Výsledky vyhledávání v sekci: Články
  • Historie a o tenise obecně

    Představení tenisuJeden z nejoblíbenějších a zároveň nejznámějších raketových sportů vůbec patří bezesporu tenis. Tenis je také běžně označován jako "bílý sport". Tenis si získal svou oblibu nejen v České republice, ale patří k nejrozšířenějším sportům po celém světě a to jak na profesionální úrovni, tak na úrovni rekreační.Historie a počátky tenisového sportuPodle většiny historických tvrzení pochází moderní tenisová terminologie již z roku 1592, kdy byly v Paříži zaznamenány pravidla francouzské hry "paume". Těmito pravidly se nechal inspirovat Walter Clopton Wingfield z Anglie, který si nechal tuto hru zvanou tenis v roce 1875 patentovat.Jaká jsou základní specifika tenisu?Tato hra je běžně určena pro dva nebo čtyři hráče. Od toho se také odvíjí varianta dvouhry (hraje se s 2 hráči), či varianta čtyřhry (logicky se hraje 4 hráči).Základní tenisové vybaveníTenis se hraje za pomocí tenisové rakety a tenisového míčku. Další součástí tenisového vybavení je tenisová raketa, která musí být samozřejmě vybavena výpletem:)Proč je tenis oblíbený?Během provozování tenisu zvyšujete svou fyzickou kondici a zpevňujete celé své tělo. Je vhodný, když chcete hubnout, doporučuje se však zkombinovat s dalšími aktivitami, neboť způsobuje jednostrannou zátěž. Dále je tenis velmi oblíbený z finančního hlediska. Stačí se podívat na njbohatší sportovce a v první stovce žebříčku naleznete několik hráčů a hráček z tenisového cirkusu nazývaného "ATP nebo WTA".Rozdělení tenisových okruhůMužský profeisonální podnik je oficiálně znáámý pod hlavičkou ATP a ženský oficiálně pod hlavičkou WTA organizace.

    08.prosinec 2019 - Napsal: Marián Kroužel

  • Je tenis o hlavě?

    Tenis se vzhledem ke své technické, tělesné, ale i psychické náročností na jednotlivce řadí mezi ty nejnáročnější sporty. Během své kariéry s míčkem v ruce jsem si vyslechl už tolik komentářů na téma, jak moc je tenis "mentální hrou", "nejdůležitější je hlava", nebo že "technika není podstatná", atd. Detaily mi už nikdo nevěděl vysvětlit. Hraje se tenis opravdu jen "mezi ušima"?Je opravdu hlava tím nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím úspěch tenisty? Pokud, tak nakolik? A co tělesné schopnosti, technika a taktika? Nebylo by zajímavé to rozebrat detailnější, dokonce až na procenta? Asi nejznámější rakouský trenér Günter Bresnik se v našem nedávném, přes dvouhodinovém rozhovoru na toto téma vyjádřil následovně: "Technika je základ. Je to nejdůležitější, co může trenér hráči dát. Pokud nemá potřebné mentální a tělesné vlastnosti, tak v tomto sportu i tak nedosáhne úspěch. A taktiku mají i tak skoro všichni hráči na profesionální úrovni stejnou. "Musel jsem souhlasit. Tenisový šampion se šampiónem nejprve narodí a až poté vypracuje. Hráči bez ambicí, vášně, trpělivosti a bojovnosti nepomůže ani ta nejlepší technika a fyzička. Takový hráč nikdy nedosáhne ani jen poloviční úspěch kolegu se sice špatnými technickými návyky, který ale ve svém DNA má tu správnou směs nejdůležitějších mentálně-tělesných předpokladů. Z diamantu se jednoduše ubrousek udělat nedá. Například takový Rafael Nadal vyčníval v mládežnických kategoriích z davu hlavně díky vysoce nadprůměrným vrozeným mentálním a tělesným schopnostem. S největší pravděpodobností by porazil osm z deseti soupeřů pouze s lopatou v ruce. Proč? Neboť by pro vítězství udělal všechno. On? Ne, jeho tělo a jeho mysl by mu jinou možnost ani nedali. Úspěch jednoduše nosí v sobě. Je třeba si uvědomit a akceptovat fakt, že ne každý se narodí s nastavením a předpoklady Nadala, Federera, Samprase či Djokoviče. Výrok Novaka Djokoviče "chci tutéž věc, kterou jsem chtěl, když jsem měl sedm let. Chci být světovou jedničkou! "To jen potvrzuje. Roger Federer je na tom stejně: "Miluji tenis a vždy jsem to tak cítil .... Vždy jsem měl sen, že se jednou stanu světovou jedničkou ... ". Další tenisová legenda Pete Sampras se vyjádřil: "Nikdy jsem nechtěl být super kluk, barevný kluk nebo zajímavý kluk. Chtěl jsem být kluk, co sbírá tituly. "Bojovnost, cílevědomost, vytrvalost, houževnatost a láska k tomu, co děláme, odděluje průměr od nejlepších nejen v životě, v byznysu, ale i sportu. Jinak to není ani v tenise. Matts Willander, bývalá světová jednička a sedminásobný grandslamový šampion ze Švédska se zas vyjádřil takto: "Vyloučil a zakázal bych tleskání za údery pro vašeho soupeře. Tenis není o úderech, jde o mentální bitvu. Pro mě by to měl být boj bojovníka proti bojovníkovi. "Mats byl bojovník. Ne každý má vlastnosti bojovníka a Mats svými slovy jen potvrzuje slova Güntera Bresnika, že talent na tenis není jen o tělesných schopnostech, ale taky o těch mentálních. Bojovnost, vytrvalost a cílevědomost mezi ně jednoznačně patří. Mentální tenis je jedna z mnoha témat, při které se tenisová veřejnost často "ztrácí v překladu". Je to opravdu komplikovaná, komplexní, ale zato velmi zajímavá téma. Něco jako "slepice či vejce?" Myslím, že chápat, jak to do sebe zapadá, by měl každý trenér, rodič, i hráč, protože podle toho by měla být i upravená celková příprava tenisty. Co-to jsem si na toto téma už v životě přečetl a vyslechl, ale nikdo mi to zatím srozumitelně nedokázal vysvětlit. O chvilku zjistíme proč. Pokud chci někomu něco dokázat a být co nejvíce objektivní, tak musím v první řadě začít od faktů. Pojďme tedy pěkně od začátku. Pravidlo číslo jedna v tenise je přehodit míček nad síť. Pravidlo číslo dvě je trefit ji do kurtu. Zní to sice primitivní, ale toto jsou dva nejpodstatnější principy tenisové hry. Po kontrole, dále v pořadí následuje dva - umístění, tři - rychlost a čtyři - rotace našich úderů. V tomto bodě se už víme bavit io využití taktiky. Připomenu i další důležitý fakt, na který bohužel hráči velmi často zapomínají. To, že nejdůležitějším momentem v tenise je ten první a poslední úder výměny. Pro jednoho hráče se vždy začíná výměna podáním a pro toho druhého zas riternom. Tolik k základním principům. Nakolik procent je tedy úspěch v tenise závislý od hráčových mentálních schopností?VĚDA:VÁHA míčky, DÉLKA rakety, VÝŠKA nadhození, OBSAH vzniklá z rotace trupu a ohýbání nohou, jakož i RYCHLOST švihu, trajektorie (dráha) rakety, správné načasování celého procesu, RYCHLOST a ROTACE míčku, ÚHEL, pod kterým byla odehrána, jakož i finální umístění celého podání, jsou všechno fyzikálně-matematické jevy, veličiny, či jednotky. Tyto jevy jsou z největší části ovlivněny technickým provedením daného úderu, tělesnými schopnostmi, ale také emocemi v daném okamžiku. Z toho nám ale vyplývá, že tenis je na cca 70% technická a na 30% tělesně-mentální hra. Vyplývá z toho i to, že technika je úzce propojena s fyzikou a matematikou. Zákony vědy jen tak klamati. Vraťme se ale k podávajícímu hráči, protože zde začíná celý příběh. Každé podání začíná nadhozem. Signál k rozhodnutí provést tento pohyb přichází z mozku. Koncentraci potřebnou k přesnému nadhození můžeme rovněž považovat za mentální faktor. Nadhození míčku rukou je zase fyzickou aktivitou. Totéž platí o sníženi nohou, rotaci trupu, zvednutí rakety, jakož i následném výskoku a švihu. Toto všechno bych považoval za tělesnou aktivitu. Styl, jakým hráč celý úder provádí, a to od nadhození až po dokončení, zapadá do techniky. Z toho vyplývá, že tenis je na cca 40% tělesnou, 40% technickou a jen na 20% mentální aktivitou. Při dvou stejně zkušené a mentální silných hráčích, vyhraje s největší pravděpodobností ten, který je tělesně zdatnější a lépe kondičně připraven.KONDIČKA A EMOCE:Stav 5:5 ve třetím setu, 30:40 při svém podání, dlouhá výměna, úder v běhu do strany při kterém hráč díky únavě stehenních svalů neudrží rovnováhu, jemně ho odkloní a zahraje 30 centimetrů do autu. Jen drobná nedokonalost v kinetice úderu může způsobit malý aut. Fyzička ovlivňuje techniku. Chyba způsobená díky únavě je jedna věc. Druhá věc je chyba způsobena emocemi. Mozek posílá příkazy do svalů a stačí jen jeden spjat sval, který ovlivní určitá emoce, a hráč pochybí. Strach, hněv, smutek, přemotivovaný, přílišná uvolněnost jsou všechno emoce, které ovlivňují funkci svalů a tím i plynulost kinetické reakce pohybu. Z toho nám jasně vyplývá, že emoce mají silný vliv na kondičku a opačně.Z výše uvedeného nám vyplývá, že obojí, tělesná únava, jakož i emoce, ovlivňují i technické provedení. Technické provedení zas ovlivňuje kinetickou reakci, jakož i sebevědomí a další emoce. Čili svaly ovlivňují hlavu, hlava zas techniku. Hlava ovlivňuje svaly a ty zas techniku. Technika ovlivňuje hlavu i svaly. V stresové situaci, hráč s jednoduchým a plynulým provedením úderů používá a zatěžuje méně svalů, více věří v své údery a tím pádem má i mnohem menší šanci na pochybení. Dokazuje to i studia, kde měli hráči s jednoduchým a plynulým provedením svých úderů v kritických situacích až o 30 až 45% méně nevynucených chyb. Čím méně svalů používali, tím menší byla šance na pochybení. Podobné to bylo při vynucených chybách.PSYCHIKA A ZKUŠENOSTI:V souboji dvou super fit hráčů s optimálními tělesnými danostmi / schopnostmi a připraveností, by s největší pravděpodobností vyhrál ten zkušenější a mentálně odolnější hráč. Mentální tenis je velmi obecný pojem. Nabyté zkušenosti hráče, vrozené mentální vlastnosti, aktuální psychická připravenost, osobnost a charakter hráče ovlivněn okolními vlivy. Právě tyto čtyři různé faktory pravděpodobně nejvíce ovlivňují konečný výsledek zápasu. Všechny jsou velmi propojeny. Přesto je v tenise tak rádi zobecnit házením do jednoho pytle s nálepkou "mentální hra". Při chápání tohoto tématu se tenisová veřejnost včetně hráčů, trenérů, rodičů, jakož i fanoušky nechápajíc detaily "ztrácí v překladu". Inteligence nemá s úspěchem v tenise absolutně nic společného. Spíše naopak, čím více emocí a nápadů hráč má, tím spíše pochybí. Takový hráč by se měl více zaměřit například na čtyřhru, kde by měl mnohem více možností využít své schopnosti. V zápase jeden proti jednomu má hráč během výměn extrémně málo času na rozhodování. Různé taktické variace by měl mít hráč natrénováno a zautomatizované a během výměn se i tak většinou rozhoduje podvědomě. Emoce nahlodávají psychiku hlavně mezi výměnami, když má hráč více času přemýšlet. Méně zkušení hráči se stávají obětí svých emocí a naopak, ti ​​nejlepší hráči mají natrénováno metody, jak držet své emoce pod kontrolou. Právě tyto těžce nabyté zkušenosti by měly zvýrazňovat hranici a určovat rozdíl mezi prvním a desátým, desátým a stým, jakož i stým a pětistým profesionálním hráčem. Mnoho semiprofesionálov umístěných mezi místy 200. až 500. místem v žebříčku ATP je na tom výborně po fyzické stránce, hraje tenis hodný první stovky, jenže jim chybí potřebné zkušenosti a sebevědomí. V tomto případě ale samozřejmě mluvíme o hráčích, kteří již mají své mentální a tělesné schopnosti na výborné úrovni. Prošly velmi hustým sítkem a dokázali že "na to" mají. Na této úrovni rozhodují detaily. Nadal je velmi těžko porazitelný soupeř nejen díky tomu, že je silný po mentální a tělesné stránce, ale také díky svým obrovským zkušenostem. V jeho technice se sice najde pár věcí, které by se daly vylepšit, ale jako celek je jeho technika na velmi dobré úrovni a svým provedením úderů splňuje všechny podstatné pozitivní prvky.EVOLUCE:Váha, délka a rozměry rakety jsou již dlouhá léta skoro identické. Změnil se pouze materiál. Velikost a váha míčky jsou také skoro nezměněny. Rozměr kurtu je stejný. Rozdíly ve fyziologii a anatomii lidského těla jsou naprosto minimální a nemají skoro žádný vliv na potřebu zásadně měnit styl úderů. Ano, asi největší tělesná odchylka může nastat u výšky jedince, jenže výška nehraje žádnou roli co se týče biomechaniky a technického provedení úderů a pohybu. Oba, i vysoký i nízký hráč, mají stejný cíl, být efektivní a úsporní. Evoluce techniky by se podle uvedených faktů vlastně ani neměla řešit. Měla by mít už dávno jasně stanovené normy díky rozpoznání pozitivních a negativních prvků, které je ovlivňují. Vytváříme ji uměle jen my lidé a to neustálou analýzou a opakováním toho, co dělá aktuální světová jednička. Takovým způsobem vzdělávání jsme vždy o deset let pozadu. Čili tvrzení, že správných technických provedení je mnoho, je zavádějící. Pohybem se buď šetří nebo nadrába. Určité pohyby budou vždy limitovat a další zas usnadňovat. Ve zkratce řečeno, do tohoto bodu jsou nejdůležitější tělesné schopnosti a technika. Drtivá většina hry je zautomatizovaná a hráč při ní nemusí přemýšlet. Psychika a taktika přichází v momentě, kdy se hráč rozhoduje o tom, kde podání či úder umístí a jakou rotaci použije. Pokud hráč nemá dostatečné technické a tělesné schopnosti, tak mu hlava moc nepomůže.TECHNIKA:"Jeden z klíčů k úspěchu je sebedůvěra. Důležitým klíčem k sebevědomí je příprava, "Arthur Ashe "Pokud chceš patřit k nejlepším, tak potřebuješ dobrou techniku ​​a možná ještě důležitější je mít dobré oko. Pokud vidíš míček dříve, tak máš více času myslet nad tím jak a kde ji zahraješ, "Rafael Nadal. Tento Nadalův citát bych si ještě doplnit následovně: Pokud vidíš - čteš hru soupeře, tak máš více času na přípravu a tím pádem si efektivnější v provedení svých úderů. "Můj tenis je agresivní, ale netvrdil bych, že je více fyzický než technický. Spoléhám více na techniku ​​než fyzičnost, ale být fit mi samozřejmě vždy pomůže, "dodává. Z toho vyplývá, že dobrá technika plus kondiční připravenost se rovnají většímu sebevědomí / pozitivnějšímu nastavení. Vše je úzce propojeny. Technické limitace, jakož i aktuální psychický stav, mohou na druhé straně značně omezit hráčovu výkonnost, zpomalit jeho celkový vývoj, ale i limitovat jeho maximální potenciál. Desetitisíce tenistů po celém světě si neužívají tenis tak, jak by mohli, jen pro technické limitace. V nejhorších případech jsem byl svědkem, jak zranění způsobená špatnými technickými návyky a následnou frustrací z příliš velkého počtu chyb, odradily hráčů od hraní tenisu, čehož následkem mnozí z nich předčasně ukončili svou kariéru. Začněme znovu od faktů. Tenis je o chybách. Statistiky jsou proto odrazovým můstkem a odrážejí aktuální stav hráče. Závodní tenis se hraje hlavně kvůli vítězstvím, bodem do žebříčků a následnému postavení v žebříčcích. Podle toho se hodnotí i úspěšnost hráče. Matematika zde je velmi jednoduchá. Pokud hráč dělá chyby, tak přehrává. Pokud přehrává, tak nemá body. Pokud nemá body, tak mě slabé umístění v žebříčku. Jelikož technika úderů a pohybu má prsty někdy až v 100% nevynucených a značné části vynucených chyb, tak těžko argumentovat proti tvrzení, že technika je v tenise klíčová. Pokud zařadíme hráčovo špatné rozhodnutí v zápase do taktiky, tak by u závodního juniora byla taktika v průměru zodpovědná za 20 až 40%, technika až za 50 až 90%, fyzička za 10 až 40% a psychika za 20 až 50% všech chyb. U top profesionála by to bylo rozložené trochu jinak. V pořadí 40 až 60% psychika, 30 až 40% kondiční připravenost, 10 až 20% taktika a až potom 10 až 20% technika. Nikdy není pozdě na úpravy. I Nadal i Djokovič stále pracují na detailech. Dobrá technická připravenost (i kondiční) totiž automaticky napomáhá tenistovi zvětšit své sebevědomí, dává větší možnosti využít své údery po taktické stránce a navíc je díky ní hráč šetrnější a méně opotřebovává své tělo po tělesné stránce. Žádný geniální vědec by nevynalezl převratný lék bez finančních a technicko-materiálních prostředků potřebných k realizaci. Ty mu ale někdo musí nejprve dát. Bez nich by byl jeho potenciál limitován tak, jak potenciál tenistu se špatnou technikou. Větší sebavedôvera ve své schopnosti je jeden z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují v důležitých momentech o tom, kdo strhne vítězství na svou stranu. Pokud se na výměny hráčů podívám okem experta, tak skoro každá míček v síti či autě má nejen své technické odůvodnění, ale i technické řešení. To znamená, že technika má prsty v skoro 100% výsledků všech zápasů. U profesionálů to je samozřejmě o něco méně. Samozřejmě. tyto chyby, jakož i technika, jsou ovlivněny kondičkou a psychikou hráče v momentě, kdy úder zahraje. Unavený hráč dříve selže v technickém provedení, jakož i hráč nervózní, hráč bez sebevědomí, zda hráč pod tlakem důležitosti situace. Z toho vyplývá, že tělo a technika jsou nejdůležitější. Psychika (mentální hra) je jen pozitivní nebo negativní ovlivňuje. Velká důležitost je její přikládána hlavně proto, že sebevědomí, emoce a mentální vlastnosti hráče mají v určitém smyslu prsty v skoro každém úderu. Jak se ale nyní z toho vysomáriť? Je logické, že kondiční trenér tvrdí, že kondiční připravenost je to nejdůležitější, sportovní psycholog zas tvrdí, že jsou to psychika a emoce a tenisový trenér zas klade důraz na taktiku a techniku. Musí uživit sebe a své rodiny.LIDSKÝ ORGANISMUS:Je nemožné určit, který orgán je ten nejdůležitější. Je to srdce pohánějící krevní oběh? Nebo plíce, bez kterých srdce nefunguje, či mozek, který řídí všechno? Žaludek, játra a ledviny? Shodných se na tom, že pro život potřebné jsou všechny. Jejich funkce je tak silně propojena a od sebe závislá. V tenise by mozek představoval psychiku hráče, srdce představovalo tělesné schopnosti hráče, plíce představovali techniku, žaludek představoval taktické vzdělání, finance představovali svaly, šlachy, klouby a kosti bez kterých bychom se nikde nepohnuli, sociálně okolní vlivy jakými jsou rodiče, partner, přátelé, trenér, zda tréninkové podmínky představovaly ledviny, játra a žaludek, které dokáží značně znepříjemnit člověku život. Dále vzpomenu životu potřebné činnosti jako dýchání, pití, jedení, vylučování a spánek. Bez každého ze životních varhan na 100% umřeme, jakož i bez každé ze zmíněných životupotrebných činností také na 100% umřeme. Všechny varhany jsou závisle jeden od druhého, nefungovaly by samostatně a tím pádem nemůžeme ohodnotit ani jeden jako důležitější než ten druhý. Tenis se možná vyhrává hlavou, ale bez těla a rakety bychom se nedostali přes první kolo ani na tom nejslabším turnaji, takže ukončím tento článek tím, že tenis není mentální, ale hlavně komplexní sport, kde se musí bratr ohled na tělo, techniku , ale i hlavu hráče.

    05.leden 2020 - Napsal: Redakce

  • Článek o tenisových rodičích

    Čaues tenisoví nadšenci, na toto téma jsem se velmi těšil. Nakolik jsem názoru, že vyjadřovat se k tématu mají nárok ti, kteří to dokázali, vybral jsem si názor nejúspěšnějších tenisových rodičů - Richarda a Oracea Williasmsových.Myslím, že kdybych vyjádřil svůj názor, lidé by ho až tak nepřijali a nebrali vážně. Je třeba se učit od nejlepších a také z vlastních i cizích chyb. Důvod tohoto tématu je jasný. V dnešní době federace a akademie nehledí na to, v jaké formě či stavu je hráč, ale jak jsou na tom jeho rodiče. Je milión případů, kdy kvůli šíleným, negativním, přemotivovaný rodičům dítě skončilo s tenisem a jeho talent vyšel nazmar. Z osobních zkušeností na tour vím, že správně nastavených rodičů, kteří se soustředí na dlouhodobý cíl, je velmi málo. Na turnajích pro mladší hráče se zápasy odehrávají mimo kurt. Rodiče mezi sebou soupeří, děti to sledují a nevědí, jak se chovat na kurtu. Čekají, co jim rodiče řeknou, poradí. Co jsem si všiml, z kurtů se vytrácí přirozená vášeň, zánět a bojovnost dětí.Většinou podle řeči těla víte, že dítě zápas prohrává, nechce se mu hrát nebo má takový strach, až se cítí nekomfortně na kurtu. Pevně doufám, že následující odpovědi rodičů sester Williamsových, inspirují a usměrní rodiče. Věc, která se mi nejvíce na nich líbila, je, že věděli oddělit tenis od normálního života. Tenis brali od začátku vážně a jak práci, nikdy ne na lehkou váhu. Venus a Serena vždy věděli, že po tenise je čeká normální život a měli balanc ve svých kariérách, které se stále neskončily. Obě vystudovali vedle jejich kariér školy a uměli si užívat stejně život na kurtu i mimo něj. Většinou se říká, že děti z bohatých rodin to mají těžší, protože všechno už mají a těžko je motivovat. Já s tím souhlasím. Děti, které jsou ze skromnějších poměrů, jsou hladovější po výhrách, soustředěnější a cílevědomé. Upřímně si myslím, že pokud to má bohatý rodič uklizené v hlavě, umí vychovat top hráče. Jen to třeba disciplínu a nedat svému dítěti nic zadarmo. Bohužel takových případů je málo.Kniha Šarapovové je také o tom, jak s pár dolary dokázala, to co dokázala. Nejnovější autobiografie Dominiky Cibulkové je důkazem toho, že i navzdory mnoha handicapům se může stát z hráčky šampionka. V jejím případě zejména díky rodičům, kteří měli dlouhodobý cíl a věřili jí. Byli k ní pozitivně kritičtí, což ji posouvalo dál. Nejdůležitější však bylo, že ona sama chtěla.Interview s Richardem Williamsem z Wimbledonu 2012 :Richard zní i navzdory všem úspěchům velmi skromně a jednoduše. Sláva ho nezměnila. V odpovědích se soustředí pouze na pozitiva.O Serene se vyjadřuje, že je velmi rychlá, dobře vidí míč a cítí kurt. Jejich vztah je velmi dobrý, respektují se navzájem.Na otázku, jak se má Venus, protože prohrála v 1. kole, odpověděl: "Venus se má velmi dobře, je zdravá a to je hlavní. I když prohrála v 1. kole. Vždy jí před utkáním říkám, pokud nevíš ovlivnit situaci, cokoli děláš, udělej to nejlépe, jak víš, dej do toho všechno, co máš! ' "Po zápase jí neřekl nic, ale během tréninku před utkáním jejím opakuje "cokoli se rozhodneš zahrát, zahraj svůj nejlepší úder a to stačí. Je to dostatečné ".Má se Serena něčeho obávat? Je pro ni něco hrozbou? "Nedívám se na to tak, myslím si, že Serena se nemá čeho obávat na tomto turnaji. Serena je nejrychlejší a právě Serena je hrozbou pro jiné na tomto turnaji. Hrozbou jsou ti hráči, kteří jsou neznámí. ""Zatím nedívám zápasy druhých hráček a ani turnajový rozvrh.""Pokud nemůžeš vyhrát, přehraj těžko." (Myslel tím, ať to soupeři uděláte nejsložitější, jak můžete, aby vás porazil. Dáte mu tím najevo, že bojujete až do konce naplno)"Po prohraném zápase nech všechno na kurtu, předtím, než půjdeš opět trénovat, nevracej se k poslední prohře. Po prohře je konec a nic s tím už neuděláš. "Jste na své dcery pyšný? "Ano, jsem na ně nesmírně pyšný."

    06.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Dokáží Federer a Nadal tenisu i ublížit?

    Termíny "ATP a WTA forhend" se v posledních letech stávají v trenérské komunitě více a více populární tématem. V poslední době se o ní po sociálních sítích rozepsali až příliš mnoho "internetových expertů".Tenisové blogy, sociální sítě, či YouTube. Jednoduše vznikl nový termín a tím i nová téma. Oslovilo mě už několik lidí s tím, jaký mám na to odborný názor. Faktem je, že něco jako ATP nebo WTA forhend vůbec neexistuje. Rozdíl ve velikosti, tvaru a stylu provedení nápřahu obecně pojmenovat ATP nebo WTA forhendů je minimálně neprofesionální a amatérské.Pokusím se to co nejjednodušší vysvětlit. Setkání rakety s míčkem (bod kontaktu) je pravděpodobně nejdůležitějším momentem v tenise. Rozhoduje totiž o všem. Jelikož ho ovlivňuje hlavně (ale ne výlučně) to, co se stane před ním, je extrémně důležité brát ohled na přípravnou fázi úderu neboli nápřah. Do stylu úderu samozřejmě zapadá i dokončení (to, co se stane po kontaktu s míčkem). Jenže, v dané situaci se rozebírá hlavně rozdíl nápřahové fáze. Nejčastější rozdíl mezi muži a ženami při úderech od základní čáry spočívá v tom, že ženy (většina z nich) svým nápřahem (špičkou rakety) v počáteční fázi nejen zajíždějí za svou hlavu, ale později i překračují linii svých ramen.Některé to se zacházením za hlavu a také linii ramen provádějí více. Například Sloane Stephensová, Julia Görgesová, Naomi Osaková, Karolína Plíšková či Belinda Benčičová. Některé hráčky zas svým nápřahem jen jemně protínají linii ramen. Například Simona Halepová, Petra Kvitová, Elina Svitolinová, Bianca Andreescuová, Garbine Muguruzová nebo Ashleigh Bartyová.Některé top profesionálky, například Karolína Muchová, Carla Suárezová Navarrová, Daria Kasatkinová, Angelique Kerberová, Serena Williamsová či Anastasija Sevastovová dokonce při forhendovém nápřahu provádějí špičkou rakety kratší dráhu než někteří ATP hráči. Zmínil bych jména jako Diego Schwartzman, Juan Martín del Potro, Borna Coric zda bývalý forhendový bombardér Fernando González. Jakkoliv, drtivá většina WTA hráček má díky ostrým úhlem (cca 90 °) v zápěstí (mezi raketou a předloktím) a v lokti (mezi předloktím a bicepsům) nápřah v průměru až o 120 - 170 cm delší než muži. Zanášet hlavu rakety za hlavu a linii ramen automaticky prodlužuje dráhu rakety k míčku.Ale, proč to tak je? Člověku by hned logicky napadlo, že díky fyziologickým rozdílům mezi oběma pohlavími potřebují ženy na vyvinutí stejné rychlosti jako muži o něco větší dráhu. Mužští hráči mají tendenci dělat o něco kratší nápřahy, protože jsou prostě fyzicky zdatnější. Ale, to je jen otázka fyziologie a ne stylu nápřahu. Škoda Fabia 1.4 litr s 59 kW potřebuje také větší dráhu na vyvinutí stejné rychlosti jako Audi S5 3 litr s 245 kW. Jenže, při forhendu, jakož i při podání, se po správnosti má maximálně využívat rychlost vyvinutá z uvolněného švihu. Ne energie vyvinutá silou. Čili o sílu "výkonu motoru" až tak nejde. Ženy, tak jako i muži, dokáží vyvinout použitím kratších a kompaktnějších nápřahů dostatečnou rychlost úderů. Proto bude důvod spíše někde jinde, než v tom, že ženy jsou fyzicky slabší. Pokud by totiž potřebovali větší nápřah, není důvod k tomu, aby s ním zacházeli za svoji hlavu a linii ramen. Stačilo by ho prodloužit, tak, jak to dělal Fernando González a využít více energie z nohou. Tím pádem nám teorie o rozdílech ve fyziologii obou pohlaví odpadá.Ve velikosti nápřahu osobně žádný problém nevidím. Forhend se má hrát více přes "páky" jako přes svaly. Spíše je to otázkou načasování, kvality a plynulosti jeho provedení. Po správnosti by měla akumulovaná energie vycházející z nohou a z rotace trupu přenést do míčku nejprve přes břišní a zádové svalstvo, dále přes ramenní kloub, loket, zápěstí, raketu až do míčku. Kinetická dráha ruce s raketou by během tohoto procesu měla být co nejplynulejší a bez zbytečných svalových křečí v oblasti ramene, lokte či zápěstí. Během náprahovej fáze existují negativní prvky, které mohou plynulost této reakce narušit nebo ji limitovat. Ženy sice drží loket dost vysoko a od těla, ale díky ostrým úhlem v lokti a zápěstí hrají i tak většinou při těle. Loket při těle zastaví energii a hráč ji musí produkovat v předloktí a pomocí zápěstí. V tomto případě hráč nepoužívá celu váhu svého těla, ale jen váhu svého předloktí plus rychlost švihu zápěstí. Profesionální hráči nám dokazují, že hrát se tak samozřejmě dá. Jen to má své nevýhody. Proč si tedy život komplikovat, když se to dá i jednodušší?!Dalším důvodem přetížení předloktí je i fakt, že ženy mají tendenci používat západní držení. To je nutí hledat bod kontaktu více při těle. Loket tím jakoby přilepily k tělu. Jelikož v tenise není podstatná "síla" úderu, ale jeho rychlost (km / h) a rotace (rpm / rps), tak z toho logicky vyplývá, že podobným narušením plynulého průběhu švihové fáze se naruší i rychlost rakety. Hráč musí pak zapojovat více svalů předloktí, prsou, ramen, či trupu. Tělo musí na každý z tisíců úderů vyprodukovat mnohem více energie a proto se i rychleji opotřebovává.Muži hrají s vystretejšou rukou, protože při úderu využívají více ramenní kloub.Američanka Sloane Stephensová je ideálním příkladem těchto limitací. Díky svému držení i ostrým úhlem v lokti a zápěstí má extrémně překroucený svaly a jejich úpony v oblasti lokte a zápěstí. Opakování všeho, co dělají profesionální hráči, není vždy nejšťastnějším řešením. Může z toho vzniknout "masovky". Právě tak, jak to dopadlo v ženském tenise s přehnaným využíváním otevřených postavení, západními pozicemi, svislého polohou rakety v počáteční fázi forhendové nápřahu atd. Jako příklad uvedu, že Serena Williamsová má přes 80 kg a při bekhend dokáže vyvinout dostatečnou sílu iz otevřeného postavení. Znamená to, že by to tak měli hrát juniorky, jen proto, že tato hráčka vyhrála tolik Grand Slam? Ne! Určitě jejich nevyhrála kvůli svému otevřenému postavení na bekhend. Vyhrála jejich kvůli své houževnatosti, bojovnosti a dalším vlastnostem, které dělají ze šampionů ... šampionů.Přesto, sestry Williamsovy spolu s několika trenéry vytvořili s otevřeným postavením obrovský boom. Ten trvá bohužel dodnes. Před tím to byl zase boom zavřených postavení. Já vím, lidé rádi opakují od nejlepších všechno. Jakoby měli klapky na očích. Davová psychóza je silná věc. Logika a věda jdou najednou stranou. Podobně a ve velkém to globální funguje s bekhendovým držením rakety při podání (Raonic) i vertikální pozicí rakety při forhendové nápřahu (Federer, Nadal, Wawrinka). Kolik profesionálů se inspirovalo dalšími profesionály a od nich to zas odkukali tisíce dalších trenérů a hráčů po celém světě. Pokud si dobře podíváme počáteční fázi úderů většiny top WTA hráček, tak spatříme, že se snaží imitovat počáteční fázi Federera a Nadala. Raketu mají vzpřímenou a levá - pomocná ruka zůstává při vytáčení poměrně vysoko. Jelikož jsem osobně viděl trenérů učit už osmi- či devítileté děti používat kopii tohoto pohybu, tak to zapadá. Pokud se dítě učí něco nového, tak má tendenci držet raketu pevně. Když budete držet pevně raketu s úhly a v pozici v jaké ji mají na začátku Federer a Nadal, tak automaticky zajdete i vy s raketou za svou hlavu, jakož i linii ramen. A máme tu WTA forhend! Jenže, "problém" spočívá v tom, že Roger a "Rafa" mají zápěstí velmi uvolněné. Po tomto svém počátečním rituálu začnou hned a plynule snižovat špičku rakety dolů vede tím od těla. A tady se mohli "ztratit v překladu" tisíce kopírujících rodičů, trenérů, jakož i hráčů.

    07.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Djokovič otevřeně o tenise i životě

    V dnešním článku Vám popíši mé postřehy z rozhovoru mezi influencerem Jayem Shetty (jehož doporučuji sledovat) a Novakem Djokovičem. Jay Shetty dělá rozhovory s úspěšnými lidmi a jde v nich pořádně do hloubky. Jinak to nebylo ani v případě světové tenisové jedničky.Co je vlastně za tím, že Novak se dostal opět na vrchol? Djokovič řekl, že za svůj největší úspěch považuje otevřenou mysl. Díky ní se vždy posouval vpřed, byl otevřen novým možnostem, a nadále postupoval. Novak se vrátil i do minulosti. Vzpomínal, jak se rozhodoval mezi lyžováním a tenisem. Jeho otec ho podporoval ve všem, co si Novak umínil, ale výrazně ho ovlivnila i první trenérka Genčičová. Nole popsal jejich blízký vztah, jak se jí svěřoval se vším. Takové důvěrné konverzace prý neměl ani s otcem.Další důležitou osobou v jeho životě byla manželka Jelena. Pomohla mu i v nejtěžším období, kdy si mnoho lidí myslelo, že se již nevrátí na kurty. Novak na sobě usilovně pracoval od tréninků, dýchacích cvičení, jógy. Pevně věřil, že se vrátí zpět. Djokovič popisoval, jaké je třeba dělat si domácí úkol (tréninkový proces) pečlivě. S jakou myslí vstupujete na kurt před zápasem, jak se pozitivně nastavit. Velmi mě zaujala jeho poctivá příprava před turnajem. V čem spočívá plán, kde bude hrát, na jakém povrchu, s kým bude hrát (analýza soupeře), na jakém stadionu nebo jaké počasí vychází na ten den. "Nole" pracoval i na tom, aby špatné zvyky vyměnil za dobré. Tvrdí, že co si zasadíte do podvědomí, to budete později sklízet. Za jeden z hlavních faktorů svého úspěchu označil schopnost nevnímat prohry jako selhání, ale další ponaučení. Protože žijeme v mediálním světě, zmínil i sociální média. Jsou podle něj dobrá věc, ale musíme vědět, jak je správně ovládat. Jak kontrolovat, co si "pustíte" do hlavy.Na konci rozhovoru se Jay Shetty ptal posledních pět otázek a Novak na ně odpověděl takto:JS: První věc, kterou uděláš jako první, když ráno vstaneš?ND: Pomodlím se ranní modlitbou.JS: Za co se modlíš?ND: Za všechno, zač jsem vděčný - za rodinu, život, za východ slunce.JS: Jak pracuješ na své energii aby byla na správné úrovni?ND: Pracuji na povinnostech, cvičím a správně dýchám.JS: Jakou nejlepší radu si v životě dostal?ND: Mít otevřenou mysl.JS: Jakou jednu věc by si chtěl říct světu?ND: Jsme mnohem více, než si myslíme. Naše podvědomí, mysl, nemá hranic.Celý rozhovor si můžete prohlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=5fioh5PMyTk&feature=emb_logoDěkuji za vaše otázky a postřehy. 

    09.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Generační rozdíly jsou dnes extrémní

    Po úspěšné sérii analýz hráčů přinášíme další velmi zajímavý článek, tentokrát Vám přinášíme pohled na dnešní mládež.Po pozitivním ohlasu na stručné analýzy profesionálních hráčů, které Vám díky našemu webu přinášíme, jsem se rozhodl (když mi to čas povolí) v tom pokračovat i v roce 2020. Snažíme se vybírat zajímavých hráčů, být struční a oslovit každého. Cílem je popsat vybrané profesionální hráče z mého pohledu tak, aby to bylo nejen zajímavé pro tenisové nadšence a tipéry, ale i poučné pro trenéry, rodiče, či samotné hráče. Dnes jsem se pro změnu rozhodl rozepsat o něčem jiném.Mnoho z našich trenérů a hráčů už navštívilo juniorské turnaje Eddie Herr a Orange Bowl, který je považován za neoficiální mistrovství světa juniorů všech kategorií. Na rozdíl od Evropy je na Floridě koncem roku ideální počasí, co mnozí využívají například na předsezónní přípravu. Po tréninku v IMG akademii jsme se šli se svěřencemi najíst. K našemu stolu přišel starý opálený pán, kterého jsem já hned poznal. Nick Bollettieri. Je o něm známo, že se rád vyhřívá na slunci jako ještěrka a nebylo to jinak ani teď. Vedle toho jak si Nick pochutnával na hranolkách s kečupem, hamburgery a zapíjel to vše kolou, mi nedalo nevyužít situaci přísedícího a probrat s touto trenérskou ikonou několik zajímavých témat.Už 82-letý americký trenér v rukou několik světových jedničeka byl a je v branži považován za trenérskou legendu. Měl v rukou hvězdy jako Andre Agassi, Jimmy Courier, Monika Selešová, Mary Piercová, Maria Šarapovová, Daniela Hantuchová, Jelena Jankovičová, Nicole Vaidišová, Sabine Lisická, Sara Erraniová, Tommy Haas, Max Mirnyj, Xavier Malisse, Venus Williamsová, Serena Williamsová, Martina Hingisová, Anna Kurnikovová, Marcelo Ríos, Kei Nišikori a dva roky trénoval i Borise Beckera. Přesto je i dnes snadno dostupný a v IMG akademii, kterou původně sám založil, ho potkat není problém. Nick je stále dost aktivní a momentálně tam plní úlohu mentora. Cena hodinového tréninku s ním se pohybuje od 900 do 1500 USD. Pro zajímavost uvedu, že ty největší jména, také na Floridě působících "dožívajících trenérských dinosaurů", nejsou o nic levnější. Hodina s Rickem MACC, který měl v rukou mladého Andyho Roddicka či Sestry Williamsovy, vás vyjde na 400, nebo trénink s Nickem Savianem, který nedávno trénoval Kanaďanku Bouchardovou, stojí prý až 1000 dolarů. Také jsem slyšel několik různých recenzí na jejich práci. Jakékoliv hvězdy měli tito trenéři v rukou, za hodinu Vám neřeknou určitě víc než jiný zkušený trenér. Za jednu či dvě hodiny se toho hodně vyřešit s novou tváří ani nedá, hlavně když detailněji neznáte hráče a jeho pozadí. Kvality těchto trenérů však spočívají ve zkušenostech. Jsem zastáncem teorie, že trenér, který stojí 15 eur na hodinu, ale nevidí a neví vyřešit problémy, vyjde zákazníka ročně mnohem draže, než trenér který stojí sice 40 eur, ale umí problémy nejen hned najít, ale za několik tréninků i vyřešit. Sám si kupuji raději méně, ale kvalitně. Pohodlné věci, které výnosy a vydrží mi déle. Tak by to mělo být i v tenise, protože čas tenisty ve vývoji je vzácný.Mnoho lidí z Nickova okolí, jakož i on sám se netají tvrzením, že není žádný expert co se týče techniky, ale spíše výborný řečník a motivátor. Na podobné věci měl totiž lidí jako například Pata Doughertyho, který se dlouhá léta věnoval metodice a technické přípravě studentů akademie. Základ úspěchu celého jeho projektu na Floridě vidím v tom, že šikovně využil finance jiných na vybudování potřebných objektů, zakotvil na správné geografické poloze a následně se zaměřil na stěhování mladých talentů z celého světa.Jak jsem již zmínil, tak při rychlém "fastfood" obědě jsme prohodily pár vět. Zeptal jsem se ho, že kdyby mi měl poradit jen jednu jedinou věc, kterou považuje jako trenér tolika grandslamových vítězů za nejdůležitější, co by to bylo. Chytil mě za rameno, podíval se mi do očí a řekl. "Naslouchej svým svěřencům. Buď otevřený vůči svým svěřencům, můj příteli. Pokud budeš příliš mluvit a neposlouchat, tak ti unikne to nejdůležitější. Každý z nich je jiný. Agassi mi přišel na trénink a řekl:, Nicku, víš, že dnes musíme trénovat později, neboť mám dohodnutého kadeřníka ?! 'Becker byl zas úplný opak a sestry Williamsovy vyžadovaly jemný přístup, ale já jsem je jen správně vedl k cíli. Neměnil jsem jim nápřahy ani nic. "Jeho myšlenka má určitě něco do sebe. Jakkoliv, hned mi napadlo, že čím se on vlastně potom přičinil o to, aby se mohl chlubit jejich úspěchy, že jejich trénoval, či dokonce vychoval. "Takže Nicku, pokud tomu dobře rozumím, ty vlastně tvrdíš, že šampióni se šampiony už narodí a je třeba je jen dobře vést ?!" zeptal jsem se. "Absolutně," odpověděl Nick a hned potom na chvilku zmrzl. Moje poznámka totiž směřovala k tomu, že jeho akademie byla úspěšná hlavně kvůli tomu, že zaprvé byla lokalizována na Floridě, kde je většinu roku ideální počasí a podmínky na trénink. Zadruhé měl Nick za sebou sponzory, kteří mu vybudovali výborné podmínky pro hráče. Jako poslední, ale nejdůležitější je, že Nick skautoval a stahoval ty největší talenty z celého světa už jako 8-10-leté a dával jim stipendium. Kdo by odmítl kvalitní tréninkové podmínky, v pěkném prostředí, s teplotou 18 - 30 ° C celou zimu, nedaleko pláže a zdarma?Přirovnám to k fotbalovému mužstvu Manchester City, kde trenér dostane od arabského sponzora skoro neomezený rozpočet na vyskládání týmu s možností jejich trénovat v těch nejlepších podmínkách. Šance, že s těmi nejtalentovanějšími hráči přijde i úspěch je značně vyšší, jakoby musel "vymakať" průměrných hráčů, kteří mu přijdou do rukou na hrbolatém vesnickém trávníku. On však celou myšlenkou narážel pravděpodobně hlavně na to, že hráči mají jiné povahové a tělesné vlastnosti. Přicházejí z různých poměrů a proto mají i jiné společenské normy a návyky. Způsob komunikace a užívání tréninkových metod jim třeba právě proto přizpůsobovat. Získat si důvěru slyšením jejich názoru.Hlavně dnes je práce trenéra s mládeží náročnější než kdykoliv předtím. Kdysi totiž převládala u trenérů autoritativní metoda výuky, která byla i velmi efektivní. Teď se nad tím jen pousmejem. Ať to zní jako klišé, ale mládež opravdu měla k trenérům a učitelům větší respekt. Dnes je "materiál" mnohem horší. Mladí sportovci jsou méně koordinovaní, méně chápaví, mají slabší motorické schopnosti provádět a učit se nové pohyby a slabou prostorovou orientaci v 5D prostoru. Proč je to tak, vždyť mají k dispozici lepší tenisky, lepší rakety, míčky, jakož i kvalitnější rehabilitaci.VÝCHOVA A SPOLEČNOSTDnes jejich práva zastupují ve všem obětaví rodiče, kteří si po většině s nimi sami doma nevědí rady. Když bylo dítě kdysi vyhozené z tréninku za špatné chování nebo malou snahu, tak mělo doma co vysvětlovat. Dnes si to naopak všechno "vyžere" spíše trenér. Nejen přehnaná politická korektnost je problém. Další brzdou jsou moderní výdobytky techniky.TECHNOLOGIE A POHODLNOSTTechnologie dnes věci sice v mnoha směrech usnadňují, ale tím automaticky i komplikují. Je všeobecně známo, že lehčí život dělá z lidí lenivce. Člověk má dnes pocit, že může dělat milion věcí najednou, ale nakonec nedělá nic pořádně. Naši koncentraci, emoce, jakož i kvalitu práce ovlivňují nejen mobilní telefonáty a sms zprávy, ale hlavně množství aplikací v mobilu, díky kterým naše mysl zpracovává mnoho rozdílných informací v průběhu krátkého času. Děti mají problém s koncentrací hlavně proto, že celý den drží v rukou mobil. Kdyby se jím alespoň trochu vzdělávali, tak by to bylo ještě v pořádku, ale celý den tráví sledováním primitivních "Prank-nachytávek", "směšných videí", sledováním YouTube a poslechem hudby, takže jejich mozek nenasává a neřeší nic, co by nastartovalo jejich rozvoj mozkových buněk tím správným směrem. Na mobilu jsou sice i když procházejí přes přechod pro chodce, pokud jim ale zavoláte, tak paradoxně mobil nikdy nezvednou. Komunikaci zvládají dnes děti totiž lépe už jen prostřednictvím velmi neosobního stylu komunikace a to psaním. Problémy děti dnes neřeší, ale řešení a odpovědi jednoduše vygooglovat. Domácí úkoly píší na notebooku, kde mají nastavené automatické opravování chyb. Hledají snadněji cesty a zkratky k dosažení cíle a tím ztrácejí přirozenou schopnost se přizpůsobovat situacím, řešit problémy, čili v konečném důsledku se jim snižuje i intelekt. Právě díky těmto zkratkám, které v reálném životě dnes mladí lidé aplikují, jsou na tréninku velmi netrpěliví a těžší se s nimi pracuje. Dá se konstatovat, že nová generace bohužel kvůli technologiím spíše hloupne. V realitě a profesionálním sportu se zkratky k úspěchům dělat naštěstí ještě nedají.MÁLO POHYBUNejde jen o mysl, ale také o tělesné schopnosti, které u dětí viditelně upadají. V tenisových školách po světě se místo tenisu spíše učí, která je pravá a levá noha a jaké je boční postavení. Pokud děti i pochopí, co od nich chceme, tak jsou jejich motorické schopnosti tak slabě rozvinuté, že jejich reálné nedokáží převést. Je to tak skutečné a viditelné, že se toho, popravdě, bojím. Možná to má něco společného s tím, že na tréninky nejdou na kole nebo samovolně, ale pouze ve vyhřátém autíčku. Jejich koordinace je slabší možná i proto, že se ve volném čase nevyhýbají šípem z vlastně vyrobených luků a možná tím, že neskáčou a nelezou na prolézačky, ale hrají se doma na gauči PS4 (PS3, či PS5). Tělocvik byl mým nejoblíbenějším předmětem, dnes prý patří mezi ty nejméně oblíbené.NEZÁJEMBuďme upřímní a podívejme se na to, kolik času dnes hráči tráví sledováním tenisu v televizi nebo na internetu. Já jsem se na VHS kazetách sám analyzoval, dokola sledoval a následně v obýváku imitoval podání Samprase a Ivanisevic. Před tréninky a zápasy jsem se motivoval díváním nejlepších výměn svých oblíbených hráčů. Pak jsem skočil na kolo a měřil si čas, za který přijdu na dvorce, doufajíc, že udělám nový rekord. Od začátku tréninku jsem se díky této vizualizační metodě cítil zodpovědnější za to, co dělám. Dnes mnoho mladých tenistů nejmenuje ani pět hráčů z první světové dvacítky a na trénink chodí jen autem s rodiči-taxikáři.Jakkoli, právě proto, že společnost takový vývoj chce a vyhovuje jí to, Nickovu rady nelze brát doslovně. Jeho myšlenka byla cílená. Být efektivnějším a flexibilnějším trenérem. Samozřejmě, odpovědností trenéra zůstává vést své svěřence správným směrem, ale i vhodně jim upravovat, či rozvíjet techniku, strategii hry, taktické vzdělání a další důležité součásti hry. Jednoduše, maximalizovat jejich potenciál a minimalizovat možnost zranění. Jeho radu, více naslouchat a pozorovat své hráče beru jako velmi hodnotný tip nad kterým jsem se i já hlouběji zamyslel. A co dělat s tou mládeží? To už nechám na samotných rodičů, vždyť v konečném důsledku dítě je a bude z největší části vždy jen jejich zrcadlem. 

    10.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Lítám v tom i Nadal? Německý expert promluvil o dopingu v tenise

    Ismaning - Tento týden otřásly tenisovým světem dopingové případy Chilané Nicolasem Jarryho a Kolumbijce Roberta Faraha. O "čistotě" tenisu vyprávěl pro německou televizní stanici Sport 1 dopingový expert Fritz Sörgel."Anabolické steroidy jsou v tenise klasika. Nejsem překvapen. Sleduji to už desetiletí a utvořil jsem si obraz. Pokud jde o doping, tenis je mezi prvními čtyřmi sporty, "začal své vyprávění Sörgel, podle kterého v tomto směru konkurují" bílému sportu "pouze běžecké lyžování a biatlon, lehká atletika, cyklistika.Na otázku, do jaké míry věří Farahovmu vysvětlení, že se dostal do jeho těla zakázán boldenon přes kontaminované maso, odpověděl: "Vůbec. To jsou klasické výmluvy. Náhodná konzumace je standard. Je však dost případů, kdy se sportovcům podařilo očistit i před Sportovním arbitrážním soudem. Skutečnost, že je přistihli, je však způsobena tím, že udělali chybu. Například si špatné vypočetli, kdy musí být opět, čistí '. " "V minulosti byly známy případy Matse Wilandera nebo Martiny Hingisové, kterým našli v těle kokain. Andre Agassi se za Crystal Meth, tzv. pártydrogu, trestu vyhnul. Jsou dva důvody, proč nebyl v poslední době žádný velký hráč pozitivní. Na jedné straně je o ně dobře postaráno a mají doporučení, aby se u nich nevyskytly žádné abnormality. Na druhé straně svazy chrání své hvězdy. Pokud to nikdy nevyjde na povrch, není co komentovat, máte jen podezření, "pokračoval Sörgel. "Existuje dost technik k zamaskování dopingu. Řekněme, že nějakou látku je možné určit až při hodnotě 1. Sportovec užije pět různých látek s hodnotou 0,2. Dohromady dají výsledek 1 a stejný účinek, ale není na ně pozitivně testován. Musíte to však zvládnout, což se evidentně Jarryho poradci nepodařilo. Smísil minimálně dvě látky (ligandrol a stanozolol, pozn. Red.). Překvapuje mě, že se to při ligandrole pokazilo, "přiblížil způsob, jakým lze užívat zakázané látky. Na závěr vyslovil německý vědec konkrétní podezření. Na otázku, kterého tenistu podezírá z dopingu, odpověděl: "Rafael Nadal prokázal určité abnormality. Mám trvalé podezření vzhledem k jeho regeneraci a atletické připravenosti. Kromě toho je ze Španělska - země, která není známa tím, že by v tomto směru velmi sledovala své hrdiny. Můj tip by byly v jeho případě anabolika. "

    17.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Zverev o Kyrgiosovi: "Je mnoho mladých hráčů lepších než on"

    Němec Alexander Zverev se pár dní před startem grandslamového Australian Open nelichotivě vyjádřil na adresu domácí naděje Nicka Kyrgiose. Jeho reakce na sebe nenechala dlouho čekat.Mladý Němec nedává Kyrgiosovi na úvodním grandslamu roku moc šancí: "Bez urážky, na okruhu je mnoho mladých hráčů, kteří jsou prostě lepší než on.""Například Tsitsipas je lepší. Už jen proto, že je lepší v pětisetových zápasech, a to na grandslamu potřebujete. Zde nejde o třísetové zápasy, kde máte hotovo za hodinu a půl. Abyste porazili top hráče, potřebujete hrát svůj nejlepší tenis delší dobu, "dodal.  Australský bouřlivák tato vyjádření dlouho bez odezvy nenechal. Jeho reakce však byla diplomatičtější, než by mnozí čekali: "Nebudu se tím příliš zabývat. Při tom všem co se děje, mě toto trápí nejméně, "uvedl Kyrgios citovaný portálem Tennis365."On je skvělý hráč. Netuším, kam těmito vyjádřeními mířil, ale určitě to nemyslel ve zlém. A pokud ano, tak se mu omlouvám, pokud jsem mu něco udělal, "uzavřel. Kyrgios se od začátku roku výrazně angažuje i v charitativní pomoci požáry sužované Austrálii. Jak sám přiznal, na tenis se nyní příliš nesoustředí: "Myslí momentálně nejsem zcela při tenise. Je to náročné, lidé pro požáry přicházejí o rodiny a o domovy. Těžko se mi koncentruje na Australian Open, když si uvědomím, co se děje. "

    19.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Trčka o Privarovi: „Pubertu si na turnaje nebere“

    Peter Benjamín Privara a Daniel Trčka. Nejlepší hráč v Evropě do 16 let a renomovaný český trenér. Spolu tvoří momentálně zřejmě nejlépe fungující tandem v slovenském tenise. Pod vedením uznávaného odborníka zaznamenal slovenský junior loni šest turnajových titulů a v anketě STZ triumfoval s přehledem v kategorii Talent roku 2019.Už letmý pohled na pestrý pracovní životopis na Slovensku pevně etablovaného českého trenéra poukazuje na fakt, že je 15-letý Slovák v dobrých rukou. Pod dohledem rodáka z Rožnova pod Radhoštěm herně rostli i tenisté, kteří patřili svého času k top 10 světového pořadí. Ať už Tomáš Berdych, Radek Štěpánek nebo Jiří Novák. Spolu s Petrem Privarou začínají v trnavském TC Empire už třetí společnou sezónu. Zanedlouho 50-letého kouče jsme zastihli ještě před odletem na jihoamerický kontinent, kde čekají jeho svěřence dva antukové turnaje první kategorie v Paraguayi a v Ekvádoru. Tématem rozhovoru byl samozřejmě nadějný slovenský junior.Jak byste charakterizoval Petra Privaru?"Je to typ tenisty s variabilním herním projevem, odolným vůči stresu, který miluje výzvy a velké zápasy, ve kterých o něco jde. Na dvorec nikdy nenastupuje s jedním plánem, podle potřeby dokáže hrát obranný i útočný tenis. S oblibou hraje neočekávané údery. Aktuálně se nachází v etapě přerodu z defenzivního hráče na ofenzivní typ. Jeho pozice na dvorci se postupně mění směrem dopředu k síti. Výborně podává a dokáže zvládnout náročné zápasové situace. V momentech, kdy ostatní selhávají a nejsou tak psychicky odolní, Petra to motivuje a podává svůj nejlepší výkon. Má obrovskou touhu po vítězství, která je jeho největší zbraní.Slovenský nejtalentovanější junior je známý tím, že produkuje minimální množství nevynucených chyb, což je typické spíše pro defenzivnější hráče."Je to pravda, na tom má založenou svou hru. Je to systém postupného přechodu z defenzívy do útoku. Ale s tím, že hru bez chyb dokáže zrychlit, čímž se samozřejmě dostává více do ofenzivních situací. Zjednodušeně, zrychluje svou bezchybnou defenzivní hru. "Jaký herní progres zaznamenal pod vaším vedením?"Za dva roky naší spolupráce učinil významný posun. Přitom jde o komplexní pojetí osobnosti hráče. Snažím se poskytnout mu prostor na jeho osobní projev. Nechci z něj udělat hráče jakého já chci, ale nechávám ho, aby na dvorci projevil vlastní osobnost. Respektuji jeho cíle, touhy a charakter, a tomu podřizuji i trénink. Samozřejmě, že pracujeme na technických detailech tak, jako všichni ostatní hráči na různých úrovních. Hlavním cílem je zpevnit ho fyzicky. Přišel do kategorie, v níž se setkává s hráči o dva až tři roky staršími a fyzicky vyspělejšími. Pracujeme na silovém tréninku, aby mohl na dvorci aplikovat to, co umí hrát. Aby dokázal hrát turnaje celou sezónu a především, aby vydržel po zdravotní stránce. Dvakrát týdně navštěvuje fyzioterapeuta a musím zaklepat na dřevo, za ty dva roky neměl výrazněji zranění i když vyrostl o více než 20 centimetrů. "Jaké má rezervy a v čem by se ještě mohl ještě zlepšit?"I když je velmi rychlý a dokáže dotáhnout do úspěšného konce i dlouhé zápasy, stále se může zlepšovat po fyzické stránce, především v silové oblasti. Je to typický 15letý kluk se silným prožíváním emocí, které jsou na jedné straně zdrojem jeho energie. Musí však zapracovat na vnitřní kázni a na jejich kontrole. Je opravdu důležité, aby se věnoval pouze utkání na dvorci a nenechal se vyrušovat vlastními pocity. Musí je dostat pod kontrolu rychleji a méně se věnovat okolí. Někdy ví úplně o všem, co se děje za plotem. Hrává pravidelně i čtyřhru?"Petr není typický singlový specialista, snažíme se, aby ji hrával. Ve sbírce má už tři tituly ze čtyřhry v kategorii ITF do 18 let, přičemž nemá stálého partnera. Když však jdeme na turnaj, na kterém nám prioritně záleží a který chceme vyhrát, čtyřhru vynechá. "Mladého Prívaru jste převzali jako hráče s vyprofilovanou technikou jednoručního bekhendu. Předpokládám, že v jeho věku byste ho k obouručnímu držení rakety vrátit nechtěli."Ani to není nutné protože bekhend je v současnosti jeho velká zbraň."Máte pocit, že dokáže přetlačit hráče s obouručním bekhendem?"Peter to dokáže. A na velké překvapení umí z rakety vypustit vzápětí i rychlý úder po čáře, který soupeř obvykle neočekává. K tomu je nutná precizní technika. Má výborný bod zásahu, který je přitom u jednoručního úderu podstatně menší než u obouručního. Dalším důležitým faktorem je rychlost pohybu nohou, s jakou se hráč dokáže postavit správně k míči. Opomenout nemohu ani odhad na míček, na jeho rychlost a předpokládané místo dopadu, aby věděl úder správně načasovat. Pokud to nestihne, je z toho pouze defenzivní úder. Ale když to dobře trefí, je to často ještě větší bomba než z forhendu. Přitom musím přiznat, že za 30 let mé trenérské praxe je Prívara první hráč s jednoručním bekhendem, jehož trénuji.Navzdory výraznějšímu zastoupení hráčů s jednoručním bekhendem v aktuálním pořadí první dvacítky světového pořadí, v juniorských kategoriích jednoznačně převládá hra s obouručním držením."A převládat bude i nadále. Má to jednoduché vysvětlení. Ve všech přípravkách se učí bekhend obouruč. Dlouhá léta jsem neviděl ani v Česku, ani na Slovensku tenisovou školu, kde by to tak nebylo. Pro většinu malých dětí je náročné být konkurenceschopným s jednoručním bekhendem. Proto se ho prvoplánově ani neučí. Existují země, jako například Itálie, Francie nebo státy Jižní Ameriky, kde byste se s jeho trénováním setkali častěji. Obecně se však dá říci, že jednoručním bekhendem hrají dnes tenisté, kteří to z nějakého důvodu takto hrát i chtějí. Buď se jim to líbí, nebo mají svůj vzor. "Existuje optimální věková hranice na přechod od obouručního bekhendu k jednoručnímu?"Ideální by bylo, kdyby jednoruční úder trénovalo dítě od mala. I proto, že ten přechod nemusí být vždy jednoduchý. Po technické stránce jsou to velmi odlišné údery. "Nejsložitějším obdobím v kariéře tenisty bývá přechod k mužům. Co děláte proto, aby ho Prívara zvládl?"Petrovi se věnujeme, aby byl dobrým juniorem, ale souběžně s tím děláme i na tom, aby ten přechod zvládl. Stanovili jsme si krátkodobé ale i dlouhodobé cíle. Už na prvních turnajích dospělých musí být mladý tenista připraven fyzicky, herny, mentálně i takticky. Aby věděl, co má v této kategorii na dvorci dělat, aby se jednoduše, neztratil '. Pokud junior naskočí do mužského kolotoče turnajů brzy a je nepřipravený, problémy ho neobejdou. Na druhé straně je nezbytné na tom pracoval od začátku, aby si byl těchto problémů a rizik vědom. Větším problémem je stav, kdy se většina mladých tenistů začíná připravovat na tento přechod v 16, v 17 letech. To je už pozdě. "Kdy plánujete absolvovat první mužské turnaje?"Pravidlo o věku se vztahuje na datum narození, z čehož vyplývá, že 25 turnajů může absolvovat až od srpna. Do té doby si je musíme šetřit a zvažovat jejich výběr, což nám však zároveň umožňuje zařadit do kalendáře i mužské ITF-ka. Počítáme s volnými kartami pro turnaje v Trnavě. Jejich počet závisí i na Petrově úspěšnosti na akcích ITF a podle toho si v létě nastavíme program. Zatím máme vypracovaný plán pro příští tři měsíce. Naším cílem je, aby se dostal do kvalifikace na Roland Garros."Váš svěřenec prochází obdobím puberty, která se na chování většiny chlapců na dvorci i mimo něj projeví."Momenty puberty si vybere někde jinde, ale ne na turnaji. Je to normální 15letý kluk, se kterým řešíme na tréninku i tyto typické věci pro tento věk. Samozřejmě, že se občas vyskytnou i protesty proti všemu a všem. Když však jde do tuhého, umí se zpevnit a dělá to, co dělat má. "Spolupracovali jste s Berdychem, Štěpánkem i Novákem. Připomíná Vám něčím některého z těchto úspěšných hráčů?"Variabilitou a smýšlením mi připomíná Radka Štěpánka. Ten měl také své limity. Všichni si dobře pamatujeme jeho forhend. Ale zapracoval na tom, aby to nahradil. Pracoval na taktice, na nečekaných variantách hry. Pokud má hráč nějakou slabinu, obvykle má dvě možnosti. Buď se ji naučí nebo ji něčím nahradí. Právě touto schopností překvapit soupeře a nabourat jim systém hry mi Petr připomíná Štěpánka. Jinak bych ho nepřirovnal k nikomu. Petr je jedinečná osobnost, která ani nemusí být přirovnávána k nikomu proto, že on je prostě on. "

    20.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Becker o mladých hráčích: "Chybí jim kuráž"

    MELBOURNE - Němec Boris Becker by už rád viděl na trůnu pro grandslamového vítěze nějakého mladíka. Nastupující generaci však stále něco chybí."Mladým pušky trochu chybí kuráž. Chybí jim, koule '. Chybí jim to, aby si řekli, dobře, jsem tady, chci vyhrát a udělám pro to všechno '. Otázka je, kdo jim radí, kdo je koučuje. Myslím si, že mladí hráči nemají kompletní obraz toho, co je za ziskem Grand slamu. Myslí si, že je to o tenise. Ale ne, je to o přístupu, "uvedl Becker citovaný portálem UBI Tennis."Nechcete vidět Federera jak ve 45 letech stále poráží o polovinu mladšíc soupeře. Myslím, že bychom k nim (mladým hráčům) měli být v tomto kontextu poněkud kritičtější, aby se probudili. Každý jim vychází vstříc a oni nezískávají grandslamové tituly. To není dobré, "dodal legendární Němec.

    29.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Talent: Raya Roumane - Francouzský čahoun, který zvolil nekonvenční cestu

    Francouzská tenisová škola patří ve světě mezi nejvyhlášenější. Neustále dodává světu nové a nové jména. Momentálně se tlačí vpřed i Raye Roumane.Dětství a (neexistující) juniorská kariéraRaya Roumane se narodil 11. září 2000 v Montreuile na předměstí Paříže. Jeho rodiče, otec Norsalam a máma Karima, jsou Alžířané. Právě otec měl výrazný podíl na tom, že se vydal na tenisovou dráhu a byl jeho prvním trenérem, když začínal s tímto sportem v městečku Bagnolet v metropolitní oblasti Paříže.První výrazný mezinárodní úspěch francouzského talentu přišel v roce 2014. Byl jím zisk titulu na Les Petits As - největším světovém akcí pro tenisty do 14 let hraném ve francouzském Tarbes. Domácí čekání na vítěze tehdy trvalo od roku 2010, kterou ovládl Quentin Halys. V historii vyhráli Les Petits As i legendární hráči jako Richard Krajiček, Michael Chang, Juan Carlos Ferrero a Rafael Nadal.Po tomto úspěchu mu firma Technifibre zařídila tréninkový kemp pod vedením Jeremyho Chardyho. Zkušeného profesionála patřícího do širší světové špičky tehdy okouzlila razance, s jakou 14-letý mladík udeří do míčku. Možná i to byl důvod, proč se Raye namísto mezinárodních juniorských akcí rozhodl zkoušet to hned profesionálně. Mezi chlapci do 18 let si zahrál na mezinárodním fóru pouze dvakrát v životě! Na Roland Garros 2017 i 2018 vypadl v 1. kole. Je však juniorským mistrem Francie z roku 2017.Tréning pod vedením Jérémyho Chardyho:Profesionální výsledkyJak již bylo zmíněno, francouzský tenista s přechodem mezi muže vůbec neotálel. Sotva dosáhl věku 14 let, který otevírá brány mezi profesionály, zkusil to. V červenci 2015 zaujal postupem do semifinále futures akce ve francouzském Saint-Gervais a ve 14 letech se stal nejmladším hráčem evidovaným hodnocením organizace ATP.Rázem se stal větším terčem pozornosti, jak si sám přál. V následujících sezónách tak přišla namísto rychlého pokroku stagnace. Nejlépe to ilustruje konkrétní příklad. Na další semifinále na okruhu ITF si počkal Roumane do září 2018! Kromě téměř vynechané sezóny 2016 přitom cestoval z turnaje na turnaj a možností prorazit měl mnoho.Skutečný průlom nastal loni. Odstartoval ho senzační postup do 3. kola při premiéře v challengerové hlavní soutěži v březnu doma v Lille. Raya zdolal Turka Cema Ilke a svého krajana Antoina Hoanga. V srpnu získal na 25-tisícovým ITF turnaji ve Španělském Pozoblanco první profesionální titul. Následovalo čtvrtfinále na challengeru ve francouzském Cassise, kde trápil svého krajana Jo-Wilfrieda Tsongu a předtím porazil Ukrajince Sergeje Stachovského!V metách si později odbyl premiéru v hlavní soutěži na hlavním okruhu, ale Slovince Aljaz Bedeneho nepřekvapil. Velký skalp přišel v říjnu v eliminaci pařížského Masters akce. Na domácím teenagerovi si vylamujeme zuby Srb Miomir Kecmanovič. Po průlomové sezóně je dnes rodák z Montreuilu v hodnocení žebříčku ATP na 370. místě, v listopadu 2019 byl ještě o 12 příček výše.Profil hráčeRaye Roumane je 193 cm vysoký a 80 kg vážící pravák. Bekhend hraje obouruč. Vzhledem k jeho výšce je pochopitelné, že jednou z nejvýraznějších zbraní je servis. Už v 13 letech podával rychlostí skoro 200 km / h. Vysoké parametry mají i jeho razantní údery od základní čáry. Co mu ve hře trochu překvapivě chybí, jsou častější přechody na síť, které mají ve francouzské tenisové škole své pevné místo. Přestože jsou podmínky na trénink ve Francii skvělé, Raye se vydal podle informací na své oficiální stránce jinou cestou a před pár lety zamířil připravovat se do akademie Barcelona Total Tennis ve Španělsku. V ní se rozvíjely i takové esa jako Albert Costa, Álex Corretja, Feliciano López, Fernando Verdasco, Tommy Robredo nebo Anastasia Pavľučenkovová. V listopadu 2016 byl dokonce na stáži v akademii Rafaela Nadala na Mallorce. S ikonickým Španělem si i zapinkaly. "Bylo to intenzivní, ale zároveň zábavné," pochvaloval si trénink s legendou. "Má obrovský potenciál, velmi tvrdé údery. Kvalita úderů zatím převyšuje jeho chápání hry. Na začátek je však lepší mít skvělé údery. Později můžete pochopit, co s tím. Může dosáhnout velké věci, ale chce to hodně každodenní práce a pokory, "řekl o něm Rafael Nadal. Jeho strýc Toni doplnil: "Mám dojem, že Raye nemá žádné limity." Dnes má nadějný tenista své zázemí opět ve Francii - v akademii Romain Tennis Team v městečku Homps. Dopracovat se k informacím z jeho soukromí, zejména v současnosti, je obtížné. Mladý Francouz, který byl do té doby aktivní na sociálních sítích, se od nich před více než dvěma lety zcela "odstřihl" a dnes se zaměřuje pouze na tenis, což se zatím ukazuje jako správné, protože loni byl jeho progres nejvýraznější. Rayane Roumane v septembri 2019 v relácii Le 15.30: Předpověd tenisem.cz Raya Roumane pojal svou kariéru velmi nekonvenčně už v začátcích. Zcela vynechal juniorský okruh a když v 14 letech začal bodovat mezi muži, všichni od něj čekali zázraky. Ty však dlouho nepřicházely a dřímající potenciál probudil až loni. Je nesporné, že jeho dělový servis a razantní údery jsou těmi správnými zbraněmi v moderním tenise. Potřebuje však být konzistentnější a trochu variabilnější. Jinak bude jeho strop někde kolem 50. místa. Čas plyne, konkurence nespí. V horizontu dvou let se Francouz potřebuje dostat do stovky, což je určitě reálný krátkodobý cíl.    

    31.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Monika Staníková: "Na profesionální tenis není nikdy pozdě"

    Když jste 128. juniorka světa a trojnásobná mistryně Slovenska, dostáváte se do centra pozornosti. Monika Staníková se však vydala na Slovenské poměry netradiční cestou, v rámci které si dokonce našla prostor na založení vlastní sportovní značky. Více přiblížila sama.Byli jste jednou z nejlepších Slovenských hráček ve svém ročníku, proč jste si vybrala americký univerzitní tenis?"Momentálně se nacházím v San Francisku. V juniorce jsem čelila zraněním a nemocem, které měly samozřejmě dopad na moje výsledky a tehdy jsem si uvědomila, že živit se tenisem bude velmi nestabilní. Jako malá jsem chodila na uměleckou školu, ale kvůli tréninku jsem začala zameškávat hodiny a přešla jsem na sportovní gymnázium. Po maturitě jsem dostala nabídku z umělecké školy v San Francisku a tehdy jsem bez zaváhání řekla, že to zkusím. protože jsem opět mohla spojit tenis a umění. Během své, college tennis career '(univerzitní kariéra, pozn. Red.) Jsem dosáhla na druhou příčku celoamerického žebříčku, takže lásku a vášeň k tenisu jsem určitě neztratila a nikdy ani neztratím. Nemyslím si, že tím, když se někdo rozhodne jít na školu v USA, může zapomenout na tenis. Právě naopak, škola v USA Vás hodně naučí jak po tenisového stránce tak i po mentální a to je někdy více důležité."Doporučujete tedy tento "model" každému, kdo nechce / nemůže cestovat týden co týden z jednoho malého turnaje na druhý?"Určitě to doporučuji alespoň zkusit, když je někdo na vážkách. Některé školy se zaměřují více na tenis, některé více na studium a některé to mají půl na půl. Moje škola je půl na půl. Na profesionální tenis není nikdy pozdě, podívejte se na Rogera. Nicméně, musím říci, že univerzitní tenis není jednoduchý. Očekává se od Vás velká disciplína, dobré výsledky ve škole a v tenise. Také není snadné být daleko od rodiny. "Tím jste mi trochu nahráli, loni jste hráli po téměř čtyřech letech první profesionální turnaj. V Praze jste měli i smůlu na los, plánujete po ukončení studia zkusit ženské turnaje na "plný úvazek"?"Ano, hrála jsem a dostala jsem volnou kartu tím, že jsem vyhrála rekvalifikaci, předčasných co se naneštěstí nepíše na ITF. Porazila jsem tam Gabrielu Horáčkovou (642. v žebříčku WTA, pozn. Red.). Měla jsem proto z toho turnaje v celku dobrý pocit a musím říct, že jsem si to velmi užívala po tak dlouhé době. V květnu končím své bakalářské studium a ještě si jdu dodělat magisterský titu. Také v USA. Plánuji se vrátit na okruh a velmi se na to těším. Zatím však při studiu a tenise řešíte i jiné věci. Máte vlastní značku oblečení, můžete nám to přiblížit?"Nápad pro vytvoření značky FORTYLOVE vznikl zhruba před půl rokem. Velmi jsem se začala zajímat o recyklaci a zjistila jsem, že z tenisu máme velmi mnoho nevyužitého odpadu. Zhruba 325 milionů tenisových míčů je ročně vyrobených a pouze 22 milionů z nich je zrecyklováno, zbytek skončí na smetišti. Použité tenisové míče máme v plánu recyklovat a vyrobit z nich recyklovaný polyester, který budeme používat pro naše oblečení. Stroj na takovou konkrétní recyklaci ještě nemáme vyroben, protože je technicky náročné recyklovat tenisový míček takovýmto způsobem. Zatímco pracujeme na výrobě stroje pro recyklaci, používáme látky z recyklovaných plastových lahví a také látky z přírodních vláken, takže se snažíme být co nejvíce, GREEN '. To je pěkná myšlenka, máte na závěr ještě nějaký odkaz pro tenisové fanoušky?"Aby nadále podporovaly a fandily Českým a Slovenským tenistům a aby nezapomínali, že tenis je pouze hra a ve hře jste jednou nahoře a jednou dole.

    03.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Lipták: "Schmiedlová vůdkyní, Kužmová stagnuje"

    Po rozhovoru s dvoubodovou Annou Karolínou Schmiedlovou Vám přinášíme i pohled fedcupového kapitána Matěje Liptáka.Funkce reprezentačního kormidelníka vyžaduje klidného a trpělivého člověka, který kromě všech aspektů vyplývajících z této funkce na dvorci, musí obstát i při nekonečných otázkách zvědavých novinářů. Matěj Lipták je pověstný svou věcností a stoickým klidem, s jakým dokáže odpovídat za každých okolností. Vítězný fedcupový zápas Slovenských tenistek s výběrem Velké Británie nám poskytl opravdu velký prostor k podrobnější analýze, jakožto i k prognózám možností jeho svěřenkyň před dubnovým finálovým turnajem v Budapešti. Začali jsme hodnocením rozhodujícího zápasu."Karolína si zaslouží absolutorium. V obou zápasech předvedla skvělý výkon, který mohu zařadit k jejím nejlepším vystoupením ve Fed Cupu. Od začátku přípravy se jevila být v absolutní pohodě, její forma postupně gradovala. Takže to už bylo jen o tom, jak zvládne zápasy. V obou ji podrželo podání, výborně se pohybovala a byla neomylná při hře od základní čáry. A to i přesto, že Dartová ještě vylepšila svůj výkon z předchozího zápasu s Viktorií. Kájin styl hry jí vyhovoval o něco více. I proto naše hráčka musela zahrát ještě lépe, než v úvodní dvouhře. "Je Schmiedlová psychicky odolnější než v době, kdy začínala v reprezentaci?"Určitě. Výrazně jí k tomu pomohla spolupráce s Petrem Huberem. Na herních činnostech, které jsme měli možnost vidět v jejím zápase, pořádně zapracovali. Její aktuální výkon není výsledkem práce odmakaných ze dne na den. Už v Austrálii, kde odehrála pouze dva turnaje, naznačila vzestup formy a v Bratislavě potvrdila, že je na dobré cestě. Dlouhodobá příprava, kterou absolvovala po operaci kolena měla svůj efekt, výsledkem čehož byly její skvělé výkony.Verím, že je přenese i do dalších soubojů na dalších turnajích. "Dartovú jste měli dobře přečtenou z jejího souboje s Kužmovou. S jakými taktickými pokyny jste poslali Schmiedlovou na dvorec?"Taktiku jsem musel ušít na svou hráčku. Hariett Dartová den předtím absolvovala duel proti Viktorii, hrající zcela odlišným stylem jako Kája. Všechno to bylo naordinované tak, abychom eliminovali zbraně, kterými Britská tenistka disponuje. Podstatné bylo, aby moje svěřenkyně rozvíjela v zápase svou hru, s kterou na kurtu nakonec i dominovala. I když mi souboj Dartové s Kužmovou pomohl vidět, jak hostující hráčka podává, returnje, jaké varianty hry v zápase používá. Včerejší zápas však byl po taktické stránce úplně o něčem jiném než ten dnešní. V některých ohledech mě Britka dokonce i zaskočila, co jsme museli s Kájou řešit i přímo v průběhu zápasu. "Byla Schmiedlová výkonnostně Slovenské jedničkou?"Popravdě řečeno ano. V tomto složení našeho týmu, ve formě s jakou nastoupila a s tím, že se hrálo na antuce, byla vůdkyní výběru. I spolupráce s novým trenérem a do značné míry i zranění, které překonala dopomohlo k uvolnění jejího psychického napětí. Více si váží skutečnosti, že může být na dvorci v tak důležitém zápase. V tomto ohledu sehrála svou roli i delší příprava. Udělali jsme maximum proto, aby na zápasy nastoupila stoprocentně připravena. Sám jsem byl zvědavý, jestli přenese pohodu z tréninků i do zápasů, což ostatně i dokázala. To je pro ni bonus do dalších turnajů. "Na tiskovce vzpomínala, že před zápasem byla velmi nervózní. Museli jste ji mentálně pomoci?"A kdo by nebyl před tak důležitým zápasem nervózní? Tomu se prostě nevyhnete. Záleží jen na tom, jak to na dvorci hráčky zvládnou. Jak se vypořádají s enormním tlakem, s emocemi, kritickými situacemi, nebo s nutností úspěšně dohrát zápas. To vše musí řešit v jeho průběhu ve vlastních hlavách. Celé je to o tom, zda si to připustí, nebo se zkoncentrují na to, co mají hrát. Na předem určený systém a strategii nebudou vnímat aktuální skóre a především to, o co všechno v tomto rozhodujícím zápase vlastně jde. "Některé tenistky mají v oblibě "velké" zápasy. Jaká je v tomto ohledu Karolína?"Kája se k těmto typům sama nepřiřazuje. Není hráčkou, která by si o sobě myslela, že umí rozhodnout takto "velké" souboje. V jejím případě to vždy bylo jen o tom, jak se herně cítila, a v jaké formě byla v době fedcupových zápasů. "Je ve Slovenském týmu alespoň jedna, která je rozená pro tak významné zápasy?"Za takovou hráčku jsem donedávna považoval Viktorii. Stavěl jsem ji do té pozice i přesto, že nikdy nebyla na žebříčku tak vysoko jako například Hantuchová nebo Cibulková. Vnímal jsem ji jako pro soupeřky nebezpečnou tenistku, která je schopna porazit kohokoliv. Momentálně se však výkonnostně trápí a nepostupuje. "Jak připravit Kuzmovou tak, aby byla konečně ona tou vůdkyní?"Předchozí zápasy hrála mnohem lépe. Vše je však ovlivněno aktuální formou. Momentálně jí chybí turnajové vítězství a pocit z toho, že dokáže zvládnout i náročné souboje. Věřím tomu, že i ten jediný zápas, který zde odehrála jí může k tomu dopomoci. Poskytne jí návod a dobrou startovní pozici do dalších zápasů. Doufám, že se z něho poučí a popřemýšlí, kde se má ještě zlepšit. Zjistí, ve kterých věcech se musí posunout dál a že na tom bude i pracovat. To si samozřejmě vyžaduje dlouhodobější proces. Prozatím jí alespoň zvýší sebevědomí. "Slovenky jsou silnější na hardového površích nebo na antuce?"Karolína preferuje souboje na antuce, Viktorie si pro změnu libuje na hardových povrchách. Když jsme se rozhodovali, jaký podklad vybereme pro tento zápas, řešili jsme dilema. Nakonec jsme ho zvolili tak, aby co nejméně vyhovoval soupeřkám. "Plánujete delší soustředění i před finálovým turnajem v Budapešti?"Nemám přehled o turnajích, které by v té době dívky měli absolvovat. Důležité bude, v jakém fyzickém i mentálním rozpoložení přijdou na sraz a pak přes přípravný týden můžeme doladit už jen detaily. Netuším, jak velký časový prostor budeme mít k dispozici. Ale pokud bychom opět měli možnost pro delší společnou přípravu, určitě ji využijeme. "Na rozdíl od souboje s ostrovním týmem nebudou Slovenky v Maďarsku v pozic favoritek. Jak by mohli obstát?"Hraje se formátem čtyř skupin se třemi družstvy, přičemž do semifinále postupují pouze vítězové skupin. Konkurence týmů bude obrovská. Budeme hrát proti nejlepším týmům na světě, proti hráčkám hrajícím pravidelně světovou skupinu. Pro naše holky to bude výborná zkušenost a zároveň možnost porovnat se s těmi nejlepšími. Odehrají dva singly a jednu čtyřhru, což je diametrálně odlišné od soubojů hraných na dva dny. A to by mohla být i větší šance pro naše dívky. Můžeme překvapit. Několi týmů disponuje většinou pouze jednou hráčkou ve výborné formě. Výhodu budou mít družstva s výborným deblovým párem proto, že při tomto formátu má čtyřhra podstatně větší význam, než při soubojích hraných na pět zápasů. Na to, v jakém období se ten turnaj koná, bude nesmírně kvalitní i proto, že se hraje na antuce, která tvoří podklad pro následující turnaj ve Stuttgartu. "Jste zvědavý, jestli se nový formát ujme?"Sledoval jsem souboje ATP Cupu. Musím přiznat, že se mi ten systém opravdu líbil. I když na rozdíl od Budapešťského akce byl zorganizován ve třech různých městech. Myslím, že Fed Cupu by zvýšilo prestiž, pokud by hráčky za turnaj zkasírovali body. V tomto ohledu se organizace WTA a ITF zatím nedohodli. Pokud se to v budoucnu podaří a stabilizuje se povrch přiměřený k danému období, změnilo by to pohled všech top hráček na tuto soutěž. "Je pro nás výhodou malá vzdálenost do Budapešti?"Je to pro nás obrovská výhoda díky divákům, kteří nás mohou přijít povzbudit. Lákadlem by mohly být světové top týmy, proti kterým budeme hrát. "Koho byste chtěli za soupeře?"To nechám na osudu. My můžeme jen překvapit. Nemáme kolektiv se dvěma hračkami v top dvacítce a excelentním deblovým párem disponuje alespoň polovina zúčastněných zemí. Pokud se nám podaří něco uhrát, bude to bonus navíc. "Počítáte v Budapešti i se službami Magdalény Rybarikové?"Hodně variant pro čtyřhru nemáme. V úvahu přichází ještě Kužmová s Čepelovou. Nicméně, pokud bude Magdaléna připravena a bude chtít do Budapešti jet, určitě s ní počítám. Svými kvalitami ve čtyřhře hráčky z našeho týmu převyšuje. "Rybarikové však dlouhodobě chybí herní praxe. Nebudete ji přemlouvat, aby zvážila start na některém z turnajů alespoň ve čtyřhře?"Magda už v hlavě ukončila kariéru. Tenis už nechce hrát. Chce jen pomoci týmu a být jeho součástí. Není již nastavena na fyzickou zátěž nezbytnou pro zvládnutí turnajů. "V ženském tenise máte dokonalý přehled. Odpovídá výkon Dartové její pozici hráčky na 140. příčce?"Úroveň ženského tenisu se zvyšuje. Nasazené hráčky již neabsolvují boje v úvodních kolech grandslamových akcí se soupeřkami okolo devadesátého místa nebo s kvalifikantkou takové lehké zápasy jako kdysi. Před pár lety procházeli úvodními dvěma koly s přehledem. Dnes nastoupí proti 140. hráčce světa a mají co dělat, aby prošly dál. Dartová to jasně ukázala i ve vyrovnaném souboji druhého kola v Melbourne s Halepovou. "Byli jsme v NTC svědky nadprůměrného tenisu?"Schmiedlová s Dartovou předvedli antukový tenis na úrovni. Dlouhé výměny, přesnost úderů, výborný pohyb i servis a skvělé strategické rozhodnutí. Pro diváka to musel být velmi atraktivní zápas. " 

    09.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Talent: Polina Kudermetová - mladší z nadějného sesterského dua

    V Ruském tenise se objevují nové a nové talenty prakticky neustále. Jedním z nich je i Polina Kudermetovová, kterou si přiblížíme dnes.Dětství a tenisové začátkyPolina Kudermetovová se narodila 4. června 2003 v Ruském Magnitogorsku, kam se rodina těsně před jejím narozením přestěhovala z Kazaně. Důvodem byl nový profesionální kontrakt otce Eduarda - známého úspěšného hokejistu. Její sestrou je Veronika Kudermetovová - o šest let starší 38. hráčka světa.Když se Polina v sedmi letech rozhodla jít v sestřině šlépějích, neměla to jednoduché. "Snažila se hrát během přestávek mezi mými tréninkovými jednotkami. Velmi se jí to líbilo, ale rodiče ani trenéři nemohli trávit dost času s oběma, takže se nedá říct, že by se dostala k tenisu přímočaře, "prozradila loni starší Veronika o své" malé sestře ". Navzdory těžším začátkům se Polinin talent rychle projevil a po žákovských úspěších v Rusku se už na podzim 2016 vydala na mezinárodní juniorský okruh. Den před svými 14. narozeninami zaznamenala první velký úspěch, když ovládla turnaj do 18 let v Gruzínském Tbilisi. V dalších měsících její postupné zlepšování plynule pokračovalo.  Loni se mladší ze sester Kudermetovových začala tlačit mezi juniorskou špičku. Na Australian Open sice skončila při grandslamové premiéře v 2. kvalifikačním kole, ale v květnu dobyla akci kategorie 1 v německém Berlíně, což jí otevřelo dveře mezi elitu dokořán. Na Wimbledonu se prodrala z kvalifikace až do čtvrtfinále, ve kterém ji zastavila pozdější Ukrajinská šampionka Daria Snigurová. Na US Open přišlo 3. kolo. Zatím poslední průlom přišel během lednové Australské šňůry. V Traralgone ovládla 16letá Ruska další turnaj kategorie 1, na Australian Open dokráčela do svého druhého grandslamového čtvrtfinále. Tyto výsledky ji katapultovali na nové žebříčkové maximum v podobě 7. místa. Profesionální výsledky Se ženským tenisem má zatím Ruská teenagerka pramálo zkušeností. Debutovala sice už v srpnu 2018 na domácí 15-tisícovým akci v Kazani, ale byl to zároveň na dlouhých 12 měsíců i její poslední profesionální start. Druhá zkušenost přišla na stejném turnaji a tentokrát přišlo namísto konce v 1. kole pěkné čtvrtfinále. Na podzim 2019 dostala Kudermetovová možnost vyzkoušet si kvalifikaci na Moskevské akci kategorie WTA Premier. Krajanku a vrstevnici Oksanu Selechmetevou v 1. kole zdolala, další talentovaná Ruska Varvara Gračevová však už byla příliš velkým soustem. Zatím předposlední start mezi ženami přišel týden před Vánocemi na 15-ce v turecké Antalyi, kde získala Polina svůj první profesionální titul. Poslední vystoupení, o víkendu v kvalifikaci WTA Premier turnaje v Moskvě, jí nevyšlo. V úvodním kole získala jen dvě hry proti Češce Tereze Martincové. V hodnocení WTA je Ruský talent na kulatém 800. místě, před necelými dvěma týdny byla o dvě pozice výš, což je její dosavadní kariérní maximum. Profil hráčkyPolina Kudermetovová je stejně jako její sestra pravačka využívající backhand. Ten sice má svou kvalitu, ale mnohem větší palebná síla se skrývá v jejím forhendm. Ten je určitě její nejsilnějším úderem. Z povrchů má talentovaná teenagerka nejraději hard, na kterém dokáže nejúspěšněji diktovat tempo výměn.Informací z Polininého soukromého života mnoho není, většinou se o ní vyjadřuje v médiích starší sestra. "Bohužel, nemám mnoho příležitostí sledovat její zápasy. Když jsem v Moskvě, snažím se jí pomoci, poradit, ale stává se to zřídka, "prozradila loni. Jak uvádějí Ruská média, tvrdohlavá mladší sestra často dobře míněné rady odmítá. Její oficiálním koučem je otec Eduard.Známé je o ní i to, že nemá velmi vřelý vztah k četbě knih, které naopak patří mezi záliby zkušenější Veroniky. "Upřímně řečeno, do 19 let ani mě nebavilo číst. Zájem se u mě zrodil později sám. Doufám, že to nastane i u paní Poliny, "věří sestra, která považuje literaturu za vhodný trénink mysli.Naše předpověď: Polina Kudermetovová ještě nemá potřebnou kvalitu, aby mohla soupeřit s hračkami z okruhu WTA, její progres za poslední rok však byl výrazný. Pokud zapracuje na podání a jednotnosti úderů, jednou by to mohla dotáhnout až někde do okolí 20. místa, kam má zřejmě namířeno její sestra, která se také rozvíjela pomaleji a definitivně prorazila mezi ženami až po 20-ce.  

    14.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Ríos otevřeně kritizoval antidopingovou politiku v tenise

    SANTIAGO - Chilan Marcelo Ríos, jediný muž, který se stal světovou jedničkou a nikdy nevyhrál Grand Slam, pro Chilské noviny La Tercera zkritizoval antidopingovou politiku ve světě tenisu.Podle Chilana bylo složité porozumět tomu, co vlastně patří mezi zakázané látky. "Dali mi list, na kterém jsem ničemu nerozuměl. V ATP to dělají v tomto směru špatně. Seznam, který Vám dají, obsahuje milion věcí, které jste nikdy neviděli. Jsou příliš drastičtí. Jedna věc je osobní život, druhá dopování pro získání výhody, "začal trochu tajemně.Aby se vyhnul obvinění, že narážel na rekreační užívání drog, vzápětí dodal: "Nikdy během kariéry jsem nedopoval. Ano, pil jsem alkohol, ale marihuanu ani jinou silnou drogu jsem pro dopingovou hrozbu a proto, že jsem o to neměl zájem, neužil. Během celé kariéry jsem však podstoupil jen tři dopingové kontroly. "Ríos se dotkl i případu Američana Andreho Agassiho, který se po kariéře přiznal k užívání drog, ale v reálném čase unikl trestu. "Čtyřikrát ho chytili a ATP ho kryla, neboť to byl Agassi a tenis šel do sra.ček '," nedával si servítky tradičně prostořeký bývalý Chilský tenista.Na adresu svého krajana Nicolase Jarryho, který má pro doping pozastavenou činnost, řekl: "Když jsem hrál já, analyzovali jen vzorky moči. Nyní i krve, takže se těžko něco skrývá. Nico byl velmi rozčilený. Řekl jsem mu, zůstaneš Nicem Jarrem i když tě suspendují na čtyři roky. Mám tě rád jako přítele, tenistu, a tak to zůstane, i kdyby si už nikdy nehrál. '" 

    18.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Bublik šokuje: "Tenis z celého srdce nenávidím"

    MARSEILLE - Kazach Alexander Bublik tento týden v Marseille připomněl, proč je často označován za jednu z nejkontroverznějších postav tenisu. "Tenis z celého srdce nenávidím. Nenávidím každý den, když musím hrát. Popravdě, nevidím nic pozitivního na tom, že jsem tenista. Hraji jen pro peníze. Kdyby nebyly ve hře peníze, okamžitě bych skončil, "přiznal Bublik pro francouzský deník L'Équipe. "Ještě jsem se nedostal do takového bodu jako můj přítel Bernie (Bernard Tomič, pozn. Red.). Ale nejsem od toho daleko, "pokračoval Kazašský bouřlivák s tím, že když bude natolik finančně zajištěný jako zmíněný Australan, známý vypouštěním zápasů, pravděpodobně se z okruhu vytratí. Zajímavé je, že se rodákovi z Ruska neštítí tenis jako sport, ale svět mezi profesionály: "Miluji tento sport, nemohu říct, že ne. Rád tluču do míčku a po kariéře se tomu budu určitě věnovat. Myslím, že při tenise i umřu. Ale být profesionál, narážet každý den na jiného soupeře, ačkoli Vás všechno bolí, je těžké. Nemůžete říct, že se necítíte dobře a nebudete hrát. " "Když se rozejdete s přítelkyní či rozvedete, stále musíte hrát. A když prohrajete, každý se vyptává proč. To je to, co na tenise nenávidím. Ukažte se, jděte na kurt, pokud si myslíte, že jste v tom lepší než já, '"dodal na závěr i s odkazem pro kritické fanoušky.  

    19.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Hráčská Párty v Dubaji! Zářily hvězdy, nechyběly ani naše krásné tenistky

    Ženský turnaj v Dubaji není jen a pouze o tenise. Během úterního dne se na lukrativním místě konala tradiční hráčská párty, na které se objevily také sestry Plíškovy. Kromě našich tenistek se na červený koberec dostala světová dvojka Simona Halepová, Francouzka Kristina Mladenovicová a další a další. Ostatně podívejte se..@matteksands winning the earring-game tonight.. pic.twitter.com/31ye6uj93B— Jimmie48 Photography (@JJlovesTennis) February 18, 2020Naše sestry PlíškovéBoomerang fun with the Pliskova twins at the @DDFTennis players party pic.twitter.com/7yvzyvzXSH— Jimmie48 Photography (@JJlovesTennis) February 18, 2020Samozřejmě ukázaly se i další hráčkyHao-Ching & Latisha Chan arrive at the Dubai players party pic.twitter.com/M6utmBwv2s— Jimmie48 Photography (@JJlovesTennis) February 18, 2020Simona Halepová.@Simona_Halep at the @DDFTennis players party pic.twitter.com/04qIl8LEjx— Jimmie48 Photography (@JJlovesTennis) February 18, 2020Nikole Melicharová.@nicole_melichar on the red carpet in Dubai pic.twitter.com/fd3O4mTTpG— Jimmie48 Photography (@JJlovesTennis) February 18, 2020Kristina Mladenovič.@KikiMladenovic & brother Luka on the red carpet in Dubai pic.twitter.com/B8FpARDbWM— Jimmie48 Photography (@JJlovesTennis) February 18, 2020It's ???????????????????????? a fun time at the @DDFTennis Player Party ???????????? pic.twitter.com/EQfpXUtDn1— WTA (@WTA) February 19, 2020 

    19.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Šarapovová to vzdala - náhle ukončila kariéru

    BRADENTON - Ruská tenistka Maria Šarapovová před malou chvílí oznámila, že se již nebude pokoušet o návrat a s tenisem končí."Tenis mi ukázal svět a to, z čeho jsem byla stvořena. Testovala jsem se jím a měřila svůj růst. Cokoliv, co bych si mohla zvolit jako další životní kapitolu, svou následující horu, stále to budu dělat naplno. Stále budu lézt, stále budu růst. Sbohem, tenise, "napsala na Instagram 32-letá Ruska.Maria Šarapovová vyhrála během své kariéry na hlavním okruhu 36 singlových turnajů, včetně pěti grandslamových. Z nich má kompletní sbírku titulů - Wimbledon 2004, US Open 2006, Australian Open 2008, Roland Garros 2012 a 2014. Z olympiády v Londýně 2012 má stříbrnou medaili. Na postu světové jedničky strávila 21 týdnů.Poslední zápas absolvovala na Australian Open, kde prohrála v 1. kole 3:6, 4:6 s Donnou Vekičovou z Chorvatska. Ať se Ti Maruško daří i nadále v Tvém životě, to Ti přejeme.  

    26.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Federer žárlí na Djokoviče, zaznívá z prostředí Srbského fenoména

    BĚLEHRAD - Dva rivalové, jejichž vztah je roky předmětů dohadů. Srb Novak Djokovič a Švýcar Roger Federer zajisté nejsou nejlepší přátelé, ale prokazují si respekt. Olej do ohně však umí přilít "Noleho" otec Srdjan.Srdjan Djokovič poskytl před pár dny deníku Večernje Novosti další kontroverzní rozhovor. "Před pár měsíci byl v Bělehradě Mats Wilander, který Nováka nemůže vystát a divil se, že v jeho rodišti o něm není žádný billboard či reklama. Jak se na nás může dívat svět, když se k Novakovi chováme takto? "Zamyslel se.Vzápětí přinesl vlastní pohled na to, proč je to tak: "Je to pravděpodobně nějaký historický genetický problém, který s sebou vleče staletí. Na jedné straně jsou lidé ohromeni úspěchem, na druhé projevují závist, žárlivost. Hodně jsem nad tím přemýšlel. Dospěl jsem k závěru, že místo toho, aby lidi motivoval cizí úspěch, odmítají ho a tím ospravedlňují vlastní neúspěch. "O tom, že je Srbskému tenistovi vyčítána neschopnost zvládat prohry, řekl: "Tak to je úžasné! Nikdo v historii, nejen tenisu, nezvládal prohry tak dobře jako Novak. Když prohraje, přijde k soupeři, rozloučí se a řekne, bravo, chlape, byl si lepší než já '. Ani jednou nedostal cenu fair play. Vždy ji dají Federerovi. Přitom stačí porovnat, jak se po prohře chová on a jak Novak. "Na adresu údajné nepřejícnosti Britů vůči svému synovi Srdjan Djokovič uvedl: "Nechci se v tom vrtat, ale asi to má kořeny v minulosti. V politických a jiných vztazích. Je uctíván všude kromě Anglosaského světa. Oni tento sport vymysleli a nyní je tu někdo z chudé, malé země, člen národa, který je součástí staré evropské civilizace. Na druhé straně, je uznávaný v Číně, Japonsku, Rusku, Indii, Jižní Americe. "O diskutovaném Srbském zpívání vlasteneckch písní po triumfu na ATP Cupu řekl: "Klíčem je neschopnost tolerovat, že se v Srbsku narodil někdo takový geniální. Novak a jeho přátelé zpívali vlastenecké písně, které nikoho neurazili. Pouze při Srbech se považuje vlastenectví za hřích. Když se tak projevují jiní, je to ctnost. Novak není šovinista, necítí nenávist k jiným národům. Ukázal to, když pomáhal lidem v Chorvatsku či Bosně a Hercegovině. "Po připomenutí loňských slov bývalého Švýcarského tenisty Claudia Mezzadriho, že Federer má problém porozumět Djokovičovi, otec Srdjan zareagoval následovně: "Federer je vynikající tenista, ale o jeho lidské stránce se to nedá říct. Žárlí na Novaka od momentu, kdy se ukázalo, že bude lepší a bude ho překonávat. "Na závěr se vyjádřil o "Noleho" potenciální politické kariéře po ukončení tenisového: "Byli příklady sportovců, kteří se snažili pomoci svému lidu prostřednictvím politiky. A jak dopadly? Odkopli je jako hadry. Proto se to v případě Novaka nikdy nestane. Nevím přesně, co bude po ukončení kariéry dělat, ale jsem si jistý, že bude stejně úspěšný jako v tenise. "

    26.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Kvitová, Tsitsipas a další reagují na Šarapovové ukončení kariéry

    PAŘÍŽ - Několik osobnosti ze světa tenisu reagují na dnešní zprávu, že Ruska Maria Šarapovová ukončila kariéru."Její vliv na tenis, a nejen ženský, byl obrovský a stále je," řekl Srb Novak Djokovič v Dubaji, kde ve středu postoupil do čtvrtfinále tamního turnaje. "Je to velmi moudrá dívka, znám ji velmi dlouho. Měla mysl šampiónky. Nikdy se nevzdávala, co ukázala zejména v uplynulých pěti letech. Může být hrdá na to, čeho dosáhla, "dodal podle AFP.Respekt vůči Rusce projevila i legenda Amerického tenisu Billie Jean Kingová. "Odkdy získala v 17 letech na Wimbledonu svůj první grandslamový titul, byla z ní velká šampionka. Navíc, její schopnosti pohybovat se v byznysu jsou téměř stejně obdivuhodné jako její tenisové úspěchy. Maria, to nejlepší tě jen čeká, "zveřejnila na sociální síti.Komentářem na sociální síti se přidala i její neméně ikonická krajanka Martina Navrátilová: "Maria, blahopřeji ti k nádherné kariéře, která zahrnuje zisk kariérního Grand Slámu (tituly ze všech čtyř grandslamových turnajů, pozn. Red.) A přísun nových fanoušků do sportu, který milujeme. Užívej si svůj život po tenise. Neodvážila bych se to nazvat důchodem. " Poklonu složila Šarapovová na sociální síti i její přemožitelka ve finále Wimbledonu 2011 Češka Petra Kvitová. "Bylo pro mě potěšením být spolu s tebou na kurtu. Vždy, když jsme proti sobě hráli, byly to skvělé bitvy. Mám velký respekt vůči tvé tvrdé práci a tomu, jak si vždy za všechno bojovala. Už nyní si dosáhla hodně ve svém životě a vím, že toto je teprve začátek, "směřovala slova obdivu směrem k Rusce Péťa. Velká kamarádka Ruské tenistky, portorická olympijská vítězka z Ria 2016 Mónica Puigová, se také vyznala na sociální síti: "Gratuluji ke hvězdné kariéře. Děkuji za vše, co si pro náš sport udělala, ale zejména za to, že jsi byla u mě v nejtěžších chvílích pro Portoriko (hurikán Maria v roce 2017, pozn. Red.). Ukázala si jednoduchost, upřímnost, pokoru. Děkuji, že jsi byla taková skvělá přítelkyně. Přeji ti jen to nejlepší. " Aktuální šestka mužského tenisu Řek Stefanos Tsitsipas připomněl i další aspekt Šarapovové kariéry. "Myslím, že mnoho lidí na ni žárlilo. Měla skvělou kariéru s množstvím velkých vítězství. Našemu sportu dala hodně. Pouze Serena Williamsová měla lepší kariéru, "řekl v Dubaji. S Ruskou se rozloučil i výkonný ředitel WTA Steve Simon: "Bude chybět milionům fanoušků po celém světě, ačkoli vím, že toto je pro Mariu pouze vzrušující nový začátek. Může se soustředit na charitativní aktivity a jiné věci. "  

    26.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel


Výsledky vyhledávání v sekci: Představení Grandslamových turnajů
  • Kyrgios a Simon posměšně imitovaly Nadala

    MELBOURNE - Australan Nick Kyrgios a Francouz Gilles Simon dnes nabídli divákům v souboji 2. kola Australian Open všechno. Dramatickou zápletku, skvělý tenis s exhibičním prvky i něco navíc.Zpočátku klidného Kyrgiose na konci druhého setu rozčarovalo napomenutí za překročení časového limitu mezi výměnami. Australan je přitom známý tím, že dokáže odservírovat do minuty i celý gem. Když rozhodčímu vysvětloval, že s verdiktem nesouhlasí, napodoboval rituály Rafaela Nadala. Na začátku třetího setu si varování za stejný přestupek vysloužil i Simon. Asi málokdo čekal, že také zareaguje parodováním "Rafy". Diváci a Kyrgios se na tom parádně bavily.Kyrgios and Simon give their best Nadal impersonations when given their respective time violations. ???? They seem pretty spot on! Watch: @Channel9Stream: https://t.co/YVc8u4pCVY#9WWOS #AusOpen pic.twitter.com/MAoYHE8iXP— Wide World of Sports (@wwos) January 23, 2020Vítězem zápasu se stal nakonec po setech 6:2, 6:4, 4:6, 7:5 domácí tenista.Pak že na tenise není sranda:)

    23.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel


Výsledky vyhledávání v sekci: Hráči ATP
  • Analýzy hráčů: Nikoloz Basilašvili

    Při psaní těchto analýz se musím v mnohém a často opakovat. Je to logické, protože top hráči jsou si v mnoha věcech podobní. Jenže, jen nejlepší z nejlepších, jako například "velká trojka", ale i někteří z jejich mladších následovníků jako například Thiem, Tsitsipas, Medveděv, Rublev nebo Zverev mají společné ty nejdůležitější mentální vlastnosti jakými jsou láska k tenisu, houževnatost, cílevědomost, soutěživost, vytrvalost a sebekázeň, která přechází někdy až do perfekcionismu.Přestože mají většinu z těchto důležitých vlastností, je ale tato skupinka mladíků mnohem zranitelnější, snadno zlomiteľná, výsledkově neregulérní a na velkých akcích se neumí prosadit. Jejich psychickou nestabilitu a nevyrovnanost výkonů jsme mohli (s výjimkou Medveděva, který jede v 2019 jako pilka) sledovat během celé sezóny 2019. Procházejí krizemi různého typu. Na žádost čtenářů budu dnes psát o hráči, o kterém díky zmíněným vlastnostem, jakož i tomu, čím vším si musel v životě projít, podle mého názoru budeme ještě hodně slyšet. Je jím 27letý sympatický Gruzínec Nikoloz Basilašvili. Tento hráč možná nemá v rukou tolik fyzického talentu jako například Nick Kyrgios, ale jeho mentální vlastnosti to všechno dorovnávají.Těžké začátky"Byly momenty, kdy jsme s otcem na cestách po turnajích spávali v autě i několik týdnů. Zatím to celé byla velmi zajímavá cesta. Trénoval jsem ve špatných podmínkách a nemohl jsem si najít žádného sponzora, tak jsem si vybavil ruské občanství. Během juniorského okruhu jsme spali v autě i měsíc. Na turnajích jsme spali i ve stanech. Všechny tyto věci vás donutí uvědomit si, že těžké časy nebyly jen tak pro nic. Určitě mě udělali nejen silnějším, ale i víc hladovým soutěžit na té nejvyšší úrovni, "vyjádřil se gruzínský tenista.Důraz na detaily je u něj velký. Není divu, protože jeho otec byl profesionální tanečník (balet) a jeho matka doktorka. V obou profesích je důležitá odpovědnost, disciplína a důraz na detaily. Možná i proto se zdají hra a pohyb Nikoloze takové technicky čisté. "Rozdíly na této úrovni nejsou velmi velké. Jako největší rozdíl vnímám to, že musím být naplno připraven na každý zápas a to bez nejmenšího výpadku. Na tom přesně pracujeme, být schopen hrát stejně proti žebříčkově slabším hráčům se stejnou intenzitou jako proti těm nejlepším, "vysvětlil. Svou skromnost, cílevědomost a uvědomění vystihuje následujícím vyjádřením: "V tenise jsou velmi důležité zkušenosti a sebevědomí hráče, a proto mám před sebou ještě mnoho kroků, které musím projít."StrategieNikoloz používá velmi útočnou hru od základní čáry (pokud mu to soupeř dovolí). Jeho hra mi připomíná bývalou světovou jedničku Juana Carlose Ferrera, ale i Jevgenije Kafeľnikova. Pro svou pracovitost a houževnatost, díky které byl Ferrero pro své protivníky takový otravný, získal tento úspěšný Španěl přezdívku "komár" (komár). Rus Kafelnikov byl zas pro své "střely" a přesnost přezdívaný Kalašnikov. Nikoloz si útočnou hrou vytváří situace na ukončení, ale stále mu chybí kvalita na síti. Jeho statistiky při hře na síti jsou velmi slabé. Je vidět, že co se týče strategie a taktických prvků, je jeho hra teprve ve vývoji. Často dělá zbytečně mnoho nevynucených chyb a jeho údery jsou příliš přímé a neefektivní. Protože jeho ambice jsou nejvyšší, tak ho samozřejmě porovnávám s hráči z první světové desítky.Momentálně staví na trpělivost a poctivou práciTakto se Gruzínec vyjádřil k tématu plánování maximalizování svého potenciálu: "nehoní se za výsledky, ale spíše abych odevzdal 100% na kurtu i mimo něj. Chci maximalizovat to, co mám, hlavně proto, abych ukončil svou kariéru s vědomím, že jsem nenechal ani jednu skálu nepřrevrátěnou.Vše je na dobré cestěV stabilizaci jeho hry a výkonů má momentálně prsty zkušený nizozemský trenér Jan de Witt. "Co mě přesvědčilo, bylo to, jak reagoval v tréninku. Uvědomil jsem si, že tento kluk je velmi seriózní a ochotný dělat vše pro to, aby posunul svou hru na další úroveň, "řekl Holanďan. "Měli jsme jasný obraz o tom, kam chceme jít s jeho hrou," připouští de Witt. "Překvapilo mě, jak rychle se zlepšoval. Nikdy jsem neměl hráče, který se učil tak rychle jako on. Má velmi zvláštní talent učit se, pokud jde o biomechaniku a pohyb. Je to velmi neobvyklé a je to něco, co jsem, když jsem s ním začal poprvé pracovat, ještě nevěděl. Rychle se dokázal naučit opravdu komplexní věci. Má disciplínu na to, aby tvrdě pracoval a pokud ho přitlačíte, tak to udělá, "dodává. Pokud se podíváme na výsledky a statistiky Basilašviliho za poslední tři roky, tak vidíme každým rokem postupný progres. V roce 2019 je Gruzínec podle všeho, díky své tvrdé práci a vytrvalosti, na té nejlepší cestě pokračovat ve svém progresu.2017: žebříček ATP 94. - 51. (0 titulů)2018: žebříček ATP 89. - 21. (2 tituly)2019: žebříček ATP 22. - 16. (1 titul)Slabinyjakkoli agresivně se Nikoloz snaží hrát, od základní čáry mu chybí uvolněnost, švih a rotace, vinou čehož jsou jeho údery při rozhazování soupeře po odskoku pomalejší pro tento styl hry není až tak efektivníjeho hra je dost předvídatelná a málo mění rytmuschybí mu variabilita po taktické i úderové stránceněkdy až příliš riskuje a ma vysokou statistiku nevynucených chybpodle statistik vyhrál na síti jen 8% výměnskoro vůbec nepoužívá servis-volejslabší a méně efektivní podání jako jeho kolegové (o 30% méně es než je průměr top 100 / až 66. místo v žebříčku součtu bodů za podáníSilné stránkypracovitost, sebekázeň a nepoddajnostsolidní hra od základní čáryvýborná technika úderů a pohybu po kurtuvelmi solidní returny (70% více vyhraných bodů / 10% méně chyb než průměr top 100/33. místo v žebříčku součtu bodů za return)

    06.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Stefanos Tsitsipas

    Mladý sympatický Řek má teprve 20 let, ale už má něco málo za sebou. Kromě toho, že byl světovou juniorskou jedničkou a mistrem Evropy se prosazuje už i v mužském tenise.Teprve nedávno dosáhl semifinále Australian Open, na kterém porazil svůj velký idol Rogera Federera. Zahrál si Hopman Cup, vyhrál tři turnaje ATP a 7krát byl ve finále. Je nejmladším hráčem v první desítce ATP a na prize money vydělal již přes 5,5 milionu dolarů. Ničeho se nebojí, je vysoký, motivovaný, ambiciózní, sebevědomý a hlavně pracovitý. Většina hráčů hned po ukončení tréninku jde na Facebook nebo dělají různé jiné věci. Ale to není případ řeka. Ten tenis od malička miluje a je to jeho osudová láska. Kdo by chtěl takového svěřence? No, určitě čtěte dálehttps://www.youtube.com/watch?v=uT5ymVTQunM&feature=emb_logoTsitsipasův potenciál je nsporný již od roku 2017, kdy byl v žebříčku ATP kolem 200. místa. Dnes je již šestý a všem dává jasně najevo, že mu ani to nestačí. Stefanos je velmi fixován na celou svou rodinu. Alexander Zverev i Stafanos Tsitsipas jako nejúspěšnější představitelé tzv. "mladých pušek" mají spoločné nejen to, že jsou vysocí a hubení, ale hlavně nesmírně sebevědomí. Němec se v juniorských kategoriích projevoval větší arogantností a Řek byl spíše skromnější typ. Na rozdíl od Zvereva to sebevědomí u Tsitsipassa spočívá hlavně v tom, že si je vědom toho, co všechno je ochoten udělat proto, aby byl nejlepší. Je si jistý sám sebou. To vidím jako největší klíč k jeho úspěchům. Po světě totiž běhá mnoho ctižádostivých hráčů, kteří by chtěli hrát tenis profesionálně, ale jen extrémně málo z nich dokáže pro to udělat opravdu maximum. Stefanos je jedním z nich.To, že se narodil ve sportovní rodině, mu určitě jen pomohlo. Jeho matka pochází z Ruska a jako mladá talentovaná tenistka dokonce reprezentovala Rusko ve Fed Cupu. Dědeček Stefanos z matčiny strany byl profesionálním fotbalistou a získal zlatou medaili na olympiádě v Melbourne. Model přísné sovětské výchovy se prokázal efektivní hned při několika úspěšných reprezentantech mladé generace. Alexander Zverev, i Denis Šapovalov sice reprezentují Německo a Kanadu, ale jejich rodinní příslušníci také hrávali tenis a pocházejí z Ruska. Jak se sám Stefanos vyjádřil, tak Řekové jsou dost líní, mají problém s disciplínou, a proto mu v mládí pomohla matka právě její přísnějším přístupem.Když vzpomínám na rodinu, tak určitě nesmím zapomenout na jeho otce Apostolose. Už to může z mých úst znít možná otřepaně, ale Stefanosův příběh je jen dalším důkazem propojení mezi úspěchem a obrovskou obětí rodiče. Jinak to v tenise asi opravdu nejde. Výchova závodního tenisty je velmi nákladná a určitě jde rodičům v první řadě o snižování nákladů. Inteligentnější rodič také rychle zjistí, že v tomto sportu je velký problém najít odpovědných a zkušených expertů. Proto se jim netřeba divit, že se začnou sami vzdělávat. Často se setkáváme také s tím, jak se rodič sám rozdělí do role šéftrenéra a manažera také hlavně z důvodu, aby měl lepší dohled nad kvalitou práce trenérů a celého týmu kolem hráče. Všichni víme, že ne vždy to dopadne dobře.To jsou podle mě dva hlavní důvody, proč vidíme tolik "expertů" přetransformovaných z rodiče na trenéra. Je to riskantní cesta plná oběti, na jejímž konci není nikdy zaručen kýžený výsledek. Ne každý si v této pozici dokáže udržet zdravou rovnováhu mezi rodičem a trenérem. Jakkoliv, rodič má určitou výhodu, protože představuje pro hráče nejen nejbližšího člena rodiny, ale i chlebodárce a střechodárce, což mu dává mnohem větší moc než kterémukoliv trenérovi. Důležitost disciplíny v tenise nemusím nikomu připomínat. Hráč potřebuje nejen tvrdou ruku, ale v těžkých chvílích i tu podpůrnou a na to je rodič skoro optimální. Nejdu to už víc rozebírat a ukončím to jen tím, že podle mě právě rozhodnutí rodičů mají největší vliv na potenciální úspěch jejich dětí.STRATEGIE HRYStefanos rád prosazuje aktivní, agresivnější hru od základní čáry. Jeho hra je založena na diktování tempa hry svým forhendů, dokud si nevytvoří možnost projít a ukončovat na síti. Je vysoký, ma velký dosah a solidní voleje, pokud se mu podaří ještě vylepšit efektivitu a variace podání, tak bude z něj velmi nebezpečný útočný hráč. Stefanos má velmi nízké čísla na returnech a to hlavně bekhendovém. Určitě i toto bude něco na co si se svým týmem v brzké době posvítí. TECHNIKAForhendStefanos má ve svém forhendu velké sebevědomí a má na to i důvody. Po statistické stránce Tsitsipas se svými forhendy získává o 30% bodů více a vytváří o 20% méně chyb, než v průměru jeho kolegové z top 100 ATP. Po dvou křížových forhendech v řadě, po oběhávaném inside-out a inside-in vyhrává až 60 - 63% výměn. Jednoduše má vysoký poměr vyhraných úderů a výměn vůči chybám. Pro přirovnání uvedu, že jeho kolega Alex Zverev se v téže forhendové statistice pohybuje někde mezi 47 - 49%. Mnozí laici ho přirovnávají k hráčům z 80. let jen proto, že při něm používá východní držení a jeho raketa je v akcelerační fázi v jiném úhlu jako například ta Federerova. Je to směšné tvrzení, protože se svým forhendy splňuje všechny pozitivní prvky, které by měl tento úder mít. Proto bych ho nazval "moderní forhend minulosti". Jednoduchost, úspornost, efektivita a všestrannost. Vyzvednu několik klíčových prvků:východní držení (klidně by mohlo být i více na semi-western);vysoký loket, který drží v náprahovej fázi celou dobu od těla;jednoduchý a plynulý nápřah ve tvaru C;vztažená ruka při bodu kontaktu;bod kontaktu před sebou;horizontální dokončení ve směru úderu ...Se svými forhendy je opravdu všestranný, protože ho umí použít jak v defenzivních, tak i v ofenzivních situacích či při oběhávání bekhendu (jeho ofenzivní zbraň). Počítaje s tím, že Stefanos ještě fyzicky zesílí, se dá očekávat, že se jeho forhend ještě zlepší. Tento úder mu vytváří základ, na kterém může dále stavět.BekhendTsitsipasův bekhend je neméně elegantní jako ten od Dimitrova, Wawrinky či Federera. Po technické stránce je to opravdu čistý a pohledný úder. Jakkoli, jejich čísla jsou nesrovnatelné. Dokud se Stefanos s bekhendem pohybuje někde mezi 42 - 46%, tak zmínění jeho kolegové jsou někde mezi 52 - 60%. Jako celek hodnotím jeho techniku jako velmi solidní. Stefanos Tsitsipas má kvalitní základ, který bude ještě s určitostí jen vylepšovat.ZhodnoceníStefanos Tsitsipas je podle mě hráč kterého tento sport potřebuje. Je opravdu dobrým vzorem a motivací pro mladé hráče. Ideální ukázkou toho, že pokud se hráč obětuje, dá do toho srdíčko a kus tvrdé práce, tak se výsledky dříve či později dostaví. Zda bude Stefanos v blízké budoucnosti světovou jedničkou si opravdu nedovolím předpovědět, ale pokud se vyhne zraněním, tak se bude určitě moci těšit z trvalého pobytu v první světové pětce. Vždyť má jen 20 let a vše před sebou.  

    08.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Rafael Nadal

    Opět se Vám hlásíme o slovo s analýzou konkrétního hráče. Tentokárte speciálně na přání. Je jím španělský fenomén Rafael Nadal - podle mnohých nejlepší antukář všech dob.Mou prioritou v roce 2020 bude analyzovat především mladé hráče. Jakkoliv, tenis je sport, ve kterém dnes dominují zejména třicátníci. Jednoho z nich nechci a nesmím vynechat. Býk, buldok, mašina. Jde, jde a jde. Zakousne se do vás a nepustí jako hyena. Noční můra protihráčů ... Rafael Nadal.BIOO tom, co je veřejně známo, se mi psát nechce. Proto jen ve zkratce připomenu jeho nejvýznamnější úspěchy. "Rafa" vyhrál Davis Cup reprezentující Španělsko už 4krát, ve sbírce má neuvěřitelných 79 turnajových trofejí, z nichž je až 17 grandslamových. Vyhrál všechny čtyři grandslamové akce. Jednou dobyl Melbourne (Australian Open), 11-krát Paříž (Roland Garros), 2krát Londýn (Wimbledon) a 3-krát New York (US Open). Je majitelem zlaté medaile z olympijských her v Pekingu za dvouhru (2008) a v Riu za čtyřhru (2016).V roce 2003 se stal druhým nejmladším hráčem, který se probojoval do top 100 žebříčku ATP. Při svém debutu ve Wimbledonu ve svých 17 letech se po Borisi Beckerovi stal druhým nejmladším hráčem, který se dostal do třetího kola. V roce 2006 vyhrál všechny zápasy, které hrál na antuce.CHARAKTERByl vždy motivován stát se ještě lepším. Ve své profesionální kariéře prý vynechal díky zraněním více než 25 měsíců, ale nikdy se nevzdal, dokonce často zraněn v zápasech ještě pokračoval a vyhrál je. Představte si psa, který honí klobásku zavěšenou před nosem. Nepřestává, dokud ji nedostane nebo neodpadne od únavy. Nezamýšlí se and tím, co ho to bude stát. Má jen jeden cíl.Pozici světové jedničky okupoval nejprve Roger Federer a později Novak Djokovič. Stále byl někdo o malinko lepší než on, alespoň podle žebříčku ATP. Od srpna 2005 do srpna 2008 byl Rafa tři roky bez přestávky světovou dvojkou ve stínu Federera. Dá se říci, že zmínění hráči posouvaly jeden druhého a druhý třetího o něco dál, a tím byli všichni donuceni zdokonalovat svou hru.Být světovou jedničkou bylo něco, za co by dal "Rafa" všechno a ono to i tak vypadalo. Pro někoho jako Nadal to znamená jen motivaci trénovat tvrději. Tento hráč dává totiž ze sebe všechno do posledního míčku. Zejména díky tomu se stal vzorem pro desetitisíce hráčů a nadšenců tenisu.Někdo ho miluje a někdo zas nenávidí. Djokovič si získával fanoušky díky někdy až Silent humoru a Federer zas svojí plynulou hrou a nakažlivou elegantností. Rafael to vše musel přebít svými výkony a bojovností. Nepomohlo mu ani to, že neuměl dobře anglicky. Veřejná prezentace je totiž i v tomto sportu velmi důležitá.Rafa je také velký závislák na Playstationu, to jste netušily co?TECHNIKAForhend má své chybičky, ale je to jeho velká zbraň. K bekhendu nemám co říct. Voleje a podání Nadal stále zlepšuje. Hraje ještě často v záklonu, což bude tím, že používal mnohem defenzivnější styl hry a západní držení na forhend, ale i na tom pracuje a stále častěji prosazuje přechod na agresivní hru. Rafael Nadal je momentálně nejlepší returnujícím hráčem na profesionálním mužském okruhu, čehož důkazem jsou statistiky na www.atptour.com vyhotovené za posledních 52 týdnů. Je rovněž na 3. místě v historických tabulkách. Největšími konkurenty v této "disciplíně" mu byly Andy Murray a Novak Djokovič. V poslední době mu konkuruje Argentinec Diego Schwartzman.Return je stejně důležitým úderem jakým je podání. Na trénincích mu však věnuje jen málokdo dostatečnou pozornost. Top junioři často nevědí zahrát například forhendový slajz. Doplácejí na to později při returnování na rychlejších površích. Mnozí hráči při returnech zbytečně riskují, dělají přílišné nápřahy, nevytáčejí ramena, vyskakují atd. Spočítejte kolik "dárků" odevzdá Váš hráč protivníkem ve formě zbytečně zkaženého returnu. Řekněme si na rovinu, kdyby mu strýc Nadal "daroval" o trošku lepší techniku úderů, tak by "Rafa" nemusel vynaložit až tolik síly a energie na pohyb. Tělo se tak jednoduše opotřebuje rychleji. Dříve či později a bez rozdílu na tom jak se jmenujete. Nejlepším důkazem jsou Nadalova časté zranění. Mnozí spojují zranění s jeho vrozeným defektem na chodidlech, díky kterým musí nosit speciální výplně. Určitě, něco na tom bude. Tělo totiž kompenzuje a díky tomu se prý jeho kolena, kyčelní klouby a možná i páteř nerovnoměrně zatěžují. Styl hry, kterým se léta prezentoval, mu v tom určitě nepomohl. Nechápejte mě špatně, strýc Toni mu dal hodně a vedl ho k těm největším úspěchům, jenže nikdo nejsme perfektní a v této sféře bych určitě našel jednu, dvě, tři a možná i více nedostatků. Jelikož hvězdy jako Nadal jsou vzory pro tisíce mladých hráčů, neúmyslně tím strýc Toni způsobil mnoho škody po celém světě. V teorii i Rafael Nadal. Hráčů s mentálně-tělesnými předpoklady a vlastnostmi, jaké měl malý "Rafa", by chtěl trénovat každý trenér. Pohybuji se v tenise dost dlouho na to, abych si dovolil tvrdit, že podobné trenérské jména si sice rád poslechnu, ale jejich úspěchy beru s rezervou, protože vím, že hráči jako Nadal mají úspěch předurčen a orazítkovaný v rodném listě. Za výsledky s Nadalem si zaslouží respekt a vzdávám mu hold, napadá mě jen taková filozofická otázka: "Kolik hráčů v životě Toni trénoval a kolik kromě Nadala dovedl k vrcholu?" Nechtěl od Rafaela peníze, aby neztratil pozici, kde není od hráče závislý a sám přiznal, že kdyby mu nebyl strýcem, tak by ho možná několikrát vyhodil. Jeho přísný a autoritativní trenérský styl by s největší pravděpodobností nevydrželo tolerovat 90% juniorů či profíků. Paradoxně je podle statistik díky 16 získaným grandslamovým trofejím právě Toni nejúspěšnějším trenérem na světě. Kromě počáteční nápřahovéj fáze, která s sebou přináší spoustu negativ a nedoporučuji ji nikomu opakovat, je forhend Nadala jeden z nejlepších na okruhu. Forhendové dokončení je určitě optimálnější jako například u Djokoviče, ale pomocná ruka jim překáží oběma. STÁLE SE JE CO UČIT I hráč jako Nadal se stále rozvíjí. Za poslední roky udělal ve své hře již několik dost velkých změn. Změnil forhendové držení na semizápadní, vnesl do svého repertoáru úderů agresivnější dokončení při forhendu a bekhendu, začal častěji chodit do úderů, vylepšil hru na síti, pozměnil techniku podání a dnes ji upravuje znovu! Ano, i takový hráč věci vylepšuje. Často se mě lidé ptají, "a nejsem na to už starý?", "Není na technické úpravy v 30-ce už pozdě?" Ne! Nikdy není pozdě. Vše záleží v první řadě na tom, zda a jak bude hráč z plánované úpravy profitovat, jakož i na tom, zda ji chápe a je ochoten to zkusit. I v tomto případě platí, že nic není zadarmo a bez práce a snahy nejsou koláče. Pokud se mám zavrtat do psychologie, tak tenisté většinou po dosažení určitých úspěchů dost zpohodlní. Je jedno zda jsou v desítce na Slovensku, Česku, v juniorské stovce ITF nebo první desítce ATP. Stoupne jim přirozeně ego. Nedůvěřují komukoliv, jsou pověrčiví a změny doslova nesnášejí. Staví raději na jistotě. Takže odpověď zní, když má trenér dostatek zkušeností podobné změny uskutečnit, tak mu v cestě stoji jen hráčovo ego, důvěra a snaha vyzkoušet to. Nic více, nic méně. ukázka optimální přípravy na forhenddokončení úderu horizontálním topspinem při agresivnějších úderech je až na pravou ruku (která mu překáží a brzdí kinetickou reakci) skoro identické s Federerem.  Znám mnoho obhájců teorie, že to jaký styl úderů či držení hráč používá je asi nepodstatné, protože Nadal byl světovou jedničkou a dokázal tak získat tolik grandslamových trofejí. Odkaz pošlu jasný. Hráči jako Rafael Nadal by porazili mnoho svých mládežnických protivníků díky vrozené bojovnosti, atletickosti a ambicím i s dřevěnou raketou v ruce.  99,99999% hráčů nedokáže vyhrát Grand Slam ani s těmi nejlepšími trenéry, podmínkami, raketami a technikou. Jdeme jim to ještě komplikovat a limitovat jejich hru extrémními postaveními, nesprávným pohybem, nevhodnými styly úderů a extrémními pozicemi rakety?!BUDOUCNOSTJsem velmi zvědavý jak pro Rafaela Nadala dopadne tato sezóna. Vypadá to, že ani v ní se zraněním nevyhne, ale na to je on už zvyklý a určitě zabojuje o další možná i grandslamovou trofej. Díky své bojovnosti a pracovitosti určitě je a navždy zůstane tenisovou legendou a inspirací pro mnohé. 

    27.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Dominic Thiem

    Úvodem zopakuji svá slova z analýzy Rogera Federera: "Jen málokdo si uvědomuje to, jak jsou si Nadal, Djokovič a Federer podobní."Každý z nich pochází z jiné země, mluví jinou řečí, má jiný temperament, vzhled a dokonce i jiný účes. Co ale spojuje tyto tří šampiony? Určitě nenaražím na počet grandslamových trofejí, které získali Nadal 19, Djokovič 17 a Federer 20. Býk Nadal, "vtipálek" Djokovič a džentlmen Federer se sice navenek prezentují odlišně, ale ty nejpodstatnější mentální vlastnosti šampiona je spojují.Všichni tři chtějí stát na vrcholu a nic jiného je neuspokojí. Společně mají extrémní ambicióznost, ctižádostivost a cílevědomost. Jsou to velmi důležité vlastnosti. To, že má dítě na stěně plakát Federera a tvrdí, že chce být světovou jedničkou, ale ještě nic neznamená. Jedna věc je po něčem toužit a ta druhá je pro to něco i udělat. Co je daný hráč ochoten za své sny obětovat? Kolik času tráví dobrovolně na kurtu, když už nemusí? Snít je sice hezké, ale ještě důležitější jsou úsilí, odhodlání a nasazení, které hráč odevzdá v přípravě. Pracovitost, sebekázeň a houževnatost se budují a jsou z největší části ovlivněny rodiči a okolím, ve kterém sportovec vyrůstá.Nadal, Djokovič ani Federer Vám neodpustí ani jeden fiftín. Mají v sobě ducha bojovníka. Právě bojovnost je žene za jediným cílem, kterým je vítězství. Jsou hladoví po vítězstvích a žádné semifinále je neuspokojí. Chtějí jen trofeje a každá překážka je pro ně jen výzvou pracovat na sobě ještě tvrději. Další vlastností šampiona, která tyto tří spojuje, je vytrvalost a neoblomnost. Tenis není o jednom míčku, jednom setu, zápase a ani turnaji. Vyrovnanost výkonů je na těch nejvyšších pozicích extrémně důležitá. Každý ze zmíněné trojky tenis miluje a nedá se jen tak zlomit nějakým neúspěchem. Mají to v DNA. Jak bylo řečeno ve filmu Rocky Balboa, podle kterého žila i další tenisová legenda Lleyton Hewitt a ještě před ním Rakušan Thomas Muster (oba bývalé světové jedničky): "Není to o tom, jak silně dokážeš udeřit. Je to o tom, jak silný úder dokážeš přijmout, postavit se a jít dál ... Takto se vyhrává! "Nejen svými mentálními vlastnostmi, ale i svou determinací a vyrovnaností výkonů na těch největších turnajích se z dnešních hráčů těmto legendám tenisu přibližuje nejvíce Dominic Thiem. Dospěl po taktické stránce a co je nejdůležitější, je to, že si proti Nadalovi, Djokovičem a Federerovi i reálně věří. Mladý Rakušan má všechny předpoklady k tomu, aby se stal jedním z nich. Teprve potom následuje v pořadí Zverev, kterému musí fungovat podání, Tsitsipas, který má nevyrovnanou výkonnost a ještě nedospěl, přibližují se také Rublev a další. Chybí jim ale ustálenost výkonů a sebevědomí v konečných fázích Grand slámu.Dominica znám ještě z dob, kdy s námi trénoval na menších turnajích. Jako junior byl sice úspěšný, ale jeho největší devizou pro úspěch v mužském tenise byla jeho vytrvalost a pracovitost. Nebyl velmi nápadný a můj svěřenec ho v trénincích porážel. Co bylo na něm jedinečné bylo zanícení a oddanost v jeho očích. Následně jsem už jen sledoval, jak lety pomalu, ale jistě, stoupal v žebříčku.Asi nejznámější rakouský trenér Günter Bresnik se v našem nedávném, přes dvouhodinovém rozhovoru na toto téma, vyjádřil následovně: "Technika je základ. Je to nejdůležitější, co může trenér hráči dát. Pokud nemá potřebné mentální a tělesné vlastnosti, tak v tomto sportu i tak nedosáhne úspěch. A taktiku mají i tak skoro všichni hráči na profesionální úrovni stejnou. "Jakkoliv, kdyby nebyl Dominik takový cílevědomý, pracovitý, trpělivý, zanícený, houževnatý bojovník s výbornou sebekázní, tak by mu nepomohla k dosažení dnešních úspěchů ani ta nejlepší technika. Bohužel, ne každý talentovaný sportovec s těmito vlastnostmi se rozhodne pro tenis, a pokud, tak s největší pravděpodobností rodiče nebudou mít možnost financovat jeho přípravu. Proto se trenérům v tomto sportu dostává do rukou jen extrémně málo "obdarovaných Dominiců, Rafaelů, Nováků, či Rogerů".Pokud se tedy přeneseme přes finanční stránku věci, tak ten talentík bude s největší pravděpodobností rozmazlený, dotklivý na kritiku a náročný student. Nejeden rodič by mi na toto asi zareagoval, že najít pracovitého, talentovaného hráče s finanční podporou rodičů, je asi takový zázrak, jak najít oddaného, zkušeného a finančně dostupného trenéra. Souhlasil bych. Nesportovní rodiče bohužel jen málokdy vědí rozpoznat kvalitu, jsou vymáhající, chtějí od trenéra stále více času, energie a za co nejméně peněz. Hledají stále něco lepšího a levnějšího. Mění trenéry a akademie jako včela květiny. Proto se zasměju, když se mě čas od času nějaký "expert" zeptá, že jestli jsem při této konstalaci vychoval i někoho od dítěte až po profesionálního tenistu.Toto může dokázat asi jen rodič, což jasně dokazují i úspěšné příběhy těch nejlepších. Jinak to nebylo ani u Dominica Thiem, kde se obětoval jeho otec Wolfgang. Potřebná kontrola nad přípravou a rozhodnutími lze částečně dosáhnout asi jen z role dohlížitele, šéftrenéra-poradce. Z té úlohy vede kariéru Dominica zase Günter Bresnik. Pro úspěch je proto podle mě důležité mít někoho zkušeného, kdo dohlíží na efektivitu celého týmu kolem hráče. Rodič jakož i trenér totiž mohou často odbočit tím nesprávným směrem.STATISTIKYDominic je velký bojovník, vyhrál až 87,5% rozhodujících setů (třetí nebo pátý set). Převyšuje ho těsně jen Rafael Nadal. Ve statistikách podání je na 15. a kvalitě returnu až na 21. místě a určitě má v těchto oblastech co zlepšovat.STYL HRYDominic je dost komplexní hráč. Jednou z jeho největších zbraní je jednoznačně smrtící bekhend inside-out. Raketu při něm otevírá jakoby hrál slajz. Při topspinovém úderu to je trochu anomálie, ale úder je velmi účinný. Druhou zbraní je jeho forehand, kterým díky své výbušnosti a práci zápěstím vytváří nepříjemný topspin. Momentálně zlepšil svůj přechod na síť a nestojí již tak daleko za základní čarou. Na síti je sebevědomější a po taktické stránce se stává na rychlých površích mnohem nebezpečnějším hráčem.TECHNIKANa jaře v roce 2019 ukončil Dominic Thiem dlouhodobou spolupráci se svým mentorem Günterem Bresnikem, která trvala od roku 2002.Günter se několikrát vyjádřil, že na profesionálním okruhu chybí experti na techniku a dá se jich spočítat na prstech jedné ruky. Určitě ví o čem mluví. Já mám ale pocit, že Dominic svou techniku úderů a pohybu od jara 2019 jen vylepšuje. Paradoxně ne s tím, kdo se pokládá za největšího experta na okruhu (Günter Bresnik), ale během spolupráce s novým trenérem Nicolasem Massúem. To, co dělají, se mi velmi líbí. Zjednodušil nápřah na forhend, zjednodušil podání, při úderech se už tak nezakláňí a hlavně hraje více agresivně. Jeho smeč je opravdu ukázková. Také vytáčení ramen a včasná příprava na údery by měla být trenéry dávána jako vzor pro začínající hvězdičky. V těchto fundamentálních bodech byl Günter opravdu důsledný a dnes z nich Dominic těží.Jako negativa vidím to, že se Dominic při úderech od základní čáry stále trochu odklání a hraje za sebou, jakož i to, že forhendy ze středu kurtu hraje jen z méně efektivního otevřeného postavení. To je s největší pravděpodobností způsobeno tím, že Novak Djokovič i Dominik Thiem používají při forhendu západní držení rakety. Právě jeho nevýhodou je to, že nutí hráče hrát o něco za sebou, tisknout loket k tělu a odklánět se. Dominic Thiem to dosud "uhrával" úžasnou výbušností, švihem zápěstí a citem pro míček.Dominic má v 26 letech za sebou již čtyři neúspěšné grandslamové finále a kolekci 16 trofejí z turnajů ATP. Hráči na okruhu ATP dosahují svůj výkonnostní vrchol mezi 28. až 30. rokem života. Dominic, jak ho znám, je hráč, který na své hře neustále pracuje a chce se zlepšovat. Nikde neskáče, ale jde pomaličku a systematicky každým rokem vpřed. Proto předpokládám a přeji tomuto sympatickému Rakušanovi, aby zvedl nad hlavu svou první grandslamovou trofej už tento rok. Šanci dokázat to má hlavně v Paříži a New Yorku.

    05.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Félix Auger-Aliassime

    Dnes jsem si pro Vás připravil další analýzu. Pod mým drobnohledem se ocitl Félix Auger-Aliassime, 18letá vycházející hvězda z Kanady.Hned po zápase druhého kola Miami Open, když Félix porazil ve třech setech Marton Fucsovicsem, jsem se zamyslel nejen nad jeho velmi dobrým a vyrovnaným výkonem, ale také nad tím, že tohoto mladíka čeká skvělá budoucnost. Pokud se nic vážnějšího nestane, tak se podle mě tento Kanadský talent bude zanedlouho pohybovat na těch nejvyšších příčkách žebříčku ATP. A kdoví, možná budeme mít za pár let poprvé světovou jedničku tmavší pleti.VELKÉ VĚCIOsmnáctiletý Félix (nar. 8.8.2000) byl loni prakticky ještě juniorem. Jeho prioritou je již delší dobu účast na mužském okruhu. Dvacátého druhého února lonského roku rázně vkročil do první světové stovky, když se ze 104. pozice dostal na 60. místo v žebříčku ATP. Za tři měsíce se v žebříčku posunul až o 73 míst (ze 106. příčky na 33.). Jako další zajímavost uvedu, že Félix se jako 16-letý vyšvihl o 616 míst (ze 784. na 168.). Slušné. VYROVNANOST Na svůj věk je během zápasu neskutečně koncentrovaný, ve výměnách rozhodný a psychicky vyrovnaný. Samozřejmě, i on má určité výpadky, ale vždyť je mu pouze 18 let. Co mě na něm nejvíce překvapuje, je to, že dělá během vyrovnaných zápasů správná rozhodnutí a jeho taktická vyspělost je na velmi vysoké úrovni. Z posledních jedenácti zápasů prohrál pouze dva a momentálně je ve velké formě. Stal se nejmladším semifinalistou v historii Miami Open. Dnes je na 33. příčce ATP rankingu. TECHNIKA Félix je tvůrčí celoplošný hráč, který má nejen úžasný cit pro míček, ale i vynikající předvídavost. Z forhendu dokáže být velmi agresivní, produkovat úžasné úhly, topspin, slajzy, ale během zápasu mu nedělá problém překvapit soupeře "kraťasem", lobem nebo pěkným obhozeným. Při bekhendu má sice při v počáteční fázi nápřahu raketu dost vysoko, ale později to vynahradí zápěstím. Tento úder ho podrží v delších výměnách, ale umí si do něj i agresivnějí vkročit a ukončovat. Vytvořit mladším hráčům základy techniky, která jim později dá "křídla" mít volnost a prosazovat hru v tomto stylu, by mělo být cílem všech trenérů. Co se od něj naučit? Speciálně bych vyzdvihl akcelerační fázi jeho forhendových a bekhendových nápřahů. Právě zrychlení zápěstí dělá jeho údery smrtícími. Čeho se vyvarovat? Při bekhendovém nápřahu by hlava rakety neměla být tak vysoko v horizontální poloze, protože se obtížněji dostává během nápřahu pod míček - trvá to déle a hráč se může zpozdit. Při forhendovém dokončení by měl Félix více nadzvednout loket, čímž by získal ještě více jistoty v úderech.  UNIKÁTNÍ PROJEKT Supertalent v tenise nestačí. Pominu kombinaci vrozených vlastností je třeba se narodit "ve správném čase na správném místě", a v neposlední řadě, mít k dispozici dostatek finančních prostředků. Félix má vždy s sebou dva zkušené tenisové trenéry, což je na okruhu dost neobvyklé. Podle jeho slov mu to tak vyhovuje, dobře si s nimi rozumí a trenéři se navzájem doplňují. Není neobvyklé vidět Kanadských hráče obklopené velkým týmem. Oni si to totiž většinou financují. Kanadský tenisový svaz investoval do nových projektů, školení domácích a angažování zkušených zahraničních trenérů, nemalé finanční prostředky. Félix je také od roku 2014 členem Kanadského Národního tenisového centra v Montrealu. Tenisový boom v Kanadě začal Milos Raonič a Genie Bouchardová svými výsledky kolem roku 2010. Kanada žije ze zahraniční krve. Talentovaná hráčka Bianca Andreescuová se narodila v Rumunsku, Denis Šapovalov zase v izraelském Tel Avivu, Félix Auger-Aliassime má kořeny v Africkém Togu a Milos Raoniš se narodil v černohorské Podgorici. Vašek Pospíšil a ani Peter Polansky také neznějí velmi britsky. Ve svých zemích by však tito hráči možná nikdy ničeho nedosáhli. NAŠE PREDIKCE: Pokud Félix nabere více zkušeností na těch největších turnajích, zesílí vrchní část těla, plus pár malých technických úprav, tak se máme na co těšit. Minimálně na pěkný kreativní tenis v jeho podání.

    22.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel