Výsledky vyhledávání v sekci: Něco málo z historie
  • Síň slávy: Monika Selešová - Žena, jejíž šlo na kurtu o život

    Australian Open je v plném proudu, ale my nezapomínáme ani na tradiční vzpomínky na legendy. Dnes to bude Monika Selešová, která táhla na prvním Grandslamu roku úžasnou šňůru vítězství.Dětství a tenisové začátkyMonika Selešová se narodila 2. prosince 1973 v Novém Sadu - hlavním městě autonomní oblasti Vojvodina na severu Srbska. Její rodiče Eszter a Károly jsou etničtí Maďaři. V pěti letech ji přivedl k tenisu otec, který byl v civilním zaměstnání karikaturista pracující pro periodika Dnevnik a Magyar Szó. Je to právě on, kdo stojí za vynálezem obouručních úderů z obou stran. Později se jí ujala Jelena Genčičová, která "objevila" i Novaka Djokoviče, Goran Ivanišević či Mimu Jaušovecovou,Měla 11 let, když vítězstvím na juniorské akcí Orange Bowl upoutala legendárního kouče Nicka Bollettieriho. O dva roky později se přestěhovala i se starším bratrem Zoltánem na Floridu, aby mohla navštěvovat Bollettieriho akademii. O devět měsíců déle opustili tehdejší Jugoslávii i rodiče a rodina byla opět pohromadě. Ve 14 letech se začala Monika objevovat i na profesionálním okruhu, v 15 získala v Houstonu první titul a bylo jasné, že je před ní skvělá budoucnost.Průnik mezi elitu a dominanceJen pár týdnů po houstonském úspěchu si zahrála semifinále Roland Garros 1989. O rok později zvedala na pařížské antuce nad hlavu cennou trofej pro vítězku po finálovém vítězství 7:6 (6), 6:4 nad Němkou Steffi Grafovou. Ve věku 16 let se stala historicky nejmladší vítězkou tohoto turnaje. Od sezóny 1991 začala Selešová dominovat ženskému tenisu.Triumfovala na Australian Open, když si ve finále poradila s Češkou Janou Novotnou, v březnu nahradila na postu světové jedničky Gráfovou a následně si zopakovala vítězství na Roland Garros. O Wimbledon přišla pro zdravotní problémy, ale na zářijovém US Open opět získala cenný vavřín. V Paříži nedovolila sáhnout na titul Arantxe Sánchezová Vicariové ze Španělska, v New Yorku Američance Martině Navrátilové. V roce 1992 si připsala tehdy ještě reprezentantka Jugoslávie znovu tři grandslamové prvenství a o raritní kalendářní Grand Slam ji připravila jen finálová prohra na Wimbledonu se Steffi Grafovou. V Melbourne porazila ve finále Američanku Mary Joe Fernandezovou, v Paříži právě Gráfovou a v New Yorku další zmíněnou velkou rivalku Sánchezovou Vicariovou. Šokující napadení přímo na kurtu Psal se 30. duben 1993. Monika Selešová předtím znovu ovládla Australian Open po finálovém skalpu Grafové a na turnaji v Hamburku ladila formu na další ročník Roland Garros. Ve čtvrtfinále vedla nad Magdalenou Malejevovou z Bulharska 6:4, 4:3, když vtrhl během přestávky mezi gemy na kurt šílený fanoušek Steffi Grafové. Günter Parche a jeho posedlost německou hvězdou vyústily do šíleného útoku vystřelovacím nožem. Selešovou bodl před zaplněnými tribunami i zapnutými televizními kamerami mezi lopatky. "Najednou jsem ucítila ostrou bolest v zádech. Otočila jsem se a uviděla člověka s nožem v ruce. Pak jsem si uvědomila, že mě bodl, "vzpomíná na chvíle, kdy ji přemohl šok. Rychle byla převezena do nemocnice, kde se poměrně rychle zotavila. Byla ji tam navštívit i její největší soupeřka Grafová. https://www.youtube.com/watch?v=i-L-ZUac0Z4&feature=emb_logo Parche byl prohlášen za duševně nemocného, a tak se vyhnul vězení. Tenisová legenda se proto rozhodla, že na žádný turnaj do Německa se už nikdy nepřihlásí: "Lidé zapomínají na to, že mě ten muž úmyslně bodl a nedostal za to žádný trest. Necítila bych se komfortně, pokud bych se tam vrátila. " Velkolepý návrat šampionky V roce 1994 si Selešová změnila občanství z jugoslávského na americké a na kurty se po dvouleté pauze, kterou si traumatický zážitek vyžádal, vrátila těsně před US Open 1995. "Po samotném zranění jsem se mohla vrátit po šesti-sedmi měsících, ale emočně jsem to nezvládala, "říkala s odstupem času. Hráčky z okruhu tehdy nesouhlasili, aby jí byl zmrazen žebříček a vrátila se jako světová jednička. Musela proto začít od nuly. Hned první turnaj po návratu, Canadian Open v Torontu, skončil její triumfem! Na následném US Open si zahrála neúspěšné finále. Podlehla v něm, jak jinak, Steffi Grafové. V sezóně 1996 triumfovala rodačka z Nového Sadu potřetí na Australian Open, což bylo pro ni obrovskou satisfakcí. Ve finále nedala šanci Němce Anke Huberové a její návrat byl završen. Pokud odhlédneme od toho, že dva ročníky vynechala, získala čtvrtý titul za sebou.V dalších sezónách se již žádného titulu z akce "velké čtyřky" nedočkala, ale dosáhla jiné významné úspěchy. V letech 1996, 1999 a 2000 triumfovali Američanky s ní v sestavě v Poháru federace, na olympiádě v Sydney roku 2000 získala bronzovou medaili ve dvouhře, když si v souboji o 3. místo poradila po setech 6:1, 6:4 s Jelenou Dokičovou z Austrálie. https://www.youtube.com/watch?v=ojj0aE9GGZc&feature=emb_logo Náhlý konec kariéry Po roce 2000 už nepatřila Selešová mezi hlavní aspirantky na grandslamové tituly, ale neustále se držela ve světové špičce. V květnu 2003 však utrpěla zranění nohy, pro které odstoupila z římské generálky na Roland Garros, na kterém následně sužovaná bolestmi prohrála v 1. kole 4:6, 0 6 s Ruskou Naďou Petrovovou. Šlo o jedinou prohru, kterou zaznamenala Selešová během kariéry v 1. kole na Grandslamu.Několikrát ještě plánovala návrat. Nejdříve na rok 2006, později na rok 2008, ale nakonec 14. února 2008 oznámila definitivní ukončení aktivní činnosti. Ještě v prosinci 2007 přitom hovořila o tom, že by chtěla alespoň omezený počet turnajů ročně hrávat. Úspěchy v kostce Monika Selešová získala během své dramatické kariéry 53 singlových (z toho devět grandslamových) a šest deblových titulů na hlavním okruhu. Ve dvouhře byla skvělých 178 týdnů světovou jedničkou. Ve čtyřhře to dotáhla nejvyše na 16. pozici. Na odměnách vydělala 14,89 milionu amerických dolarů.Kromě zmíněných primátů z Grand Slamů a vítězství v Poháru federace je i trojnásobnou šampionkou z MS WTA Tour. Stužkovací výběrový turnaj ovládla v letech 1990 - 1992. Unikátní je její zápis z Hopmanova poháru. Ročník 1991 vyhrála v barvách Jugoslávie, v letech 2001 a 2002 bojovala ve finále pod vlajkou Spojených států amerických. Bohužel s Janem-Michaelem Gambillem v obou případech prohráli. Období po ukončení kariéry V letech 2005 a 2007 odehrála Monika Selešová několik exhibičních zápasů proti další legendě Martině Navrátilové. V roce 2009 byla uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy a napsala i vlastní autobiografii. Popisovala v ní i temné stránky jako deprese a závislost od jídla po útoku, či otcovu smrt v důsledku rakoviny. V roce 2007 získala maďarské občanství, o dva roky později se dala dohromady s o 32 let starším miliardářem Tomem Golisanem. V červnu 2014 se zasnoubili a následně vzali. Od roku 2015 je mluvčí společnosti Shire Pharmaceuticals. Ta vyrábí léky proti BED, Což je, zjednodušeně přejídání. S touto poruchou bojuje bývalá světová jednička od mládí.    

    24.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel


Výsledky vyhledávání v sekci: Články
  • Brazilec GUSTAVO KUERTEN a Rus JEVGENIJ KAFELNIKOV se zřejmě stanou novými „přírůstky“ v mezinárodní tenisové Síni slávy

    Dva bývalí nejlepší hráči světa Brazilec GUSTAVO KUERTEN a Rus JEVGENIJ KAFELNIKOV se zřejmě stanou novými „přírůstky“ v mezinárodní tenisové Síni slávy. Oba figurují mezi nominovanými pro přijetí, které se uskuteční příští rok. Nyní čtyřiatřicetiletý Kuerten si nominaci vysloužil 43 týdny, které strávil v pozici světové jedničky, a třemi grandslamovými tituly z Roland Garros z let 1997, 2000 a 2001. Populární „Guga“, který největší úspěchy slavil na antuce, získal za celou kariéru dvacet titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře. O tři roky starší Kafelnikov, jemuž tenisoví příznivci přezdívali pro jeho tvrdá podání a přesně umístěné returny „Kalašnikov“, se během své kariéry rovněž dostal na úplný vrchol mužského žebříčku. Grandslamové tituly získal na Australian Open (1999) a také na French Open (1996), kde ve stejném roce uspěl i ve čtyřhře. V roce 2000 si odvezl zlatou medaili z olympijských her v Sydney a o dva roky později získal s ruským týmem titul v Davis Cupu. O tom, komu se té cti vstoupit mezi legendy tenisu dostane, rozhodnou zástupci médií, kteří se pro uvedení do Síně slávy musí vyslovit alespoň tříčtvrtinovou většinou. Vedle Kuertena a Kafelnikova se mezi nesmrtelné mohou dále zapsat bývalá ženská světová jednička Jennifer Capriatiová, která získala tři grandslamové trofeje a olympijské zlato z Barcelony, dále slavný Španěl Manuel Orantes a Australanka Thelma Coyneová-Longová, jež v letech 1935–1958 dobyla na dnešní dobu přímo neuvěřitelných devatenáct grandslamových titulů. V kategorii slavných „nehráčů“ se o vstup ucházejí proslulý trenér Nick Bollettieri, Japonec Eiči Kawatei, Velšan Mike Davies a Američan Randy Snow.Tahle tenistka se hodně vymyká současnému trendu, podle kterého největší úspěchy sklízejí mladé hráčky a kdo se neprosadí nejlépe ještě před dvacátým rokem anebo brzy po něm, už to nejspíš nedokáže. SAMANTHA STOSUROVÁ totiž zraje jako dobře uskladněné a opečovávané víno, jehož kvality se každým rokem zlepšují a úspěchy se dostavují až v pozdějších fázích kariéry. Ona vůbec už cesta rodačky z Brisbane mezi nejlepší byla neobvyklá a originální. Nejdříve se totiž stala světovou jedničkou a grandslamovou šampionkou v deblu. Teprve o pár let později dobyla dnes sedmadvacetiletá Australanka také titul z podniku „Velké čtyřky“ ve dvouhře. Podmanila si letošní US Open a pro zemi s obrovskou tenisovou tradicí získala první ženský primát z New Yorku po osmatřiceti letech a na kterémkoli z grandslamových turnajů po jedenatřiceti! Kdoví, jestli třeba i tou světovou jedničkou nakonec Samantha Stosurová ještě nebude. Železná lady. V politice byla z Anglie, uměla se ohánět mluvou a jmenovala se Margaret Thatcherová. Ta tenisová je z Austrálie, ohání se raketou a vládne železnou sílou svých svalů. Samantha Stosurová pokořuje soupeřky vynikajícím servisem a drtivým forhendem. Co se v mládí naučíš, později jako když najdeš. Vítězka tří turnajů okruhu WTA se o tom přesvědčuje dnes a denně... Už ve svých dvanácti letech zvládla princip svého druhého podání, kterému dokáže dát pro soupeřky hodně nepříjemný kick. Po odskoku od země dostává míček naprosto nečekanou trajektorii. Odskočí tak vysoko, že zejména z bekhendu je prakticky nemožné zahrát kvalitní return. Stosurová vděčí za tenhle servis kouči Ianovi Bradymu. „Bylo mi asi dvanáct, když mi trenér tenhle způsob podání ukázal. Naučila jsem se ho rychle a už mezi juniorkami to byla moje velká zbraň. Uznávám, že je to rarita, a právě proto je můj servis tak nebezpečný. Jsem ráda, že jsem se to naučila tak mladá, v pokročilejším věku už by to třeba nešlo.“ Další obdivuhodnou stránkou v knize tenisových předností je fyzická připravenost sto dvaasedmdesát centimetrů vysoké hráčky. Říká se o ní, že na kurtu ji lze porazit, ale ne utahat. „Je jí sedmadvacet, ale tělo má pevné, mladé. Netahá na něm tuk, ani kila navíc. Rozhodně má na to, aby vyhrála Grand Slam, a má před sebou tři čtyři hodně dobré roky kariéry,“ říkala o Australance před pár měsíci prorocky Martina Navrátilová, která sama proslula svou výtečnou fyzičkou. Za bicepsy Samanthy Stosurové by se nemusel stydět kdejaký muž. „Je silná a svalnatá. Hraje jako chlapi,“ komentuje to Maria Kirilenková, jež Stosurové podlehla v osmifinále letošního US Open. Aby si snad někdo nevykládal její slova nesprávným způsobem, rychle připojila: „Mám ráda její styl hry.“ Ale jen při pohledu z tribuny, chce se dodat. Stát proti němu není žádný med...

    16.prosinec 2019 - Napsal: Marián Kroužel

  • Je tenis o hlavě?

    Tenis se vzhledem ke své technické, tělesné, ale i psychické náročností na jednotlivce řadí mezi ty nejnáročnější sporty. Během své kariéry s míčkem v ruce jsem si vyslechl už tolik komentářů na téma, jak moc je tenis "mentální hrou", "nejdůležitější je hlava", nebo že "technika není podstatná", atd. Detaily mi už nikdo nevěděl vysvětlit. Hraje se tenis opravdu jen "mezi ušima"?Je opravdu hlava tím nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím úspěch tenisty? Pokud, tak nakolik? A co tělesné schopnosti, technika a taktika? Nebylo by zajímavé to rozebrat detailnější, dokonce až na procenta? Asi nejznámější rakouský trenér Günter Bresnik se v našem nedávném, přes dvouhodinovém rozhovoru na toto téma vyjádřil následovně: "Technika je základ. Je to nejdůležitější, co může trenér hráči dát. Pokud nemá potřebné mentální a tělesné vlastnosti, tak v tomto sportu i tak nedosáhne úspěch. A taktiku mají i tak skoro všichni hráči na profesionální úrovni stejnou. "Musel jsem souhlasit. Tenisový šampion se šampiónem nejprve narodí a až poté vypracuje. Hráči bez ambicí, vášně, trpělivosti a bojovnosti nepomůže ani ta nejlepší technika a fyzička. Takový hráč nikdy nedosáhne ani jen poloviční úspěch kolegu se sice špatnými technickými návyky, který ale ve svém DNA má tu správnou směs nejdůležitějších mentálně-tělesných předpokladů. Z diamantu se jednoduše ubrousek udělat nedá. Například takový Rafael Nadal vyčníval v mládežnických kategoriích z davu hlavně díky vysoce nadprůměrným vrozeným mentálním a tělesným schopnostem. S největší pravděpodobností by porazil osm z deseti soupeřů pouze s lopatou v ruce. Proč? Neboť by pro vítězství udělal všechno. On? Ne, jeho tělo a jeho mysl by mu jinou možnost ani nedali. Úspěch jednoduše nosí v sobě. Je třeba si uvědomit a akceptovat fakt, že ne každý se narodí s nastavením a předpoklady Nadala, Federera, Samprase či Djokoviče. Výrok Novaka Djokoviče "chci tutéž věc, kterou jsem chtěl, když jsem měl sedm let. Chci být světovou jedničkou! "To jen potvrzuje. Roger Federer je na tom stejně: "Miluji tenis a vždy jsem to tak cítil .... Vždy jsem měl sen, že se jednou stanu světovou jedničkou ... ". Další tenisová legenda Pete Sampras se vyjádřil: "Nikdy jsem nechtěl být super kluk, barevný kluk nebo zajímavý kluk. Chtěl jsem být kluk, co sbírá tituly. "Bojovnost, cílevědomost, vytrvalost, houževnatost a láska k tomu, co děláme, odděluje průměr od nejlepších nejen v životě, v byznysu, ale i sportu. Jinak to není ani v tenise. Matts Willander, bývalá světová jednička a sedminásobný grandslamový šampion ze Švédska se zas vyjádřil takto: "Vyloučil a zakázal bych tleskání za údery pro vašeho soupeře. Tenis není o úderech, jde o mentální bitvu. Pro mě by to měl být boj bojovníka proti bojovníkovi. "Mats byl bojovník. Ne každý má vlastnosti bojovníka a Mats svými slovy jen potvrzuje slova Güntera Bresnika, že talent na tenis není jen o tělesných schopnostech, ale taky o těch mentálních. Bojovnost, vytrvalost a cílevědomost mezi ně jednoznačně patří. Mentální tenis je jedna z mnoha témat, při které se tenisová veřejnost často "ztrácí v překladu". Je to opravdu komplikovaná, komplexní, ale zato velmi zajímavá téma. Něco jako "slepice či vejce?" Myslím, že chápat, jak to do sebe zapadá, by měl každý trenér, rodič, i hráč, protože podle toho by měla být i upravená celková příprava tenisty. Co-to jsem si na toto téma už v životě přečetl a vyslechl, ale nikdo mi to zatím srozumitelně nedokázal vysvětlit. O chvilku zjistíme proč. Pokud chci někomu něco dokázat a být co nejvíce objektivní, tak musím v první řadě začít od faktů. Pojďme tedy pěkně od začátku. Pravidlo číslo jedna v tenise je přehodit míček nad síť. Pravidlo číslo dvě je trefit ji do kurtu. Zní to sice primitivní, ale toto jsou dva nejpodstatnější principy tenisové hry. Po kontrole, dále v pořadí následuje dva - umístění, tři - rychlost a čtyři - rotace našich úderů. V tomto bodě se už víme bavit io využití taktiky. Připomenu i další důležitý fakt, na který bohužel hráči velmi často zapomínají. To, že nejdůležitějším momentem v tenise je ten první a poslední úder výměny. Pro jednoho hráče se vždy začíná výměna podáním a pro toho druhého zas riternom. Tolik k základním principům. Nakolik procent je tedy úspěch v tenise závislý od hráčových mentálních schopností?VĚDA:VÁHA míčky, DÉLKA rakety, VÝŠKA nadhození, OBSAH vzniklá z rotace trupu a ohýbání nohou, jakož i RYCHLOST švihu, trajektorie (dráha) rakety, správné načasování celého procesu, RYCHLOST a ROTACE míčku, ÚHEL, pod kterým byla odehrána, jakož i finální umístění celého podání, jsou všechno fyzikálně-matematické jevy, veličiny, či jednotky. Tyto jevy jsou z největší části ovlivněny technickým provedením daného úderu, tělesnými schopnostmi, ale také emocemi v daném okamžiku. Z toho nám ale vyplývá, že tenis je na cca 70% technická a na 30% tělesně-mentální hra. Vyplývá z toho i to, že technika je úzce propojena s fyzikou a matematikou. Zákony vědy jen tak klamati. Vraťme se ale k podávajícímu hráči, protože zde začíná celý příběh. Každé podání začíná nadhozem. Signál k rozhodnutí provést tento pohyb přichází z mozku. Koncentraci potřebnou k přesnému nadhození můžeme rovněž považovat za mentální faktor. Nadhození míčku rukou je zase fyzickou aktivitou. Totéž platí o sníženi nohou, rotaci trupu, zvednutí rakety, jakož i následném výskoku a švihu. Toto všechno bych považoval za tělesnou aktivitu. Styl, jakým hráč celý úder provádí, a to od nadhození až po dokončení, zapadá do techniky. Z toho vyplývá, že tenis je na cca 40% tělesnou, 40% technickou a jen na 20% mentální aktivitou. Při dvou stejně zkušené a mentální silných hráčích, vyhraje s největší pravděpodobností ten, který je tělesně zdatnější a lépe kondičně připraven.KONDIČKA A EMOCE:Stav 5:5 ve třetím setu, 30:40 při svém podání, dlouhá výměna, úder v běhu do strany při kterém hráč díky únavě stehenních svalů neudrží rovnováhu, jemně ho odkloní a zahraje 30 centimetrů do autu. Jen drobná nedokonalost v kinetice úderu může způsobit malý aut. Fyzička ovlivňuje techniku. Chyba způsobená díky únavě je jedna věc. Druhá věc je chyba způsobena emocemi. Mozek posílá příkazy do svalů a stačí jen jeden spjat sval, který ovlivní určitá emoce, a hráč pochybí. Strach, hněv, smutek, přemotivovaný, přílišná uvolněnost jsou všechno emoce, které ovlivňují funkci svalů a tím i plynulost kinetické reakce pohybu. Z toho nám jasně vyplývá, že emoce mají silný vliv na kondičku a opačně.Z výše uvedeného nám vyplývá, že obojí, tělesná únava, jakož i emoce, ovlivňují i technické provedení. Technické provedení zas ovlivňuje kinetickou reakci, jakož i sebevědomí a další emoce. Čili svaly ovlivňují hlavu, hlava zas techniku. Hlava ovlivňuje svaly a ty zas techniku. Technika ovlivňuje hlavu i svaly. V stresové situaci, hráč s jednoduchým a plynulým provedením úderů používá a zatěžuje méně svalů, více věří v své údery a tím pádem má i mnohem menší šanci na pochybení. Dokazuje to i studia, kde měli hráči s jednoduchým a plynulým provedením svých úderů v kritických situacích až o 30 až 45% méně nevynucených chyb. Čím méně svalů používali, tím menší byla šance na pochybení. Podobné to bylo při vynucených chybách.PSYCHIKA A ZKUŠENOSTI:V souboji dvou super fit hráčů s optimálními tělesnými danostmi / schopnostmi a připraveností, by s největší pravděpodobností vyhrál ten zkušenější a mentálně odolnější hráč. Mentální tenis je velmi obecný pojem. Nabyté zkušenosti hráče, vrozené mentální vlastnosti, aktuální psychická připravenost, osobnost a charakter hráče ovlivněn okolními vlivy. Právě tyto čtyři různé faktory pravděpodobně nejvíce ovlivňují konečný výsledek zápasu. Všechny jsou velmi propojeny. Přesto je v tenise tak rádi zobecnit házením do jednoho pytle s nálepkou "mentální hra". Při chápání tohoto tématu se tenisová veřejnost včetně hráčů, trenérů, rodičů, jakož i fanoušky nechápajíc detaily "ztrácí v překladu". Inteligence nemá s úspěchem v tenise absolutně nic společného. Spíše naopak, čím více emocí a nápadů hráč má, tím spíše pochybí. Takový hráč by se měl více zaměřit například na čtyřhru, kde by měl mnohem více možností využít své schopnosti. V zápase jeden proti jednomu má hráč během výměn extrémně málo času na rozhodování. Různé taktické variace by měl mít hráč natrénováno a zautomatizované a během výměn se i tak většinou rozhoduje podvědomě. Emoce nahlodávají psychiku hlavně mezi výměnami, když má hráč více času přemýšlet. Méně zkušení hráči se stávají obětí svých emocí a naopak, ti ​​nejlepší hráči mají natrénováno metody, jak držet své emoce pod kontrolou. Právě tyto těžce nabyté zkušenosti by měly zvýrazňovat hranici a určovat rozdíl mezi prvním a desátým, desátým a stým, jakož i stým a pětistým profesionálním hráčem. Mnoho semiprofesionálov umístěných mezi místy 200. až 500. místem v žebříčku ATP je na tom výborně po fyzické stránce, hraje tenis hodný první stovky, jenže jim chybí potřebné zkušenosti a sebevědomí. V tomto případě ale samozřejmě mluvíme o hráčích, kteří již mají své mentální a tělesné schopnosti na výborné úrovni. Prošly velmi hustým sítkem a dokázali že "na to" mají. Na této úrovni rozhodují detaily. Nadal je velmi těžko porazitelný soupeř nejen díky tomu, že je silný po mentální a tělesné stránce, ale také díky svým obrovským zkušenostem. V jeho technice se sice najde pár věcí, které by se daly vylepšit, ale jako celek je jeho technika na velmi dobré úrovni a svým provedením úderů splňuje všechny podstatné pozitivní prvky.EVOLUCE:Váha, délka a rozměry rakety jsou již dlouhá léta skoro identické. Změnil se pouze materiál. Velikost a váha míčky jsou také skoro nezměněny. Rozměr kurtu je stejný. Rozdíly ve fyziologii a anatomii lidského těla jsou naprosto minimální a nemají skoro žádný vliv na potřebu zásadně měnit styl úderů. Ano, asi největší tělesná odchylka může nastat u výšky jedince, jenže výška nehraje žádnou roli co se týče biomechaniky a technického provedení úderů a pohybu. Oba, i vysoký i nízký hráč, mají stejný cíl, být efektivní a úsporní. Evoluce techniky by se podle uvedených faktů vlastně ani neměla řešit. Měla by mít už dávno jasně stanovené normy díky rozpoznání pozitivních a negativních prvků, které je ovlivňují. Vytváříme ji uměle jen my lidé a to neustálou analýzou a opakováním toho, co dělá aktuální světová jednička. Takovým způsobem vzdělávání jsme vždy o deset let pozadu. Čili tvrzení, že správných technických provedení je mnoho, je zavádějící. Pohybem se buď šetří nebo nadrába. Určité pohyby budou vždy limitovat a další zas usnadňovat. Ve zkratce řečeno, do tohoto bodu jsou nejdůležitější tělesné schopnosti a technika. Drtivá většina hry je zautomatizovaná a hráč při ní nemusí přemýšlet. Psychika a taktika přichází v momentě, kdy se hráč rozhoduje o tom, kde podání či úder umístí a jakou rotaci použije. Pokud hráč nemá dostatečné technické a tělesné schopnosti, tak mu hlava moc nepomůže.TECHNIKA:"Jeden z klíčů k úspěchu je sebedůvěra. Důležitým klíčem k sebevědomí je příprava, "Arthur Ashe "Pokud chceš patřit k nejlepším, tak potřebuješ dobrou techniku ​​a možná ještě důležitější je mít dobré oko. Pokud vidíš míček dříve, tak máš více času myslet nad tím jak a kde ji zahraješ, "Rafael Nadal. Tento Nadalův citát bych si ještě doplnit následovně: Pokud vidíš - čteš hru soupeře, tak máš více času na přípravu a tím pádem si efektivnější v provedení svých úderů. "Můj tenis je agresivní, ale netvrdil bych, že je více fyzický než technický. Spoléhám více na techniku ​​než fyzičnost, ale být fit mi samozřejmě vždy pomůže, "dodává. Z toho vyplývá, že dobrá technika plus kondiční připravenost se rovnají většímu sebevědomí / pozitivnějšímu nastavení. Vše je úzce propojeny. Technické limitace, jakož i aktuální psychický stav, mohou na druhé straně značně omezit hráčovu výkonnost, zpomalit jeho celkový vývoj, ale i limitovat jeho maximální potenciál. Desetitisíce tenistů po celém světě si neužívají tenis tak, jak by mohli, jen pro technické limitace. V nejhorších případech jsem byl svědkem, jak zranění způsobená špatnými technickými návyky a následnou frustrací z příliš velkého počtu chyb, odradily hráčů od hraní tenisu, čehož následkem mnozí z nich předčasně ukončili svou kariéru. Začněme znovu od faktů. Tenis je o chybách. Statistiky jsou proto odrazovým můstkem a odrážejí aktuální stav hráče. Závodní tenis se hraje hlavně kvůli vítězstvím, bodem do žebříčků a následnému postavení v žebříčcích. Podle toho se hodnotí i úspěšnost hráče. Matematika zde je velmi jednoduchá. Pokud hráč dělá chyby, tak přehrává. Pokud přehrává, tak nemá body. Pokud nemá body, tak mě slabé umístění v žebříčku. Jelikož technika úderů a pohybu má prsty někdy až v 100% nevynucených a značné části vynucených chyb, tak těžko argumentovat proti tvrzení, že technika je v tenise klíčová. Pokud zařadíme hráčovo špatné rozhodnutí v zápase do taktiky, tak by u závodního juniora byla taktika v průměru zodpovědná za 20 až 40%, technika až za 50 až 90%, fyzička za 10 až 40% a psychika za 20 až 50% všech chyb. U top profesionála by to bylo rozložené trochu jinak. V pořadí 40 až 60% psychika, 30 až 40% kondiční připravenost, 10 až 20% taktika a až potom 10 až 20% technika. Nikdy není pozdě na úpravy. I Nadal i Djokovič stále pracují na detailech. Dobrá technická připravenost (i kondiční) totiž automaticky napomáhá tenistovi zvětšit své sebevědomí, dává větší možnosti využít své údery po taktické stránce a navíc je díky ní hráč šetrnější a méně opotřebovává své tělo po tělesné stránce. Žádný geniální vědec by nevynalezl převratný lék bez finančních a technicko-materiálních prostředků potřebných k realizaci. Ty mu ale někdo musí nejprve dát. Bez nich by byl jeho potenciál limitován tak, jak potenciál tenistu se špatnou technikou. Větší sebavedôvera ve své schopnosti je jeden z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují v důležitých momentech o tom, kdo strhne vítězství na svou stranu. Pokud se na výměny hráčů podívám okem experta, tak skoro každá míček v síti či autě má nejen své technické odůvodnění, ale i technické řešení. To znamená, že technika má prsty v skoro 100% výsledků všech zápasů. U profesionálů to je samozřejmě o něco méně. Samozřejmě. tyto chyby, jakož i technika, jsou ovlivněny kondičkou a psychikou hráče v momentě, kdy úder zahraje. Unavený hráč dříve selže v technickém provedení, jakož i hráč nervózní, hráč bez sebevědomí, zda hráč pod tlakem důležitosti situace. Z toho vyplývá, že tělo a technika jsou nejdůležitější. Psychika (mentální hra) je jen pozitivní nebo negativní ovlivňuje. Velká důležitost je její přikládána hlavně proto, že sebevědomí, emoce a mentální vlastnosti hráče mají v určitém smyslu prsty v skoro každém úderu. Jak se ale nyní z toho vysomáriť? Je logické, že kondiční trenér tvrdí, že kondiční připravenost je to nejdůležitější, sportovní psycholog zas tvrdí, že jsou to psychika a emoce a tenisový trenér zas klade důraz na taktiku a techniku. Musí uživit sebe a své rodiny.LIDSKÝ ORGANISMUS:Je nemožné určit, který orgán je ten nejdůležitější. Je to srdce pohánějící krevní oběh? Nebo plíce, bez kterých srdce nefunguje, či mozek, který řídí všechno? Žaludek, játra a ledviny? Shodných se na tom, že pro život potřebné jsou všechny. Jejich funkce je tak silně propojena a od sebe závislá. V tenise by mozek představoval psychiku hráče, srdce představovalo tělesné schopnosti hráče, plíce představovali techniku, žaludek představoval taktické vzdělání, finance představovali svaly, šlachy, klouby a kosti bez kterých bychom se nikde nepohnuli, sociálně okolní vlivy jakými jsou rodiče, partner, přátelé, trenér, zda tréninkové podmínky představovaly ledviny, játra a žaludek, které dokáží značně znepříjemnit člověku život. Dále vzpomenu životu potřebné činnosti jako dýchání, pití, jedení, vylučování a spánek. Bez každého ze životních varhan na 100% umřeme, jakož i bez každé ze zmíněných životupotrebných činností také na 100% umřeme. Všechny varhany jsou závisle jeden od druhého, nefungovaly by samostatně a tím pádem nemůžeme ohodnotit ani jeden jako důležitější než ten druhý. Tenis se možná vyhrává hlavou, ale bez těla a rakety bychom se nedostali přes první kolo ani na tom nejslabším turnaji, takže ukončím tento článek tím, že tenis není mentální, ale hlavně komplexní sport, kde se musí bratr ohled na tělo, techniku , ale i hlavu hráče.

    05.leden 2020 - Napsal: Redakce

  • Na velké exhibici na pomoc obětem australských požárů bude Federer i Nadal

    MELBOURNE - Exhibice na pomoc obětem australských požárů, kterou navrhl před týdnem domácí tenista Australan Nick Kyrgios, bude. Zúčastní se jí největší hvězdy současnosti.Švýcarský tenista Roger Federer, Španěl Rafael Nadal a Američanka Serena Williamsová budou hlavními protagonisty exhibičního charitativního zápasu na pomoc obětem požárů v Austrálii. Duel se uskuteční 15. ledna v aréně Roda Lavera v Melbourne, dějišti úvodního grandslamového turnaje letošního roku Australian Open.Součástí exhibice budou i Japonka Naomi Osaková, Dánka Caroline Wozniacká, Australan Nick Kyrgios a Řek Stefanos Tsitsipas. "Během dva a půl hodiny dlouhého programu se na centru představí hráči, kteří jsou výkladní skříní současného světového tenisu. Chceme ukázat, že tenisová komunita je jednotná v úsilí podat pomocnou ruku obětem ničivých požárů, při kterých zemřelo 25 lidí, "citovala agentura AFP slova šéfa Australského tenisového svazu Craiga Tileyho.

    08.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Djokovič otevřeně o tenise i životě

    V dnešním článku Vám popíši mé postřehy z rozhovoru mezi influencerem Jayem Shetty (jehož doporučuji sledovat) a Novakem Djokovičem. Jay Shetty dělá rozhovory s úspěšnými lidmi a jde v nich pořádně do hloubky. Jinak to nebylo ani v případě světové tenisové jedničky.Co je vlastně za tím, že Novak se dostal opět na vrchol? Djokovič řekl, že za svůj největší úspěch považuje otevřenou mysl. Díky ní se vždy posouval vpřed, byl otevřen novým možnostem, a nadále postupoval. Novak se vrátil i do minulosti. Vzpomínal, jak se rozhodoval mezi lyžováním a tenisem. Jeho otec ho podporoval ve všem, co si Novak umínil, ale výrazně ho ovlivnila i první trenérka Genčičová. Nole popsal jejich blízký vztah, jak se jí svěřoval se vším. Takové důvěrné konverzace prý neměl ani s otcem.Další důležitou osobou v jeho životě byla manželka Jelena. Pomohla mu i v nejtěžším období, kdy si mnoho lidí myslelo, že se již nevrátí na kurty. Novak na sobě usilovně pracoval od tréninků, dýchacích cvičení, jógy. Pevně věřil, že se vrátí zpět. Djokovič popisoval, jaké je třeba dělat si domácí úkol (tréninkový proces) pečlivě. S jakou myslí vstupujete na kurt před zápasem, jak se pozitivně nastavit. Velmi mě zaujala jeho poctivá příprava před turnajem. V čem spočívá plán, kde bude hrát, na jakém povrchu, s kým bude hrát (analýza soupeře), na jakém stadionu nebo jaké počasí vychází na ten den. "Nole" pracoval i na tom, aby špatné zvyky vyměnil za dobré. Tvrdí, že co si zasadíte do podvědomí, to budete později sklízet. Za jeden z hlavních faktorů svého úspěchu označil schopnost nevnímat prohry jako selhání, ale další ponaučení. Protože žijeme v mediálním světě, zmínil i sociální média. Jsou podle něj dobrá věc, ale musíme vědět, jak je správně ovládat. Jak kontrolovat, co si "pustíte" do hlavy.Na konci rozhovoru se Jay Shetty ptal posledních pět otázek a Novak na ně odpověděl takto:JS: První věc, kterou uděláš jako první, když ráno vstaneš?ND: Pomodlím se ranní modlitbou.JS: Za co se modlíš?ND: Za všechno, zač jsem vděčný - za rodinu, život, za východ slunce.JS: Jak pracuješ na své energii aby byla na správné úrovni?ND: Pracuji na povinnostech, cvičím a správně dýchám.JS: Jakou nejlepší radu si v životě dostal?ND: Mít otevřenou mysl.JS: Jakou jednu věc by si chtěl říct světu?ND: Jsme mnohem více, než si myslíme. Naše podvědomí, mysl, nemá hranic.Celý rozhovor si můžete prohlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=5fioh5PMyTk&feature=emb_logoDěkuji za vaše otázky a postřehy. 

    09.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Generační rozdíly jsou dnes extrémní

    Po úspěšné sérii analýz hráčů přinášíme další velmi zajímavý článek, tentokrát Vám přinášíme pohled na dnešní mládež.Po pozitivním ohlasu na stručné analýzy profesionálních hráčů, které Vám díky našemu webu přinášíme, jsem se rozhodl (když mi to čas povolí) v tom pokračovat i v roce 2020. Snažíme se vybírat zajímavých hráčů, být struční a oslovit každého. Cílem je popsat vybrané profesionální hráče z mého pohledu tak, aby to bylo nejen zajímavé pro tenisové nadšence a tipéry, ale i poučné pro trenéry, rodiče, či samotné hráče. Dnes jsem se pro změnu rozhodl rozepsat o něčem jiném.Mnoho z našich trenérů a hráčů už navštívilo juniorské turnaje Eddie Herr a Orange Bowl, který je považován za neoficiální mistrovství světa juniorů všech kategorií. Na rozdíl od Evropy je na Floridě koncem roku ideální počasí, co mnozí využívají například na předsezónní přípravu. Po tréninku v IMG akademii jsme se šli se svěřencemi najíst. K našemu stolu přišel starý opálený pán, kterého jsem já hned poznal. Nick Bollettieri. Je o něm známo, že se rád vyhřívá na slunci jako ještěrka a nebylo to jinak ani teď. Vedle toho jak si Nick pochutnával na hranolkách s kečupem, hamburgery a zapíjel to vše kolou, mi nedalo nevyužít situaci přísedícího a probrat s touto trenérskou ikonou několik zajímavých témat.Už 82-letý americký trenér v rukou několik světových jedničeka byl a je v branži považován za trenérskou legendu. Měl v rukou hvězdy jako Andre Agassi, Jimmy Courier, Monika Selešová, Mary Piercová, Maria Šarapovová, Daniela Hantuchová, Jelena Jankovičová, Nicole Vaidišová, Sabine Lisická, Sara Erraniová, Tommy Haas, Max Mirnyj, Xavier Malisse, Venus Williamsová, Serena Williamsová, Martina Hingisová, Anna Kurnikovová, Marcelo Ríos, Kei Nišikori a dva roky trénoval i Borise Beckera. Přesto je i dnes snadno dostupný a v IMG akademii, kterou původně sám založil, ho potkat není problém. Nick je stále dost aktivní a momentálně tam plní úlohu mentora. Cena hodinového tréninku s ním se pohybuje od 900 do 1500 USD. Pro zajímavost uvedu, že ty největší jména, také na Floridě působících "dožívajících trenérských dinosaurů", nejsou o nic levnější. Hodina s Rickem MACC, který měl v rukou mladého Andyho Roddicka či Sestry Williamsovy, vás vyjde na 400, nebo trénink s Nickem Savianem, který nedávno trénoval Kanaďanku Bouchardovou, stojí prý až 1000 dolarů. Také jsem slyšel několik různých recenzí na jejich práci. Jakékoliv hvězdy měli tito trenéři v rukou, za hodinu Vám neřeknou určitě víc než jiný zkušený trenér. Za jednu či dvě hodiny se toho hodně vyřešit s novou tváří ani nedá, hlavně když detailněji neznáte hráče a jeho pozadí. Kvality těchto trenérů však spočívají ve zkušenostech. Jsem zastáncem teorie, že trenér, který stojí 15 eur na hodinu, ale nevidí a neví vyřešit problémy, vyjde zákazníka ročně mnohem draže, než trenér který stojí sice 40 eur, ale umí problémy nejen hned najít, ale za několik tréninků i vyřešit. Sám si kupuji raději méně, ale kvalitně. Pohodlné věci, které výnosy a vydrží mi déle. Tak by to mělo být i v tenise, protože čas tenisty ve vývoji je vzácný.Mnoho lidí z Nickova okolí, jakož i on sám se netají tvrzením, že není žádný expert co se týče techniky, ale spíše výborný řečník a motivátor. Na podobné věci měl totiž lidí jako například Pata Doughertyho, který se dlouhá léta věnoval metodice a technické přípravě studentů akademie. Základ úspěchu celého jeho projektu na Floridě vidím v tom, že šikovně využil finance jiných na vybudování potřebných objektů, zakotvil na správné geografické poloze a následně se zaměřil na stěhování mladých talentů z celého světa.Jak jsem již zmínil, tak při rychlém "fastfood" obědě jsme prohodily pár vět. Zeptal jsem se ho, že kdyby mi měl poradit jen jednu jedinou věc, kterou považuje jako trenér tolika grandslamových vítězů za nejdůležitější, co by to bylo. Chytil mě za rameno, podíval se mi do očí a řekl. "Naslouchej svým svěřencům. Buď otevřený vůči svým svěřencům, můj příteli. Pokud budeš příliš mluvit a neposlouchat, tak ti unikne to nejdůležitější. Každý z nich je jiný. Agassi mi přišel na trénink a řekl:, Nicku, víš, že dnes musíme trénovat později, neboť mám dohodnutého kadeřníka ?! 'Becker byl zas úplný opak a sestry Williamsovy vyžadovaly jemný přístup, ale já jsem je jen správně vedl k cíli. Neměnil jsem jim nápřahy ani nic. "Jeho myšlenka má určitě něco do sebe. Jakkoliv, hned mi napadlo, že čím se on vlastně potom přičinil o to, aby se mohl chlubit jejich úspěchy, že jejich trénoval, či dokonce vychoval. "Takže Nicku, pokud tomu dobře rozumím, ty vlastně tvrdíš, že šampióni se šampiony už narodí a je třeba je jen dobře vést ?!" zeptal jsem se. "Absolutně," odpověděl Nick a hned potom na chvilku zmrzl. Moje poznámka totiž směřovala k tomu, že jeho akademie byla úspěšná hlavně kvůli tomu, že zaprvé byla lokalizována na Floridě, kde je většinu roku ideální počasí a podmínky na trénink. Zadruhé měl Nick za sebou sponzory, kteří mu vybudovali výborné podmínky pro hráče. Jako poslední, ale nejdůležitější je, že Nick skautoval a stahoval ty největší talenty z celého světa už jako 8-10-leté a dával jim stipendium. Kdo by odmítl kvalitní tréninkové podmínky, v pěkném prostředí, s teplotou 18 - 30 ° C celou zimu, nedaleko pláže a zdarma?Přirovnám to k fotbalovému mužstvu Manchester City, kde trenér dostane od arabského sponzora skoro neomezený rozpočet na vyskládání týmu s možností jejich trénovat v těch nejlepších podmínkách. Šance, že s těmi nejtalentovanějšími hráči přijde i úspěch je značně vyšší, jakoby musel "vymakať" průměrných hráčů, kteří mu přijdou do rukou na hrbolatém vesnickém trávníku. On však celou myšlenkou narážel pravděpodobně hlavně na to, že hráči mají jiné povahové a tělesné vlastnosti. Přicházejí z různých poměrů a proto mají i jiné společenské normy a návyky. Způsob komunikace a užívání tréninkových metod jim třeba právě proto přizpůsobovat. Získat si důvěru slyšením jejich názoru.Hlavně dnes je práce trenéra s mládeží náročnější než kdykoliv předtím. Kdysi totiž převládala u trenérů autoritativní metoda výuky, která byla i velmi efektivní. Teď se nad tím jen pousmejem. Ať to zní jako klišé, ale mládež opravdu měla k trenérům a učitelům větší respekt. Dnes je "materiál" mnohem horší. Mladí sportovci jsou méně koordinovaní, méně chápaví, mají slabší motorické schopnosti provádět a učit se nové pohyby a slabou prostorovou orientaci v 5D prostoru. Proč je to tak, vždyť mají k dispozici lepší tenisky, lepší rakety, míčky, jakož i kvalitnější rehabilitaci.VÝCHOVA A SPOLEČNOSTDnes jejich práva zastupují ve všem obětaví rodiče, kteří si po většině s nimi sami doma nevědí rady. Když bylo dítě kdysi vyhozené z tréninku za špatné chování nebo malou snahu, tak mělo doma co vysvětlovat. Dnes si to naopak všechno "vyžere" spíše trenér. Nejen přehnaná politická korektnost je problém. Další brzdou jsou moderní výdobytky techniky.TECHNOLOGIE A POHODLNOSTTechnologie dnes věci sice v mnoha směrech usnadňují, ale tím automaticky i komplikují. Je všeobecně známo, že lehčí život dělá z lidí lenivce. Člověk má dnes pocit, že může dělat milion věcí najednou, ale nakonec nedělá nic pořádně. Naši koncentraci, emoce, jakož i kvalitu práce ovlivňují nejen mobilní telefonáty a sms zprávy, ale hlavně množství aplikací v mobilu, díky kterým naše mysl zpracovává mnoho rozdílných informací v průběhu krátkého času. Děti mají problém s koncentrací hlavně proto, že celý den drží v rukou mobil. Kdyby se jím alespoň trochu vzdělávali, tak by to bylo ještě v pořádku, ale celý den tráví sledováním primitivních "Prank-nachytávek", "směšných videí", sledováním YouTube a poslechem hudby, takže jejich mozek nenasává a neřeší nic, co by nastartovalo jejich rozvoj mozkových buněk tím správným směrem. Na mobilu jsou sice i když procházejí přes přechod pro chodce, pokud jim ale zavoláte, tak paradoxně mobil nikdy nezvednou. Komunikaci zvládají dnes děti totiž lépe už jen prostřednictvím velmi neosobního stylu komunikace a to psaním. Problémy děti dnes neřeší, ale řešení a odpovědi jednoduše vygooglovat. Domácí úkoly píší na notebooku, kde mají nastavené automatické opravování chyb. Hledají snadněji cesty a zkratky k dosažení cíle a tím ztrácejí přirozenou schopnost se přizpůsobovat situacím, řešit problémy, čili v konečném důsledku se jim snižuje i intelekt. Právě díky těmto zkratkám, které v reálném životě dnes mladí lidé aplikují, jsou na tréninku velmi netrpěliví a těžší se s nimi pracuje. Dá se konstatovat, že nová generace bohužel kvůli technologiím spíše hloupne. V realitě a profesionálním sportu se zkratky k úspěchům dělat naštěstí ještě nedají.MÁLO POHYBUNejde jen o mysl, ale také o tělesné schopnosti, které u dětí viditelně upadají. V tenisových školách po světě se místo tenisu spíše učí, která je pravá a levá noha a jaké je boční postavení. Pokud děti i pochopí, co od nich chceme, tak jsou jejich motorické schopnosti tak slabě rozvinuté, že jejich reálné nedokáží převést. Je to tak skutečné a viditelné, že se toho, popravdě, bojím. Možná to má něco společného s tím, že na tréninky nejdou na kole nebo samovolně, ale pouze ve vyhřátém autíčku. Jejich koordinace je slabší možná i proto, že se ve volném čase nevyhýbají šípem z vlastně vyrobených luků a možná tím, že neskáčou a nelezou na prolézačky, ale hrají se doma na gauči PS4 (PS3, či PS5). Tělocvik byl mým nejoblíbenějším předmětem, dnes prý patří mezi ty nejméně oblíbené.NEZÁJEMBuďme upřímní a podívejme se na to, kolik času dnes hráči tráví sledováním tenisu v televizi nebo na internetu. Já jsem se na VHS kazetách sám analyzoval, dokola sledoval a následně v obýváku imitoval podání Samprase a Ivanisevic. Před tréninky a zápasy jsem se motivoval díváním nejlepších výměn svých oblíbených hráčů. Pak jsem skočil na kolo a měřil si čas, za který přijdu na dvorce, doufajíc, že udělám nový rekord. Od začátku tréninku jsem se díky této vizualizační metodě cítil zodpovědnější za to, co dělám. Dnes mnoho mladých tenistů nejmenuje ani pět hráčů z první světové dvacítky a na trénink chodí jen autem s rodiči-taxikáři.Jakkoli, právě proto, že společnost takový vývoj chce a vyhovuje jí to, Nickovu rady nelze brát doslovně. Jeho myšlenka byla cílená. Být efektivnějším a flexibilnějším trenérem. Samozřejmě, odpovědností trenéra zůstává vést své svěřence správným směrem, ale i vhodně jim upravovat, či rozvíjet techniku, strategii hry, taktické vzdělání a další důležité součásti hry. Jednoduše, maximalizovat jejich potenciál a minimalizovat možnost zranění. Jeho radu, více naslouchat a pozorovat své hráče beru jako velmi hodnotný tip nad kterým jsem se i já hlouběji zamyslel. A co dělat s tou mládeží? To už nechám na samotných rodičů, vždyť v konečném důsledku dítě je a bude z největší části vždy jen jejich zrcadlem. 

    10.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Skokani týdne: Co udělali s žebříky první turnaje roku?

    Okruhy ATP a WTA mají za sebou úvodní týden. Dnes vyšly žebříčky ovlivněné úvodními akcemi včetně nově vzniklého ATP Cupu.V top 10 hodnocení WTA si vyměnili pozice 3. Japonka Naomi Osaková se 4. Simona Halepová z Rumunska. Stejné rošády se odehrály mezi 7. Švýcarskou Belinda Benčičovou a 8. Češkou Petrou Kvitova resp. 9. Američankou Serenou Williamsovou a 10. Kiki Bertensovou z Holandska. Jedenáctá je Američanka Madison Keysová (+2), 22. její krajanka Amanda Anisimovová (+3). Ještě více si polepšila 26. Ruska Jekatěrina Alexandrovová (+8). Top 30 dnes uzavírá Kazaška Jelena Rybakinová (+6). Méně spokojená musí být její krajanka Julia Putincevová (37./-5). Jasnou skokánkou týdne je 64. Američanka Jessica Pegulová (+18). Výrazně ztratila 79. Belgičanka Kirsten Flipkensová (-7). Na 90. stupínek se vyšvihla mladičká Ruska Anastasia Potapovová (+6), největší ztrátu v rámci elitní stovky musí rozdýchat 99. Běloruska Aliaksandra Sasnovičová (-30).V top 100 dnes evidujeme jedinou personální změnu. Mezi smetánku se propracovala 98. Ruska Margarita Gasparianová (+5), která nahradila 103. Italku Camilla Giorgiovou (-4). Hráčky, které si vytvořily nové kariérní maximum:14. Petra Martičová26. Jekaterina Alexandrovová30. Jelena Rybakinová49. Jennifer Bradyová66. Cori Gauffová84. Nina StojanovičováV elitní desítce ATP žebříčku nastaly dvě výměny míst. První mezi 4. Rusům Daniilem Medveděvem a 5. Dominic Thiemem z Rakouska, druhá mezi 9. Španělem Robertem Bautista Augutem a 10. Francouzem Gaël Monfilsem.Už 18. je talentovaný Rus Andrej Rublev (+5). Ještě výrazněji se posunul vpřed 27. Srb Dušan Lajovic (+7). Devět příček ukrojil 33. Brit Daniel Evans, sedm 46. Casper Ruud z Norska. Na 53. pozici se vyhoupl Srb Miomir Kecmanovič (+9). Dvouciferná ztráta zasáhla 62. Brita Camerona Norrieho (-10). Dvouciferný zisk těší 70. Francouze Corentin Mouteta (+11). Spokojeni mohou být i 74. Němec Philipp Kohlschreiber (+5) a 75. Ital Stefano Travaglia (+7). Pohoršil si jeho krajan Andreas Seppi (84./-13). V rámci elitní stovky stojí za zmínku i pohyby Němce Dominika Köpfera (87./+8), 89. Japonce Juičiho Sugity (+11), 91. Jihoafričana Lloyda Harrise (+8) a 100. Argentince Leonarda Mayera (-12).Také v mužské nejlepší stovce nastala jediná personální změna. Pronikl do ní 99. Rakušan Dennis Novak (+6), poroučel se 101. Američan Tennys Sandgren (-33).Hráči, ktorí si vytvorili nové kariérne maximum:13. Denis Šapovalov18. Andrej Rubľov33. Daniel Evans46. Casper Ruud70. Corentin Moutet72. Hugo Dellien75. Stefano Travaglia99. Dennis Novak

    13.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Nadal a Federer se složili na pomoc Austrálii, charitativní exhibice dopadla na výbornou

    MELBOURNE - V melbournské Aréně Roda Lavera dnes proběhla charitativní exhibice. Výtěžek z ní poputuje na obnovu požáry zničené Austrálie. Španěl Rafael Nadal a Švýcar Roger Federer přispěly společně.Skvělé tenisové divadlo a ušlechtilá myšlenka. Tak by se dala jednou větou charakterizovat exhibice, kterou absolvovali největší hvězdy současného tenisu v Aréně Roda Lavera. Mezi zúčastněnými nechyběli kromě Nadala a Federera ani Novak Djokovič, Serena Williamsová, Caroline Wozniacká, Petra Kvitová, Naomi Osaková, Cori Gauffová, Nick Kyrgios, Dominic Thiem, Alexander Zverev a Stefanos Tsitsipas.Dohromady se už během australské šňůry podařilo vysbírat 4 826 014 australských dolarů. Téměř 4,5 milionu korun právě během dnešní akce díky dražbě, vstupnímu atd. Dva největší tenisoví rivalové 21. století Nadal s Federerem se symbolicky složili na společný šek. "Před pár hodinami jsem mluvil s Rogerem a rozhodli jsme se věnovat společně 250 000 australských dolarů," řekl během rozhovoru přímo na kurtu "Rafa"."Talking with Roger, we decided to give $250,000 together." ???? ???? ???? ????#Rally4ReliefTo contribute: https://t.co/9RPgZ7cBoB pic.twitter.com/ocdiw8D0if— #AusOpen (@AustralianOpen) January 15, 2020"Jsou to emotivní týdny. Jsem šťastný, že tu máme Rogera, Nováka,, Rafu '- ty nejlepší. Děláme vše pro to, abychom dokázali tuto hroznou situaci překonat, "řekl jeden z iniciátorů akce Kyrgios. "Je to úžasné číslo. Australian Open je ješttě před námi, doufám, že se ještě nasbírá mnohem více peněz. Bylo to skvěla akce, doufám však, že ji nebudeme muset uspořádat každý rok, "uvedl Federer."It's been an emotional couple of weeks," says @NickKyrgios.#Rally4Relief To contribute: https://t.co/a3qgsExZQj pic.twitter.com/RKvhFLyscU— #AusOpen (@AustralianOpen) January 15, 2020An amazing night has helped take the total raised to $4,826,014 ???? ???? ????And with #AO2020 around the corner there's more tennis to come, more aces to be hit and more money to be raised.To contribute: https://t.co/9RPgZ7cBoB #Rally4Relief | #AusOpen pic.twitter.com/virxdKA4GJ— #AusOpen (@AustralianOpen) January 15, 2020  

    15.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Rozzlobený Broady požaduje vznik hráčské unie

    MELBOURNE - Brit Liam Broady patří mezi největší kritiky organizátorů Australian Open, kteří nechávají hráče hrát ve znečištěném ovzduší. Na sociálních sítích se snaží vyburcovat kolegy z okruhu.Šestadvacetiletý britský tenista prohrál předevčírem v 1. kvalifikačním kole s Bělorusem Ijem Ivaškou hladce 3:6, 0:6. Už tehdy hovořil o problémech s dýcháním, dnes však své myšlenky a pocity přetavil do reality, ve kterém apeluje na vznik hráčské unie. "Čím více uvažuji o podmínkách, ve kterých jsme před pár dny hráli, tím více to ve mně vře. Nemůžeme to nechat tak. E-mail, který jsme dostali od ATP a organizátorů Australian Open, byl fackou rovnou do obličeje. Podmínky prý byly, vhodné na hru '. Jsou normální? "Začal Broady svou plamennou kritiku."V den, kdy jsem hrál kvalifikační zápas, byli obyvatelé Melbourne varováni, aby nechali domácí zvířata zavřené uvnitř. Od nás se očekávalo, že půjdeme ven a budeme hrát ve vysokém tempu. Co musíme udělat, abychom vytvořili hráčskou unii? Kde je ochrana hráčů, když mnozí, kteří nemají astma, potřebovali sprej proti astmatu? "Když hráčka zkolabovala a musela vzdát zápas pro respirační problémy?" Ptal se dál vyčítavě.Na závěr 234. muž světa dodal: "Na okruhu je mnoho věcí, které nejsou správně, ale necháváme je tak. V určitém bodě se však musíme postavit. Všichni hráči potřebují ochranu, nejen pár vyvolených. "We can’t let this go. @VasekPospisil @DreddyTennis @Jay27798 @sventennis @hotdog6969 @GBtennis @NaomiBroady pic.twitter.com/KYxSW2kP2I— Liam Broady (@Liambroady) January 15, 2020

    16.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Schnur: "Federer a Nadal jsou sobečtí"

    MELBOURNE - Kanadský tenista Brayden Schnur, který bojuje tento týden v kvalifikaci na nadcházející Australian Open, zkritizoval Švýcara Rogera Federera a Španěla Rafaela Nadala.Kanaďan patří mezi hráče, kteří těžce zvládají smog v Melbourne. "Největší rozdíl, když hrajete v kouři, je v tom, že vám po pěti minutách vyschne v hrdle a začnou vám hořet plíce. Přestože si dáte doušek vody, stále cítíte, že máte sucho v hrdle a škrábe vás v něm. Nemyslím si, že jsme měli jít před druhou hodinou na kurt, "řekl pro kanadskou televizi CBC Schnur, který včera postoupil přes Rakušana Sebastiana Ofner do 2. kola eliminace.Stotřetí muž světa si myslí, že by měl být na organizátory vyvinut větší tlak samotnými elitními hráči: "Musí to přijít od top hráčů. Roger (Federer) a, Rafa 'jsou trochu sobečtí, když myslí jen na sebe a své kariéry. Jelikož jsou téměř na konci, všechno, na co myslí, je, jaké dědictví po nich zůstane. Neuvažují o sportu jako takovém a nesnaží se udělat, co je pro něj správné. Tito hráči přitom musí vystoupit. "

    16.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Talent: Obdivovatelka van Gogha, která v juniorském věku zanedbávala tréninky

    Rusko můžeme směle zařadit mezi tenisové velmoci. Poslední roky se nesou v této zemi ve znamení generační výměny. Mezi tu nastupující patří i Varvara Gračevová.Průměrná juniorská kariéraVarvara Andrejevna Gračevová se narodila 2. srpna 2000 v Žukovském na předměstí Moskvy. K tenisu ji přivedla matka, která je její trenérka a vedla ji do 14 let. "Byly doby, kdy jsme se hádali, ale jinak bylo vše v pořádku. Pokud jsem se pozapomněla a zvýšila hlas, okamžitě mě uzemnila, "vzpomíná na dětské časy.V Rusku, které má mimořádně širokou základnu, byla v juniorském věku ve stínu krajanek Anny Kalińské, Anny Blinkovové, Sofie Žukové, Jeleny Rybakinové či Anastasie Potapovové, kterým byla vždy předpovídána světlejší budoucnost. Varvara, která na mezinárodní okruh 18-letých vklouzla v létě 2014, pokračovala pomaleji.První menší akce vyhrála na jaře 2015. Na nejvyšší úroveň se posunula v sezóně 2016, když uhrála 2. kolo na Roland Garros. Na Wimbledonu "udělala" o pár týdnů později ještě o kolo více. Od června 2017 do února 2018 si dala od juniorských akcí pauzu. Když se vrátila, měla už bohatší zkušenosti s ženským tenisem a chtěla zaútočit snad i na grandslamový titul. Na Roland Garros však nestačila v 1. kole na Číňanku Wang Sin-jü a rozloučení s touto kategorií absolvovala v září na evropském Summer Cupu.Kombinace střídání dívčích a ženských turnajů i chybějící přelomový výsledek na Grandslamu přispěly k tomu, že v kombinovaném juniorském žebříčku nebyla rodačka ze Žukovského nikdy výše než na 19. místě. Vysvětluje to však i její nedávné přiznání: "Mám 19, když řeknu, že jsem začala pořádně trénovat v 18 letech, vyzní to špatně."Profesionální výsledkyPrvní "oťukávání" mezi ženami přišlo v březnu 2016, kdy Ruska dvakrát neuspěla v kvalifikaci 10-tisícových turnajů v egyptském Šarm aš-Šajchu. V následující sezóně se již na této úrovni etablovala. V listopadu dokonce dobyla 15-ku tuniském Hammamet. V žebříčku to však stačilo jen na sedmou stovku. Předloni přibyl vavřín z 15-ky v turecké Antalyi, ale působení v páté stovce hodnocení WTA z ní nedělalo talent vnímán ve světovém měřítku.Pořádným šokem proto byl loňský ohromný vzestup. Gračevová se přitom dočkala prvního signifikantního výsledku až v dubnu, když nenašla přemožitelka na 25-ce ve švýcarském Chiasso. Později ovládla akce stejné kategorie v italské Caserta a francouzském Montpellier.Druhá polovina roku byla naprosto neuvěřitelná. Ruská teenagerka postoupila na přelomu července a srpna při premiéře na WTA turnaji ve Washingtonu z kvalifikace až do 2. kola. Zdolala i zmíněnou Blinkovovou a trápila Sie Šu-wej z Taiwanu. Grandslamová premiéra skončila ve finále eliminace US Open. Září a říjen ještě přinesly tituly ze 60-tok ve francouzském Saint-Male, španělské Valencii a 2. kolo WTA turnaje v rodné Moskvě.Profil hráčkyVarvara Gračevová je dobře stavěná pravačka hrající obouručný backhand. Za svůj oblíbený povrch označovala roky hard, v posledních sezónách se však začala přiklánět k antuce, na níž získala všech sedm profesionálních titulů. "Vyznávám silový styl. Hra na síti se mi nelíbí, jsem při ní ve stresu, "popisuje svůj tenis. Podle vlastních slov má největší zbraně ve forhendové krosu a bekhendovom longlajne.Už přes rok trénuje ve francouzském Cannes v akademii Elit Tennis Center bývalého monackého tenisty Jeana-Rena Lisnarda. Ten je jejím hlavním koučem, ale na turnajových šňůrách se při ní střídají více trenérů z akademie. Ve volném čase talentovaná tenistka ráda čte knihy, poslouchá hudbu a kreslí. Její nejoblíbenějším umělcem je holandský malíř Vincent van Gogh."Nemám vyložený idol, který bych sledovala. Respektuji všechny hráče, každý odvádí vynikající práci. Ale nejvíc asi obdivuji Nadala. Zůstal navzdory neuvěřitelnému počtu grandslamových vítězství jednoduchý člověk. Samozřejmě, inspiruje mě i máma, "říká o sportovních vzorech.Naše předpoved pro budoucnost: Varvara Gračevová jednoznačně doplácela na svůj přístup. Způsob, jakým se dokázala loni po zlepšení tréninkové morálky prodrat nahoru, však ukazuje, že v ní dřímá obrovský potenciál. Pokud jí vydrží tenisový zápal, kombinace dobrého podání a útočného pojetí, tak vše zmíněné jí může klidně vyhoupnout i do top 10, kde už je každá tenistka při vyrovnanosti WTA okruhu i adeptkou na grandslamové vítězství.

    17.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Skokani týdne: Mladé pušky Jastremská s Rybakinovou se derou mezi špičku

    V žebříčku ATP a WTA se mezi absolutní špičkou toho mnoho nezměnilo. Mnohem výraznější posuny evidujeme od 20. místa níže.V top 10 WTA hodnocení si místa vyměnili 3. Rumunka Simona Halepová se 4. Naomi Osakovou z Japonska. Už 21. je mladá Ukrajinka Dajana Jastremská (+3) a v pokroku pokračuje i 26. Kazaška Jelena Rybakinová (+4).Spokojená může být i 35. Číňanka Čang Šuaj (+5). Na dalších patrech žebříčku nacházíme samy kosmetické změny. Alespoň pět pozic získala k dobru až 65. Američanka Bernarda Pérová. Největší skokankou a prvním novým jménem v top 100 je 75. Britka Heather Watsonová (+26).Sedm příček ukrojila 78. Ons Jabeurová z Tuniska. Osm 83. Ukrajinka Kateryna Kozlovová. Polepšila si i 94. Běloruska Aliaksandra Sasnovičová (+5). S elitní stovkou se rozloučila pouze 101. Estonska Kaia Kanepiová (-1).Hráčky, které si vytvořily nové kariérní maximum:21. Dajana Jastremská26. Jelena RybakinováSnový úvod roku katapultoval Rusa Andreje Rubleva už na 16. stupínek (+2). Polepšil si i nevyzpytatelný Francouz Benoit Paire (21 / + 3). Tři příčky získal i 31. Hubert Hurkacz z Polska.První obrovský skok se týká 43. Francouze Uga Humberta (+14). Shodně po čtyřech místech získali 57. španělský veterán Feliciano López a 65. Brit Kyle Edmund. Nejvíce získal 72. Jihoafričan Lloyd Harris (+19) a těšit se mohou také 75. Američan Steve Johnson či jeho krajan Tommy Paul (80./+10).Do nejlepší stovky se vrátil Američan Tennys Sandgren, který ji po zisku jedné pozice uzavírá. Vytěsnil z ní 101. Argentince Leonarda Mayera (-1).Hráči, kteří si vytvořili nové kariérní maximum:16. Andrej Rubľev31. Hubert Hurkacz32. Daniel Evans43. Ugo Humbert72. Lloyd Harris74. Stefano Travaglia 

    20.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Trčka o Privarovi: „Pubertu si na turnaje nebere“

    Peter Benjamín Privara a Daniel Trčka. Nejlepší hráč v Evropě do 16 let a renomovaný český trenér. Spolu tvoří momentálně zřejmě nejlépe fungující tandem v slovenském tenise. Pod vedením uznávaného odborníka zaznamenal slovenský junior loni šest turnajových titulů a v anketě STZ triumfoval s přehledem v kategorii Talent roku 2019.Už letmý pohled na pestrý pracovní životopis na Slovensku pevně etablovaného českého trenéra poukazuje na fakt, že je 15-letý Slovák v dobrých rukou. Pod dohledem rodáka z Rožnova pod Radhoštěm herně rostli i tenisté, kteří patřili svého času k top 10 světového pořadí. Ať už Tomáš Berdych, Radek Štěpánek nebo Jiří Novák. Spolu s Petrem Privarou začínají v trnavském TC Empire už třetí společnou sezónu. Zanedlouho 50-letého kouče jsme zastihli ještě před odletem na jihoamerický kontinent, kde čekají jeho svěřence dva antukové turnaje první kategorie v Paraguayi a v Ekvádoru. Tématem rozhovoru byl samozřejmě nadějný slovenský junior.Jak byste charakterizoval Petra Privaru?"Je to typ tenisty s variabilním herním projevem, odolným vůči stresu, který miluje výzvy a velké zápasy, ve kterých o něco jde. Na dvorec nikdy nenastupuje s jedním plánem, podle potřeby dokáže hrát obranný i útočný tenis. S oblibou hraje neočekávané údery. Aktuálně se nachází v etapě přerodu z defenzivního hráče na ofenzivní typ. Jeho pozice na dvorci se postupně mění směrem dopředu k síti. Výborně podává a dokáže zvládnout náročné zápasové situace. V momentech, kdy ostatní selhávají a nejsou tak psychicky odolní, Petra to motivuje a podává svůj nejlepší výkon. Má obrovskou touhu po vítězství, která je jeho největší zbraní.Slovenský nejtalentovanější junior je známý tím, že produkuje minimální množství nevynucených chyb, což je typické spíše pro defenzivnější hráče."Je to pravda, na tom má založenou svou hru. Je to systém postupného přechodu z defenzívy do útoku. Ale s tím, že hru bez chyb dokáže zrychlit, čímž se samozřejmě dostává více do ofenzivních situací. Zjednodušeně, zrychluje svou bezchybnou defenzivní hru. "Jaký herní progres zaznamenal pod vaším vedením?"Za dva roky naší spolupráce učinil významný posun. Přitom jde o komplexní pojetí osobnosti hráče. Snažím se poskytnout mu prostor na jeho osobní projev. Nechci z něj udělat hráče jakého já chci, ale nechávám ho, aby na dvorci projevil vlastní osobnost. Respektuji jeho cíle, touhy a charakter, a tomu podřizuji i trénink. Samozřejmě, že pracujeme na technických detailech tak, jako všichni ostatní hráči na různých úrovních. Hlavním cílem je zpevnit ho fyzicky. Přišel do kategorie, v níž se setkává s hráči o dva až tři roky staršími a fyzicky vyspělejšími. Pracujeme na silovém tréninku, aby mohl na dvorci aplikovat to, co umí hrát. Aby dokázal hrát turnaje celou sezónu a především, aby vydržel po zdravotní stránce. Dvakrát týdně navštěvuje fyzioterapeuta a musím zaklepat na dřevo, za ty dva roky neměl výrazněji zranění i když vyrostl o více než 20 centimetrů. "Jaké má rezervy a v čem by se ještě mohl ještě zlepšit?"I když je velmi rychlý a dokáže dotáhnout do úspěšného konce i dlouhé zápasy, stále se může zlepšovat po fyzické stránce, především v silové oblasti. Je to typický 15letý kluk se silným prožíváním emocí, které jsou na jedné straně zdrojem jeho energie. Musí však zapracovat na vnitřní kázni a na jejich kontrole. Je opravdu důležité, aby se věnoval pouze utkání na dvorci a nenechal se vyrušovat vlastními pocity. Musí je dostat pod kontrolu rychleji a méně se věnovat okolí. Někdy ví úplně o všem, co se děje za plotem. Hrává pravidelně i čtyřhru?"Petr není typický singlový specialista, snažíme se, aby ji hrával. Ve sbírce má už tři tituly ze čtyřhry v kategorii ITF do 18 let, přičemž nemá stálého partnera. Když však jdeme na turnaj, na kterém nám prioritně záleží a který chceme vyhrát, čtyřhru vynechá. "Mladého Prívaru jste převzali jako hráče s vyprofilovanou technikou jednoručního bekhendu. Předpokládám, že v jeho věku byste ho k obouručnímu držení rakety vrátit nechtěli."Ani to není nutné protože bekhend je v současnosti jeho velká zbraň."Máte pocit, že dokáže přetlačit hráče s obouručním bekhendem?"Peter to dokáže. A na velké překvapení umí z rakety vypustit vzápětí i rychlý úder po čáře, který soupeř obvykle neočekává. K tomu je nutná precizní technika. Má výborný bod zásahu, který je přitom u jednoručního úderu podstatně menší než u obouručního. Dalším důležitým faktorem je rychlost pohybu nohou, s jakou se hráč dokáže postavit správně k míči. Opomenout nemohu ani odhad na míček, na jeho rychlost a předpokládané místo dopadu, aby věděl úder správně načasovat. Pokud to nestihne, je z toho pouze defenzivní úder. Ale když to dobře trefí, je to často ještě větší bomba než z forhendu. Přitom musím přiznat, že za 30 let mé trenérské praxe je Prívara první hráč s jednoručním bekhendem, jehož trénuji.Navzdory výraznějšímu zastoupení hráčů s jednoručním bekhendem v aktuálním pořadí první dvacítky světového pořadí, v juniorských kategoriích jednoznačně převládá hra s obouručním držením."A převládat bude i nadále. Má to jednoduché vysvětlení. Ve všech přípravkách se učí bekhend obouruč. Dlouhá léta jsem neviděl ani v Česku, ani na Slovensku tenisovou školu, kde by to tak nebylo. Pro většinu malých dětí je náročné být konkurenceschopným s jednoručním bekhendem. Proto se ho prvoplánově ani neučí. Existují země, jako například Itálie, Francie nebo státy Jižní Ameriky, kde byste se s jeho trénováním setkali častěji. Obecně se však dá říci, že jednoručním bekhendem hrají dnes tenisté, kteří to z nějakého důvodu takto hrát i chtějí. Buď se jim to líbí, nebo mají svůj vzor. "Existuje optimální věková hranice na přechod od obouručního bekhendu k jednoručnímu?"Ideální by bylo, kdyby jednoruční úder trénovalo dítě od mala. I proto, že ten přechod nemusí být vždy jednoduchý. Po technické stránce jsou to velmi odlišné údery. "Nejsložitějším obdobím v kariéře tenisty bývá přechod k mužům. Co děláte proto, aby ho Prívara zvládl?"Petrovi se věnujeme, aby byl dobrým juniorem, ale souběžně s tím děláme i na tom, aby ten přechod zvládl. Stanovili jsme si krátkodobé ale i dlouhodobé cíle. Už na prvních turnajích dospělých musí být mladý tenista připraven fyzicky, herny, mentálně i takticky. Aby věděl, co má v této kategorii na dvorci dělat, aby se jednoduše, neztratil '. Pokud junior naskočí do mužského kolotoče turnajů brzy a je nepřipravený, problémy ho neobejdou. Na druhé straně je nezbytné na tom pracoval od začátku, aby si byl těchto problémů a rizik vědom. Větším problémem je stav, kdy se většina mladých tenistů začíná připravovat na tento přechod v 16, v 17 letech. To je už pozdě. "Kdy plánujete absolvovat první mužské turnaje?"Pravidlo o věku se vztahuje na datum narození, z čehož vyplývá, že 25 turnajů může absolvovat až od srpna. Do té doby si je musíme šetřit a zvažovat jejich výběr, což nám však zároveň umožňuje zařadit do kalendáře i mužské ITF-ka. Počítáme s volnými kartami pro turnaje v Trnavě. Jejich počet závisí i na Petrově úspěšnosti na akcích ITF a podle toho si v létě nastavíme program. Zatím máme vypracovaný plán pro příští tři měsíce. Naším cílem je, aby se dostal do kvalifikace na Roland Garros."Váš svěřenec prochází obdobím puberty, která se na chování většiny chlapců na dvorci i mimo něj projeví."Momenty puberty si vybere někde jinde, ale ne na turnaji. Je to normální 15letý kluk, se kterým řešíme na tréninku i tyto typické věci pro tento věk. Samozřejmě, že se občas vyskytnou i protesty proti všemu a všem. Když však jde do tuhého, umí se zpevnit a dělá to, co dělat má. "Spolupracovali jste s Berdychem, Štěpánkem i Novákem. Připomíná Vám něčím některého z těchto úspěšných hráčů?"Variabilitou a smýšlením mi připomíná Radka Štěpánka. Ten měl také své limity. Všichni si dobře pamatujeme jeho forhend. Ale zapracoval na tom, aby to nahradil. Pracoval na taktice, na nečekaných variantách hry. Pokud má hráč nějakou slabinu, obvykle má dvě možnosti. Buď se ji naučí nebo ji něčím nahradí. Právě touto schopností překvapit soupeře a nabourat jim systém hry mi Petr připomíná Štěpánka. Jinak bych ho nepřirovnal k nikomu. Petr je jedinečná osobnost, která ani nemusí být přirovnávána k nikomu proto, že on je prostě on. "

    20.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Česká tenistka Muchová ukončila spolupráci se Slovenským trenérem

    PRAHA - Česká tenistka Karolína Muchová se rozhodla řešit slabší vstup do sezóny změnou na trenérském postu. Propustila slovenského kouče Emila Miškeho."Nebylo to snadné rozhodnutí, ale v sezóně nebudu dále pokračovat pod vedením Emila Miškeho. Děkuji trenére, že jste během naší spolupráce vždy stál při mně a pomáhal mi najít tu správnou cestu. Od malých turnajů až po ty největší. Doufám, že se Vám bude nadále dařit, "napsala na Instagram 23letá Češka.Karolína Muchová měla loni životní sezónu. V žebříčku WTA se vyšplhala na 21. místo, v Jihokorejském Soulu získala první titul z hlavního okruhu a byla ve čtvrtfinále Wimbledonu. Letos vyhrála jediný zápas, když zvládla 1. kolo Australian Open proti Kirsten Flipkensové z Belgie. 

    17.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Úžasná cesta naší naděje Tomáše Macháče! Devatenáctiletý tenista slaví první titul na okruhu challengerů.

    Tomáš Macháč si připsal na challengeru v německém Koblenzu doposud svůj největší triumf ve své kariéře! Devatenáctiletý Český nadějný tenista navázal na své čtyři triumfy z okruhu ITF a nyní si připsal i premiérový titul na okruhu challengerů.V dnešním finálovém zápase porazil favorizovaného Nizozemce Botiče Van De Zandschulpa za necelé dvě hodiny po setech 6:3, 4:6 a 6:2. 

    23.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Federer překvapil jménem soupeře, který mu dělal v začátcích kariéry největší problémy

    MELBOURNE - Švýcar Roger Federer je už léta jedním z nejlepších hráčů světa, začátky kariéry však neměl ani on snadné. Ještě v Melbourne během Australian Open si na to zavzpomínal.Na Australian Open debutoval Švýcarský tenista v hlavní soutěži v roce 2000. První dva ročníky skončily prohrou ve 3. kole. V obou případech ho zdolal 3:0 na sety populární Francouz Arnaud Clément. Právě na něj dodnes "Fedex" vzpomíná jako na jednoho z nejtěžších soupeřů, kterých v té době na okruhu potkával."V začátcích kariéry jsem v zápasech proti němu bojoval. Měl skvělou přechodovou fázi hry. Uměl se bránit a také útočit. Víte, v té době jsem byl divoký. Proto se mi proti němu hrálo těžko, "uvedl na adresu Francouze, který ho zdolal ve třech z prvních čtyř vzájemných zápasů, Federer citovaný portálem Tennis World.

    24.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Kyrgios dal o sobě opět vědět způsobem sobě vlastním

    ACAPULCO - Australan Nick Kyrgios patří mezi největší odpůrce antukových turnajů na okruhu. Připomněl to opět včera, když se na Twitteru dostal do diskuse s ostatními uživateli.Když se jeden z fanoušků v příspěvku radoval z toho, že Ital Gianluca Mager postoupil do finále antukové 500-ky v Brazilském Riu de Janeiru, byla to pro Australského bouřliváka příležitost opět na sebe upozornit. "Kolik má vítězství na tvrdém povrchu a trávě?" Zeptal se Kyrgios.Gianluca Mager is in the final of a 500-point tournament, and he’s in tears on his chair.I’m in tears realizing that Gianluca Mager will be No. 77 in the world tomorrow. Ahead of Herbert, Tiafoe, Pospisil, Popyrin, and too many others to name.— Ricky Dimon (@Dimonator) February 23, 2020"Pokud si myslíte, že všechny tyto antukové turnaje uprostřed hardové sezóny jsou dobré pro sport a budoucnost tenisu, hádejte se dál," dodal v další odpovědi uživatelky, která se pozastavila nad původním statusem, ve kterém se vzpomínalo i na to, že se Mager dostane v žebříčku ATP před hráče jako Pierre-Hugues Herbert, Frances Tiafoe, Vašek Pospíšil či Alexej Popyrin.career high is 87. confused why someone would be stumped that a player now ranked 77 is ranked higher than him. everyone else named has been inside the top40 .... kid is 20 years old i’m not knocking him just don’t understand why he was included lmao— daniel (dasha) (@scottipippen) February 23, 2020

    24.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Annacone o Federerovi: "Nejsem připravený odepsat ho"

    NEW YORK - Americký trenér Paul Annacone, který v minulosti spolupracoval se Švýcarem Rogerem Federerem, věří, že se jeho bývalý svěřenec dokáže po operaci kolena úspěšně vrátit."Ze zkušenosti vím, že vrátit se je větší výzva, čím jste starší. Tito velikáni jsou však anomálie, neplatí při nich pravidla. Sami riskujete, pokud předpovídáte, co se v jejich případě děje. Když jsem s ním (Federerem) začal spolupracovat v roce 2010, lidé přemýšleli, kdy odejde do důchodu, "řekl Annacone pro americký deník The New York Times."Mohu Vás ujistit, že při rozhodování je velmi přemýšlivý. Myslím si, že ke všemu přistupuje v širších souvislostech. Dělá to, co mu dává největší šanci hrát dobře a zůstat delší dobu úplně zdravý, "pokračoval uznávaný 56-letý Americký trenér."Do semifinále Australian Open se dostal s odřenýma ušima, ale byl tam. To jsou ty chvíle, pro které tito velikáni žijí. Takže ještě nejsem připraven odepsat ho. Pokud se podíváme na jeho bilanci a výjimečnost hry na trávě, nevidím žádný důvod, proč by nemohl vyhrát Wimbledon, "dodal Annacone. 

    25.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Mirzaová si stanovila ambiciózní cíl na příští tři měsíce

    DUBAJ - Indická deblová specialistka Sania Mirzaová se letos vrací po mateřské dovolené. Před pár dny odhalila pro Dubajské noviny Gulf News své nejbližší cíle.Populární Indka se letos vrátila ve velkém stylu. Na prvním WTA turnaji v Tasmánské Hobartu získala po boku Ukrajinky Nadi Kičenokové titul, ale v dalších čtyřech zápasech se těšila z vítězství pouze jednou. Ze současné 225. pozice v žebříčku WTA se chce přesto co nejdříve vrátit mezi elitu."Hlavní myšlenkou je zlepšit si žebříčkové postavení. Cíl je dostat se do začátku Roland Garros do top 100. Pokud se mi to podaří, bude to skvělé. Pak budu moci využívat chráněného rankingu pouze na největší turnaje, "přiblížila 33-letá bývalá světová jednička Mirzaová.

    26.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Djokovič v šatně vedle Federera? Nole promluvil o jedné z nejzvláštnějších věcí tenisového života

    BRATISLAVA - Jednou z najzvlášnejších součástí tenisového života je dozajista fakt, že oba rivalové se na zápas připravují ve stejné šatně. Jen pár metrů od sebe prožívají nervozitu a snaží se nabudit na soupeře, který se nachází hned vedle nich."Být ve stejné kabině a převlékat se s hráčem, proti kterému jdeš za chvíli na kurt, to je fakt divné," divila se i česká hokejová legenda Jaromír Jágr, když jednou navštívil Wimbledon. Ruská šampionka Maria Šarapovová, která včera ukončila svou bohatou kariéru, si dodnes myslí, že ji Serena Williamsová nemá ráda kvůli tomu, že ji po wimbledonském finále 2004 slyšela v šatně plakat.Jak podobné kuriózní momenty vypadají v podání těch největších tenisových hvězd, které mezi sebou neustále bojují o historické zápisy? "Především se jeden druhému snažíme vyhýbat. Na všech turnajích nejsou šatny zcela prostorné, takže se například schováváme za skříňkou, aby na nás nebylo vidět. Je to vážně docela nepohodlné, máme kolem sebe naše četné týmy, emoce jsou na pochodu a musíme se ještě ovládat před tím druhým, "popsala fanouškům pocity a situace ze šatny Srbská jednička Novak Djokovič, který s Federerem a Nadalem bojuje o největší množství vyhraných grandslamů.Zdroj: ts

    27.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Trenér Miške otevřeně o konci spolupráce s Karolínou Muchovou

    BRATISLAVA - Mohla to by být spolupráce jako z pohádky, na jejímž konci trenér tleská z tribuny své svěřenkyni při korunovaci grandslamové šampiónky. Tvrdá realita byznysu tenisového kolotoče však rozhodla jinak.Manipulace a intriky se postarali o to, že zkušený a respektovaný Slovenský trenér Emil Miške se po tříleté, výjimečně úspěšné spolupráci s Karolínou Muchovou sbalil a přenechal své místo jinému. A to navzdory nesporným zásluhám na spanilé jízdě své svěřenkyně z hlubin třetí stovky až k branám elitní dvacítky ženského žebříčku WTA.Prý vám Muchová při prvním setkání řekla přímo do očí, že chce být světovou jedničkou."Na Slovensku jsem před tím ještě neznal tenistu, která by otevřeně deklarovala touhu stát se světovou jedničkou. Většina z nich to chtěla dotáhnout do první stovky. Vždy jsem tvrdil, že ten, kdo se chce dostat do stovky, trénuje pouze tolik, aby byl alespoň 100. na světě. Nebude mu vadit, když 99 hráčů bude od něj lepších. Ale ten, kdo chce být nejlepší, musí trénovat jinak. To mi u našich tenistů velmi chybělo. Pro trenéra je nejdůležitější vědět, kam má spolupráce směřovat a Kája mi to bez jakéhokoliv zaváhání oznámila. A přitom jsem neviděl v jejím pohledu žádnou pochybnost o tom, co říká. Dlouho jsem takového sportovce hledal a najednou naproti mně seděl. " O Muchové jste už dříve tvrdili, že je pohybově výjimečně nadaná. "Ještě v dětském věku vystřídala množství nejrůznějších sportů. Například i krasobruslení, házenou, dokonce synchronizované plavání. Pohybový talent zdědila po otci Josefovi Muchovi, ligovém fotbalistovi, který ji automaticky naučil i základy tohoto sportu. Získala všestrannost, která byla základem toho, aby se naučila znát a ovládat své tělo. Mohu to dokumentovat zkušeností z našeho prvního společného tréninku. Dvacetiletou hráčku naučenou hrát údery z místa je komplikované měnit. Když však hráli s Kájou Schmiedlovou odříznuté forhendy a já jsem jí řekl, aby napadala míček dříve po odskoku, už v následující výměně bez jakýchkoliv problémů mou připomínku aplikovala. Už tehdy mi Karolína ukázala mnoho věcí, kterými ostatní hráčky v jejím věku nedisponují, přičemž jsem u ní spatřil i obrovský prostor pro zlepšení. "  Zmínili jsme dva základní předpoklady jejího úspěšného vzestupu. Cílevědomost a talent. Tím třetím, kterým se na dvorci nejvíce prezentuje, je kreativita. "Už po prvním společném tréninku jsem dostal pozitivní zpětnou vazbu. Byla nakloněná učit se nové věci, co jsem často nezpozoroval ani u lepších tenistek v jejím věku. V současnosti převládá v ženském tenise tendence prohlubování, vylepšování silných stránek hráček, přičemž se neučí nic nového. Na rozdíl od toho, Kája brala nové věci jako oživení tréninku. Je typem hráčky, která nerada trénuje 500 úderů za sebou. Ale například Skyhook (náročnější varianta smečím z defenzivnější pozice) zvládla již na čtvrtý pokus. Když jsem měl já 16 let a začal jsem to zkoušet po vzoru Andreho Agassiho, výsledkem bylo, že jsem se, úspěšně 'trefil do hlavy a samotný úder jsem zvládl až po půlročním tréninku. " Muchovou jste přebral jako dvacetiletou, kdy se nachází na 240. místě v žebříčku WTA. Na první výsledky Vaší spolupráce jste si ještě museli počkat. "Karolínu jsem přebral zraněnou. Levé zápěstí měla v dlaze a v pravé ruce pociťovala obrovské bolesti. Po dvou turnajových zápasech nemohla vůbec podávat a musela brát léky proti bolesti. Navíc se v té době nacházela v katastrofálním kondičním stavu. Příčinou bylo, že její předešlý trenér s ní chodil z turnaje na turnaj, což mělo za následek, že byla zničená a bez kondice. Po dvou společně absolvovaných akcích si musela dát pauzu a vzápětí jsme šli na měsíční kondiční soustředění, protože už neměla z čeho čerpat. Z tohoto důvodu se propadla až na 350. místo a tento pád jsme za daných okolností neměli jak ovlivnit. " Jaký herní progres zaznamenala během vaší tříleté spolupráce? "Sama Karolína mi řekla mi, že předtím, než jsme začali spolupracovat, pouze běhala a prehazovala míčky. Podání sloužilo jen jako úvodní úder do výměny. Postupně jsme se propracovali k mnohem aktivnějšímu a útočnejšímu stylu. Momentálně dokáže bodovat přímo ze servisu, má, zabijácký 'forhend a disponuje opravdu velkým repertoárem úderů. Ovládá například více typů stopbalů. Pracovali jsme i na věcech, které na ženském okruhu nejsou příliš vídané. " Kreativita jde v tréninkovém procesu obvykle na úkor úderové jistoty. Při jejím uplatňování se během zápasu zvyšuje riziko nevynucených chyb. "To je pravda. Přesto jsem přesvědčen, že největší chybou by bylo, pokud bych jí zakázal být kreativní. Nikdy jsem ji v tomto ohledu neomezoval, nikdy jsem jí neřekl, už nevymýšlej '. Vždy jsem věřil, že když to s kreativitou začne přehánět, tak si to ona sama uvědomí a poučí se. I když ne hned. Negativem trenérů je, že jsou netrpěliví a chtějí hned vše opravovat. Chtějí zabránit svému hráči udělat chybu. Já naopak považuji chybu za nejlepší učební prvek. Mou filozofií je víra v hráčovu inteligenci a v tomto smyslu mě Kája nikdy nezklamala. Nechtěl jsem ji omezovat v tom, co bylo její největší zbraní. Nehraje podle předepsané šablony, čímž je pro soupeřky méně čitelná. Mnozí trenéři mi i ze Štvanice říkali, víš, ona to až příliš kombinuje '. Je to však dlouhodobější proces. Pokud bych ji omezoval, v budoucnu by již nedokázala tak efektivně mixovat požadovaný sled úderů, ani změnu rytmu hry. " I proto by mě zaujala Vaše taktická příprava na zápas. "Zaměřovali jsme se na to, abychom z celého repertoáru jejích úderů vybrali ty správné zbraně. Ale hlavně v tréninkových zápasech pracuji na tom, aby Karolína sama během zápasu poznávala soupeřku a přicházela na to, jak ji zdolat. I když musím přiznat, že v tomto kontextu jde opravdu o dlouhodobý proces, který jsem nedokončil. Do značné míry jde proti aktuálnímu systému koučingu celého ženského tenisu. Osobně jsem byl vždy proti trenérské výpomoci během zápasu. Nemyslím si, že bychom měli ženy degradovat do pozice, ve které by pouze poslouchali mužské trenéry s odůvodněním, že my to víme perfektně a ony tomu nerozumí. Zápas by měl být o hráčce, která je na dvorci sama a sama dokáže rozpoznat vítěznou cestu. Tato osobnost má podstatně větší šanci vyhrávat i v budoucnosti, než hráčka, která pouze pasivně poslouchá rady trenéra. V konečném důsledku je to opět jen ona, kdo se musí před každým jedním úderem rozhodnout, co má v následujícím momentě zahrát. " Proč se na rozdíl od Českých juniorek ty Slovenské nedokáží ve větší míře v ženském tenise prosadit? "Češky mají velkou snahu dotáhnout se výkonnostně na ty nejlepší z nich. Snaží se neustále zlepšovat. Na Slovenský dívkách je znát sebeuspokojení z dosaženého výsledku. Připadá mi, že si už hrají jen to svoje a nepracují na vylepšení vlastní hry. Zřejmě to souvisí s jejich vlastním pohodlným podvědomým přesvědčením o tom, že nejlepší na světě už nebudou. " V čem spočívá problém efektivnosti celého projektu NTC, ve kterém se několik hráček dál výkonnostně nerozvíjí? "Nevidím do práce NTC až tak dobře. Ale určitým problémem může být jistota,, zicher '. Hráči jsou si vědomi jistoty své pozice. Vědí, že nebudou vyhozeni a to jim v podstatě i stačí. Tím zpohodlněli. Bylo by prospěšnější, kdyby prostředí v NTC bylo konkurenceschopnější a byl by na ně vyvíjen větší tlak. Další z příčin je kromě jiných i skutečnost, že někteří trenéři jsou v NTC příliš dlouho. Mám pocit, že ani na ně není kladen výraznější tlak na výsledky jejich svěřenců pod hrozbou rozvázání spolupráce. Mám pocit, že někteří berou svou práci jako rutinní záležitost. " Jak vám změnilo život tři roky trvající cestování po světě s Muchovou? "Nebylo to úplně jednoduché. Když jsem měl 30 let, nepovažoval jsem cestování za přítěž. Mladý člověk se podstatně lépe dokáže vypořádat i s časovými rozdíly, i s neustálou změnou místa pobytu. Díky Karolinému neustálému pokroku na žebříčku a pocitu uspokojení z práce jsem snášel i ve svém věku cestování mnohem lépe. Pokud je v týmu dobrá chemie, člověk to zvládne hravě. V posledních měsících naší spolupráce se tento element postupně vytrácel. Už jsme si tak dobře nerozuměli, vzdalovaly jsme se od sebe a tím pádem i několik aspektů, včetně neustálého cestování, byly pro mě o to náročnější. " Většina trenérů by pak, jak vytáhne svěřenkyni z třetí stovky před dveře nejlepší dvacítky, po takovém náhlém rozhodnutí cítila křivdu. "Takhle to nevnímám. Nedívám se primárně na své ego. Pokud došla Karolína k přesvědčení, že to chce zkusit beze mě, tak rád jí tu zkušenost dopřeji. Vždy ve všem jsem ji nechal si věci vyzkoušet. Já přece nechci, aby se trápila. A pro mě to, mimochodem, také už bylo poslední měsíce trápení. " Pod Vaším vedením získala loni v Soulu svůj premiérový titul na okruhu WTA a v závěru sezóny již figurovala na 21. příčce. Tenisovou veřejnost zpráva o konci úspěšné spolupráce šokovala. Zkuste shrnout příčiny vašeho rozchodu. "Dva a půl roku fungovala chemie mezi námi výborně, rozuměli jsme si. Jezdili jsme na turnaje většinou sami dva, nebyly peníze na další členy týmu. Měli jsme dostatek času si spolu o všem promluvit, sladit se. Bohužel, stalo se to, co se běžně stává i v jiných týmech. Upozorňoval mě na to předem i Vlado Pláteník, že když hráčka překročí práh první stovky a začne vydělávat velké peníze, stane se zajímavou pro různé lidi, kteří začnou cítit šanci se přiživit na jejím úspěchu. Nazývají se manažery nebo oddanými přáteli. V některých případech se stanou životními partnery. V podstatě jde o vynikající manipulátory, kteří se pomocí různých manipulačních technik a intrik přisají na hráče s cílem zvýšit svůj vliv. Potřebují u hráčů dosáhnout pocit závislosti. A to je velké nebezpečí pro týmovou chemii. Manipulátoři dokáží vnutit svůj názor do takové míry a natolik obratně, že i samotný hráč je ve finále přesvědčen, že jde o jeho vlastní rozhodnutí. Trenér s hráčem se začnou názorově rozcházet. Osobně jsem se zaměřoval výhradně na Karolinin výkonnostní růst. Přestože jsem cítil vliv různých lidí, kteří narušily naši komunikaci, nereagoval jsem na tuto politiku, což byla zřejmě chyba. Všímal jsem si, že jsem postupně ztrácel vliv. A proto si myslím, že všichni trenéři vrcholových tenistů by měly být na tuto situaci připraveni. Může se jim přihodit, že se mezi ně a jejich svěřence někdo postaví a dopadne to tak, jak by si to v konečném důsledku nepřál ani trenér ani hráč. " Jaký by měl být trenér, který po vás Muchovou převezme? "Večer při oficiálním rozloučení jsem Karolíně kladl na srdce, na co má dbát při jeho výběru. Měl by to být člověk, který ji vnímá, poslouchá a který se vynasnaží ji poznat. Doufám, že nepřijde autoritativní trenér, který bude její hru měnit podle vlastních představ, aniž ji nechal participovat na rozhodování. Karolínu by měl aktivně zapojit do tvorby tréninkového procesu, do tvorby její hry, i proto, že už sama si je dostatečně vědoma toho, jakým směrem by měla pokračovat. " Sledujete vývoj situace ve věci nového trenéra? "Při odchodu na turnaj do Dubaje byla ještě bez trenéra, ale je možné, že manažer už někoho sehnal." Co děláte od skončení spolupráce s Muchovou? "Momentálně odpočívám od tenisu. Potřebuji možná měsíc, dva, abych trochu, vyhladověl '. Chci trávit čas s rodinou a blízkými lidmi, kteří si mě za poslední tři roky velmi neužili. " Jakou máte představu o další budoucnosti? Chtěli byste trénovat raději domácí nebo zahraniční tenistku? "Nějaké nabídky mi už na stůl přišly. Chci to však zvážit a nic neuspěchat. Zatím nemám žádnou představu. Ani neuvažuji nad tím, jakým směrem bych se chtěl dál ubírat. Možností je několik. Mně se například velmi zamlouvaly semináře, které jsme organizovali s Tomášem Gurským. Velmi mě to obohacovalo přesto, že je to úplně jiná práce než práce tenisového trenéra. "  

    02.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel


Výsledky vyhledávání v sekci: Představení Grandslamových turnajů
  • Kyrgios: "Hraju za mnohem víc než sám za sebe"

    MELBOURNE - Australian Nick Kyrgios přožívá emotivní úvod roku. Zničující australské požáry však mají na něj také pozitivní vliv, což sám přiznává. Rodák z Canberry patří mezi největší propagátory lidí a zvířat, kteří se v Austrálii ocitli v nouzi. Stále dává do fondu 200 dolarů za každé své zahrané eso, byl jedním z organizátorů dobročinné exhibice a včera mu legendární Američan John McEnroe slíbil, že sám přispěje částkou 1000 dolarů za každý set, který Kyrgios na Australian Open vyhraje.  "Hraji za mnohem víc než za sebe. Proč bych měl být na tenisovém kurtu naštvaný, když se děje všechno toto kolem. Dnes jsem měl pocit, že jsem velmi soustředěný. V každém letošním zápase jsem byl docela dobrý. Je to pravděpodobně tím vším, co se odehrává, "uvedl včera Kyrgios citovaný oficiální stránkou Australian Open. Australan si ve včerejším zápase 1. kola poradil po setech 6:2, 7:6 (3), 7:6 (1) s Italem Lorenzem Sonegem. Zítra narazí v souboji o 3. kolo na francouzského veterána Gillese Simona.  

    22.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Tsitsipas neuhrál ve 3. kole Australian Open ani set

    MELBOURNE - Řek Stefanos Tsitsipas, turnajová šestka, podlehl v 3. kole grandslamového Australian Open (71 000 000 AUD, tvrdý povrch venku) 32. nasazenému Kanaďanovi Miloši Raoničovi 5:7, 4:6, 6:7 (2).O tom, že každý ztracený servis bude mít fatální následky, nebylo pochyb už před zápasem. V prostřední části prvního setu se o čtyři gemy za sebou bojovalo přes shodu, ale brejkbol diváci neviděli. Nakonec udeřil na příjmu za stavu 5:5 Kanaďan a po změně stran si podání bez problémů udržel - 7: 5. Do druhého dějství vstoupil athénský rodák nepřítomně. Hned v první hře ztratil podruhé servis. Raonič podával v dalším průběhu jako v dobách své největší slávy, skvěle mu fungoval forhend a nebál se chodit si pro fiftíny na síť. Za stavu 5:4 proměnil sice až pátý setbol, ale k brejkbolu soupeře nepustil.  Až ve třetím setu se podařilo Řekovi stabilizovat se na podání a vyvarovat se zaváhání. Kanadský bombardák nijak nezaostával, udržoval si v této herní činnosti vysoký standard a rozhodnout musela zkrácená hra. Turnajová šestka v ní získala jen dva body a překvapení bylo na světě. Pár statistik ze zápasu:Raonic vyhrál 24 z posledních 24 výměn, do kterých servírovalv celém zápase nečelil žádnému brejkbolusoupeře prestřílel na vítězné údery 55:23Tsitsipas získal na příjmu pouze 21 fiftínů V osmifinálovém 4. kole bude čelit Milos Raonič chorvatskému tenistovi Marinu Čilićovi, který dnes zaskočil Španěla Roberta Bautista Aguta.

    24.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel


Výsledky vyhledávání v sekci: Hráči ATP
  • Analýzy hráčů: Nikoloz Basilašvili

    Při psaní těchto analýz se musím v mnohém a často opakovat. Je to logické, protože top hráči jsou si v mnoha věcech podobní. Jenže, jen nejlepší z nejlepších, jako například "velká trojka", ale i někteří z jejich mladších následovníků jako například Thiem, Tsitsipas, Medveděv, Rublev nebo Zverev mají společné ty nejdůležitější mentální vlastnosti jakými jsou láska k tenisu, houževnatost, cílevědomost, soutěživost, vytrvalost a sebekázeň, která přechází někdy až do perfekcionismu.Přestože mají většinu z těchto důležitých vlastností, je ale tato skupinka mladíků mnohem zranitelnější, snadno zlomiteľná, výsledkově neregulérní a na velkých akcích se neumí prosadit. Jejich psychickou nestabilitu a nevyrovnanost výkonů jsme mohli (s výjimkou Medveděva, který jede v 2019 jako pilka) sledovat během celé sezóny 2019. Procházejí krizemi různého typu. Na žádost čtenářů budu dnes psát o hráči, o kterém díky zmíněným vlastnostem, jakož i tomu, čím vším si musel v životě projít, podle mého názoru budeme ještě hodně slyšet. Je jím 27letý sympatický Gruzínec Nikoloz Basilašvili. Tento hráč možná nemá v rukou tolik fyzického talentu jako například Nick Kyrgios, ale jeho mentální vlastnosti to všechno dorovnávají.Těžké začátky"Byly momenty, kdy jsme s otcem na cestách po turnajích spávali v autě i několik týdnů. Zatím to celé byla velmi zajímavá cesta. Trénoval jsem ve špatných podmínkách a nemohl jsem si najít žádného sponzora, tak jsem si vybavil ruské občanství. Během juniorského okruhu jsme spali v autě i měsíc. Na turnajích jsme spali i ve stanech. Všechny tyto věci vás donutí uvědomit si, že těžké časy nebyly jen tak pro nic. Určitě mě udělali nejen silnějším, ale i víc hladovým soutěžit na té nejvyšší úrovni, "vyjádřil se gruzínský tenista.Důraz na detaily je u něj velký. Není divu, protože jeho otec byl profesionální tanečník (balet) a jeho matka doktorka. V obou profesích je důležitá odpovědnost, disciplína a důraz na detaily. Možná i proto se zdají hra a pohyb Nikoloze takové technicky čisté. "Rozdíly na této úrovni nejsou velmi velké. Jako největší rozdíl vnímám to, že musím být naplno připraven na každý zápas a to bez nejmenšího výpadku. Na tom přesně pracujeme, být schopen hrát stejně proti žebříčkově slabším hráčům se stejnou intenzitou jako proti těm nejlepším, "vysvětlil. Svou skromnost, cílevědomost a uvědomění vystihuje následujícím vyjádřením: "V tenise jsou velmi důležité zkušenosti a sebevědomí hráče, a proto mám před sebou ještě mnoho kroků, které musím projít."StrategieNikoloz používá velmi útočnou hru od základní čáry (pokud mu to soupeř dovolí). Jeho hra mi připomíná bývalou světovou jedničku Juana Carlose Ferrera, ale i Jevgenije Kafeľnikova. Pro svou pracovitost a houževnatost, díky které byl Ferrero pro své protivníky takový otravný, získal tento úspěšný Španěl přezdívku "komár" (komár). Rus Kafelnikov byl zas pro své "střely" a přesnost přezdívaný Kalašnikov. Nikoloz si útočnou hrou vytváří situace na ukončení, ale stále mu chybí kvalita na síti. Jeho statistiky při hře na síti jsou velmi slabé. Je vidět, že co se týče strategie a taktických prvků, je jeho hra teprve ve vývoji. Často dělá zbytečně mnoho nevynucených chyb a jeho údery jsou příliš přímé a neefektivní. Protože jeho ambice jsou nejvyšší, tak ho samozřejmě porovnávám s hráči z první světové desítky.Momentálně staví na trpělivost a poctivou práciTakto se Gruzínec vyjádřil k tématu plánování maximalizování svého potenciálu: "nehoní se za výsledky, ale spíše abych odevzdal 100% na kurtu i mimo něj. Chci maximalizovat to, co mám, hlavně proto, abych ukončil svou kariéru s vědomím, že jsem nenechal ani jednu skálu nepřrevrátěnou.Vše je na dobré cestěV stabilizaci jeho hry a výkonů má momentálně prsty zkušený nizozemský trenér Jan de Witt. "Co mě přesvědčilo, bylo to, jak reagoval v tréninku. Uvědomil jsem si, že tento kluk je velmi seriózní a ochotný dělat vše pro to, aby posunul svou hru na další úroveň, "řekl Holanďan. "Měli jsme jasný obraz o tom, kam chceme jít s jeho hrou," připouští de Witt. "Překvapilo mě, jak rychle se zlepšoval. Nikdy jsem neměl hráče, který se učil tak rychle jako on. Má velmi zvláštní talent učit se, pokud jde o biomechaniku a pohyb. Je to velmi neobvyklé a je to něco, co jsem, když jsem s ním začal poprvé pracovat, ještě nevěděl. Rychle se dokázal naučit opravdu komplexní věci. Má disciplínu na to, aby tvrdě pracoval a pokud ho přitlačíte, tak to udělá, "dodává. Pokud se podíváme na výsledky a statistiky Basilašviliho za poslední tři roky, tak vidíme každým rokem postupný progres. V roce 2019 je Gruzínec podle všeho, díky své tvrdé práci a vytrvalosti, na té nejlepší cestě pokračovat ve svém progresu.2017: žebříček ATP 94. - 51. (0 titulů)2018: žebříček ATP 89. - 21. (2 tituly)2019: žebříček ATP 22. - 16. (1 titul)Slabinyjakkoli agresivně se Nikoloz snaží hrát, od základní čáry mu chybí uvolněnost, švih a rotace, vinou čehož jsou jeho údery při rozhazování soupeře po odskoku pomalejší pro tento styl hry není až tak efektivníjeho hra je dost předvídatelná a málo mění rytmuschybí mu variabilita po taktické i úderové stránceněkdy až příliš riskuje a ma vysokou statistiku nevynucených chybpodle statistik vyhrál na síti jen 8% výměnskoro vůbec nepoužívá servis-volejslabší a méně efektivní podání jako jeho kolegové (o 30% méně es než je průměr top 100 / až 66. místo v žebříčku součtu bodů za podáníSilné stránkypracovitost, sebekázeň a nepoddajnostsolidní hra od základní čáryvýborná technika úderů a pohybu po kurtuvelmi solidní returny (70% více vyhraných bodů / 10% méně chyb než průměr top 100/33. místo v žebříčku součtu bodů za return)

    06.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Stefanos Tsitsipas

    Mladý sympatický Řek má teprve 20 let, ale už má něco málo za sebou. Kromě toho, že byl světovou juniorskou jedničkou a mistrem Evropy se prosazuje už i v mužském tenise.Teprve nedávno dosáhl semifinále Australian Open, na kterém porazil svůj velký idol Rogera Federera. Zahrál si Hopman Cup, vyhrál tři turnaje ATP a 7krát byl ve finále. Je nejmladším hráčem v první desítce ATP a na prize money vydělal již přes 5,5 milionu dolarů. Ničeho se nebojí, je vysoký, motivovaný, ambiciózní, sebevědomý a hlavně pracovitý. Většina hráčů hned po ukončení tréninku jde na Facebook nebo dělají různé jiné věci. Ale to není případ řeka. Ten tenis od malička miluje a je to jeho osudová láska. Kdo by chtěl takového svěřence? No, určitě čtěte dálehttps://www.youtube.com/watch?v=uT5ymVTQunM&feature=emb_logoTsitsipasův potenciál je nsporný již od roku 2017, kdy byl v žebříčku ATP kolem 200. místa. Dnes je již šestý a všem dává jasně najevo, že mu ani to nestačí. Stefanos je velmi fixován na celou svou rodinu. Alexander Zverev i Stafanos Tsitsipas jako nejúspěšnější představitelé tzv. "mladých pušek" mají spoločné nejen to, že jsou vysocí a hubení, ale hlavně nesmírně sebevědomí. Němec se v juniorských kategoriích projevoval větší arogantností a Řek byl spíše skromnější typ. Na rozdíl od Zvereva to sebevědomí u Tsitsipassa spočívá hlavně v tom, že si je vědom toho, co všechno je ochoten udělat proto, aby byl nejlepší. Je si jistý sám sebou. To vidím jako největší klíč k jeho úspěchům. Po světě totiž běhá mnoho ctižádostivých hráčů, kteří by chtěli hrát tenis profesionálně, ale jen extrémně málo z nich dokáže pro to udělat opravdu maximum. Stefanos je jedním z nich.To, že se narodil ve sportovní rodině, mu určitě jen pomohlo. Jeho matka pochází z Ruska a jako mladá talentovaná tenistka dokonce reprezentovala Rusko ve Fed Cupu. Dědeček Stefanos z matčiny strany byl profesionálním fotbalistou a získal zlatou medaili na olympiádě v Melbourne. Model přísné sovětské výchovy se prokázal efektivní hned při několika úspěšných reprezentantech mladé generace. Alexander Zverev, i Denis Šapovalov sice reprezentují Německo a Kanadu, ale jejich rodinní příslušníci také hrávali tenis a pocházejí z Ruska. Jak se sám Stefanos vyjádřil, tak Řekové jsou dost líní, mají problém s disciplínou, a proto mu v mládí pomohla matka právě její přísnějším přístupem.Když vzpomínám na rodinu, tak určitě nesmím zapomenout na jeho otce Apostolose. Už to může z mých úst znít možná otřepaně, ale Stefanosův příběh je jen dalším důkazem propojení mezi úspěchem a obrovskou obětí rodiče. Jinak to v tenise asi opravdu nejde. Výchova závodního tenisty je velmi nákladná a určitě jde rodičům v první řadě o snižování nákladů. Inteligentnější rodič také rychle zjistí, že v tomto sportu je velký problém najít odpovědných a zkušených expertů. Proto se jim netřeba divit, že se začnou sami vzdělávat. Často se setkáváme také s tím, jak se rodič sám rozdělí do role šéftrenéra a manažera také hlavně z důvodu, aby měl lepší dohled nad kvalitou práce trenérů a celého týmu kolem hráče. Všichni víme, že ne vždy to dopadne dobře.To jsou podle mě dva hlavní důvody, proč vidíme tolik "expertů" přetransformovaných z rodiče na trenéra. Je to riskantní cesta plná oběti, na jejímž konci není nikdy zaručen kýžený výsledek. Ne každý si v této pozici dokáže udržet zdravou rovnováhu mezi rodičem a trenérem. Jakkoliv, rodič má určitou výhodu, protože představuje pro hráče nejen nejbližšího člena rodiny, ale i chlebodárce a střechodárce, což mu dává mnohem větší moc než kterémukoliv trenérovi. Důležitost disciplíny v tenise nemusím nikomu připomínat. Hráč potřebuje nejen tvrdou ruku, ale v těžkých chvílích i tu podpůrnou a na to je rodič skoro optimální. Nejdu to už víc rozebírat a ukončím to jen tím, že podle mě právě rozhodnutí rodičů mají největší vliv na potenciální úspěch jejich dětí.STRATEGIE HRYStefanos rád prosazuje aktivní, agresivnější hru od základní čáry. Jeho hra je založena na diktování tempa hry svým forhendů, dokud si nevytvoří možnost projít a ukončovat na síti. Je vysoký, ma velký dosah a solidní voleje, pokud se mu podaří ještě vylepšit efektivitu a variace podání, tak bude z něj velmi nebezpečný útočný hráč. Stefanos má velmi nízké čísla na returnech a to hlavně bekhendovém. Určitě i toto bude něco na co si se svým týmem v brzké době posvítí. TECHNIKAForhendStefanos má ve svém forhendu velké sebevědomí a má na to i důvody. Po statistické stránce Tsitsipas se svými forhendy získává o 30% bodů více a vytváří o 20% méně chyb, než v průměru jeho kolegové z top 100 ATP. Po dvou křížových forhendech v řadě, po oběhávaném inside-out a inside-in vyhrává až 60 - 63% výměn. Jednoduše má vysoký poměr vyhraných úderů a výměn vůči chybám. Pro přirovnání uvedu, že jeho kolega Alex Zverev se v téže forhendové statistice pohybuje někde mezi 47 - 49%. Mnozí laici ho přirovnávají k hráčům z 80. let jen proto, že při něm používá východní držení a jeho raketa je v akcelerační fázi v jiném úhlu jako například ta Federerova. Je to směšné tvrzení, protože se svým forhendy splňuje všechny pozitivní prvky, které by měl tento úder mít. Proto bych ho nazval "moderní forhend minulosti". Jednoduchost, úspornost, efektivita a všestrannost. Vyzvednu několik klíčových prvků:východní držení (klidně by mohlo být i více na semi-western);vysoký loket, který drží v náprahovej fázi celou dobu od těla;jednoduchý a plynulý nápřah ve tvaru C;vztažená ruka při bodu kontaktu;bod kontaktu před sebou;horizontální dokončení ve směru úderu ...Se svými forhendy je opravdu všestranný, protože ho umí použít jak v defenzivních, tak i v ofenzivních situacích či při oběhávání bekhendu (jeho ofenzivní zbraň). Počítaje s tím, že Stefanos ještě fyzicky zesílí, se dá očekávat, že se jeho forhend ještě zlepší. Tento úder mu vytváří základ, na kterém může dále stavět.BekhendTsitsipasův bekhend je neméně elegantní jako ten od Dimitrova, Wawrinky či Federera. Po technické stránce je to opravdu čistý a pohledný úder. Jakkoli, jejich čísla jsou nesrovnatelné. Dokud se Stefanos s bekhendem pohybuje někde mezi 42 - 46%, tak zmínění jeho kolegové jsou někde mezi 52 - 60%. Jako celek hodnotím jeho techniku jako velmi solidní. Stefanos Tsitsipas má kvalitní základ, který bude ještě s určitostí jen vylepšovat.ZhodnoceníStefanos Tsitsipas je podle mě hráč kterého tento sport potřebuje. Je opravdu dobrým vzorem a motivací pro mladé hráče. Ideální ukázkou toho, že pokud se hráč obětuje, dá do toho srdíčko a kus tvrdé práce, tak se výsledky dříve či později dostaví. Zda bude Stefanos v blízké budoucnosti světovou jedničkou si opravdu nedovolím předpovědět, ale pokud se vyhne zraněním, tak se bude určitě moci těšit z trvalého pobytu v první světové pětce. Vždyť má jen 20 let a vše před sebou.  

    08.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Rafael Nadal

    Opět se Vám hlásíme o slovo s analýzou konkrétního hráče. Tentokárte speciálně na přání. Je jím španělský fenomén Rafael Nadal - podle mnohých nejlepší antukář všech dob.Mou prioritou v roce 2020 bude analyzovat především mladé hráče. Jakkoliv, tenis je sport, ve kterém dnes dominují zejména třicátníci. Jednoho z nich nechci a nesmím vynechat. Býk, buldok, mašina. Jde, jde a jde. Zakousne se do vás a nepustí jako hyena. Noční můra protihráčů ... Rafael Nadal.BIOO tom, co je veřejně známo, se mi psát nechce. Proto jen ve zkratce připomenu jeho nejvýznamnější úspěchy. "Rafa" vyhrál Davis Cup reprezentující Španělsko už 4krát, ve sbírce má neuvěřitelných 79 turnajových trofejí, z nichž je až 17 grandslamových. Vyhrál všechny čtyři grandslamové akce. Jednou dobyl Melbourne (Australian Open), 11-krát Paříž (Roland Garros), 2krát Londýn (Wimbledon) a 3-krát New York (US Open). Je majitelem zlaté medaile z olympijských her v Pekingu za dvouhru (2008) a v Riu za čtyřhru (2016).V roce 2003 se stal druhým nejmladším hráčem, který se probojoval do top 100 žebříčku ATP. Při svém debutu ve Wimbledonu ve svých 17 letech se po Borisi Beckerovi stal druhým nejmladším hráčem, který se dostal do třetího kola. V roce 2006 vyhrál všechny zápasy, které hrál na antuce.CHARAKTERByl vždy motivován stát se ještě lepším. Ve své profesionální kariéře prý vynechal díky zraněním více než 25 měsíců, ale nikdy se nevzdal, dokonce často zraněn v zápasech ještě pokračoval a vyhrál je. Představte si psa, který honí klobásku zavěšenou před nosem. Nepřestává, dokud ji nedostane nebo neodpadne od únavy. Nezamýšlí se and tím, co ho to bude stát. Má jen jeden cíl.Pozici světové jedničky okupoval nejprve Roger Federer a později Novak Djokovič. Stále byl někdo o malinko lepší než on, alespoň podle žebříčku ATP. Od srpna 2005 do srpna 2008 byl Rafa tři roky bez přestávky světovou dvojkou ve stínu Federera. Dá se říci, že zmínění hráči posouvaly jeden druhého a druhý třetího o něco dál, a tím byli všichni donuceni zdokonalovat svou hru.Být světovou jedničkou bylo něco, za co by dal "Rafa" všechno a ono to i tak vypadalo. Pro někoho jako Nadal to znamená jen motivaci trénovat tvrději. Tento hráč dává totiž ze sebe všechno do posledního míčku. Zejména díky tomu se stal vzorem pro desetitisíce hráčů a nadšenců tenisu.Někdo ho miluje a někdo zas nenávidí. Djokovič si získával fanoušky díky někdy až Silent humoru a Federer zas svojí plynulou hrou a nakažlivou elegantností. Rafael to vše musel přebít svými výkony a bojovností. Nepomohlo mu ani to, že neuměl dobře anglicky. Veřejná prezentace je totiž i v tomto sportu velmi důležitá.Rafa je také velký závislák na Playstationu, to jste netušily co?TECHNIKAForhend má své chybičky, ale je to jeho velká zbraň. K bekhendu nemám co říct. Voleje a podání Nadal stále zlepšuje. Hraje ještě často v záklonu, což bude tím, že používal mnohem defenzivnější styl hry a západní držení na forhend, ale i na tom pracuje a stále častěji prosazuje přechod na agresivní hru. Rafael Nadal je momentálně nejlepší returnujícím hráčem na profesionálním mužském okruhu, čehož důkazem jsou statistiky na www.atptour.com vyhotovené za posledních 52 týdnů. Je rovněž na 3. místě v historických tabulkách. Největšími konkurenty v této "disciplíně" mu byly Andy Murray a Novak Djokovič. V poslední době mu konkuruje Argentinec Diego Schwartzman.Return je stejně důležitým úderem jakým je podání. Na trénincích mu však věnuje jen málokdo dostatečnou pozornost. Top junioři často nevědí zahrát například forhendový slajz. Doplácejí na to později při returnování na rychlejších površích. Mnozí hráči při returnech zbytečně riskují, dělají přílišné nápřahy, nevytáčejí ramena, vyskakují atd. Spočítejte kolik "dárků" odevzdá Váš hráč protivníkem ve formě zbytečně zkaženého returnu. Řekněme si na rovinu, kdyby mu strýc Nadal "daroval" o trošku lepší techniku úderů, tak by "Rafa" nemusel vynaložit až tolik síly a energie na pohyb. Tělo se tak jednoduše opotřebuje rychleji. Dříve či později a bez rozdílu na tom jak se jmenujete. Nejlepším důkazem jsou Nadalova časté zranění. Mnozí spojují zranění s jeho vrozeným defektem na chodidlech, díky kterým musí nosit speciální výplně. Určitě, něco na tom bude. Tělo totiž kompenzuje a díky tomu se prý jeho kolena, kyčelní klouby a možná i páteř nerovnoměrně zatěžují. Styl hry, kterým se léta prezentoval, mu v tom určitě nepomohl. Nechápejte mě špatně, strýc Toni mu dal hodně a vedl ho k těm největším úspěchům, jenže nikdo nejsme perfektní a v této sféře bych určitě našel jednu, dvě, tři a možná i více nedostatků. Jelikož hvězdy jako Nadal jsou vzory pro tisíce mladých hráčů, neúmyslně tím strýc Toni způsobil mnoho škody po celém světě. V teorii i Rafael Nadal. Hráčů s mentálně-tělesnými předpoklady a vlastnostmi, jaké měl malý "Rafa", by chtěl trénovat každý trenér. Pohybuji se v tenise dost dlouho na to, abych si dovolil tvrdit, že podobné trenérské jména si sice rád poslechnu, ale jejich úspěchy beru s rezervou, protože vím, že hráči jako Nadal mají úspěch předurčen a orazítkovaný v rodném listě. Za výsledky s Nadalem si zaslouží respekt a vzdávám mu hold, napadá mě jen taková filozofická otázka: "Kolik hráčů v životě Toni trénoval a kolik kromě Nadala dovedl k vrcholu?" Nechtěl od Rafaela peníze, aby neztratil pozici, kde není od hráče závislý a sám přiznal, že kdyby mu nebyl strýcem, tak by ho možná několikrát vyhodil. Jeho přísný a autoritativní trenérský styl by s největší pravděpodobností nevydrželo tolerovat 90% juniorů či profíků. Paradoxně je podle statistik díky 16 získaným grandslamovým trofejím právě Toni nejúspěšnějším trenérem na světě. Kromě počáteční nápřahovéj fáze, která s sebou přináší spoustu negativ a nedoporučuji ji nikomu opakovat, je forhend Nadala jeden z nejlepších na okruhu. Forhendové dokončení je určitě optimálnější jako například u Djokoviče, ale pomocná ruka jim překáží oběma. STÁLE SE JE CO UČIT I hráč jako Nadal se stále rozvíjí. Za poslední roky udělal ve své hře již několik dost velkých změn. Změnil forhendové držení na semizápadní, vnesl do svého repertoáru úderů agresivnější dokončení při forhendu a bekhendu, začal častěji chodit do úderů, vylepšil hru na síti, pozměnil techniku podání a dnes ji upravuje znovu! Ano, i takový hráč věci vylepšuje. Často se mě lidé ptají, "a nejsem na to už starý?", "Není na technické úpravy v 30-ce už pozdě?" Ne! Nikdy není pozdě. Vše záleží v první řadě na tom, zda a jak bude hráč z plánované úpravy profitovat, jakož i na tom, zda ji chápe a je ochoten to zkusit. I v tomto případě platí, že nic není zadarmo a bez práce a snahy nejsou koláče. Pokud se mám zavrtat do psychologie, tak tenisté většinou po dosažení určitých úspěchů dost zpohodlní. Je jedno zda jsou v desítce na Slovensku, Česku, v juniorské stovce ITF nebo první desítce ATP. Stoupne jim přirozeně ego. Nedůvěřují komukoliv, jsou pověrčiví a změny doslova nesnášejí. Staví raději na jistotě. Takže odpověď zní, když má trenér dostatek zkušeností podobné změny uskutečnit, tak mu v cestě stoji jen hráčovo ego, důvěra a snaha vyzkoušet to. Nic více, nic méně. ukázka optimální přípravy na forhenddokončení úderu horizontálním topspinem při agresivnějších úderech je až na pravou ruku (která mu překáží a brzdí kinetickou reakci) skoro identické s Federerem.  Znám mnoho obhájců teorie, že to jaký styl úderů či držení hráč používá je asi nepodstatné, protože Nadal byl světovou jedničkou a dokázal tak získat tolik grandslamových trofejí. Odkaz pošlu jasný. Hráči jako Rafael Nadal by porazili mnoho svých mládežnických protivníků díky vrozené bojovnosti, atletickosti a ambicím i s dřevěnou raketou v ruce.  99,99999% hráčů nedokáže vyhrát Grand Slam ani s těmi nejlepšími trenéry, podmínkami, raketami a technikou. Jdeme jim to ještě komplikovat a limitovat jejich hru extrémními postaveními, nesprávným pohybem, nevhodnými styly úderů a extrémními pozicemi rakety?!BUDOUCNOSTJsem velmi zvědavý jak pro Rafaela Nadala dopadne tato sezóna. Vypadá to, že ani v ní se zraněním nevyhne, ale na to je on už zvyklý a určitě zabojuje o další možná i grandslamovou trofej. Díky své bojovnosti a pracovitosti určitě je a navždy zůstane tenisovou legendou a inspirací pro mnohé. 

    27.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Dominic Thiem

    Úvodem zopakuji svá slova z analýzy Rogera Federera: "Jen málokdo si uvědomuje to, jak jsou si Nadal, Djokovič a Federer podobní."Každý z nich pochází z jiné země, mluví jinou řečí, má jiný temperament, vzhled a dokonce i jiný účes. Co ale spojuje tyto tří šampiony? Určitě nenaražím na počet grandslamových trofejí, které získali Nadal 19, Djokovič 17 a Federer 20. Býk Nadal, "vtipálek" Djokovič a džentlmen Federer se sice navenek prezentují odlišně, ale ty nejpodstatnější mentální vlastnosti šampiona je spojují.Všichni tři chtějí stát na vrcholu a nic jiného je neuspokojí. Společně mají extrémní ambicióznost, ctižádostivost a cílevědomost. Jsou to velmi důležité vlastnosti. To, že má dítě na stěně plakát Federera a tvrdí, že chce být světovou jedničkou, ale ještě nic neznamená. Jedna věc je po něčem toužit a ta druhá je pro to něco i udělat. Co je daný hráč ochoten za své sny obětovat? Kolik času tráví dobrovolně na kurtu, když už nemusí? Snít je sice hezké, ale ještě důležitější jsou úsilí, odhodlání a nasazení, které hráč odevzdá v přípravě. Pracovitost, sebekázeň a houževnatost se budují a jsou z největší části ovlivněny rodiči a okolím, ve kterém sportovec vyrůstá.Nadal, Djokovič ani Federer Vám neodpustí ani jeden fiftín. Mají v sobě ducha bojovníka. Právě bojovnost je žene za jediným cílem, kterým je vítězství. Jsou hladoví po vítězstvích a žádné semifinále je neuspokojí. Chtějí jen trofeje a každá překážka je pro ně jen výzvou pracovat na sobě ještě tvrději. Další vlastností šampiona, která tyto tří spojuje, je vytrvalost a neoblomnost. Tenis není o jednom míčku, jednom setu, zápase a ani turnaji. Vyrovnanost výkonů je na těch nejvyšších pozicích extrémně důležitá. Každý ze zmíněné trojky tenis miluje a nedá se jen tak zlomit nějakým neúspěchem. Mají to v DNA. Jak bylo řečeno ve filmu Rocky Balboa, podle kterého žila i další tenisová legenda Lleyton Hewitt a ještě před ním Rakušan Thomas Muster (oba bývalé světové jedničky): "Není to o tom, jak silně dokážeš udeřit. Je to o tom, jak silný úder dokážeš přijmout, postavit se a jít dál ... Takto se vyhrává! "Nejen svými mentálními vlastnostmi, ale i svou determinací a vyrovnaností výkonů na těch největších turnajích se z dnešních hráčů těmto legendám tenisu přibližuje nejvíce Dominic Thiem. Dospěl po taktické stránce a co je nejdůležitější, je to, že si proti Nadalovi, Djokovičem a Federerovi i reálně věří. Mladý Rakušan má všechny předpoklady k tomu, aby se stal jedním z nich. Teprve potom následuje v pořadí Zverev, kterému musí fungovat podání, Tsitsipas, který má nevyrovnanou výkonnost a ještě nedospěl, přibližují se také Rublev a další. Chybí jim ale ustálenost výkonů a sebevědomí v konečných fázích Grand slámu.Dominica znám ještě z dob, kdy s námi trénoval na menších turnajích. Jako junior byl sice úspěšný, ale jeho největší devizou pro úspěch v mužském tenise byla jeho vytrvalost a pracovitost. Nebyl velmi nápadný a můj svěřenec ho v trénincích porážel. Co bylo na něm jedinečné bylo zanícení a oddanost v jeho očích. Následně jsem už jen sledoval, jak lety pomalu, ale jistě, stoupal v žebříčku.Asi nejznámější rakouský trenér Günter Bresnik se v našem nedávném, přes dvouhodinovém rozhovoru na toto téma, vyjádřil následovně: "Technika je základ. Je to nejdůležitější, co může trenér hráči dát. Pokud nemá potřebné mentální a tělesné vlastnosti, tak v tomto sportu i tak nedosáhne úspěch. A taktiku mají i tak skoro všichni hráči na profesionální úrovni stejnou. "Jakkoliv, kdyby nebyl Dominik takový cílevědomý, pracovitý, trpělivý, zanícený, houževnatý bojovník s výbornou sebekázní, tak by mu nepomohla k dosažení dnešních úspěchů ani ta nejlepší technika. Bohužel, ne každý talentovaný sportovec s těmito vlastnostmi se rozhodne pro tenis, a pokud, tak s největší pravděpodobností rodiče nebudou mít možnost financovat jeho přípravu. Proto se trenérům v tomto sportu dostává do rukou jen extrémně málo "obdarovaných Dominiců, Rafaelů, Nováků, či Rogerů".Pokud se tedy přeneseme přes finanční stránku věci, tak ten talentík bude s největší pravděpodobností rozmazlený, dotklivý na kritiku a náročný student. Nejeden rodič by mi na toto asi zareagoval, že najít pracovitého, talentovaného hráče s finanční podporou rodičů, je asi takový zázrak, jak najít oddaného, zkušeného a finančně dostupného trenéra. Souhlasil bych. Nesportovní rodiče bohužel jen málokdy vědí rozpoznat kvalitu, jsou vymáhající, chtějí od trenéra stále více času, energie a za co nejméně peněz. Hledají stále něco lepšího a levnějšího. Mění trenéry a akademie jako včela květiny. Proto se zasměju, když se mě čas od času nějaký "expert" zeptá, že jestli jsem při této konstalaci vychoval i někoho od dítěte až po profesionálního tenistu.Toto může dokázat asi jen rodič, což jasně dokazují i úspěšné příběhy těch nejlepších. Jinak to nebylo ani u Dominica Thiem, kde se obětoval jeho otec Wolfgang. Potřebná kontrola nad přípravou a rozhodnutími lze částečně dosáhnout asi jen z role dohlížitele, šéftrenéra-poradce. Z té úlohy vede kariéru Dominica zase Günter Bresnik. Pro úspěch je proto podle mě důležité mít někoho zkušeného, kdo dohlíží na efektivitu celého týmu kolem hráče. Rodič jakož i trenér totiž mohou často odbočit tím nesprávným směrem.STATISTIKYDominic je velký bojovník, vyhrál až 87,5% rozhodujících setů (třetí nebo pátý set). Převyšuje ho těsně jen Rafael Nadal. Ve statistikách podání je na 15. a kvalitě returnu až na 21. místě a určitě má v těchto oblastech co zlepšovat.STYL HRYDominic je dost komplexní hráč. Jednou z jeho největších zbraní je jednoznačně smrtící bekhend inside-out. Raketu při něm otevírá jakoby hrál slajz. Při topspinovém úderu to je trochu anomálie, ale úder je velmi účinný. Druhou zbraní je jeho forehand, kterým díky své výbušnosti a práci zápěstím vytváří nepříjemný topspin. Momentálně zlepšil svůj přechod na síť a nestojí již tak daleko za základní čarou. Na síti je sebevědomější a po taktické stránce se stává na rychlých površích mnohem nebezpečnějším hráčem.TECHNIKANa jaře v roce 2019 ukončil Dominic Thiem dlouhodobou spolupráci se svým mentorem Günterem Bresnikem, která trvala od roku 2002.Günter se několikrát vyjádřil, že na profesionálním okruhu chybí experti na techniku a dá se jich spočítat na prstech jedné ruky. Určitě ví o čem mluví. Já mám ale pocit, že Dominic svou techniku úderů a pohybu od jara 2019 jen vylepšuje. Paradoxně ne s tím, kdo se pokládá za největšího experta na okruhu (Günter Bresnik), ale během spolupráce s novým trenérem Nicolasem Massúem. To, co dělají, se mi velmi líbí. Zjednodušil nápřah na forhend, zjednodušil podání, při úderech se už tak nezakláňí a hlavně hraje více agresivně. Jeho smeč je opravdu ukázková. Také vytáčení ramen a včasná příprava na údery by měla být trenéry dávána jako vzor pro začínající hvězdičky. V těchto fundamentálních bodech byl Günter opravdu důsledný a dnes z nich Dominic těží.Jako negativa vidím to, že se Dominic při úderech od základní čáry stále trochu odklání a hraje za sebou, jakož i to, že forhendy ze středu kurtu hraje jen z méně efektivního otevřeného postavení. To je s největší pravděpodobností způsobeno tím, že Novak Djokovič i Dominik Thiem používají při forhendu západní držení rakety. Právě jeho nevýhodou je to, že nutí hráče hrát o něco za sebou, tisknout loket k tělu a odklánět se. Dominic Thiem to dosud "uhrával" úžasnou výbušností, švihem zápěstí a citem pro míček.Dominic má v 26 letech za sebou již čtyři neúspěšné grandslamové finále a kolekci 16 trofejí z turnajů ATP. Hráči na okruhu ATP dosahují svůj výkonnostní vrchol mezi 28. až 30. rokem života. Dominic, jak ho znám, je hráč, který na své hře neustále pracuje a chce se zlepšovat. Nikde neskáče, ale jde pomaličku a systematicky každým rokem vpřed. Proto předpokládám a přeji tomuto sympatickému Rakušanovi, aby zvedl nad hlavu svou první grandslamovou trofej už tento rok. Šanci dokázat to má hlavně v Paříži a New Yorku.

    05.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel