lék bez finančních a technicko-materiálních prostředků potřebných k realizaci. Ty mu ale někdo musí nejprve dát. Bez nich by byl jeho potenciál limitován tak, jak potenciál tenistu se špatnou technikou. Větší sebavedôvera ve své schopnosti je jeden z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují v důležitých momentech o tom, kdo strhne vítězství na svou stranu. Pokud se na výměny hráčů podívám okem experta, tak skoro každá míček v síti či autě má nejen své technické odůvodnění, ale i technické řešení. To znamená, že technika má prsty v skoro 100% výsledků všech zápasů. U profesionálů to je samozřejmě o něco méně. Samozřejmě. tyto chyby, jakož i technika, jsou ovlivněny kondičkou a psychikou hráče v momentě, kdy úder zahraje. Unavený hráč dříve selže v technickém provedení, jakož i hráč nervózní, hráč bez sebevědomí, zda hráč pod tlakem důležitosti situace. Z toho vyplývá, že tělo a technika jsou nejdůležitější. Psychika (mentální hra) je jen pozitivní nebo negativní ovlivňuje. Velká důležitost je její přikládána hlavně proto, že sebevědomí, emoce a mentální vlastnosti hráče mají v určitém smyslu prsty v skoro každém úderu. Jak se ale nyní z toho vysomáriť? Je logické, že kondiční trenér tvrdí, že kondiční připravenost je to nejdůležitější, sportovní psycholog zas tvrdí, že jsou to psychika a emoce a tenisový trenér zas klade důraz na taktiku a techniku. Musí uživit sebe a své rodiny.LIDSKÝ ORGANISMUS:Je nemožné určit, který orgán je ten nejdůležitější. Je to srdce pohánějící krevní oběh? Nebo plíce, bez kterých srdce nefunguje, či mozek, který řídí všechno? Žaludek, játra a ledviny? Shodných se na tom, že pro život potřebné jsou všechny. Jejich funkce je tak silně propojena a od sebe závislá. V tenise by mozek představoval psychiku hráče, srdce představovalo tělesné schopnosti hráče, plíce představovali techniku, žaludek představoval taktické vzdělání, finance představovali svaly, šlachy, klouby a kosti bez kterých bychom se nikde nepohnuli, sociálně okolní vlivy jakými jsou rodiče, partner, přátelé, trenér, zda tréninkové podmínky představovaly ledviny, játra a žaludek, které dokáží značně znepříjemnit člověku život. Dále vzpomenu životu potřebné činnosti jako dýchání, pití, jedení, vylučování a spánek. Bez každého ze životních varhan na 100% umřeme, jakož i bez každé ze zmíněných životupotrebných činností také na 100% umřeme. Všechny varhany jsou závisle jeden od druhého, nefungovaly by samostatně a tím pádem nemůžeme ohodnotit ani jeden jako důležitější než ten druhý. Tenis se možná vyhrává hlavou, ale bez těla a rakety bychom se nedostali přes první kolo ani na tom nejslabším turnaji, takže ukončím tento článek tím, že tenis není mentální, ale hlavně komplexní sport, kde se musí bratr ohled na tělo, techniku , ale i hlavu hráče.

    05.leden 2020 - Napsal: Redakce

  • Článek o tenisových rodičích

    Čaues tenisoví nadšenci, na toto téma jsem se velmi těšil. Nakolik jsem názoru, že vyjadřovat se k tématu mají nárok ti, kteří to dokázali, vybral jsem si názor nejúspěšnějších tenisových rodičů - Richarda a Oracea Williasmsových.Myslím, že kdybych vyjádřil svůj názor, lidé by ho až tak nepřijali a nebrali vážně. Je třeba se učit od nejlepších a také z vlastních i cizích chyb. Důvod tohoto tématu je jasný. V dnešní době federace a akademie nehledí na to, v jaké formě či stavu je hráč, ale jak jsou na tom jeho rodiče. Je milión případů, kdy kvůli šíleným, negativním, přemotivovaný rodičům dítě skončilo s tenisem a jeho talent vyšel nazmar. Z osobních zkušeností na tour vím, že správně nastavených rodičů, kteří se soustředí na dlouhodobý cíl, je velmi málo. Na turnajích pro mladší hráče se zápasy odehrávají mimo kurt. Rodiče mezi sebou soupeří, děti to sledují a nevědí, jak se chovat na kurtu. Čekají, co jim rodiče řeknou, poradí. Co jsem si všiml, z kurtů se vytrácí přirozená vášeň, zánět a bojovnost dětí.Většinou podle řeči těla víte, že dítě zápas prohrává, nechce se mu hrát nebo má takový strach, až se cítí nekomfortně na kurtu. Pevně doufám, že následující odpovědi rodičů sester Williamsových, inspirují a usměrní rodiče. Věc, která se mi nejvíce na nich líbila, je, že věděli oddělit tenis od normálního života. Tenis brali od začátku vážně a jak práci, nikdy ne na lehkou váhu. Venus a Serena vždy věděli, že po tenise je čeká normální život a měli balanc ve svých kariérách, které se stále neskončily. Obě vystudovali vedle jejich kariér školy a uměli si užívat stejně život na kurtu i mimo něj. Většinou se říká, že děti z bohatých rodin to mají těžší, protože všechno už mají a těžko je motivovat. Já s tím souhlasím. Děti, které jsou ze skromnějších poměrů, jsou hladovější po výhrách, soustředěnější a cílevědomé. Upřímně si myslím, že pokud to má bohatý rodič uklizené v hlavě, umí vychovat top hráče. Jen to třeba disciplínu a nedat svému dítěti nic zadarmo. Bohužel takových případů je málo.Kniha Šarapovové je také o tom, jak s pár dolary dokázala, to co dokázala. Nejnovější autobiografie Dominiky Cibulkové je důkazem toho, že i navzdory mnoha handicapům se může stát z hráčky šampionka. V jejím případě zejména díky rodičům, kteří měli dlouhodobý cíl a věřili jí. Byli k ní pozitivně kritičtí, což ji posouvalo dál. Nejdůležitější však bylo, že ona sama chtěla.Interview s Richardem Williamsem z Wimbledonu 2012 :Richard zní i navzdory všem úspěchům velmi skromně a jednoduše. Sláva ho nezměnila. V odpovědích se soustředí pouze na pozitiva.O Serene se vyjadřuje, že je velmi rychlá, dobře vidí míč a cítí kurt. Jejich vztah je velmi dobrý, respektují se navzájem.Na otázku, jak se má Venus, protože prohrála v 1. kole, odpověděl: "Venus se má velmi dobře, je zdravá a to je hlavní. I když prohrála v 1. kole. Vždy jí před utkáním říkám, pokud nevíš ovlivnit situaci, cokoli děláš, udělej to nejlépe, jak víš, dej do toho všechno, co máš! ' "Po zápase jí neřekl nic, ale během tréninku před utkáním jejím opakuje "cokoli se rozhodneš zahrát, zahraj svůj nejlepší úder a to stačí. Je to dostatečné ".Má se Serena něčeho obávat? Je pro ni něco hrozbou? "Nedívám se na to tak, myslím si, že Serena se nemá čeho obávat na tomto turnaji. Serena je nejrychlejší a právě Serena je hrozbou pro jiné na tomto turnaji. Hrozbou jsou ti hráči, kteří jsou neznámí. ""Zatím nedívám zápasy druhých hráček a ani turnajový rozvrh.""Pokud nemůžeš vyhrát, přehraj těžko." (Myslel tím, ať to soupeři uděláte nejsložitější, jak můžete, aby vás porazil. Dáte mu tím najevo, že bojujete až do konce naplno)"Po prohraném zápase nech všechno na kurtu, předtím, než půjdeš opět trénovat, nevracej se k poslední prohře. Po prohře je konec a nic s tím už neuděláš. "Jste na své dcery pyšný? "Ano, jsem na ně nesmírně pyšný."

    06.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Generační rozdíly jsou dnes extrémní

    Po úspěšné sérii analýz hráčů přinášíme další velmi zajímavý článek, tentokrát Vám přinášíme pohled na dnešní mládež.Po pozitivním ohlasu na stručné analýzy profesionálních hráčů, které Vám díky našemu webu přinášíme, jsem se rozhodl (když mi to čas povolí) v tom pokračovat i v roce 2020. Snažíme se vybírat zajímavých hráčů, být struční a oslovit každého. Cílem je popsat vybrané profesionální hráče z mého pohledu tak, aby to bylo nejen zajímavé pro tenisové nadšence a tipéry, ale i poučné pro trenéry, rodiče, či samotné hráče. Dnes jsem se pro změnu rozhodl rozepsat o něčem jiném.Mnoho z našich trenérů a hráčů už navštívilo juniorské turnaje Eddie Herr a Orange Bowl, který je považován za neoficiální mistrovství světa juniorů všech kategorií. Na rozdíl od Evropy je na Floridě koncem roku ideální počasí, co mnozí využívají například na předsezónní přípravu. Po tréninku v IMG akademii jsme se šli se svěřencemi najíst. K našemu stolu přišel starý opálený pán, kterého jsem já hned poznal. Nick Bollettieri. Je o něm známo, že se rád vyhřívá na slunci jako ještěrka a nebylo to jinak ani teď. Vedle toho jak si Nick pochutnával na hranolkách s kečupem, hamburgery a zapíjel to vše kolou, mi nedalo nevyužít situaci přísedícího a probrat s touto trenérskou ikonou několik zajímavých témat.Už 82-letý americký trenér v rukou několik světových jedničeka byl a je v branži považován za trenérskou legendu. Měl v rukou hvězdy jako Andre Agassi, Jimmy Courier, Monika Selešová, Mary Piercová, Maria Šarapovová, Daniela Hantuchová, Jelena Jankovičová, Nicole Vaidišová, Sabine Lisická, Sara Erraniová, Tommy Haas, Max Mirnyj, Xavier Malisse, Venus Williamsová, Serena Williamsová, Martina Hingisová, Anna Kurnikovová, Marcelo Ríos, Kei Nišikori a dva roky trénoval i Borise Beckera. Přesto je i dnes snadno dostupný a v IMG akademii, kterou původně sám založil, ho potkat není problém. Nick je stále dost aktivní a momentálně tam plní úlohu mentora. Cena hodinového tréninku s ním se pohybuje od 900 do 1500 USD. Pro zajímavost uvedu, že ty největší jména, také na Floridě působících "dožívajících trenérských dinosaurů", nejsou o nic levnější. Hodina s Rickem MACC, který měl v rukou mladého Andyho Roddicka či Sestry Williamsovy, vás vyjde na 400, nebo trénink s Nickem Savianem, který nedávno trénoval Kanaďanku Bouchardovou, stojí prý až 1000 dolarů. Také jsem slyšel několik různých recenzí na jejich práci. Jakékoliv hvězdy měli tito trenéři v rukou, za hodinu Vám neřeknou určitě víc než jiný zkušený trenér. Za jednu či dvě hodiny se toho hodně vyřešit s novou tváří ani nedá, hlavně když detailněji neznáte hráče a jeho pozadí. Kvality těchto trenérů však spočívají ve zkušenostech. Jsem zastáncem teorie, že trenér, který stojí 15 eur na hodinu, ale nevidí a neví vyřešit problémy, vyjde zákazníka ročně mnohem draže, než trenér který stojí sice 40 eur, ale umí problémy nejen hned najít, ale za několik tréninků i vyřešit. Sám si kupuji raději méně, ale kvalitně. Pohodlné věci, které výnosy a vydrží mi déle. Tak by to mělo být i v tenise, protože čas tenisty ve vývoji je vzácný.Mnoho lidí z Nickova okolí, jakož i on sám se netají tvrzením, že není žádný expert co se týče techniky, ale spíše výborný řečník a motivátor. Na podobné věci měl totiž lidí jako například Pata Doughertyho, který se dlouhá léta věnoval metodice a technické přípravě studentů akademie. Základ úspěchu celého jeho projektu na Floridě vidím v tom, že šikovně využil finance jiných na vybudování potřebných objektů, zakotvil na správné geografické poloze a následně se zaměřil na stěhování mladých talentů z celého světa.Jak jsem již zmínil, tak při rychlém "fastfood" obědě jsme prohodily pár vět. Zeptal jsem se ho, že kdyby mi měl poradit jen jednu jedinou věc, kterou považuje jako trenér tolika grandslamových vítězů za nejdůležitější, co by to bylo. Chytil mě za rameno, podíval se mi do očí a řekl. "Naslouchej svým svěřencům. Buď otevřený vůči svým svěřencům, můj příteli. Pokud budeš příliš mluvit a neposlouchat, tak ti unikne to nejdůležitější. Každý z nich je jiný. Agassi mi přišel na trénink a řekl:, Nicku, víš, že dnes musíme trénovat později, neboť mám dohodnutého kadeřníka ?! 'Becker byl zas úplný opak a sestry Williamsovy vyžadovaly jemný přístup, ale já jsem je jen správně vedl k cíli. Neměnil jsem jim nápřahy ani nic. "Jeho myšlenka má určitě něco do sebe. Jakkoliv, hned mi napadlo, že čím se on vlastně potom přičinil o to, aby se mohl chlubit jejich úspěchy, že jejich trénoval, či dokonce vychoval. "Takže Nicku, pokud tomu dobře rozumím, ty vlastně tvrdíš, že šampióni se šampiony už narodí a je třeba je jen dobře vést ?!" zeptal jsem se. "Absolutně," odpověděl Nick a hned potom na chvilku zmrzl. Moje poznámka totiž směřovala k tomu, že jeho akademie byla úspěšná hlavně kvůli tomu, že zaprvé byla lokalizována na Floridě, kde je většinu roku ideální počasí a podmínky na trénink. Zadruhé měl Nick za sebou sponzory, kteří mu vybudovali výborné podmínky pro hráče. Jako poslední, ale nejdůležitější je, že Nick skautoval a stahoval ty největší talenty z celého světa už jako 8-10-leté a dával jim stipendium. Kdo by odmítl kvalitní tréninkové podmínky, v pěkném prostředí, s teplotou 18 - 30 ° C celou zimu, nedaleko pláže a zdarma?Přirovnám to k fotbalovému mužstvu Manchester City, kde trenér dostane od arabského sponzora skoro neomezený rozpočet na vyskládání týmu s možností jejich trénovat v těch nejlepších podmínkách. Šance, že s těmi nejtalentovanějšími hráči přijde i úspěch je značně vyšší, jakoby musel "vymakať" průměrných hráčů, kteří mu přijdou do rukou na hrbolatém vesnickém trávníku. On však celou myšlenkou narážel pravděpodobně hlavně na to, že hráči mají jiné povahové a tělesné vlastnosti. Přicházejí z různých poměrů a proto mají i jiné společenské normy a návyky. Způsob komunikace a užívání tréninkových metod jim třeba právě proto přizpůsobovat. Získat si důvěru slyšením jejich názoru.Hlavně dnes je práce trenéra s mládeží náročnější než kdykoliv předtím. Kdysi totiž převládala u trenérů autoritativní metoda výuky, která byla i velmi efektivní. Teď se nad tím jen pousmejem. Ať to zní jako klišé, ale mládež opravdu měla k trenérům a učitelům větší respekt. Dnes je "materiál" mnohem horší. Mladí sportovci jsou méně koordinovaní, méně chápaví, mají slabší motorické schopnosti provádět a učit se nové pohyby a slabou prostorovou orientaci v 5D prostoru. Proč je to tak, vždyť mají k dispozici lepší tenisky, lepší rakety, míčky, jakož i kvalitnější rehabilitaci.VÝCHOVA A SPOLEČNOSTDnes jejich práva zastupují ve všem obětaví rodiče, kteří si po většině s nimi sami doma nevědí rady. Když bylo dítě kdysi vyhozené z tréninku za špatné chování nebo malou snahu, tak mělo doma co vysvětlovat. Dnes si to naopak všechno "vyžere" spíše trenér. Nejen přehnaná politická korektnost je problém. Další brzdou jsou moderní výdobytky techniky.TECHNOLOGIE A POHODLNOSTTechnologie dnes věci sice v mnoha směrech usnadňují, ale tím automaticky i komplikují. Je všeobecně známo, že lehčí život dělá z lidí lenivce. Člověk má dnes pocit, že může dělat milion věcí najednou, ale nakonec nedělá nic pořádně. Naši koncentraci, emoce, jakož i kvalitu práce ovlivňují nejen mobilní telefonáty a sms zprávy, ale hlavně množství aplikací v mobilu, díky kterým naše mysl zpracovává mnoho rozdílných informací v průběhu krátkého času. Děti mají problém s koncentrací hlavně proto, že celý den drží v rukou mobil. Kdyby se jím alespoň trochu vzdělávali, tak by to bylo ještě v pořádku, ale celý den tráví sledováním primitivních "Prank-nachytávek", "směšných videí", sledováním YouTube a poslechem hudby, takže jejich mozek nenasává a neřeší nic, co by nastartovalo jejich rozvoj mozkových buněk tím správným směrem. Na mobilu jsou sice i když procházejí přes přechod pro chodce, pokud jim ale zavoláte, tak paradoxně mobil nikdy nezvednou. Komunikaci zvládají dnes děti totiž lépe už jen prostřednictvím velmi neosobního stylu komunikace a to psaním. Problémy děti dnes neřeší, ale řešení a odpovědi jednoduše vygooglovat. Domácí úkoly píší na notebooku, kde mají nastavené automatické opravování chyb. Hledají snadněji cesty a zkratky k dosažení cíle a tím ztrácejí přirozenou schopnost se přizpůsobovat situacím, řešit problémy, čili v konečném důsledku se jim snižuje i intelekt. Právě díky těmto zkratkám, které v reálném životě dnes mladí lidé aplikují, jsou na tréninku velmi netrpěliví a těžší se s nimi pracuje. Dá se konstatovat, že nová generace bohužel kvůli technologiím spíše hloupne. V realitě a profesionálním sportu se zkratky k úspěchům dělat naštěstí ještě nedají.MÁLO POHYBUNejde jen o mysl, ale také o tělesné schopnosti, které u dětí viditelně upadají. V tenisových školách po světě se místo tenisu spíše učí, která je pravá a levá noha a jaké je boční postavení. Pokud děti i pochopí, co od nich chceme, tak jsou jejich motorické schopnosti tak slabě rozvinuté, že jejich reálné nedokáží převést. Je to tak skutečné a viditelné, že se toho, popravdě, bojím. Možná to má něco společného s tím, že na tréninky nejdou na kole nebo samovolně, ale pouze ve vyhřátém autíčku. Jejich koordinace je slabší možná i proto, že se ve volném čase nevyhýbají šípem z vlastně vyrobených luků a možná tím, že neskáčou a nelezou na prolézačky, ale hrají se doma na gauči PS4 (PS3, či PS5). Tělocvik byl mým nejoblíbenějším předmětem, dnes prý patří mezi ty nejméně oblíbené.NEZÁJEMBuďme upřímní a podívejme se na to, kolik času dnes hráči tráví sledováním tenisu v televizi nebo na internetu. Já jsem se na VHS kazetách sám analyzoval, dokola sledoval a následně v obýváku imitoval podání Samprase a Ivanisevic. Před tréninky a zápasy jsem se motivoval díváním nejlepších výměn svých oblíbených hráčů. Pak jsem skočil na kolo a měřil si čas, za který přijdu na dvorce, doufajíc, že udělám nový rekord. Od začátku tréninku jsem se díky této vizualizační metodě cítil zodpovědnější za to, co dělám. Dnes mnoho mladých tenistů nejmenuje ani pět hráčů z první světové dvacítky a na trénink chodí jen autem s rodiči-taxikáři.Jakkoli, právě proto, že společnost takový vývoj chce a vyhovuje jí to, Nickovu rady nelze brát doslovně. Jeho myšlenka byla cílená. Být efektivnějším a flexibilnějším trenérem. Samozřejmě, odpovědností trenéra zůstává vést své svěřence správným směrem, ale i vhodně jim upravovat, či rozvíjet techniku, strategii hry, taktické vzdělání a další důležité součásti hry. Jednoduše, maximalizovat jejich potenciál a minimalizovat možnost zranění. Jeho radu, více naslouchat a pozorovat své hráče beru jako velmi hodnotný tip nad kterým jsem se i já hlouběji zamyslel. A co dělat s tou mládeží? To už nechám na samotných rodičů, vždyť v konečném důsledku dítě je a bude z největší části vždy jen jejich zrcadlem. 

    10.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Lüthi promluvil o Federerovi konci kariéry

    MELBOURNE - Severin Lüthi, jeden z trenérů Švýcara Rogera Federera, promluvil během Australian Open o budoucnosti svého svěřence."Nevím, jak dlouho bude ještě Roger hrát. Prostě to nevím. Kdybyste se mě před pár lety zeptali, zda bude hrát v roce 2020, řekl bych, že ne. Podle mě je dobré, že nevíme, kolik času mu ještě zbývá. Příliš se o tom spolu nebavíme. Nemyslím si však, že oznámí odchod do důchodu v předstihu, "řekl zkušený kouč pro švýcarský deník Tages Anzeiger.Lüthi také uvedl, že stále věří ve Federerův zisk 21. grandslamového titulu: "Skutečně si myslím, že může stále získávat grandslamové tituly. Pokud hraje na nějakém turnaji, vše je možné. Ukázal to tady (na Australian Open, pozn. Red.) V roce 2017. Tehdy hrál, stejně jako dnes, velmi dobře na trénincích. Tréninky dnes pro něj znamenají trochu více než v minulosti, protože hraje méně turnajů. Vždy však byl skvělý hráč, to je nejdůležitější. "

    22.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Epidemie koronavirusu zapříčinila zrušení další sportovní události, v ohrožení jsou i další akce

    PEKING - Tenisový turnaj WTA Tour v čínském městě Si-An je další sportovní událostí, která musela být zrušená v důsledku epidemie koronavirusu. O tom, že se akce, naplánované na 13. až 19. dubna neskuteční, informovalo ve čtvrtek vedení WTA.Asociace rovněž naznačila, že v ohrožení jsou i další akce - Kunming Open, které se má konat od 27. dubna. "Nadále vše pečlivě monitorujeme a ve spolupráci s lékařskými odborníky vyhodnocujeme situaci. Zdraví sportovců, ale i organizátorů a fanoušků je to nejdůležitější, "zdůraznila podle agentury AFP asociace v mediálním prohlášení.Koronavirus zapříčinil smrt už přes 2100 lidí, převážně v Číně. V důsledku epidemie už museli zrušit, případně přesunout několik sportovních událostí. Je to i případ závodů Formule 1, které se v Číně měly uskutečnit 19. dubna 2020.Zdroj: TASR

    21.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Nadal má strach o osud letošních Tokijských olympijských her

    ACAPULCO - Španěl Rafael Nadal má strach, že koronavirus zmaří letošních letní olympijské hry v Japonském Tokiu."Doufám, že je to pod kontrolou, že je objeven lék a že jsou nejistota, psychóza a strach zastaveny. To je nejdůležitější nejen pro olympijské hry, ale celkově hlavně  pro lidstvo, "řekl o víkendu v Acapulcu Španělský fenomén citovaný portálem Tennis 365. "Olympiáda je jednou z nejvýjimečnějších událostí na světě. Být tam je jedinečný zážitek. Místní tenisový turnaj považuji za nejtěžší z hlediska možnosti zvítězit, protože máte během kariéry jen dvě či tři šance, "dodal zkušený rodák z Mallorky.Rafael Nadal by měl absolvovat v Tokiu dvouhru i čtyřhru a uvažuje prý i nad společným mixem s Garbine Muguruzovou. Už dnes má ve sbírce dvě zlaté medaile zpod "pěti kruhů". V Pekingu 2008 ovládl dvouhru, před čtyřmi lety v Riu dobyl po boku Marca Lópeze soutěž deblistů.

    02.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Trenér Miške otevřeně o konci spolupráce s Karolínou Muchovou

    BRATISLAVA - Mohla to by být spolupráce jako z pohádky, na jejímž konci trenér tleská z tribuny své svěřenkyni při korunovaci grandslamové šampiónky. Tvrdá realita byznysu tenisového kolotoče však rozhodla jinak.Manipulace a intriky se postarali o to, že zkušený a respektovaný Slovenský trenér Emil Miške se po tříleté, výjimečně úspěšné spolupráci s Karolínou Muchovou sbalil a přenechal své místo jinému. A to navzdory nesporným zásluhám na spanilé jízdě své svěřenkyně z hlubin třetí stovky až k branám elitní dvacítky ženského žebříčku WTA.Prý vám Muchová při prvním setkání řekla přímo do očí, že chce být světovou jedničkou."Na Slovensku jsem před tím ještě neznal tenistu, která by otevřeně deklarovala touhu stát se světovou jedničkou. Většina z nich to chtěla dotáhnout do první stovky. Vždy jsem tvrdil, že ten, kdo se chce dostat do stovky, trénuje pouze tolik, aby byl alespoň 100. na světě. Nebude mu vadit, když 99 hráčů bude od něj lepších. Ale ten, kdo chce být nejlepší, musí trénovat jinak. To mi u našich tenistů velmi chybělo. Pro trenéra je nejdůležitější vědět, kam má spolupráce směřovat a Kája mi to bez jakéhokoliv zaváhání oznámila. A přitom jsem neviděl v jejím pohledu žádnou pochybnost o tom, co říká. Dlouho jsem takového sportovce hledal a najednou naproti mně seděl. " O Muchové jste už dříve tvrdili, že je pohybově výjimečně nadaná. "Ještě v dětském věku vystřídala množství nejrůznějších sportů. Například i krasobruslení, házenou, dokonce synchronizované plavání. Pohybový talent zdědila po otci Josefovi Muchovi, ligovém fotbalistovi, který ji automaticky naučil i základy tohoto sportu. Získala všestrannost, která byla základem toho, aby se naučila znát a ovládat své tělo. Mohu to dokumentovat zkušeností z našeho prvního společného tréninku. Dvacetiletou hráčku naučenou hrát údery z místa je komplikované měnit. Když však hráli s Kájou Schmiedlovou odříznuté forhendy a já jsem jí řekl, aby napadala míček dříve po odskoku, už v následující výměně bez jakýchkoliv problémů mou připomínku aplikovala. Už tehdy mi Karolína ukázala mnoho věcí, kterými ostatní hráčky v jejím věku nedisponují, přičemž jsem u ní spatřil i obrovský prostor pro zlepšení. "  Zmínili jsme dva základní předpoklady jejího úspěšného vzestupu. Cílevědomost a talent. Tím třetím, kterým se na dvorci nejvíce prezentuje, je kreativita. "Už po prvním společném tréninku jsem dostal pozitivní zpětnou vazbu. Byla nakloněná učit se nové věci, co jsem často nezpozoroval ani u lepších tenistek v jejím věku. V současnosti převládá v ženském tenise tendence prohlubování, vylepšování silných stránek hráček, přičemž se neučí nic nového. Na rozdíl od toho, Kája brala nové věci jako oživení tréninku. Je typem hráčky, která nerada trénuje 500 úderů za sebou. Ale například Skyhook (náročnější varianta smečím z defenzivnější pozice) zvládla již na čtvrtý pokus. Když jsem měl já 16 let a začal jsem to zkoušet po vzoru Andreho Agassiho, výsledkem bylo, že jsem se, úspěšně 'trefil do hlavy a samotný úder jsem zvládl až po půlročním tréninku. " Muchovou jste přebral jako dvacetiletou, kdy se nachází na 240. místě v žebříčku WTA. Na první výsledky Vaší spolupráce jste si ještě museli počkat. "Karolínu jsem přebral zraněnou. Levé zápěstí měla v dlaze a v pravé ruce pociťovala obrovské bolesti. Po dvou turnajových zápasech nemohla vůbec podávat a musela brát léky proti bolesti. Navíc se v té době nacházela v katastrofálním kondičním stavu. Příčinou bylo, že její předešlý trenér s ní chodil z turnaje na turnaj, což mělo za následek, že byla zničená a bez kondice. Po dvou společně absolvovaných akcích si musela dát pauzu a vzápětí jsme šli na měsíční kondiční soustředění, protože už neměla z čeho čerpat. Z tohoto důvodu se propadla až na 350. místo a tento pád jsme za daných okolností neměli jak ovlivnit. " Jaký herní progres zaznamenala během vaší tříleté spolupráce? "Sama Karolína mi řekla mi, že předtím, než jsme začali spolupracovat, pouze běhala a prehazovala míčky. Podání sloužilo jen jako úvodní úder do výměny. Postupně jsme se propracovali k mnohem aktivnějšímu a útočnejšímu stylu. Momentálně dokáže bodovat přímo ze servisu, má, zabijácký 'forhend a disponuje opravdu velkým repertoárem úderů. Ovládá například více typů stopbalů. Pracovali jsme i na věcech, které na ženském okruhu nejsou příliš vídané. " Kreativita jde v tréninkovém procesu obvykle na úkor úderové jistoty. Při jejím uplatňování se během zápasu zvyšuje riziko nevynucených chyb. "To je pravda. Přesto jsem přesvědčen, že největší chybou by bylo, pokud bych jí zakázal být kreativní. Nikdy jsem ji v tomto ohledu neomezoval, nikdy jsem jí neřekl, už nevymýšlej '. Vždy jsem věřil, že když to s kreativitou začne přehánět, tak si to ona sama uvědomí a poučí se. I když ne hned. Negativem trenérů je, že jsou netrpěliví a chtějí hned vše opravovat. Chtějí zabránit svému hráči udělat chybu. Já naopak považuji chybu za nejlepší učební prvek. Mou filozofií je víra v hráčovu inteligenci a v tomto smyslu mě Kája nikdy nezklamala. Nechtěl jsem ji omezovat v tom, co bylo její největší zbraní. Nehraje podle předepsané šablony, čímž je pro soupeřky méně čitelná. Mnozí trenéři mi i ze Štvanice říkali, víš, ona to až příliš kombinuje '. Je to však dlouhodobější proces. Pokud bych ji omezoval, v budoucnu by již nedokázala tak efektivně mixovat požadovaný sled úderů, ani změnu rytmu hry. " I proto by mě zaujala Vaše taktická příprava na zápas. "Zaměřovali jsme se na to, abychom z celého repertoáru jejích úderů vybrali ty správné zbraně. Ale hlavně v tréninkových zápasech pracuji na tom, aby Karolína sama během zápasu poznávala soupeřku a přicházela na to, jak ji zdolat. I když musím přiznat, že v tomto kontextu jde opravdu o dlouhodobý proces, který jsem nedokončil. Do značné míry jde proti aktuálnímu systému koučingu celého ženského tenisu. Osobně jsem byl vždy proti trenérské výpomoci během zápasu. Nemyslím si, že bychom měli ženy degradovat do pozice, ve které by pouze poslouchali mužské trenéry s odůvodněním, že my to víme perfektně a ony tomu nerozumí. Zápas by měl být o hráčce, která je na dvorci sama a sama dokáže rozpoznat vítěznou cestu. Tato osobnost má podstatně větší šanci vyhrávat i v budoucnosti, než hráčka, která pouze pasivně poslouchá rady trenéra. V konečném důsledku je to opět jen ona, kdo se musí před každým jedním úderem rozhodnout, co má v následujícím momentě zahrát. " Proč se na rozdíl od Českých juniorek ty Slovenské nedokáží ve větší míře v ženském tenise prosadit? "Češky mají velkou snahu dotáhnout se výkonnostně na ty nejlepší z nich. Snaží se neustále zlepšovat. Na Slovenský dívkách je znát sebeuspokojení z dosaženého výsledku. Připadá mi, že si už hrají jen to svoje a nepracují na vylepšení vlastní hry. Zřejmě to souvisí s jejich vlastním pohodlným podvědomým přesvědčením o tom, že nejlepší na světě už nebudou. " V čem spočívá problém efektivnosti celého projektu NTC, ve kterém se několik hráček dál výkonnostně nerozvíjí? "Nevidím do práce NTC až tak dobře. Ale určitým problémem může být jistota,, zicher '. Hráči jsou si vědomi jistoty své pozice. Vědí, že nebudou vyhozeni a to jim v podstatě i stačí. Tím zpohodlněli. Bylo by prospěšnější, kdyby prostředí v NTC bylo konkurenceschopnější a byl by na ně vyvíjen větší tlak. Další z příčin je kromě jiných i skutečnost, že někteří trenéři jsou v NTC příliš dlouho. Mám pocit, že ani na ně není kladen výraznější tlak na výsledky jejich svěřenců pod hrozbou rozvázání spolupráce. Mám pocit, že někteří berou svou práci jako rutinní záležitost. " Jak vám změnilo život tři roky trvající cestování po světě s Muchovou? "Nebylo to úplně jednoduché. Když jsem měl 30 let, nepovažoval jsem cestování za přítěž. Mladý člověk se podstatně lépe dokáže vypořádat i s časovými rozdíly, i s neustálou změnou místa pobytu. Díky Karolinému neustálému pokroku na žebříčku a pocitu uspokojení z práce jsem snášel i ve svém věku cestování mnohem lépe. Pokud je v týmu dobrá chemie, člověk to zvládne hravě. V posledních měsících naší spolupráce se tento element postupně vytrácel. Už jsme si tak dobře nerozuměli, vzdalovaly jsme se od sebe a tím pádem i několik aspektů, včetně neustálého cestování, byly pro mě o to náročnější. " Většina trenérů by pak, jak vytáhne svěřenkyni z třetí stovky před dveře nejlepší dvacítky, po takovém náhlém rozhodnutí cítila křivdu. "Takhle to nevnímám. Nedívám se primárně na své ego. Pokud došla Karolína k přesvědčení, že to chce zkusit beze mě, tak rád jí tu zkušenost dopřeji. Vždy ve všem jsem ji nechal si věci vyzkoušet. Já přece nechci, aby se trápila. A pro mě to, mimochodem, také už bylo poslední měsíce trápení. " Pod Vaším vedením získala loni v Soulu svůj premiérový titul na okruhu WTA a v závěru sezóny již figurovala na 21. příčce. Tenisovou veřejnost zpráva o konci úspěšné spolupráce šokovala. Zkuste shrnout příčiny vašeho rozchodu. "Dva a půl roku fungovala chemie mezi námi výborně, rozuměli jsme si. Jezdili jsme na turnaje většinou sami dva, nebyly peníze na další členy týmu. Měli jsme dostatek času si spolu o všem promluvit, sladit se. Bohužel, stalo se to, co se běžně stává i v jiných týmech. Upozorňoval mě na to předem i Vlado Pláteník, že když hráčka překročí práh první stovky a začne vydělávat velké peníze, stane se zajímavou pro různé lidi, kteří začnou cítit šanci se přiživit na jejím úspěchu. Nazývají se manažery nebo oddanými přáteli. V některých případech se stanou životními partnery. V podstatě jde o vynikající manipulátory, kteří se pomocí různých manipulačních technik a intrik přisají na hráče s cílem zvýšit svůj vliv. Potřebují u hráčů dosáhnout pocit závislosti. A to je velké nebezpečí pro týmovou chemii. Manipulátoři dokáží vnutit svůj názor do takové míry a natolik obratně, že i samotný hráč je ve finále přesvědčen, že jde o jeho vlastní rozhodnutí. Trenér s hráčem se začnou názorově rozcházet. Osobně jsem se zaměřoval výhradně na Karolinin výkonnostní růst. Přestože jsem cítil vliv různých lidí, kteří narušily naši komunikaci, nereagoval jsem na tuto politiku, což byla zřejmě chyba. Všímal jsem si, že jsem postupně ztrácel vliv. A proto si myslím, že všichni trenéři vrcholových tenistů by měly být na tuto situaci připraveni. Může se jim přihodit, že se mezi ně a jejich svěřence někdo postaví a dopadne to tak, jak by si to v konečném důsledku nepřál ani trenér ani hráč. " Jaký by měl být trenér, který po vás Muchovou převezme? "Večer při oficiálním rozloučení jsem Karolíně kladl na srdce, na co má dbát při jeho výběru. Měl by to být člověk, který ji vnímá, poslouchá a který se vynasnaží ji poznat. Doufám, že nepřijde autoritativní trenér, který bude její hru měnit podle vlastních představ, aniž ji nechal participovat na rozhodování. Karolínu by měl aktivně zapojit do tvorby tréninkového procesu, do tvorby její hry, i proto, že už sama si je dostatečně vědoma toho, jakým směrem by měla pokračovat. " Sledujete vývoj situace ve věci nového trenéra? "Při odchodu na turnaj do Dubaje byla ještě bez trenéra, ale je možné, že manažer už někoho sehnal." Co děláte od skončení spolupráce s Muchovou? "Momentálně odpočívám od tenisu. Potřebuji možná měsíc, dva, abych trochu, vyhladověl '. Chci trávit čas s rodinou a blízkými lidmi, kteří si mě za poslední tři roky velmi neužili. " Jakou máte představu o další budoucnosti? Chtěli byste trénovat raději domácí nebo zahraniční tenistku? "Nějaké nabídky mi už na stůl přišly. Chci to však zvážit a nic neuspěchat. Zatím nemám žádnou představu. Ani neuvažuji nad tím, jakým směrem bych se chtěl dál ubírat. Možností je několik. Mně se například velmi zamlouvaly semináře, které jsme organizovali s Tomášem Gurským. Velmi mě to obohacovalo přesto, že je to úplně jiná práce než práce tenisového trenéra. "  

    02.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel


Výsledky vyhledávání v sekci: Hráči ATP
  • Analýzy hráčů: Nikoloz Basilašvili

    Při psaní těchto analýz se musím v mnohém a často opakovat. Je to logické, protože top hráči jsou si v mnoha věcech podobní. Jenže, jen nejlepší z nejlepších, jako například "velká trojka", ale i někteří z jejich mladších následovníků jako například Thiem, Tsitsipas, Medveděv, Rublev nebo Zverev mají společné ty nejdůležitější mentální vlastnosti jakými jsou láska k tenisu, houževnatost, cílevědomost, soutěživost, vytrvalost a sebekázeň, která přechází někdy až do perfekcionismu.Přestože mají většinu z těchto důležitých vlastností, je ale tato skupinka mladíků mnohem zranitelnější, snadno zlomiteľná, výsledkově neregulérní a na velkých akcích se neumí prosadit. Jejich psychickou nestabilitu a nevyrovnanost výkonů jsme mohli (s výjimkou Medveděva, který jede v 2019 jako pilka) sledovat během celé sezóny 2019. Procházejí krizemi různého typu. Na žádost čtenářů budu dnes psát o hráči, o kterém díky zmíněným vlastnostem, jakož i tomu, čím vším si musel v životě projít, podle mého názoru budeme ještě hodně slyšet. Je jím 27letý sympatický Gruzínec Nikoloz Basilašvili. Tento hráč možná nemá v rukou tolik fyzického talentu jako například Nick Kyrgios, ale jeho mentální vlastnosti to všechno dorovnávají.Těžké začátky"Byly momenty, kdy jsme s otcem na cestách po turnajích spávali v autě i několik týdnů. Zatím to celé byla velmi zajímavá cesta. Trénoval jsem ve špatných podmínkách a nemohl jsem si najít žádného sponzora, tak jsem si vybavil ruské občanství. Během juniorského okruhu jsme spali v autě i měsíc. Na turnajích jsme spali i ve stanech. Všechny tyto věci vás donutí uvědomit si, že těžké časy nebyly jen tak pro nic. Určitě mě udělali nejen silnějším, ale i víc hladovým soutěžit na té nejvyšší úrovni, "vyjádřil se gruzínský tenista.Důraz na detaily je u něj velký. Není divu, protože jeho otec byl profesionální tanečník (balet) a jeho matka doktorka. V obou profesích je důležitá odpovědnost, disciplína a důraz na detaily. Možná i proto se zdají hra a pohyb Nikoloze takové technicky čisté. "Rozdíly na této úrovni nejsou velmi velké. Jako největší rozdíl vnímám to, že musím být naplno připraven na každý zápas a to bez nejmenšího výpadku. Na tom přesně pracujeme, být schopen hrát stejně proti žebříčkově slabším hráčům se stejnou intenzitou jako proti těm nejlepším, "vysvětlil. Svou skromnost, cílevědomost a uvědomění vystihuje následujícím vyjádřením: "V tenise jsou velmi důležité zkušenosti a sebevědomí hráče, a proto mám před sebou ještě mnoho kroků, které musím projít."StrategieNikoloz používá velmi útočnou hru od základní čáry (pokud mu to soupeř dovolí). Jeho hra mi připomíná bývalou světovou jedničku Juana Carlose Ferrera, ale i Jevgenije Kafeľnikova. Pro svou pracovitost a houževnatost, díky které byl Ferrero pro své protivníky takový otravný, získal tento úspěšný Španěl přezdívku "komár" (komár). Rus Kafelnikov byl zas pro své "střely" a přesnost přezdívaný Kalašnikov. Nikoloz si útočnou hrou vytváří situace na ukončení, ale stále mu chybí kvalita na síti. Jeho statistiky při hře na síti jsou velmi slabé. Je vidět, že co se týče strategie a taktických prvků, je jeho hra teprve ve vývoji. Často dělá zbytečně mnoho nevynucených chyb a jeho údery jsou příliš přímé a neefektivní. Protože jeho ambice jsou nejvyšší, tak ho samozřejmě porovnávám s hráči z první světové desítky.Momentálně staví na trpělivost a poctivou práciTakto se Gruzínec vyjádřil k tématu plánování maximalizování svého potenciálu: "nehoní se za výsledky, ale spíše abych odevzdal 100% na kurtu i mimo něj. Chci maximalizovat to, co mám, hlavně proto, abych ukončil svou kariéru s vědomím, že jsem nenechal ani jednu skálu nepřrevrátěnou.Vše je na dobré cestěV stabilizaci jeho hry a výkonů má momentálně prsty zkušený nizozemský trenér Jan de Witt. "Co mě přesvědčilo, bylo to, jak reagoval v tréninku. Uvědomil jsem si, že tento kluk je velmi seriózní a ochotný dělat vše pro to, aby posunul svou hru na další úroveň, "řekl Holanďan. "Měli jsme jasný obraz o tom, kam chceme jít s jeho hrou," připouští de Witt. "Překvapilo mě, jak rychle se zlepšoval. Nikdy jsem neměl hráče, který se učil tak rychle jako on. Má velmi zvláštní talent učit se, pokud jde o biomechaniku a pohyb. Je to velmi neobvyklé a je to něco, co jsem, když jsem s ním začal poprvé pracovat, ještě nevěděl. Rychle se dokázal naučit opravdu komplexní věci. Má disciplínu na to, aby tvrdě pracoval a pokud ho přitlačíte, tak to udělá, "dodává. Pokud se podíváme na výsledky a statistiky Basilašviliho za poslední tři roky, tak vidíme každým rokem postupný progres. V roce 2019 je Gruzínec podle všeho, díky své tvrdé práci a vytrvalosti, na té nejlepší cestě pokračovat ve svém progresu.2017: žebříček ATP 94. - 51. (0 titulů)2018: žebříček ATP 89. - 21. (2 tituly)2019: žebříček ATP 22. - 16. (1 titul)Slabinyjakkoli agresivně se Nikoloz snaží hrát, od základní čáry mu chybí uvolněnost, švih a rotace, vinou čehož jsou jeho údery při rozhazování soupeře po odskoku pomalejší pro tento styl hry není až tak efektivníjeho hra je dost předvídatelná a málo mění rytmuschybí mu variabilita po taktické i úderové stránceněkdy až příliš riskuje a ma vysokou statistiku nevynucených chybpodle statistik vyhrál na síti jen 8% výměnskoro vůbec nepoužívá servis-volejslabší a méně efektivní podání jako jeho kolegové (o 30% méně es než je průměr top 100 / až 66. místo v žebříčku součtu bodů za podáníSilné stránkypracovitost, sebekázeň a nepoddajnostsolidní hra od základní čáryvýborná technika úderů a pohybu po kurtuvelmi solidní returny (70% více vyhraných bodů / 10% méně chyb než průměr top 100/33. místo v žebříčku součtu bodů za return)

    06.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Dominic Thiem

    Úvodem zopakuji svá slova z analýzy Rogera Federera: "Jen málokdo si uvědomuje to, jak jsou si Nadal, Djokovič a Federer podobní."Každý z nich pochází z jiné země, mluví jinou řečí, má jiný temperament, vzhled a dokonce i jiný účes. Co ale spojuje tyto tří šampiony? Určitě nenaražím na počet grandslamových trofejí, které získali Nadal 19, Djokovič 17 a Federer 20. Býk Nadal, "vtipálek" Djokovič a džentlmen Federer se sice navenek prezentují odlišně, ale ty nejpodstatnější mentální vlastnosti šampiona je spojují.Všichni tři chtějí stát na vrcholu a nic jiného je neuspokojí. Společně mají extrémní ambicióznost, ctižádostivost a cílevědomost. Jsou to velmi důležité vlastnosti. To, že má dítě na stěně plakát Federera a tvrdí, že chce být světovou jedničkou, ale ještě nic neznamená. Jedna věc je po něčem toužit a ta druhá je pro to něco i udělat. Co je daný hráč ochoten za své sny obětovat? Kolik času tráví dobrovolně na kurtu, když už nemusí? Snít je sice hezké, ale ještě důležitější jsou úsilí, odhodlání a nasazení, které hráč odevzdá v přípravě. Pracovitost, sebekázeň a houževnatost se budují a jsou z největší části ovlivněny rodiči a okolím, ve kterém sportovec vyrůstá.Nadal, Djokovič ani Federer Vám neodpustí ani jeden fiftín. Mají v sobě ducha bojovníka. Právě bojovnost je žene za jediným cílem, kterým je vítězství. Jsou hladoví po vítězstvích a žádné semifinále je neuspokojí. Chtějí jen trofeje a každá překážka je pro ně jen výzvou pracovat na sobě ještě tvrději. Další vlastností šampiona, která tyto tří spojuje, je vytrvalost a neoblomnost. Tenis není o jednom míčku, jednom setu, zápase a ani turnaji. Vyrovnanost výkonů je na těch nejvyšších pozicích extrémně důležitá. Každý ze zmíněné trojky tenis miluje a nedá se jen tak zlomit nějakým neúspěchem. Mají to v DNA. Jak bylo řečeno ve filmu Rocky Balboa, podle kterého žila i další tenisová legenda Lleyton Hewitt a ještě před ním Rakušan Thomas Muster (oba bývalé světové jedničky): "Není to o tom, jak silně dokážeš udeřit. Je to o tom, jak silný úder dokážeš přijmout, postavit se a jít dál ... Takto se vyhrává! "Nejen svými mentálními vlastnostmi, ale i svou determinací a vyrovnaností výkonů na těch největších turnajích se z dnešních hráčů těmto legendám tenisu přibližuje nejvíce Dominic Thiem. Dospěl po taktické stránce a co je nejdůležitější, je to, že si proti Nadalovi, Djokovičem a Federerovi i reálně věří. Mladý Rakušan má všechny předpoklady k tomu, aby se stal jedním z nich. Teprve potom následuje v pořadí Zverev, kterému musí fungovat podání, Tsitsipas, který má nevyrovnanou výkonnost a ještě nedospěl, přibližují se také Rublev a další. Chybí jim ale ustálenost výkonů a sebevědomí v konečných fázích Grand slámu.Dominica znám ještě z dob, kdy s námi trénoval na menších turnajích. Jako junior byl sice úspěšný, ale jeho největší devizou pro úspěch v mužském tenise byla jeho vytrvalost a pracovitost. Nebyl velmi nápadný a můj svěřenec ho v trénincích porážel. Co bylo na něm jedinečné bylo zanícení a oddanost v jeho očích. Následně jsem už jen sledoval, jak lety pomalu, ale jistě, stoupal v žebříčku.Asi nejznámější rakouský trenér Günter Bresnik se v našem nedávném, přes dvouhodinovém rozhovoru na toto téma, vyjádřil následovně: "Technika je základ. Je to nejdůležitější, co může trenér hráči dát. Pokud nemá potřebné mentální a tělesné vlastnosti, tak v tomto sportu i tak nedosáhne úspěch. A taktiku mají i tak skoro všichni hráči na profesionální úrovni stejnou. "Jakkoliv, kdyby nebyl Dominik takový cílevědomý, pracovitý, trpělivý, zanícený, houževnatý bojovník s výbornou sebekázní, tak by mu nepomohla k dosažení dnešních úspěchů ani ta nejlepší technika. Bohužel, ne každý talentovaný sportovec s těmito vlastnostmi se rozhodne pro tenis, a pokud, tak s největší pravděpodobností rodiče nebudou mít možnost financovat jeho přípravu. Proto se trenérům v tomto sportu dostává do rukou jen extrémně málo "obdarovaných Dominiců, Rafaelů, Nováků, či Rogerů".Pokud se tedy přeneseme přes finanční stránku věci, tak ten talentík bude s největší pravděpodobností rozmazlený, dotklivý na kritiku a náročný student. Nejeden rodič by mi na toto asi zareagoval, že najít pracovitého, talentovaného hráče s finanční podporou rodičů, je asi takový zázrak, jak najít oddaného, zkušeného a finančně dostupného trenéra. Souhlasil bych. Nesportovní rodiče bohužel jen málokdy vědí rozpoznat kvalitu, jsou vymáhající, chtějí od trenéra stále více času, energie a za co nejméně peněz. Hledají stále něco lepšího a levnějšího. Mění trenéry a akademie jako včela květiny. Proto se zasměju, když se mě čas od času nějaký "expert" zeptá, že jestli jsem při této konstalaci vychoval i někoho od dítěte až po profesionálního tenistu.Toto může dokázat asi jen rodič, což jasně dokazují i úspěšné příběhy těch nejlepších. Jinak to nebylo ani u Dominica Thiem, kde se obětoval jeho otec Wolfgang. Potřebná kontrola nad přípravou a rozhodnutími lze částečně dosáhnout asi jen z role dohlížitele, šéftrenéra-poradce. Z té úlohy vede kariéru Dominica zase Günter Bresnik. Pro úspěch je proto podle mě důležité mít někoho zkušeného, kdo dohlíží na efektivitu celého týmu kolem hráče. Rodič jakož i trenér totiž mohou často odbočit tím nesprávným směrem.STATISTIKYDominic je velký bojovník, vyhrál až 87,5% rozhodujících setů (třetí nebo pátý set). Převyšuje ho těsně jen Rafael Nadal. Ve statistikách podání je na 15. a kvalitě returnu až na 21. místě a určitě má v těchto oblastech co zlepšovat.STYL HRYDominic je dost komplexní hráč. Jednou z jeho největších zbraní je jednoznačně smrtící bekhend inside-out. Raketu při něm otevírá jakoby hrál slajz. Při topspinovém úderu to je trochu anomálie, ale úder je velmi účinný. Druhou zbraní je jeho forehand, kterým díky své výbušnosti a práci zápěstím vytváří nepříjemný topspin. Momentálně zlepšil svůj přechod na síť a nestojí již tak daleko za základní čarou. Na síti je sebevědomější a po taktické stránce se stává na rychlých površích mnohem nebezpečnějším hráčem.TECHNIKANa jaře v roce 2019 ukončil Dominic Thiem dlouhodobou spolupráci se svým mentorem Günterem Bresnikem, která trvala od roku 2002.Günter se několikrát vyjádřil, že na profesionálním okruhu chybí experti na techniku a dá se jich spočítat na prstech jedné ruky. Určitě ví o čem mluví. Já mám ale pocit, že Dominic svou techniku úderů a pohybu od jara 2019 jen vylepšuje. Paradoxně ne s tím, kdo se pokládá za největšího experta na okruhu (Günter Bresnik), ale během spolupráce s novým trenérem Nicolasem Massúem. To, co dělají, se mi velmi líbí. Zjednodušil nápřah na forhend, zjednodušil podání, při úderech se už tak nezakláňí a hlavně hraje více agresivně. Jeho smeč je opravdu ukázková. Také vytáčení ramen a včasná příprava na údery by měla být trenéry dávána jako vzor pro začínající hvězdičky. V těchto fundamentálních bodech byl Günter opravdu důsledný a dnes z nich Dominic těží.Jako negativa vidím to, že se Dominic při úderech od základní čáry stále trochu odklání a hraje za sebou, jakož i to, že forhendy ze středu kurtu hraje jen z méně efektivního otevřeného postavení. To je s největší pravděpodobností způsobeno tím, že Novak Djokovič i Dominik Thiem používají při forhendu západní držení rakety. Právě jeho nevýhodou je to, že nutí hráče hrát o něco za sebou, tisknout loket k tělu a odklánět se. Dominic Thiem to dosud "uhrával" úžasnou výbušností, švihem zápěstí a citem pro míček.Dominic má v 26 letech za sebou již čtyři neúspěšné grandslamové finále a kolekci 16 trofejí z turnajů ATP. Hráči na okruhu ATP dosahují svůj výkonnostní vrchol mezi 28. až 30. rokem života. Dominic, jak ho znám, je hráč, který na své hře neustále pracuje a chce se zlepšovat. Nikde neskáče, ale jde pomaličku a systematicky každým rokem vpřed. Proto předpokládám a přeji tomuto sympatickému Rakušanovi, aby zvedl nad hlavu svou první grandslamovou trofej už tento rok. Šanci dokázat to má hlavně v Paříži a New Yorku.

    05.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel