Výsledky vyhledávání v sekci: Něco málo z historie
  • Síň slávy: Nicolas Massu - Olympijský zázrak a úspěšný trenér

    Chilská tenisová škola patří v rámci Jižní Ameriky mezi nejúspěšnější. Jednou z největších osobností je Nicolas Massu, jehož hvězda vystoupila na vrchol absolutně nečekaně.Dětství a tenisové začátkyNicolás Alejandro Masse Fried, jak zní jeho celé jméno, se narodil 10. října 1979 v chilském městě Viňa del Mar. Jeho kořeny jsou zajímavé. Máma Sonia je Židovka, otec Manuel je libanonsko-palestinského původu. Jeho předkové měli pohnutý osud. Dědečkovi, který Nicolasem přivedl k tenisu, se podařilo přežít během druhé světové války v Maďarsku díky tomu, že se ukrýval. Babička dokonce přežila koncentrační tábor v Osvětimi.Ve 12 letech začal Massu trénovat v Chilské akademii Valle Dorado, později se přesunul na Floridu k Nickovi Bollettierimu, kde se setkal s krajanem Marcelem Ríosem. V roce 1997 se vydal na profesionální dráhu. Jako junior ovládl ve stejné sezóně čtyřhru na Wimbledonu a US Open. V listopadu 1999 poprvé pronikl ve dvouhře do top 100 žebříčku ATP.  Vzestup, který se zasekl v průměru V květnu 2000 hrál tehdy 20-letý Chilan své první finále na hlavním okruhu. V americkém Orlandu mu titul nedopřál krajan Fernando González. Nicolás, známý pod přezdívkou El Vampiro (upír), se dočkal až o dva roky později v argentinském Buenos Aires.Přesto byl stále ve stínu Riose s Gonzálezem, kteří patřili mezi špičku a prosazovaly se na Grand Slamech. Massu jen sem tam pronikl do 3. kola a na jaře 2003 dokonce vypadl z nejlepší světové stovky. Někoho by to psychicky vzalo, jeho naopak. Začal na sobě tvrději pracovat a do konce sezony se vyšplhal v renkingu na 12. místo! https://www.youtube.com/watch?v=O4QGJC78oYQ&feature=emb_logo Za výborné umístění vděčil zejména úspěchům na menších ATP akcích. Světlou výjimkou bylo senzační finále na Masters akcí v Madridu 2003. Olympijský zázrak v Aténách Kdo čekal v roce 2004 Massúovi grandslamové úspěchy, zůstal zklamaný. První kolo Australian Open, 3. kolo Roland Garros a 1. kolo Wimbledonu ho rozhodně nepasovaly do role favorita na olympijských hrách v Aténách. To, co však Athénský tenisový týden přinesl, nemá racionální vysvětlení a možná to označit za jeden z velkých olympijských zázraků, které fanoušci milují. Resp. dva zázraky. První přinesla čtyřhra. Masse s Gonzálezem, kamarádi a daviscupoví kolegové, šokovaly ve čtvrtfinále americké dvojčata Boba a Mika Bryanovi a korunu všemu nasadili ve finále. V tie-breaku čtvrtého setu odvrátili čtyři mečboly za sebou a Němce Nicolase Kiefera s Rainerovi Schüttlerem porazili 6:2, 4:6, 3:6, 7:6 (7), 6:4. Pro Chile získali první zlatou olympijskou medaili! Druhý příběh psal rodák z Viňa del Mar v singlu. Překvapil již v úvodním kole, když vydřel třísetový triumf nad Gustavo Kuertenem z Brazílie. Později mělo být konečnou čtvrtfinále, ale ani španělská legenda Carlos Moya na v euforii hrajícího Jihoameričana si nepřišla. V epickém finálovém maratonu nakonec Nicolás zdolal 6:3, 3:6, 2:6, 6:3, 6:4 Američana Mardyho Fishe. Psal se 22. srpen 2004 a čerstvě dvojnásobný olympijský šampion byl označen v Aténách za sportovce dne. Dodnes je jediným tenistou v tzv. otevřené éře, který vyhrál na jedněch hrách dvouhru i čtyřhru. "Byl jsem tak šťastný. Je to nejkrásnější moment mé kariéry. Pokud se o deset let ohlédnu zpátky, vzpomenu si na toto a budu šťastný. Nyní už zemřu šťastný, "radoval se tehdy Massu. Zranění ústup a konec Těsně po olympiádě se posunul chilský bojovník v hodnocení ATP do top 10, konkrétně na 9. příčku. Bohužel, začali ho sužovat problémy se slabinami, které musely být v listopadu 2004 vyřešeny chirurgickým zákrokem. V roce 2005 přišel pokles formy. Paradoxem je, že na US Open 2005 pronikl po 1x a naposledy do 4. kola Grand Slamu, ale byl to ojedinělý záblesk. https://www.youtube.com/watch?v=_ElQiv357Rw&feature=emb_logo V sezóně 2006 ještě přišlo pookřátí podtrženo ziskem titulu na ATP akci v brazilském Coste do Sauipe. V dalších měsících postupně upadal a zašlou slávu už nikdy neoprášil. Pohyboval se mezi hlavním a challengerovým okruhem, na Grand Slamech končil už v úvodních kolech. Přesto bojoval jako lev a poslední singlový duel odehrál až v červenci 2013. V 1. kole Challengeru v ekvádorské Mante ho zdolal Alejandro González z Kolumbie. Úspěchy v kostce Nicolas Massu je Chilský národní hrdina, jeho dvě zlaté olympijské medaile jsou dodnes jediné, které tato země získala. Na hlavním okruhu si připsal šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře (počítá se i olympiáda, na níž se tehdy udělovaly body do žebříčku ATP, pozn. Red.). V singlovém rankingu byl nejlépe světová devítka, v deblovém to dotáhl na 31. pozici. Na odměnách vydělal Viňadelmarský rodák 4,34 milionu amerických dolarů. Zajímavé jsou jeho poměrně negativní zápasové bilance na hlavním okruhu. Ve dvouhře 257 výher, 238 proher; ve čtyřhře 82 výher, 103 proher. Současnost Loni na jaře začal psát bývalý Chilský tenista novou životní kapitolu, kterou propojil s tenisem. Stal se koučem hvězdného Rakušana Dominica Thiema. Zpočátku po boku Güntera Bresnika, později sám. A ukázal, že je na tuto pozici jako stvořený. Během necelého roku dokázal přesvědčit Thiema o tom, že může hrát skutečný hardový tenis a nedržet se svých antukových "zlozvyků". "Pocházíme z odlišných kultur, ale velmi dobře si rozumíme. Jsem tu na to, abych mu pomáhal. Jako hráč jsem hrál rád pod tlakem a nyní si užívám adrenalin spojený s trenéřinou, "říká 40-letý Chilan. Vášeň pro tenis ho dokonce přiměla k tomu, aby si loni odbyl jednorázový návrat. Na ATP turnaji v Kitzbühelu si zahrál debla po boku Dominicovho mladšího bratra Moritze. O osobním životě chilské legendy se toho moc nemluví a nepíše. V současnosti je stoprocentně oddaný koučování Thiema, je svobodný, nezadaný, bezdětný. V letech 2009 - 2012 tvořil pár s brazilskou modelkou Daya Mellovou.

    09.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel


Výsledky vyhledávání v sekci: Články
  • Brazilec GUSTAVO KUERTEN a Rus JEVGENIJ KAFELNIKOV se zřejmě stanou novými „přírůstky“ v mezinárodní tenisové Síni slávy

    Dva bývalí nejlepší hráči světa Brazilec GUSTAVO KUERTEN a Rus JEVGENIJ KAFELNIKOV se zřejmě stanou novými „přírůstky“ v mezinárodní tenisové Síni slávy. Oba figurují mezi nominovanými pro přijetí, které se uskuteční příští rok. Nyní čtyřiatřicetiletý Kuerten si nominaci vysloužil 43 týdny, které strávil v pozici světové jedničky, a třemi grandslamovými tituly z Roland Garros z let 1997, 2000 a 2001. Populární „Guga“, který největší úspěchy slavil na antuce, získal za celou kariéru dvacet titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře. O tři roky starší Kafelnikov, jemuž tenisoví příznivci přezdívali pro jeho tvrdá podání a přesně umístěné returny „Kalašnikov“, se během své kariéry rovněž dostal na úplný vrchol mužského žebříčku. Grandslamové tituly získal na Australian Open (1999) a také na French Open (1996), kde ve stejném roce uspěl i ve čtyřhře. V roce 2000 si odvezl zlatou medaili z olympijských her v Sydney a o dva roky později získal s ruským týmem titul v Davis Cupu. O tom, komu se té cti vstoupit mezi legendy tenisu dostane, rozhodnou zástupci médií, kteří se pro uvedení do Síně slávy musí vyslovit alespoň tříčtvrtinovou většinou. Vedle Kuertena a Kafelnikova se mezi nesmrtelné mohou dále zapsat bývalá ženská světová jednička Jennifer Capriatiová, která získala tři grandslamové trofeje a olympijské zlato z Barcelony, dále slavný Španěl Manuel Orantes a Australanka Thelma Coyneová-Longová, jež v letech 1935–1958 dobyla na dnešní dobu přímo neuvěřitelných devatenáct grandslamových titulů. V kategorii slavných „nehráčů“ se o vstup ucházejí proslulý trenér Nick Bollettieri, Japonec Eiči Kawatei, Velšan Mike Davies a Američan Randy Snow.Tahle tenistka se hodně vymyká současnému trendu, podle kterého největší úspěchy sklízejí mladé hráčky a kdo se neprosadí nejlépe ještě před dvacátým rokem anebo brzy po něm, už to nejspíš nedokáže. SAMANTHA STOSUROVÁ totiž zraje jako dobře uskladněné a opečovávané víno, jehož kvality se každým rokem zlepšují a úspěchy se dostavují až v pozdějších fázích kariéry. Ona vůbec už cesta rodačky z Brisbane mezi nejlepší byla neobvyklá a originální. Nejdříve se totiž stala světovou jedničkou a grandslamovou šampionkou v deblu. Teprve o pár let později dobyla dnes sedmadvacetiletá Australanka také titul z podniku „Velké čtyřky“ ve dvouhře. Podmanila si letošní US Open a pro zemi s obrovskou tenisovou tradicí získala první ženský primát z New Yorku po osmatřiceti letech a na kterémkoli z grandslamových turnajů po jedenatřiceti! Kdoví, jestli třeba i tou světovou jedničkou nakonec Samantha Stosurová ještě nebude. Železná lady. V politice byla z Anglie, uměla se ohánět mluvou a jmenovala se Margaret Thatcherová. Ta tenisová je z Austrálie, ohání se raketou a vládne železnou sílou svých svalů. Samantha Stosurová pokořuje soupeřky vynikajícím servisem a drtivým forhendem. Co se v mládí naučíš, později jako když najdeš. Vítězka tří turnajů okruhu WTA se o tom přesvědčuje dnes a denně... Už ve svých dvanácti letech zvládla princip svého druhého podání, kterému dokáže dát pro soupeřky hodně nepříjemný kick. Po odskoku od země dostává míček naprosto nečekanou trajektorii. Odskočí tak vysoko, že zejména z bekhendu je prakticky nemožné zahrát kvalitní return. Stosurová vděčí za tenhle servis kouči Ianovi Bradymu. „Bylo mi asi dvanáct, když mi trenér tenhle způsob podání ukázal. Naučila jsem se ho rychle a už mezi juniorkami to byla moje velká zbraň. Uznávám, že je to rarita, a právě proto je můj servis tak nebezpečný. Jsem ráda, že jsem se to naučila tak mladá, v pokročilejším věku už by to třeba nešlo.“ Další obdivuhodnou stránkou v knize tenisových předností je fyzická připravenost sto dvaasedmdesát centimetrů vysoké hráčky. Říká se o ní, že na kurtu ji lze porazit, ale ne utahat. „Je jí sedmadvacet, ale tělo má pevné, mladé. Netahá na něm tuk, ani kila navíc. Rozhodně má na to, aby vyhrála Grand Slam, a má před sebou tři čtyři hodně dobré roky kariéry,“ říkala o Australance před pár měsíci prorocky Martina Navrátilová, která sama proslula svou výtečnou fyzičkou. Za bicepsy Samanthy Stosurové by se nemusel stydět kdejaký muž. „Je silná a svalnatá. Hraje jako chlapi,“ komentuje to Maria Kirilenková, jež Stosurové podlehla v osmifinále letošního US Open. Aby si snad někdo nevykládal její slova nesprávným způsobem, rychle připojila: „Mám ráda její styl hry.“ Ale jen při pohledu z tribuny, chce se dodat. Stát proti němu není žádný med...

    16.prosinec 2019 - Napsal: Marián Kroužel

  • Je tenis o hlavě?

    Tenis se vzhledem ke své technické, tělesné, ale i psychické náročností na jednotlivce řadí mezi ty nejnáročnější sporty. Během své kariéry s míčkem v ruce jsem si vyslechl už tolik komentářů na téma, jak moc je tenis "mentální hrou", "nejdůležitější je hlava", nebo že "technika není podstatná", atd. Detaily mi už nikdo nevěděl vysvětlit. Hraje se tenis opravdu jen "mezi ušima"?Je opravdu hlava tím nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím úspěch tenisty? Pokud, tak nakolik? A co tělesné schopnosti, technika a taktika? Nebylo by zajímavé to rozebrat detailnější, dokonce až na procenta? Asi nejznámější rakouský trenér Günter Bresnik se v našem nedávném, přes dvouhodinovém rozhovoru na toto téma vyjádřil následovně: "Technika je základ. Je to nejdůležitější, co může trenér hráči dát. Pokud nemá potřebné mentální a tělesné vlastnosti, tak v tomto sportu i tak nedosáhne úspěch. A taktiku mají i tak skoro všichni hráči na profesionální úrovni stejnou. "Musel jsem souhlasit. Tenisový šampion se šampiónem nejprve narodí a až poté vypracuje. Hráči bez ambicí, vášně, trpělivosti a bojovnosti nepomůže ani ta nejlepší technika a fyzička. Takový hráč nikdy nedosáhne ani jen poloviční úspěch kolegu se sice špatnými technickými návyky, který ale ve svém DNA má tu správnou směs nejdůležitějších mentálně-tělesných předpokladů. Z diamantu se jednoduše ubrousek udělat nedá. Například takový Rafael Nadal vyčníval v mládežnických kategoriích z davu hlavně díky vysoce nadprůměrným vrozeným mentálním a tělesným schopnostem. S největší pravděpodobností by porazil osm z deseti soupeřů pouze s lopatou v ruce. Proč? Neboť by pro vítězství udělal všechno. On? Ne, jeho tělo a jeho mysl by mu jinou možnost ani nedali. Úspěch jednoduše nosí v sobě. Je třeba si uvědomit a akceptovat fakt, že ne každý se narodí s nastavením a předpoklady Nadala, Federera, Samprase či Djokoviče. Výrok Novaka Djokoviče "chci tutéž věc, kterou jsem chtěl, když jsem měl sedm let. Chci být světovou jedničkou! "To jen potvrzuje. Roger Federer je na tom stejně: "Miluji tenis a vždy jsem to tak cítil .... Vždy jsem měl sen, že se jednou stanu světovou jedničkou ... ". Další tenisová legenda Pete Sampras se vyjádřil: "Nikdy jsem nechtěl být super kluk, barevný kluk nebo zajímavý kluk. Chtěl jsem být kluk, co sbírá tituly. "Bojovnost, cílevědomost, vytrvalost, houževnatost a láska k tomu, co děláme, odděluje průměr od nejlepších nejen v životě, v byznysu, ale i sportu. Jinak to není ani v tenise. Matts Willander, bývalá světová jednička a sedminásobný grandslamový šampion ze Švédska se zas vyjádřil takto: "Vyloučil a zakázal bych tleskání za údery pro vašeho soupeře. Tenis není o úderech, jde o mentální bitvu. Pro mě by to měl být boj bojovníka proti bojovníkovi. "Mats byl bojovník. Ne každý má vlastnosti bojovníka a Mats svými slovy jen potvrzuje slova Güntera Bresnika, že talent na tenis není jen o tělesných schopnostech, ale taky o těch mentálních. Bojovnost, vytrvalost a cílevědomost mezi ně jednoznačně patří. Mentální tenis je jedna z mnoha témat, při které se tenisová veřejnost často "ztrácí v překladu". Je to opravdu komplikovaná, komplexní, ale zato velmi zajímavá téma. Něco jako "slepice či vejce?" Myslím, že chápat, jak to do sebe zapadá, by měl každý trenér, rodič, i hráč, protože podle toho by měla být i upravená celková příprava tenisty. Co-to jsem si na toto téma už v životě přečetl a vyslechl, ale nikdo mi to zatím srozumitelně nedokázal vysvětlit. O chvilku zjistíme proč. Pokud chci někomu něco dokázat a být co nejvíce objektivní, tak musím v první řadě začít od faktů. Pojďme tedy pěkně od začátku. Pravidlo číslo jedna v tenise je přehodit míček nad síť. Pravidlo číslo dvě je trefit ji do kurtu. Zní to sice primitivní, ale toto jsou dva nejpodstatnější principy tenisové hry. Po kontrole, dále v pořadí následuje dva - umístění, tři - rychlost a čtyři - rotace našich úderů. V tomto bodě se už víme bavit io využití taktiky. Připomenu i další důležitý fakt, na který bohužel hráči velmi často zapomínají. To, že nejdůležitějším momentem v tenise je ten první a poslední úder výměny. Pro jednoho hráče se vždy začíná výměna podáním a pro toho druhého zas riternom. Tolik k základním principům. Nakolik procent je tedy úspěch v tenise závislý od hráčových mentálních schopností?VĚDA:VÁHA míčky, DÉLKA rakety, VÝŠKA nadhození, OBSAH vzniklá z rotace trupu a ohýbání nohou, jakož i RYCHLOST švihu, trajektorie (dráha) rakety, správné načasování celého procesu, RYCHLOST a ROTACE míčku, ÚHEL, pod kterým byla odehrána, jakož i finální umístění celého podání, jsou všechno fyzikálně-matematické jevy, veličiny, či jednotky. Tyto jevy jsou z největší části ovlivněny technickým provedením daného úderu, tělesnými schopnostmi, ale také emocemi v daném okamžiku. Z toho nám ale vyplývá, že tenis je na cca 70% technická a na 30% tělesně-mentální hra. Vyplývá z toho i to, že technika je úzce propojena s fyzikou a matematikou. Zákony vědy jen tak klamati. Vraťme se ale k podávajícímu hráči, protože zde začíná celý příběh. Každé podání začíná nadhozem. Signál k rozhodnutí provést tento pohyb přichází z mozku. Koncentraci potřebnou k přesnému nadhození můžeme rovněž považovat za mentální faktor. Nadhození míčku rukou je zase fyzickou aktivitou. Totéž platí o sníženi nohou, rotaci trupu, zvednutí rakety, jakož i následném výskoku a švihu. Toto všechno bych považoval za tělesnou aktivitu. Styl, jakým hráč celý úder provádí, a to od nadhození až po dokončení, zapadá do techniky. Z toho vyplývá, že tenis je na cca 40% tělesnou, 40% technickou a jen na 20% mentální aktivitou. Při dvou stejně zkušené a mentální silných hráčích, vyhraje s největší pravděpodobností ten, který je tělesně zdatnější a lépe kondičně připraven.KONDIČKA A EMOCE:Stav 5:5 ve třetím setu, 30:40 při svém podání, dlouhá výměna, úder v běhu do strany při kterém hráč díky únavě stehenních svalů neudrží rovnováhu, jemně ho odkloní a zahraje 30 centimetrů do autu. Jen drobná nedokonalost v kinetice úderu může způsobit malý aut. Fyzička ovlivňuje techniku. Chyba způsobená díky únavě je jedna věc. Druhá věc je chyba způsobena emocemi. Mozek posílá příkazy do svalů a stačí jen jeden spjat sval, který ovlivní určitá emoce, a hráč pochybí. Strach, hněv, smutek, přemotivovaný, přílišná uvolněnost jsou všechno emoce, které ovlivňují funkci svalů a tím i plynulost kinetické reakce pohybu. Z toho nám jasně vyplývá, že emoce mají silný vliv na kondičku a opačně.Z výše uvedeného nám vyplývá, že obojí, tělesná únava, jakož i emoce, ovlivňují i technické provedení. Technické provedení zas ovlivňuje kinetickou reakci, jakož i sebevědomí a další emoce. Čili svaly ovlivňují hlavu, hlava zas techniku. Hlava ovlivňuje svaly a ty zas techniku. Technika ovlivňuje hlavu i svaly. V stresové situaci, hráč s jednoduchým a plynulým provedením úderů používá a zatěžuje méně svalů, více věří v své údery a tím pádem má i mnohem menší šanci na pochybení. Dokazuje to i studia, kde měli hráči s jednoduchým a plynulým provedením svých úderů v kritických situacích až o 30 až 45% méně nevynucených chyb. Čím méně svalů používali, tím menší byla šance na pochybení. Podobné to bylo při vynucených chybách.PSYCHIKA A ZKUŠENOSTI:V souboji dvou super fit hráčů s optimálními tělesnými danostmi / schopnostmi a připraveností, by s největší pravděpodobností vyhrál ten zkušenější a mentálně odolnější hráč. Mentální tenis je velmi obecný pojem. Nabyté zkušenosti hráče, vrozené mentální vlastnosti, aktuální psychická připravenost, osobnost a charakter hráče ovlivněn okolními vlivy. Právě tyto čtyři různé faktory pravděpodobně nejvíce ovlivňují konečný výsledek zápasu. Všechny jsou velmi propojeny. Přesto je v tenise tak rádi zobecnit házením do jednoho pytle s nálepkou "mentální hra". Při chápání tohoto tématu se tenisová veřejnost včetně hráčů, trenérů, rodičů, jakož i fanoušky nechápajíc detaily "ztrácí v překladu". Inteligence nemá s úspěchem v tenise absolutně nic společného. Spíše naopak, čím více emocí a nápadů hráč má, tím spíše pochybí. Takový hráč by se měl více zaměřit například na čtyřhru, kde by měl mnohem více možností využít své schopnosti. V zápase jeden proti jednomu má hráč během výměn extrémně málo času na rozhodování. Různé taktické variace by měl mít hráč natrénováno a zautomatizované a během výměn se i tak většinou rozhoduje podvědomě. Emoce nahlodávají psychiku hlavně mezi výměnami, když má hráč více času přemýšlet. Méně zkušení hráči se stávají obětí svých emocí a naopak, ti ​​nejlepší hráči mají natrénováno metody, jak držet své emoce pod kontrolou. Právě tyto těžce nabyté zkušenosti by měly zvýrazňovat hranici a určovat rozdíl mezi prvním a desátým, desátým a stým, jakož i stým a pětistým profesionálním hráčem. Mnoho semiprofesionálov umístěných mezi místy 200. až 500. místem v žebříčku ATP je na tom výborně po fyzické stránce, hraje tenis hodný první stovky, jenže jim chybí potřebné zkušenosti a sebevědomí. V tomto případě ale samozřejmě mluvíme o hráčích, kteří již mají své mentální a tělesné schopnosti na výborné úrovni. Prošly velmi hustým sítkem a dokázali že "na to" mají. Na této úrovni rozhodují detaily. Nadal je velmi těžko porazitelný soupeř nejen díky tomu, že je silný po mentální a tělesné stránce, ale také díky svým obrovským zkušenostem. V jeho technice se sice najde pár věcí, které by se daly vylepšit, ale jako celek je jeho technika na velmi dobré úrovni a svým provedením úderů splňuje všechny podstatné pozitivní prvky.EVOLUCE:Váha, délka a rozměry rakety jsou již dlouhá léta skoro identické. Změnil se pouze materiál. Velikost a váha míčky jsou také skoro nezměněny. Rozměr kurtu je stejný. Rozdíly ve fyziologii a anatomii lidského těla jsou naprosto minimální a nemají skoro žádný vliv na potřebu zásadně měnit styl úderů. Ano, asi největší tělesná odchylka může nastat u výšky jedince, jenže výška nehraje žádnou roli co se týče biomechaniky a technického provedení úderů a pohybu. Oba, i vysoký i nízký hráč, mají stejný cíl, být efektivní a úsporní. Evoluce techniky by se podle uvedených faktů vlastně ani neměla řešit. Měla by mít už dávno jasně stanovené normy díky rozpoznání pozitivních a negativních prvků, které je ovlivňují. Vytváříme ji uměle jen my lidé a to neustálou analýzou a opakováním toho, co dělá aktuální světová jednička. Takovým způsobem vzdělávání jsme vždy o deset let pozadu. Čili tvrzení, že správných technických provedení je mnoho, je zavádějící. Pohybem se buď šetří nebo nadrába. Určité pohyby budou vždy limitovat a další zas usnadňovat. Ve zkratce řečeno, do tohoto bodu jsou nejdůležitější tělesné schopnosti a technika. Drtivá většina hry je zautomatizovaná a hráč při ní nemusí přemýšlet. Psychika a taktika přichází v momentě, kdy se hráč rozhoduje o tom, kde podání či úder umístí a jakou rotaci použije. Pokud hráč nemá dostatečné technické a tělesné schopnosti, tak mu hlava moc nepomůže.TECHNIKA:"Jeden z klíčů k úspěchu je sebedůvěra. Důležitým klíčem k sebevědomí je příprava, "Arthur Ashe "Pokud chceš patřit k nejlepším, tak potřebuješ dobrou techniku ​​a možná ještě důležitější je mít dobré oko. Pokud vidíš míček dříve, tak máš více času myslet nad tím jak a kde ji zahraješ, "Rafael Nadal. Tento Nadalův citát bych si ještě doplnit následovně: Pokud vidíš - čteš hru soupeře, tak máš více času na přípravu a tím pádem si efektivnější v provedení svých úderů. "Můj tenis je agresivní, ale netvrdil bych, že je více fyzický než technický. Spoléhám více na techniku ​​než fyzičnost, ale být fit mi samozřejmě vždy pomůže, "dodává. Z toho vyplývá, že dobrá technika plus kondiční připravenost se rovnají většímu sebevědomí / pozitivnějšímu nastavení. Vše je úzce propojeny. Technické limitace, jakož i aktuální psychický stav, mohou na druhé straně značně omezit hráčovu výkonnost, zpomalit jeho celkový vývoj, ale i limitovat jeho maximální potenciál. Desetitisíce tenistů po celém světě si neužívají tenis tak, jak by mohli, jen pro technické limitace. V nejhorších případech jsem byl svědkem, jak zranění způsobená špatnými technickými návyky a následnou frustrací z příliš velkého počtu chyb, odradily hráčů od hraní tenisu, čehož následkem mnozí z nich předčasně ukončili svou kariéru. Začněme znovu od faktů. Tenis je o chybách. Statistiky jsou proto odrazovým můstkem a odrážejí aktuální stav hráče. Závodní tenis se hraje hlavně kvůli vítězstvím, bodem do žebříčků a následnému postavení v žebříčcích. Podle toho se hodnotí i úspěšnost hráče. Matematika zde je velmi jednoduchá. Pokud hráč dělá chyby, tak přehrává. Pokud přehrává, tak nemá body. Pokud nemá body, tak mě slabé umístění v žebříčku. Jelikož technika úderů a pohybu má prsty někdy až v 100% nevynucených a značné části vynucených chyb, tak těžko argumentovat proti tvrzení, že technika je v tenise klíčová. Pokud zařadíme hráčovo špatné rozhodnutí v zápase do taktiky, tak by u závodního juniora byla taktika v průměru zodpovědná za 20 až 40%, technika až za 50 až 90%, fyzička za 10 až 40% a psychika za 20 až 50% všech chyb. U top profesionála by to bylo rozložené trochu jinak. V pořadí 40 až 60% psychika, 30 až 40% kondiční připravenost, 10 až 20% taktika a až potom 10 až 20% technika. Nikdy není pozdě na úpravy. I Nadal i Djokovič stále pracují na detailech. Dobrá technická připravenost (i kondiční) totiž automaticky napomáhá tenistovi zvětšit své sebevědomí, dává větší možnosti využít své údery po taktické stránce a navíc je díky ní hráč šetrnější a méně opotřebovává své tělo po tělesné stránce. Žádný geniální vědec by nevynalezl převratný lék bez finančních a technicko-materiálních prostředků potřebných k realizaci. Ty mu ale někdo musí nejprve dát. Bez nich by byl jeho potenciál limitován tak, jak potenciál tenistu se špatnou technikou. Větší sebavedôvera ve své schopnosti je jeden z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují v důležitých momentech o tom, kdo strhne vítězství na svou stranu. Pokud se na výměny hráčů podívám okem experta, tak skoro každá míček v síti či autě má nejen své technické odůvodnění, ale i technické řešení. To znamená, že technika má prsty v skoro 100% výsledků všech zápasů. U profesionálů to je samozřejmě o něco méně. Samozřejmě. tyto chyby, jakož i technika, jsou ovlivněny kondičkou a psychikou hráče v momentě, kdy úder zahraje. Unavený hráč dříve selže v technickém provedení, jakož i hráč nervózní, hráč bez sebevědomí, zda hráč pod tlakem důležitosti situace. Z toho vyplývá, že tělo a technika jsou nejdůležitější. Psychika (mentální hra) je jen pozitivní nebo negativní ovlivňuje. Velká důležitost je její přikládána hlavně proto, že sebevědomí, emoce a mentální vlastnosti hráče mají v určitém smyslu prsty v skoro každém úderu. Jak se ale nyní z toho vysomáriť? Je logické, že kondiční trenér tvrdí, že kondiční připravenost je to nejdůležitější, sportovní psycholog zas tvrdí, že jsou to psychika a emoce a tenisový trenér zas klade důraz na taktiku a techniku. Musí uživit sebe a své rodiny.LIDSKÝ ORGANISMUS:Je nemožné určit, který orgán je ten nejdůležitější. Je to srdce pohánějící krevní oběh? Nebo plíce, bez kterých srdce nefunguje, či mozek, který řídí všechno? Žaludek, játra a ledviny? Shodných se na tom, že pro život potřebné jsou všechny. Jejich funkce je tak silně propojena a od sebe závislá. V tenise by mozek představoval psychiku hráče, srdce představovalo tělesné schopnosti hráče, plíce představovali techniku, žaludek představoval taktické vzdělání, finance představovali svaly, šlachy, klouby a kosti bez kterých bychom se nikde nepohnuli, sociálně okolní vlivy jakými jsou rodiče, partner, přátelé, trenér, zda tréninkové podmínky představovaly ledviny, játra a žaludek, které dokáží značně znepříjemnit člověku život. Dále vzpomenu životu potřebné činnosti jako dýchání, pití, jedení, vylučování a spánek. Bez každého ze životních varhan na 100% umřeme, jakož i bez každé ze zmíněných životupotrebných činností také na 100% umřeme. Všechny varhany jsou závisle jeden od druhého, nefungovaly by samostatně a tím pádem nemůžeme ohodnotit ani jeden jako důležitější než ten druhý. Tenis se možná vyhrává hlavou, ale bez těla a rakety bychom se nedostali přes první kolo ani na tom nejslabším turnaji, takže ukončím tento článek tím, že tenis není mentální, ale hlavně komplexní sport, kde se musí bratr ohled na tělo, techniku , ale i hlavu hráče.

    05.leden 2020 - Napsal: Redakce

  • Šarapovová autobiografie stojí za přečtení

    Měli jste možnost číst knihu "Nezastavitelná" od Marie Šarapovová? Pokud ne, dnes jsme si pro Vás připravily její stručný sumář.A teď už k samotné knize. Není dlouhá a dobře se čte, Šarapovová ji věnovala lidem/fanouškům. Začíná se citací od Nelsona Mandely: "Suďte mě podle toho, kolikrát jsem spadl a znovu vstal." Popisuje jak utekli z Černobylu, svého prvního trenéra Judkina v Soči, který velmi rád pil vodku a poradil jí, že jediná šance jak uspět je, jít do USA. Z jejího příběhu je cítit, jaké to měla ze začátku těžké a jakou měla motivaci dostat se na vrchol. Byli chudí a první roky v Bollettieriho akademii na Floridě si pronajímali pokoj za 250 amerických dolarů na měsíc. Tím, že byla velmi snaživá a porážela dívky v akademii, byla hrozbou hlavně pro Jelenu Jankovičovou a Tatianu Golovinovou. Proto ji z akademie vyhodili a na pár měsíců se jí ujal trenér Bangoura. Ten si však nerozuměl s jejím otcem. Agent Max Eisenbud, který byl bývalý hráč a studoval na univerzitě Purdue na základě stipendia, se zmínil, že ho na Marii nejvíce zaujala její soustředěnost.V knize jsou také pasáže, které jsou spíše směšné a těžko uvěřitelné. Hlavně popis, jak vyrostla. Prý se věšela ve dveřích a vsugerovávala si, aby byla vysoká. Díky tomu má prý 188 cm. Akademie byla pro ni jako tenisové vězení a neměla to tam ráda. Věděla však, že právě tudy vede k cesta k jejímu cíli. Robert Lansdorp z Los Angeles, jehož popsala jako velmi přísného trenéra, její dopomohl přejít z juniorského okruhu na ženský okruh. Šarapovová vzpomíná, že tenis který hraje dnes, předváděla už ve čtrnácti letech! Neuvěřitelné! S trenérem Lansdorpom (bývalý kouč Samprase) odehráli "milión" hodin jen z nahazování míčků z koše. Ve finále juniorského Australian Open, kde prohrála se Strycovou, její otec křičel, že pokud vyhraje, dostane 50 000-dolarový bonus od Nike. Nepomohlo. I když hleděla jen na svou cestu, Maria se přece jen inspirovala od jiných hráčů. Například její vítězné gesto - Klečení na kolena - odkoukala od Juana Carlose Fererra.Velmi se mi líbilo jak popisovala vztah k matce. Právě máma ji učila vzdělávat se a dohlížela na její školní výsledky. Vždy četla knihy a zajímala se o světové kultury (podle mého názoru, dohled na hráčovo vzdělání je jeden z nejdůležitějších kroků, aby rostl i po intelektuální stránce). Mnoho rodičů si myslí, že když se jejich dítě rozhodne pro vrcholový sport, tak škola jde stranou - a to je chyba. Zábavný moment přichází, když před Wimbledonem 2004 šla Maria na trénink a omylem šlápla do výkalu lišky. Jeden pán jí řekl, že je to velmi výjimečné a že právě to přináší neuvěřitelné štěstí. Za stavu 1:1 na sety v semifinále proti Davenportové se její otec začal smát. Maria nechápala, co dělá a on jí řekl, že to je proto, že ví, že to celé vyhraje. Že to cítí v kostech.Byla jsem překvapen, že se otevřel fanouškům i s jejím osobními vztahy. Vzpomínala vztah s Dimitrovem a také s basketbalistou Vujačičem. V dalších kapitolách popisuje, jak to bylo s dopingem, jak ji chtělo mnoho lidí potopit a udělit jí čtyřletý trest, což by znamenalo konec kariéry. "Když člověk plánuje - Bůh se směje," píše v knize.Poslední odstavce knihy věnuje nepřátelům a lidem, kteří by ji chtěli ještě zastavit. Prý je chce vidět, jak se o to snaží. Zde je cítit její chladnou stránku a jak ráda někdy rýpe. Myslím si, že autobiografii mohla dopsat v pozitivnější náladě, ale přesto ji jednoznačně doporučuji. Je tam mnoho životních situací, ze kterých se mladí hráči mohou učit.Těšíme se na vaše názory.  

    10.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Generační rozdíly jsou dnes extrémní

    Po úspěšné sérii analýz hráčů přinášíme další velmi zajímavý článek, tentokrát Vám přinášíme pohled na dnešní mládež.Po pozitivním ohlasu na stručné analýzy profesionálních hráčů, které Vám díky našemu webu přinášíme, jsem se rozhodl (když mi to čas povolí) v tom pokračovat i v roce 2020. Snažíme se vybírat zajímavých hráčů, být struční a oslovit každého. Cílem je popsat vybrané profesionální hráče z mého pohledu tak, aby to bylo nejen zajímavé pro tenisové nadšence a tipéry, ale i poučné pro trenéry, rodiče, či samotné hráče. Dnes jsem se pro změnu rozhodl rozepsat o něčem jiném.Mnoho z našich trenérů a hráčů už navštívilo juniorské turnaje Eddie Herr a Orange Bowl, který je považován za neoficiální mistrovství světa juniorů všech kategorií. Na rozdíl od Evropy je na Floridě koncem roku ideální počasí, co mnozí využívají například na předsezónní přípravu. Po tréninku v IMG akademii jsme se šli se svěřencemi najíst. K našemu stolu přišel starý opálený pán, kterého jsem já hned poznal. Nick Bollettieri. Je o něm známo, že se rád vyhřívá na slunci jako ještěrka a nebylo to jinak ani teď. Vedle toho jak si Nick pochutnával na hranolkách s kečupem, hamburgery a zapíjel to vše kolou, mi nedalo nevyužít situaci přísedícího a probrat s touto trenérskou ikonou několik zajímavých témat.Už 82-letý americký trenér v rukou několik světových jedničeka byl a je v branži považován za trenérskou legendu. Měl v rukou hvězdy jako Andre Agassi, Jimmy Courier, Monika Selešová, Mary Piercová, Maria Šarapovová, Daniela Hantuchová, Jelena Jankovičová, Nicole Vaidišová, Sabine Lisická, Sara Erraniová, Tommy Haas, Max Mirnyj, Xavier Malisse, Venus Williamsová, Serena Williamsová, Martina Hingisová, Anna Kurnikovová, Marcelo Ríos, Kei Nišikori a dva roky trénoval i Borise Beckera. Přesto je i dnes snadno dostupný a v IMG akademii, kterou původně sám založil, ho potkat není problém. Nick je stále dost aktivní a momentálně tam plní úlohu mentora. Cena hodinového tréninku s ním se pohybuje od 900 do 1500 USD. Pro zajímavost uvedu, že ty největší jména, také na Floridě působících "dožívajících trenérských dinosaurů", nejsou o nic levnější. Hodina s Rickem MACC, který měl v rukou mladého Andyho Roddicka či Sestry Williamsovy, vás vyjde na 400, nebo trénink s Nickem Savianem, který nedávno trénoval Kanaďanku Bouchardovou, stojí prý až 1000 dolarů. Také jsem slyšel několik různých recenzí na jejich práci. Jakékoliv hvězdy měli tito trenéři v rukou, za hodinu Vám neřeknou určitě víc než jiný zkušený trenér. Za jednu či dvě hodiny se toho hodně vyřešit s novou tváří ani nedá, hlavně když detailněji neznáte hráče a jeho pozadí. Kvality těchto trenérů však spočívají ve zkušenostech. Jsem zastáncem teorie, že trenér, který stojí 15 eur na hodinu, ale nevidí a neví vyřešit problémy, vyjde zákazníka ročně mnohem draže, než trenér který stojí sice 40 eur, ale umí problémy nejen hned najít, ale za několik tréninků i vyřešit. Sám si kupuji raději méně, ale kvalitně. Pohodlné věci, které výnosy a vydrží mi déle. Tak by to mělo být i v tenise, protože čas tenisty ve vývoji je vzácný.Mnoho lidí z Nickova okolí, jakož i on sám se netají tvrzením, že není žádný expert co se týče techniky, ale spíše výborný řečník a motivátor. Na podobné věci měl totiž lidí jako například Pata Doughertyho, který se dlouhá léta věnoval metodice a technické přípravě studentů akademie. Základ úspěchu celého jeho projektu na Floridě vidím v tom, že šikovně využil finance jiných na vybudování potřebných objektů, zakotvil na správné geografické poloze a následně se zaměřil na stěhování mladých talentů z celého světa.Jak jsem již zmínil, tak při rychlém "fastfood" obědě jsme prohodily pár vět. Zeptal jsem se ho, že kdyby mi měl poradit jen jednu jedinou věc, kterou považuje jako trenér tolika grandslamových vítězů za nejdůležitější, co by to bylo. Chytil mě za rameno, podíval se mi do očí a řekl. "Naslouchej svým svěřencům. Buď otevřený vůči svým svěřencům, můj příteli. Pokud budeš příliš mluvit a neposlouchat, tak ti unikne to nejdůležitější. Každý z nich je jiný. Agassi mi přišel na trénink a řekl:, Nicku, víš, že dnes musíme trénovat později, neboť mám dohodnutého kadeřníka ?! 'Becker byl zas úplný opak a sestry Williamsovy vyžadovaly jemný přístup, ale já jsem je jen správně vedl k cíli. Neměnil jsem jim nápřahy ani nic. "Jeho myšlenka má určitě něco do sebe. Jakkoliv, hned mi napadlo, že čím se on vlastně potom přičinil o to, aby se mohl chlubit jejich úspěchy, že jejich trénoval, či dokonce vychoval. "Takže Nicku, pokud tomu dobře rozumím, ty vlastně tvrdíš, že šampióni se šampiony už narodí a je třeba je jen dobře vést ?!" zeptal jsem se. "Absolutně," odpověděl Nick a hned potom na chvilku zmrzl. Moje poznámka totiž směřovala k tomu, že jeho akademie byla úspěšná hlavně kvůli tomu, že zaprvé byla lokalizována na Floridě, kde je většinu roku ideální počasí a podmínky na trénink. Zadruhé měl Nick za sebou sponzory, kteří mu vybudovali výborné podmínky pro hráče. Jako poslední, ale nejdůležitější je, že Nick skautoval a stahoval ty největší talenty z celého světa už jako 8-10-leté a dával jim stipendium. Kdo by odmítl kvalitní tréninkové podmínky, v pěkném prostředí, s teplotou 18 - 30 ° C celou zimu, nedaleko pláže a zdarma?Přirovnám to k fotbalovému mužstvu Manchester City, kde trenér dostane od arabského sponzora skoro neomezený rozpočet na vyskládání týmu s možností jejich trénovat v těch nejlepších podmínkách. Šance, že s těmi nejtalentovanějšími hráči přijde i úspěch je značně vyšší, jakoby musel "vymakať" průměrných hráčů, kteří mu přijdou do rukou na hrbolatém vesnickém trávníku. On však celou myšlenkou narážel pravděpodobně hlavně na to, že hráči mají jiné povahové a tělesné vlastnosti. Přicházejí z různých poměrů a proto mají i jiné společenské normy a návyky. Způsob komunikace a užívání tréninkových metod jim třeba právě proto přizpůsobovat. Získat si důvěru slyšením jejich názoru.Hlavně dnes je práce trenéra s mládeží náročnější než kdykoliv předtím. Kdysi totiž převládala u trenérů autoritativní metoda výuky, která byla i velmi efektivní. Teď se nad tím jen pousmejem. Ať to zní jako klišé, ale mládež opravdu měla k trenérům a učitelům větší respekt. Dnes je "materiál" mnohem horší. Mladí sportovci jsou méně koordinovaní, méně chápaví, mají slabší motorické schopnosti provádět a učit se nové pohyby a slabou prostorovou orientaci v 5D prostoru. Proč je to tak, vždyť mají k dispozici lepší tenisky, lepší rakety, míčky, jakož i kvalitnější rehabilitaci.VÝCHOVA A SPOLEČNOSTDnes jejich práva zastupují ve všem obětaví rodiče, kteří si po většině s nimi sami doma nevědí rady. Když bylo dítě kdysi vyhozené z tréninku za špatné chování nebo malou snahu, tak mělo doma co vysvětlovat. Dnes si to naopak všechno "vyžere" spíše trenér. Nejen přehnaná politická korektnost je problém. Další brzdou jsou moderní výdobytky techniky.TECHNOLOGIE A POHODLNOSTTechnologie dnes věci sice v mnoha směrech usnadňují, ale tím automaticky i komplikují. Je všeobecně známo, že lehčí život dělá z lidí lenivce. Člověk má dnes pocit, že může dělat milion věcí najednou, ale nakonec nedělá nic pořádně. Naši koncentraci, emoce, jakož i kvalitu práce ovlivňují nejen mobilní telefonáty a sms zprávy, ale hlavně množství aplikací v mobilu, díky kterým naše mysl zpracovává mnoho rozdílných informací v průběhu krátkého času. Děti mají problém s koncentrací hlavně proto, že celý den drží v rukou mobil. Kdyby se jím alespoň trochu vzdělávali, tak by to bylo ještě v pořádku, ale celý den tráví sledováním primitivních "Prank-nachytávek", "směšných videí", sledováním YouTube a poslechem hudby, takže jejich mozek nenasává a neřeší nic, co by nastartovalo jejich rozvoj mozkových buněk tím správným směrem. Na mobilu jsou sice i když procházejí přes přechod pro chodce, pokud jim ale zavoláte, tak paradoxně mobil nikdy nezvednou. Komunikaci zvládají dnes děti totiž lépe už jen prostřednictvím velmi neosobního stylu komunikace a to psaním. Problémy děti dnes neřeší, ale řešení a odpovědi jednoduše vygooglovat. Domácí úkoly píší na notebooku, kde mají nastavené automatické opravování chyb. Hledají snadněji cesty a zkratky k dosažení cíle a tím ztrácejí přirozenou schopnost se přizpůsobovat situacím, řešit problémy, čili v konečném důsledku se jim snižuje i intelekt. Právě díky těmto zkratkám, které v reálném životě dnes mladí lidé aplikují, jsou na tréninku velmi netrpěliví a těžší se s nimi pracuje. Dá se konstatovat, že nová generace bohužel kvůli technologiím spíše hloupne. V realitě a profesionálním sportu se zkratky k úspěchům dělat naštěstí ještě nedají.MÁLO POHYBUNejde jen o mysl, ale také o tělesné schopnosti, které u dětí viditelně upadají. V tenisových školách po světě se místo tenisu spíše učí, která je pravá a levá noha a jaké je boční postavení. Pokud děti i pochopí, co od nich chceme, tak jsou jejich motorické schopnosti tak slabě rozvinuté, že jejich reálné nedokáží převést. Je to tak skutečné a viditelné, že se toho, popravdě, bojím. Možná to má něco společného s tím, že na tréninky nejdou na kole nebo samovolně, ale pouze ve vyhřátém autíčku. Jejich koordinace je slabší možná i proto, že se ve volném čase nevyhýbají šípem z vlastně vyrobených luků a možná tím, že neskáčou a nelezou na prolézačky, ale hrají se doma na gauči PS4 (PS3, či PS5). Tělocvik byl mým nejoblíbenějším předmětem, dnes prý patří mezi ty nejméně oblíbené.NEZÁJEMBuďme upřímní a podívejme se na to, kolik času dnes hráči tráví sledováním tenisu v televizi nebo na internetu. Já jsem se na VHS kazetách sám analyzoval, dokola sledoval a následně v obýváku imitoval podání Samprase a Ivanisevic. Před tréninky a zápasy jsem se motivoval díváním nejlepších výměn svých oblíbených hráčů. Pak jsem skočil na kolo a měřil si čas, za který přijdu na dvorce, doufajíc, že udělám nový rekord. Od začátku tréninku jsem se díky této vizualizační metodě cítil zodpovědnější za to, co dělám. Dnes mnoho mladých tenistů nejmenuje ani pět hráčů z první světové dvacítky a na trénink chodí jen autem s rodiči-taxikáři.Jakkoli, právě proto, že společnost takový vývoj chce a vyhovuje jí to, Nickovu rady nelze brát doslovně. Jeho myšlenka byla cílená. Být efektivnějším a flexibilnějším trenérem. Samozřejmě, odpovědností trenéra zůstává vést své svěřence správným směrem, ale i vhodně jim upravovat, či rozvíjet techniku, strategii hry, taktické vzdělání a další důležité součásti hry. Jednoduše, maximalizovat jejich potenciál a minimalizovat možnost zranění. Jeho radu, více naslouchat a pozorovat své hráče beru jako velmi hodnotný tip nad kterým jsem se i já hlouběji zamyslel. A co dělat s tou mládeží? To už nechám na samotných rodičů, vždyť v konečném důsledku dítě je a bude z největší části vždy jen jejich zrcadlem. 

    10.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Trčka o Privarovi: „Pubertu si na turnaje nebere“

    Peter Benjamín Privara a Daniel Trčka. Nejlepší hráč v Evropě do 16 let a renomovaný český trenér. Spolu tvoří momentálně zřejmě nejlépe fungující tandem v slovenském tenise. Pod vedením uznávaného odborníka zaznamenal slovenský junior loni šest turnajových titulů a v anketě STZ triumfoval s přehledem v kategorii Talent roku 2019.Už letmý pohled na pestrý pracovní životopis na Slovensku pevně etablovaného českého trenéra poukazuje na fakt, že je 15-letý Slovák v dobrých rukou. Pod dohledem rodáka z Rožnova pod Radhoštěm herně rostli i tenisté, kteří patřili svého času k top 10 světového pořadí. Ať už Tomáš Berdych, Radek Štěpánek nebo Jiří Novák. Spolu s Petrem Privarou začínají v trnavském TC Empire už třetí společnou sezónu. Zanedlouho 50-letého kouče jsme zastihli ještě před odletem na jihoamerický kontinent, kde čekají jeho svěřence dva antukové turnaje první kategorie v Paraguayi a v Ekvádoru. Tématem rozhovoru byl samozřejmě nadějný slovenský junior.Jak byste charakterizoval Petra Privaru?"Je to typ tenisty s variabilním herním projevem, odolným vůči stresu, který miluje výzvy a velké zápasy, ve kterých o něco jde. Na dvorec nikdy nenastupuje s jedním plánem, podle potřeby dokáže hrát obranný i útočný tenis. S oblibou hraje neočekávané údery. Aktuálně se nachází v etapě přerodu z defenzivního hráče na ofenzivní typ. Jeho pozice na dvorci se postupně mění směrem dopředu k síti. Výborně podává a dokáže zvládnout náročné zápasové situace. V momentech, kdy ostatní selhávají a nejsou tak psychicky odolní, Petra to motivuje a podává svůj nejlepší výkon. Má obrovskou touhu po vítězství, která je jeho největší zbraní.Slovenský nejtalentovanější junior je známý tím, že produkuje minimální množství nevynucených chyb, což je typické spíše pro defenzivnější hráče."Je to pravda, na tom má založenou svou hru. Je to systém postupného přechodu z defenzívy do útoku. Ale s tím, že hru bez chyb dokáže zrychlit, čímž se samozřejmě dostává více do ofenzivních situací. Zjednodušeně, zrychluje svou bezchybnou defenzivní hru. "Jaký herní progres zaznamenal pod vaším vedením?"Za dva roky naší spolupráce učinil významný posun. Přitom jde o komplexní pojetí osobnosti hráče. Snažím se poskytnout mu prostor na jeho osobní projev. Nechci z něj udělat hráče jakého já chci, ale nechávám ho, aby na dvorci projevil vlastní osobnost. Respektuji jeho cíle, touhy a charakter, a tomu podřizuji i trénink. Samozřejmě, že pracujeme na technických detailech tak, jako všichni ostatní hráči na různých úrovních. Hlavním cílem je zpevnit ho fyzicky. Přišel do kategorie, v níž se setkává s hráči o dva až tři roky staršími a fyzicky vyspělejšími. Pracujeme na silovém tréninku, aby mohl na dvorci aplikovat to, co umí hrát. Aby dokázal hrát turnaje celou sezónu a především, aby vydržel po zdravotní stránce. Dvakrát týdně navštěvuje fyzioterapeuta a musím zaklepat na dřevo, za ty dva roky neměl výrazněji zranění i když vyrostl o více než 20 centimetrů. "Jaké má rezervy a v čem by se ještě mohl ještě zlepšit?"I když je velmi rychlý a dokáže dotáhnout do úspěšného konce i dlouhé zápasy, stále se může zlepšovat po fyzické stránce, především v silové oblasti. Je to typický 15letý kluk se silným prožíváním emocí, které jsou na jedné straně zdrojem jeho energie. Musí však zapracovat na vnitřní kázni a na jejich kontrole. Je opravdu důležité, aby se věnoval pouze utkání na dvorci a nenechal se vyrušovat vlastními pocity. Musí je dostat pod kontrolu rychleji a méně se věnovat okolí. Někdy ví úplně o všem, co se děje za plotem. Hrává pravidelně i čtyřhru?"Petr není typický singlový specialista, snažíme se, aby ji hrával. Ve sbírce má už tři tituly ze čtyřhry v kategorii ITF do 18 let, přičemž nemá stálého partnera. Když však jdeme na turnaj, na kterém nám prioritně záleží a který chceme vyhrát, čtyřhru vynechá. "Mladého Prívaru jste převzali jako hráče s vyprofilovanou technikou jednoručního bekhendu. Předpokládám, že v jeho věku byste ho k obouručnímu držení rakety vrátit nechtěli."Ani to není nutné protože bekhend je v současnosti jeho velká zbraň."Máte pocit, že dokáže přetlačit hráče s obouručním bekhendem?"Peter to dokáže. A na velké překvapení umí z rakety vypustit vzápětí i rychlý úder po čáře, který soupeř obvykle neočekává. K tomu je nutná precizní technika. Má výborný bod zásahu, který je přitom u jednoručního úderu podstatně menší než u obouručního. Dalším důležitým faktorem je rychlost pohybu nohou, s jakou se hráč dokáže postavit správně k míči. Opomenout nemohu ani odhad na míček, na jeho rychlost a předpokládané místo dopadu, aby věděl úder správně načasovat. Pokud to nestihne, je z toho pouze defenzivní úder. Ale když to dobře trefí, je to často ještě větší bomba než z forhendu. Přitom musím přiznat, že za 30 let mé trenérské praxe je Prívara první hráč s jednoručním bekhendem, jehož trénuji.Navzdory výraznějšímu zastoupení hráčů s jednoručním bekhendem v aktuálním pořadí první dvacítky světového pořadí, v juniorských kategoriích jednoznačně převládá hra s obouručním držením."A převládat bude i nadále. Má to jednoduché vysvětlení. Ve všech přípravkách se učí bekhend obouruč. Dlouhá léta jsem neviděl ani v Česku, ani na Slovensku tenisovou školu, kde by to tak nebylo. Pro většinu malých dětí je náročné být konkurenceschopným s jednoručním bekhendem. Proto se ho prvoplánově ani neučí. Existují země, jako například Itálie, Francie nebo státy Jižní Ameriky, kde byste se s jeho trénováním setkali častěji. Obecně se však dá říci, že jednoručním bekhendem hrají dnes tenisté, kteří to z nějakého důvodu takto hrát i chtějí. Buď se jim to líbí, nebo mají svůj vzor. "Existuje optimální věková hranice na přechod od obouručního bekhendu k jednoručnímu?"Ideální by bylo, kdyby jednoruční úder trénovalo dítě od mala. I proto, že ten přechod nemusí být vždy jednoduchý. Po technické stránce jsou to velmi odlišné údery. "Nejsložitějším obdobím v kariéře tenisty bývá přechod k mužům. Co děláte proto, aby ho Prívara zvládl?"Petrovi se věnujeme, aby byl dobrým juniorem, ale souběžně s tím děláme i na tom, aby ten přechod zvládl. Stanovili jsme si krátkodobé ale i dlouhodobé cíle. Už na prvních turnajích dospělých musí být mladý tenista připraven fyzicky, herny, mentálně i takticky. Aby věděl, co má v této kategorii na dvorci dělat, aby se jednoduše, neztratil '. Pokud junior naskočí do mužského kolotoče turnajů brzy a je nepřipravený, problémy ho neobejdou. Na druhé straně je nezbytné na tom pracoval od začátku, aby si byl těchto problémů a rizik vědom. Větším problémem je stav, kdy se většina mladých tenistů začíná připravovat na tento přechod v 16, v 17 letech. To je už pozdě. "Kdy plánujete absolvovat první mužské turnaje?"Pravidlo o věku se vztahuje na datum narození, z čehož vyplývá, že 25 turnajů může absolvovat až od srpna. Do té doby si je musíme šetřit a zvažovat jejich výběr, což nám však zároveň umožňuje zařadit do kalendáře i mužské ITF-ka. Počítáme s volnými kartami pro turnaje v Trnavě. Jejich počet závisí i na Petrově úspěšnosti na akcích ITF a podle toho si v létě nastavíme program. Zatím máme vypracovaný plán pro příští tři měsíce. Naším cílem je, aby se dostal do kvalifikace na Roland Garros."Váš svěřenec prochází obdobím puberty, která se na chování většiny chlapců na dvorci i mimo něj projeví."Momenty puberty si vybere někde jinde, ale ne na turnaji. Je to normální 15letý kluk, se kterým řešíme na tréninku i tyto typické věci pro tento věk. Samozřejmě, že se občas vyskytnou i protesty proti všemu a všem. Když však jde do tuhého, umí se zpevnit a dělá to, co dělat má. "Spolupracovali jste s Berdychem, Štěpánkem i Novákem. Připomíná Vám něčím některého z těchto úspěšných hráčů?"Variabilitou a smýšlením mi připomíná Radka Štěpánka. Ten měl také své limity. Všichni si dobře pamatujeme jeho forhend. Ale zapracoval na tom, aby to nahradil. Pracoval na taktice, na nečekaných variantách hry. Pokud má hráč nějakou slabinu, obvykle má dvě možnosti. Buď se ji naučí nebo ji něčím nahradí. Právě touto schopností překvapit soupeře a nabourat jim systém hry mi Petr připomíná Štěpánka. Jinak bych ho nepřirovnal k nikomu. Petr je jedinečná osobnost, která ani nemusí být přirovnávána k nikomu proto, že on je prostě on. "

    20.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Schmiedlová: "Změna byla správným rozhodnutím"

    Nezpochybnitelnou hrdinkou fedcupového duelu o postup na finálový turnaj v Budapešti byla nečekaně Anna Karolína Schmiedlová.Pětadvacetiletá košická rodačka, která se při předchozích reprezentačních duelech herně i psychicky evidentně trápila, tentokrát Sloveskou tenisovou veřejnost pozitivně šokovala. Nejprve až překvapivě jednoznačně "převálcovala" favorizovanou britskou jedničku Heather Watsonovou, aby po dalším sebevědomém výkonu vybojovala Liptákově výběru rozhodují postupový bodík.Bývalá 26. hráčka světa musela po loňském Wimbledonu absolvovat operaci levého kolena. Předčasný konec sezóny znamenal mimo jiné výrazný propad v žebříčku WTA, ve kterém v současnosti figuruje těsně nad prahem třetí stovky. Schmiedlová se během nucené pauzy rozhodla pro radikální kariérní krok. Po osmi letech téměř nepřetržité spolupráce nabrala odvahu a propustila trenéra Milana Martince. Na uvolněný post angažovala bývalého kouče Magdalény Rybarikové, Petra Hubera. První viditelný plod jejich vzájemné spolupráce měla tenisová veřejnost možnost vidět na vlastní oči v předchozích dnech v bratislavském NTC. Štěstím dojatá Slovenka nedokázala skrýt své emoce ani na pozápasové tiskovce."Stále si to ještě neumím pořádně uvědomit, velmi se z toho vítězství těším. Bylo mým snem ve Fed Cupu ještě něco hezkého uhrát. Po dlouhé době jsem opět hrála dobře a navíc i před domácím publikem. Soupeřce jsem neukázala svou nervozitu a pěkně to dohrála až do úspěšného konce. "Kapitán Lipták na pozápasové konferenci uvedl, že mnohé z Vašeho aktuálního herního projevu, včetně podání, je výsledkem spolupráce s novým trenérem Petrem Huberem."Tentokrát mi to na Fed Cupu vyšlo, při podání jsem se cítila dobře. Nemohu mluvit dopředu, ale kdyby to šlo takto i nadále, byla bych samozřejmě ráda. Pracujeme na tom, hlavně se snažím být klidnější, neukazovat velmi své emoce, myslet co nejpozitivněji. "Výrazně se zlepšily statistické ukazatele především v procentuální úspěšnosti Vašeho druhého servisu. Měnily jste s Huberem jeho techniku?"Ani moc ne. Nový trenér mě podporuje v té hře, kterou hraji. Snaží se vyzvednout moje silnější stránky, ale hru mi velmi nemění. " V souboji s Watsonovou jste odvrátila osm z devíti brejkbalových možností soupeřky. Ve druhé dvouhře jste tyto statistiky ještě vylepšila na devět z deseti stejných hrozeb. Jde o nový standard?"Kéž by. Jsem ráda, že mě po celý duel podání podrželo. Věřila jsem si, cítila jsem, že si jím dokážu pomoci. Doufám, že mi pomůže i v dalších zápasech zvláště když budu čelit kritickým situacím. " Nemáte po tomto výkonu pocit, že ke změně na postu trenéra mohlo dojít už mnohem dříve než po osmi letech?"Takto zpětně nad tím neuvažuji. Pan Martinec mi za ta léta velmi pomohl a nemohu něj nic špatného říct. Bez něj bych nebyla tam, kde jsem. Na druhé straně ta změna mi pomohla, ukázala se jako správné rozhodnutí. Vhod mi v tomto ohledu padla i delší pauza, díky které jsme se s novým trenérem mohli lépe připravit. " Proč jste se rozhodli právě pro Petra Hubera?"Rozumí mé hře. Všechny věci, o kterých mi vyprávěl mi dávaly smysl. Nesnaží se mě velmi změnit, ani nevkládá do mé hry nějaké nové komplikované elementy. Snaží se jen podporovat to, kdo jsem, mou povahu a tomu i naše společné tréninky přizpůsobuje. " Neuvažovali jste nad angažováním zahraničního trenéra?"Nechtěla jsem si komplikovat život. Jsem ráda, že jsem alespoň na chvíli doma, že mohu trénovat v Bratislavě. Zde je můj domov. Jiné řešení by bylo pro mě velmi náročné. " Většina hráček ve Vašem aktuálním postavení v žebříčku WTA si obvykle stanoví za cíl návrat do první stovky."Nemám velké cíle. Těším se z každého momentu, jakým byl i tento fedcupový duel. Zvítězit a postoupit na závěrečný turnaj bylo mým velkým snem. Samozřejmě, že nejlepší by bylo, kdybych se v něm ocitla již dříve, ale nemyslím velmi dopředu a nic konkrétního jsem si ani nestanovila. " 

    09.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Hrbatý o svém tchajwanském svěřenci: "Jsem z této spolupráce nadšený"

    BRATISLAVA - Legendární Dominik Hrbatý už pár měsíců trénuje bývalou juniorskou světovou jedničku Ceng Tun-Sina z Taiwanu. Momentálně ho dokonce přivedl do bratislavského NTC."Udělali jsme spolu v přípravě velký kus práce. Momentálně ho na trénincích ničím doma v bratislavském NTC, "cituje dnes 42-letého Slováka Nový Čas. Pro "Domina" je koučování 18-letého teenagera zajímavou změnou po předchozí spolupráci se zkušeným Martinem Kližanem: "Jsem z této spolupráce nadšený. Je to první svěřenec, při kterém mám pocit, že mohu využít svůj trenérský i hráčský potenciál na 100 procent. Vidím, že správně reaguje na to, co mu řeknu. " "Věci si v hlavě dokáže analyzovat a vyvodit správný závěr. To se mi ještě nikdy nestalo! Přenos informací ode mě k němu není vůbec ničím limitován. Je jako houba, "pokračoval v superlativech Hrbatý, který je zároveň Slovenským daviscupový kapitánem. Porovnávání s Kližanem se bývalý Slovenský tenista vyhnul: "Srovnávat ho s Maťom nelze. Je to jiné, když dostanete pod křídla 18-letého nebo 29-letého kluka. Mladý člověk vstřebá více informací a dá se snadno tvarovat. To máte jako s malým dítětem. Také se nejvíce naučí v raném věku. Tenista, který má na krku třicítku ... To je jako kdybyste měli důchodce naučit pracovat s iPhonem. " "Martin měl k tenisu vynikající přístup, ale šlo spíše o to, jak vnímal rozsah informací a následně s nimi pracoval během ostrých zápasů, kde musíte udělat správné rozhodnutí za milisekundu. Uvidíme, jaké výsledky přinese naše spolupráce. Přece jen, jedna věc jsou tréninky a druhá zápasy, "dodal náš trenér

    13.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Daviscupový trenér Tóth: "Naši hráči jsou v dobré formě"

    BRATISLAVA - Tibor Tóth, daviscupový trenér Slovenska, který dnes na tiskové konferenci zaskakoval za Dominika Hrbatého, přiblížil, kteří hráči jsou ve hře o poslední nominační místenku a co od kvalifikačního souboje o finálový turnaj proti Česku očekává.Slováci by měli odstartovat přípravu na zápas proti Česku ve čtvrtek 27. února, kdy bude připraven antukový center kurt v AXA aréně. "Uvidíme, kdy se naši hráči vrátí z turnajů. Andrej Martin s Jozef Kovalíkem jsou na antukovém akcí ATP v Chilském Santiagu, Filip Polášek hraje debla na turnaji v Dubaji a Noro Gomboš je na challengeru ve francouzském Pau, "začal své vyprávění Tóth."Do přípravy se zapojí i Filip Horanský s Lukášem Kleinem. Po dohodě s Hrbatým jsme se rozhodli zatím nominovat čtveřici hráčů. Pátého dodatečně nominoval před losem. Ve hře jsou Martin Kližan i Igor Zelenay. S Maťom jsme komunikovali, byl zraněn, ale už se cítí dobře. V Santiagu vyhrál dva zápasy kvalifikace a postoupil do hlavní soutěže. Uvidíme, jak na tom bude, "přiblížil situaci ve věci pátého člena týmu. Podle Tótha bude zápas proti Česku velmi vyrovnaný: "Češi postavili to nejlepší, co mají. Bude to velmi náročný duel, rozhodující může být čtyřhra. Souboje proti Česku mají vždy speciální náboj, ať už jde o fotbalové nebo hokejové zápolení. První vzájemný daviscupový duel nebude žádná výjimka. Bude tam více emocí, ale věřím, že vše proběhne v duchu fair play. Potěšitelné je, že naši hráči jsou v dobré formě. Andrej Martin byl v semifinále turnaje ATP v Córdobě, Noro Gomboš ve čtvrtfinále v Montpellieru, Filip Polášek v semifinále čtyřhry na Australian Open a dobré výsledky měl i Kovalík. " Generální sekretář Slovenského tenisového svazu Igor Moskal doufá, že Čeští fanoušci nebudou mít v hledišti NTC převahu: "Ze strany Českých příznivců je o tento zápas velký zájem. Na duel se přijde osobně podívat i legendární trojnásobný grandslamový šampion Jan Kodeš. Zvláštní je, že s Českem se v Davis Cupu setkáme poprvé. Nenarazili jsme na sebe v letech 1998 - 2005, kdy náš tým postoupil vícekrát do čtvrtfinále a zahrál si i ve finále. Věřím, že diváci uvidí atraktivní zápas se šťastným koncem pro náš tým. Kluci mají velkou motivaci probojovat se na finálový turnaj v Madridu mezi nejlepších 18 týmů světa. " Zdroj: TASR 

    25.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Annacone o Federerovi: "Nejsem připravený odepsat ho"

    NEW YORK - Americký trenér Paul Annacone, který v minulosti spolupracoval se Švýcarem Rogerem Federerem, věří, že se jeho bývalý svěřenec dokáže po operaci kolena úspěšně vrátit."Ze zkušenosti vím, že vrátit se je větší výzva, čím jste starší. Tito velikáni jsou však anomálie, neplatí při nich pravidla. Sami riskujete, pokud předpovídáte, co se v jejich případě děje. Když jsem s ním (Federerem) začal spolupracovat v roce 2010, lidé přemýšleli, kdy odejde do důchodu, "řekl Annacone pro americký deník The New York Times."Mohu Vás ujistit, že při rozhodování je velmi přemýšlivý. Myslím si, že ke všemu přistupuje v širších souvislostech. Dělá to, co mu dává největší šanci hrát dobře a zůstat delší dobu úplně zdravý, "pokračoval uznávaný 56-letý Americký trenér."Do semifinále Australian Open se dostal s odřenýma ušima, ale byl tam. To jsou ty chvíle, pro které tito velikáni žijí. Takže ještě nejsem připraven odepsat ho. Pokud se podíváme na jeho bilanci a výjimečnost hry na trávě, nevidím žádný důvod, proč by nemohl vyhrát Wimbledon, "dodal Annacone. 

    25.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Halepové trenér Cahill kritizoval systém navyšování odměn

    DUBAJ - Australský trenér Darren Cahill, který vede Rumunskou hvězdu Simonu Halepovou, není spokojen s finanční politikou na ATP a WTA okruzích."Jsem jednoznačně za to, aby se zvyšovaly odměny pro hráče na Grand Slamu. ATP a WTA však musí upravit přerozdělování. Na vrcholu pyramidy je příliš peněz. Odměny se na každém turnaji z kola na kolo prakticky zdvojnásobují. V Dubaji je mezi čtvrtfinále a semifinále čtyřnásobný rozdíl, "napsal Cahill na Twitteru.I’m all for delivering more prizemoney to players at Grand Slams but the @atptour & @WTA need to fix their own % breakdowns to help lower ranked. There is too much money at the top. Prizemoney basically doubles every round at all events. In Dubai, a 4X jump between QF & SF. pic.twitter.com/WlhJ4XgD9h— Darren Cahill (@darren_cahill) February 23, 2020"Nejsou na ATP odměny zvyšovány úmerněji?" Položil řečnickou otázku bývalý Australský tenista Sam Groth a přidal tabulku odměn z tohoto týdnové mužské 500-ky v Dubaji. "Stále však po každém kole zdvojnásobeny, ne? To je pointa. Dubajská anomálie při čtyřech nejlepších není častá, "odpověděl mu Cahill.I’m all for delivering more prizemoney to players at Grand Slams but the @atptour & @WTA need to fix their own % breakdowns to help lower ranked. There is too much money at the top. Prizemoney basically doubles every round at all events. In Dubai, a 4X jump between QF & SF. pic.twitter.com/WlhJ4XgD9h— Darren Cahill (@darren_cahill) February 23, 2020"Mohl by si to prosím postnout Simoně (Halepové)? Mohla by mít dost velký vliv, aby to pomohla změnit, "přidala se Kanadská elitní deblistka Gabriela Dabrowski. "Gaby, Darren a já jsme si o tom povídali. Souhlasím s tím, co říká, "promptně odpověděla Halepová."Naprosto s Darrenem souhlasím. Turnaje se chtějí předvádět tím, kolik dají vítězi. Přirozeně se to časem stává neúměrným. Hráči se to snaží vyřešit, "zapojil se Kanaďan Vašek Pospíšil. "Je to šílené. Už šest let bojuji za změnu, "dodal brazilský deblista Bruno Soares. 

    28.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Trenér Miške otevřeně o konci spolupráce s Karolínou Muchovou

    BRATISLAVA - Mohla to by být spolupráce jako z pohádky, na jejímž konci trenér tleská z tribuny své svěřenkyni při korunovaci grandslamové šampiónky. Tvrdá realita byznysu tenisového kolotoče však rozhodla jinak.Manipulace a intriky se postarali o to, že zkušený a respektovaný Slovenský trenér Emil Miške se po tříleté, výjimečně úspěšné spolupráci s Karolínou Muchovou sbalil a přenechal své místo jinému. A to navzdory nesporným zásluhám na spanilé jízdě své svěřenkyně z hlubin třetí stovky až k branám elitní dvacítky ženského žebříčku WTA.Prý vám Muchová při prvním setkání řekla přímo do očí, že chce být světovou jedničkou."Na Slovensku jsem před tím ještě neznal tenistu, která by otevřeně deklarovala touhu stát se světovou jedničkou. Většina z nich to chtěla dotáhnout do první stovky. Vždy jsem tvrdil, že ten, kdo se chce dostat do stovky, trénuje pouze tolik, aby byl alespoň 100. na světě. Nebude mu vadit, když 99 hráčů bude od něj lepších. Ale ten, kdo chce být nejlepší, musí trénovat jinak. To mi u našich tenistů velmi chybělo. Pro trenéra je nejdůležitější vědět, kam má spolupráce směřovat a Kája mi to bez jakéhokoliv zaváhání oznámila. A přitom jsem neviděl v jejím pohledu žádnou pochybnost o tom, co říká. Dlouho jsem takového sportovce hledal a najednou naproti mně seděl. " O Muchové jste už dříve tvrdili, že je pohybově výjimečně nadaná. "Ještě v dětském věku vystřídala množství nejrůznějších sportů. Například i krasobruslení, házenou, dokonce synchronizované plavání. Pohybový talent zdědila po otci Josefovi Muchovi, ligovém fotbalistovi, který ji automaticky naučil i základy tohoto sportu. Získala všestrannost, která byla základem toho, aby se naučila znát a ovládat své tělo. Mohu to dokumentovat zkušeností z našeho prvního společného tréninku. Dvacetiletou hráčku naučenou hrát údery z místa je komplikované měnit. Když však hráli s Kájou Schmiedlovou odříznuté forhendy a já jsem jí řekl, aby napadala míček dříve po odskoku, už v následující výměně bez jakýchkoliv problémů mou připomínku aplikovala. Už tehdy mi Karolína ukázala mnoho věcí, kterými ostatní hráčky v jejím věku nedisponují, přičemž jsem u ní spatřil i obrovský prostor pro zlepšení. "  Zmínili jsme dva základní předpoklady jejího úspěšného vzestupu. Cílevědomost a talent. Tím třetím, kterým se na dvorci nejvíce prezentuje, je kreativita. "Už po prvním společném tréninku jsem dostal pozitivní zpětnou vazbu. Byla nakloněná učit se nové věci, co jsem často nezpozoroval ani u lepších tenistek v jejím věku. V současnosti převládá v ženském tenise tendence prohlubování, vylepšování silných stránek hráček, přičemž se neučí nic nového. Na rozdíl od toho, Kája brala nové věci jako oživení tréninku. Je typem hráčky, která nerada trénuje 500 úderů za sebou. Ale například Skyhook (náročnější varianta smečím z defenzivnější pozice) zvládla již na čtvrtý pokus. Když jsem měl já 16 let a začal jsem to zkoušet po vzoru Andreho Agassiho, výsledkem bylo, že jsem se, úspěšně 'trefil do hlavy a samotný úder jsem zvládl až po půlročním tréninku. " Muchovou jste přebral jako dvacetiletou, kdy se nachází na 240. místě v žebříčku WTA. Na první výsledky Vaší spolupráce jste si ještě museli počkat. "Karolínu jsem přebral zraněnou. Levé zápěstí měla v dlaze a v pravé ruce pociťovala obrovské bolesti. Po dvou turnajových zápasech nemohla vůbec podávat a musela brát léky proti bolesti. Navíc se v té době nacházela v katastrofálním kondičním stavu. Příčinou bylo, že její předešlý trenér s ní chodil z turnaje na turnaj, což mělo za následek, že byla zničená a bez kondice. Po dvou společně absolvovaných akcích si musela dát pauzu a vzápětí jsme šli na měsíční kondiční soustředění, protože už neměla z čeho čerpat. Z tohoto důvodu se propadla až na 350. místo a tento pád jsme za daných okolností neměli jak ovlivnit. " Jaký herní progres zaznamenala během vaší tříleté spolupráce? "Sama Karolína mi řekla mi, že předtím, než jsme začali spolupracovat, pouze běhala a prehazovala míčky. Podání sloužilo jen jako úvodní úder do výměny. Postupně jsme se propracovali k mnohem aktivnějšímu a útočnejšímu stylu. Momentálně dokáže bodovat přímo ze servisu, má, zabijácký 'forhend a disponuje opravdu velkým repertoárem úderů. Ovládá například více typů stopbalů. Pracovali jsme i na věcech, které na ženském okruhu nejsou příliš vídané. " Kreativita jde v tréninkovém procesu obvykle na úkor úderové jistoty. Při jejím uplatňování se během zápasu zvyšuje riziko nevynucených chyb. "To je pravda. Přesto jsem přesvědčen, že největší chybou by bylo, pokud bych jí zakázal být kreativní. Nikdy jsem ji v tomto ohledu neomezoval, nikdy jsem jí neřekl, už nevymýšlej '. Vždy jsem věřil, že když to s kreativitou začne přehánět, tak si to ona sama uvědomí a poučí se. I když ne hned. Negativem trenérů je, že jsou netrpěliví a chtějí hned vše opravovat. Chtějí zabránit svému hráči udělat chybu. Já naopak považuji chybu za nejlepší učební prvek. Mou filozofií je víra v hráčovu inteligenci a v tomto smyslu mě Kája nikdy nezklamala. Nechtěl jsem ji omezovat v tom, co bylo její největší zbraní. Nehraje podle předepsané šablony, čímž je pro soupeřky méně čitelná. Mnozí trenéři mi i ze Štvanice říkali, víš, ona to až příliš kombinuje '. Je to však dlouhodobější proces. Pokud bych ji omezoval, v budoucnu by již nedokázala tak efektivně mixovat požadovaný sled úderů, ani změnu rytmu hry. " I proto by mě zaujala Vaše taktická příprava na zápas. "Zaměřovali jsme se na to, abychom z celého repertoáru jejích úderů vybrali ty správné zbraně. Ale hlavně v tréninkových zápasech pracuji na tom, aby Karolína sama během zápasu poznávala soupeřku a přicházela na to, jak ji zdolat. I když musím přiznat, že v tomto kontextu jde opravdu o dlouhodobý proces, který jsem nedokončil. Do značné míry jde proti aktuálnímu systému koučingu celého ženského tenisu. Osobně jsem byl vždy proti trenérské výpomoci během zápasu. Nemyslím si, že bychom měli ženy degradovat do pozice, ve které by pouze poslouchali mužské trenéry s odůvodněním, že my to víme perfektně a ony tomu nerozumí. Zápas by měl být o hráčce, která je na dvorci sama a sama dokáže rozpoznat vítěznou cestu. Tato osobnost má podstatně větší šanci vyhrávat i v budoucnosti, než hráčka, která pouze pasivně poslouchá rady trenéra. V konečném důsledku je to opět jen ona, kdo se musí před každým jedním úderem rozhodnout, co má v následujícím momentě zahrát. " Proč se na rozdíl od Českých juniorek ty Slovenské nedokáží ve větší míře v ženském tenise prosadit? "Češky mají velkou snahu dotáhnout se výkonnostně na ty nejlepší z nich. Snaží se neustále zlepšovat. Na Slovenský dívkách je znát sebeuspokojení z dosaženého výsledku. Připadá mi, že si už hrají jen to svoje a nepracují na vylepšení vlastní hry. Zřejmě to souvisí s jejich vlastním pohodlným podvědomým přesvědčením o tom, že nejlepší na světě už nebudou. " V čem spočívá problém efektivnosti celého projektu NTC, ve kterém se několik hráček dál výkonnostně nerozvíjí? "Nevidím do práce NTC až tak dobře. Ale určitým problémem může být jistota,, zicher '. Hráči jsou si vědomi jistoty své pozice. Vědí, že nebudou vyhozeni a to jim v podstatě i stačí. Tím zpohodlněli. Bylo by prospěšnější, kdyby prostředí v NTC bylo konkurenceschopnější a byl by na ně vyvíjen větší tlak. Další z příčin je kromě jiných i skutečnost, že někteří trenéři jsou v NTC příliš dlouho. Mám pocit, že ani na ně není kladen výraznější tlak na výsledky jejich svěřenců pod hrozbou rozvázání spolupráce. Mám pocit, že někteří berou svou práci jako rutinní záležitost. " Jak vám změnilo život tři roky trvající cestování po světě s Muchovou? "Nebylo to úplně jednoduché. Když jsem měl 30 let, nepovažoval jsem cestování za přítěž. Mladý člověk se podstatně lépe dokáže vypořádat i s časovými rozdíly, i s neustálou změnou místa pobytu. Díky Karolinému neustálému pokroku na žebříčku a pocitu uspokojení z práce jsem snášel i ve svém věku cestování mnohem lépe. Pokud je v týmu dobrá chemie, člověk to zvládne hravě. V posledních měsících naší spolupráce se tento element postupně vytrácel. Už jsme si tak dobře nerozuměli, vzdalovaly jsme se od sebe a tím pádem i několik aspektů, včetně neustálého cestování, byly pro mě o to náročnější. " Většina trenérů by pak, jak vytáhne svěřenkyni z třetí stovky před dveře nejlepší dvacítky, po takovém náhlém rozhodnutí cítila křivdu. "Takhle to nevnímám. Nedívám se primárně na své ego. Pokud došla Karolína k přesvědčení, že to chce zkusit beze mě, tak rád jí tu zkušenost dopřeji. Vždy ve všem jsem ji nechal si věci vyzkoušet. Já přece nechci, aby se trápila. A pro mě to, mimochodem, také už bylo poslední měsíce trápení. " Pod Vaším vedením získala loni v Soulu svůj premiérový titul na okruhu WTA a v závěru sezóny již figurovala na 21. příčce. Tenisovou veřejnost zpráva o konci úspěšné spolupráce šokovala. Zkuste shrnout příčiny vašeho rozchodu. "Dva a půl roku fungovala chemie mezi námi výborně, rozuměli jsme si. Jezdili jsme na turnaje většinou sami dva, nebyly peníze na další členy týmu. Měli jsme dostatek času si spolu o všem promluvit, sladit se. Bohužel, stalo se to, co se běžně stává i v jiných týmech. Upozorňoval mě na to předem i Vlado Pláteník, že když hráčka překročí práh první stovky a začne vydělávat velké peníze, stane se zajímavou pro různé lidi, kteří začnou cítit šanci se přiživit na jejím úspěchu. Nazývají se manažery nebo oddanými přáteli. V některých případech se stanou životními partnery. V podstatě jde o vynikající manipulátory, kteří se pomocí různých manipulačních technik a intrik přisají na hráče s cílem zvýšit svůj vliv. Potřebují u hráčů dosáhnout pocit závislosti. A to je velké nebezpečí pro týmovou chemii. Manipulátoři dokáží vnutit svůj názor do takové míry a natolik obratně, že i samotný hráč je ve finále přesvědčen, že jde o jeho vlastní rozhodnutí. Trenér s hráčem se začnou názorově rozcházet. Osobně jsem se zaměřoval výhradně na Karolinin výkonnostní růst. Přestože jsem cítil vliv různých lidí, kteří narušily naši komunikaci, nereagoval jsem na tuto politiku, což byla zřejmě chyba. Všímal jsem si, že jsem postupně ztrácel vliv. A proto si myslím, že všichni trenéři vrcholových tenistů by měly být na tuto situaci připraveni. Může se jim přihodit, že se mezi ně a jejich svěřence někdo postaví a dopadne to tak, jak by si to v konečném důsledku nepřál ani trenér ani hráč. " Jaký by měl být trenér, který po vás Muchovou převezme? "Večer při oficiálním rozloučení jsem Karolíně kladl na srdce, na co má dbát při jeho výběru. Měl by to být člověk, který ji vnímá, poslouchá a který se vynasnaží ji poznat. Doufám, že nepřijde autoritativní trenér, který bude její hru měnit podle vlastních představ, aniž ji nechal participovat na rozhodování. Karolínu by měl aktivně zapojit do tvorby tréninkového procesu, do tvorby její hry, i proto, že už sama si je dostatečně vědoma toho, jakým směrem by měla pokračovat. " Sledujete vývoj situace ve věci nového trenéra? "Při odchodu na turnaj do Dubaje byla ještě bez trenéra, ale je možné, že manažer už někoho sehnal." Co děláte od skončení spolupráce s Muchovou? "Momentálně odpočívám od tenisu. Potřebuji možná měsíc, dva, abych trochu, vyhladověl '. Chci trávit čas s rodinou a blízkými lidmi, kteří si mě za poslední tři roky velmi neužili. " Jakou máte představu o další budoucnosti? Chtěli byste trénovat raději domácí nebo zahraniční tenistku? "Nějaké nabídky mi už na stůl přišly. Chci to však zvážit a nic neuspěchat. Zatím nemám žádnou představu. Ani neuvažuji nad tím, jakým směrem bych se chtěl dál ubírat. Možností je několik. Mně se například velmi zamlouvaly semináře, které jsme organizovali s Tomášem Gurským. Velmi mě to obohacovalo přesto, že je to úplně jiná práce než práce tenisového trenéra. "  

    02.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Muchová si už našla náhradu za Slovenského trenéra Miškeho

    PRAHA - Česká tenistka Karolína Muchová dlouho bez trenéra nezůstala. Jen před dvěma týdny ukončila spolupráci s Emilem Miškem a už má náhradu.Od včera se 26. žena světa, která loni postoupila do čtvrtfinále Wimbledonu, připravuje na Pražské štvanici pod vedením Davida Kotyzy. "Jsem velmi ráda, že byl David volný. To se začátkem března jen tak nepoštěstí. Většinou jsou trenéři zadání. Podle mě se mě ujel jeden z nejkvalitnějších trenérů v Česku, takže jsem šťastná, "uvedla Muchová citovaná Českým deníkem Blesk."Její herní projev i osobnost mě utvrzují v tom, že to může být velmi zajímavá práce. Myslím, že se jí budu věnovat s velkou chutí. Myslím si, že má na víc. Není tajemství, že hraje mimořádně atraktivní tenis, což ale nemusí znamenat, že bude vždy úspěšná. Čísla někdy říkají něco jiného než dojem diváků. Věřím, že z ní bude vynikající hráčka, "reagoval Kotyza. Dvaapadesátiletý Český trenér má bohatý profesní životopis. Spolupracoval např. s Dánkou Caroline Wozniackou nebo svými krajankami, Petrou Kvitovou, Karolínou Pliškovou, Barborou Strýcovou, Lucií Šafářovou či Petrou Cetkovskou.  

    03.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Legendární trenér Groeneveld bije na poplach v souvislosti s koronavirusem

    AMSTERDAM - Uznávaný Nizozemský trenér Sven Groeneveld vyzývá řídící orgány v tenise, aby přijaly bezpečnostní opatření týkající se hrozby ohledně koronavirusu."Ukončete manipulování sběračů míčků s ručníky. Kdy se k tomu ATP, WTA a ITF odhodlají? Nebo čekáme na první případ koronavirusu na okruhu? Bude v tomto tenisový svět proaktivní nebo reaktivní? "Napsal dnes na Twitteru Groeneveld.Will the Tennis world Be: #Proactive or #Reactive on this subject? Comments welcome! https://t.co/AsTWPGCpB7— Sven Groeneveld ???? (@sventennis) March 4, 2020Vzápětí přidal i doporučení. Inspiroval se Milánskou juniorskou výběrovou akcí Next Gen ATP Finals, kde využívají krabice na ručníky. "Přineste krabice na ručníky. Na Next Gen turnaji to dělali správně, "dodal na téma ochrany zdraví.Bring Back The TowelBox #nextgen did the right thing pic.twitter.com/RgsyX4UQxe— Sven Groeneveld ???? (@sventennis) March 4, 2020Sven Groeneveld patří mezi nejuznávanější kouče ve světě tenisu. Během své více než 30-leté trenérské kariéry spolupracoval s takovými významnými osobnostmi jako Monika Selešová, Arantxa Sánchezová Vicariová, Mary Piercová, Ana Ivanovičová, Caroline Wozniacká, Maria Šarapovová, Michael Stich, Greg Rusedski, Mario Ancic, Nicolas Kiefer nebo Tommy Haas.

    04.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Nečekané přiznání bývalého Českého reprezentanta: Nabídli mi úplatek 100 tisíc eur

    PRAHA - Někdejší Český tenista a daviscupový reprezentant Lukáš Dlouhý (36) přišel s nečekaným přiznáním.V nedávném rozhovoru pro deník Blesk rodák z Písku přiznal, že v minulosti mu byl nabízený úplatek 100 tisíc eur za ovlivnění zápasu. Ten ale podle vlastních slov odmítl. "Domnívám se, že když jednou do tohoto kruhu vstoupíte, nejde z něj potom vyjít ven. Právě proto jsem to odmítl, "vysvětlil své smýšlení aktuální trenér hráčky Barbory Strýcové, která je momentálně světovou deblovej jedničkou. O úplatcích v tenise se už toho hodně napovídalo a nejeden hráč z okruhu už byl za své prohřešky i penalizován. "Slyšel jsem různé historky, o mafii Ruských hráčích se toho hodně napovídalo," dodal Dlouhý, který reprezentoval Česko v daviscupových čtyřhrách a nejvyšše byl v žebříčku ATP na čtvrté příčce, v singlu se v roce 2006 dostal nejvyše na 73. místo.  Zdroj: ts  

    10.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Halepové odvážné prohlášení: "Soupeřky mě nedokážou zdolat dvakrát za sebou"

    Simona Halepová je jednou z největších stálic na okruhu WTA. Bývalá světová jednička je stálou členkou nejlepší desítky od začátku roku 2014. Ani jednou z ní za šest let nevypadla. Nyní přišla s odvážným prohlášením."Jak Darren (Cahill - trenér, pozn. Red.) Řekl, soupeřky mě nedokážou zdolat dvakrát za sebou. Když prohraju, zápas analyzuji, jak bych to měla příště udělat, "řekla dvojnásobná grandslamová vítězka v rozhovoru pro DigiSport. Citoval ji i web tennisworldusa.org.Jako příklad uvedla Estonsku Kaiu Kanepiovou, se kterou prohrála senzačně v prvním kole US Open 2018. Následně ji však bez problémů o několik měsíců zdolala na Australian Open. Halepová po dlouhých letech čekání vyhrála Roland Garros 2018 a o rok později senzačně dobyla Wimbledon, když ve finále deklasovala Serenu Williamsovou. Na Australian Open byla v roce 2018 ve finále.Jediný grandslam, kde na finále ještě nedosáhla, je US Open. Největším úspěchem je tam pro ni semifinále z roku 2015. Z celkového hlediska je to pro ni nejméně úspěšný grandslam. Za poslední tři roky tam vyhrála jediný zápas. Mluvila tak proto i o rozdílech mezi dvěma grandslamy hranými na tvrdém povrchu."Velmi toužím vyhrát na tvrdém povrchu. Na US Open mám pouze jedno semifinále. Nemohu říci, že podmínky v USA by mě zvýhodňovaly, je tam mnohem bouřlivější atmosféra. Zápasy se hrají pozdě a to není příliš můj styl. Je tam blízko i letiště. V Melbourne je to jiné, jste jakoby více izolováni, máte více ticha. Vždy jsem byla ráda v Austrálii a dobře jsem se adaptovala na to počasí, což mě zvýhodňovalo, "řekla také Halepová. 

    14.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Toni Nadal o synovci: "Někdy jsem na něj byl příliš tvrdý"

    Manacor - Španělský kouč Toni Nadal si zavzpomínal na časy, kdy trénoval svého synovce Rafaela. Přiznal, že jeho metody byly občas tvrdé."Myslím, že to nejlepší, co jsem s, Rafou 'udělal, bylo, že jsem měl na něj vysoké nároky. Vždy jsem od něj žádal, aby odvedl vše, co je v jeho silách - ať na Mistrovství Evropy nebo v každodenním tréninku. Bylo pro něj těžší trénovat se mnou jak vyhrávat turnaje. Nakonec mu tyto nároky umožnily plně rozvinout svůj potenciál, "cituje dnes Toniho Nadala portál UBI Tennis."Je zřejmé, že se stal nejlepším díky svému talentu a úsilí, ale také díky schopnosti trénovat každý den s obrovským nasazením. Měl to při mně složité. Musím přiznat, že jsem byl někdy něj příliš tvrdý. Mou metodou bylo vždy od něj žádat více, donutit ho, aby cítil tlak a mít maximální nároky, "dodal dlouholetý trenér Rafaela Nadala. 

    17.březen 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Všech 1 000 vstupenek na exhibici Adria Tour Djokovic se vyprodalo během několika pár minut

    Organizátoři exhibice oznámili, že na dva dny uvolní dalších 1 000 lístků a budou dodržovat „doporučená bezpečnostní opatření a přiměřenou společenskou vzdálenost alespoň jednoho metru mezi diváky“.Všech 1000 vstupenek na exhibiční akci Novaka Djokoviče příští týden v Bělehradě bylo podle organizátorů vyprodáno za sedm minut. Výčet účastníků pro první zastávku Adria Tour zahrnují jméne jako: Djokovic, Dominic Thiem, Grigor Dimitrov, Marin Cilic, Borna Coric a Alexander Zverev.Organizátoři události také oznámili, že na dva dny uvolní dalších 1 000 lístků a budou dodržovat „doporučená bezpečnostní opatření a přiměřenou společenskou vzdálenost alespoň jednoho metru mezi diváky“. Ceny vstupenek byly udržovány na velmi nízké úrovni, aby byla zajištěna dostupnost pro tenisové fanoušky.Příští týden v Chorvatsku plán počítá se 4 500 fanoušky. To uvedl trenér Djokoviče Goran Ivanisevič, který pomáhá organizovat akci. V Černé Hoře a Bosně jsou naplánovány také zastávky, vše však musí být ještě oficiálně potvrzeno. Během přestávky na okuzích WTA a ATP jsou pozastavena obvyklá pravidla ATP a WTA.

    07.červen 2020 - Napsal: Redakce

  • V Zadaru se koronavirem nakazil i Čorič -Tenisem.cz

    Další účastník Adria Tour, série exhibičních turnajů světové jedničky Novaka Djokoviče, měl pozitivní test na koronavirus. Po Grigorovi Dimitrovovi se nakazil také nejlepší Chorvat žebříčku Borna Čorič. Společně s aktuálně 33. hráčem světa se v chorvatském Zadaru nakazili ještě kondiční kouč Novaka Djokoviče a trenér Dimitrova.Ahoj, chci vás všechny informovat, že jsem měl pozitivní test na Covid-19. Chci proto všechny, kteří se mnou byli v posledních dnech v kontaktu, upozornit, aby se nechali otestovat! Omlouvám se, pokud jsem někomu způsobil potíže! Cítím se dobře a nemám žádné příznaky," napsal nejlepší Chorvat žebříčku na svůj Twitter.pic.twitter.com/4ztqLYvjE4— borna coric (@borna_coric) June 22, 2020Prvním nakaženým tenistou exhibiční akce v chorvatském Zadaru byl Dimitrov. Ten se během zápasu právě s Čoričem necítil vůbec dobře, z turnaje po jasné porážce odstoupil a po návratu do Monaka měl pozitivní test na Covid-19.Čorič i Dimitrov byli v blízkém kontaktu s dalšími účastníky - pořadatelem Adria Tour a světovou jedničkou Novakem Djokovičem, Alexanderem Zverevem, Andrejem Rubljovem či Marinem Čiličem. Ti všichni museli podstoupit další test na koronavirus, přičemž po prohlášení Dimitrova muselo být zrušeno plánované finále mezi Djokovičem a Rubljovem.Nakazit se měli ještě Marko Paniki, kondiční kouč Djokoviče, a Kristijan Groh, trenér Dimitrova. Ostatním včetně tenisových es nejspíše vyšel negativní test.Pořadatelé doporučují, aby lidé, kteří byli s nakaženými v blízkém kontaktu po dobu delší 10 minut, vyhledali svého lékaře a raději absolvovali 14denní karanténu.Adria Tour měla v tomto týdnu pokračovat v Černé Hoře, ale kvůli zavřeným hranicím musel být tento díl exhibiční soutěže zrušen. Poslední akce v bosenské Banja Luce je na programu na začátku července, její osud je však po posledních zprávách nejistý.Série schytala kritiku už po úvodním díle, který se uskutečnil v srbském Bělehradě. Místo dodržování odstupů se účastníci na kurtu objímali a poté slavili v klubu, nedávno došlo na jejich basketbalový souboj a tedy další blízký kontakt. Zápasy se navíc hrály před zraky tisíců fanoušků.Zdroj: Tenisportal.cz

    22.červen 2020 - Napsal: Redakce

  • COVID 19 u Novaka a Jeleny Djokovičových je už nyní minulostí, oficiálně jsou uvolněni z karantény - Tenisem.cz

    Bělehrad, Srbsko - Novak Djokovic a jeho manželku testovali opět na COVID 19, tentokráte už s negativním výsledekem, uvedl to jeho mediální tým ve čtvrtek 10 dní poté, co bylo oznámeno že se pár nakazil touto chorobou. Oba dva neměli žádné příznaky a byli v izolaci v Srbském hlavním městě uvedl mediální tým světové jedničky ve svém prohlášení. Nyní jsou tedy oba dva zase "volní". Aktuální světová jednička byla testována na virus pozitivně poté, co na stoupil na exhibičním utkání ADRIA TOUR, kterou v pandemii pořádal v Srbsku a Chorvatsku. Na zápasech v Bělehradě a v Zadaru v Chorvatsku nebyly prý zachovány sociální rozestupy. „Novak Djokovic a jeho manželka Jelena jsou tedy nyní již negativní. Jak Novak Djokovič, tak jeho manželka neměli žádné příznaky a byli v srbské metropoli od samého počátku izolace. Tato zpráva přichází v souvislosti s novým nárůstem případů koronavirů v Srbsku a opětovným zavedením některých omezujících opatření, jako je povinné nošení roušek a sociálnícch distanců. Djokovic byl čtvrtým hráčem, který se nakazil tímto virem při účasti na exhibici v Bělehradě a Zadaru. Ostatními byli trojnásobný semifinalista Grand Slamu Grigor Dimitrov, Borna Corič a Viktor Troicki.Djokovičův trenér Goran Ivanisevič také uvedl, že byl nakažen tímto virusem.   

    03.červenec 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Představení Grandslamových turnajů
  • Toni Nadal vrátil za synovce "úder" Braydenovi Schurovi

    MADRID - Minulý týden překvapila tenisový svět kritika Braydena Schnura. Kanaďan vyčítal Švýcarovi Rogeru Federerovi a Španělovi Rafaelu Nadalovi, že jsou sobečtí, když nevyvíjejí tlak na organizátory Australian Open v souvislosti se znečištěným ovzduším. Na jeho slova zareagoval "ráfův" strýc Toni Nadal.Schnur si za svá slova vysloužil od fanoušků převážně kritické reakce. I proto se snažil své výroky pár dní po jejich vyslovení zmírnit: "Byla chyba nazvat je sobeckými. Byla to z mé strany špatná volba slov. Mám obrovský respekt vůči všemu, co pro tento sport udělali. Co jsem se snažil říct bylo, že potřebujeme lídry jako jsou oni. "Toni Nadal se na celou věc podíval ve svém sloupku, který píše pro madridský deník El País. Cituje z něj portál Tennis World: "Překvapily mě vyjádření Braydena Schnuru, 103. tenisty světa, v nichž kritizoval Federera a Rafaela, že neprotestovali proti klimatickým podmínkám v Austrálii, které způsobily požáry.""Nejpřekvapivější je, že se tyto věci vždy týkají toho, co dělají ostatní a jen velmi zřídka toho, co děláme sami. Jsem zaskočen, že Kanaďan, který se již omluvil, podezírá nejlepší hráče na tomto Grandslamu a na druhé straně ho netrápí podmínky hráčů působících na nižších úrovních než je on. Těch, kteří hrají challengery a ITF akce, "pokračoval zkušený trenér.Schnur připomněl i to, že sám využívá výhody australského Grand Slamu: "Tenisté hrající turnaje nižších úrovní si neužívají odměny, vybavenost, služby, pozornost a jiné privilegia, které mají všichni účastníci Australian Open včetně Schnura."

    22.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Wozniacká obvinila Jastremskou z taktizování, její trenér se na sociální síti rozčertil

    MELBOURNE - Dánka Caroline Wozniacká si dnes vítězstvím 7:5, 7:5 v 2. kole Australian Open nad Ukrajinkou Dajanou Jastremskou prodloužila kariéru. Zápas provázela menší kontroverze.Mladá ukrajinská tenistka si pohněvala fanoušky proti sobě, když si nechala za stavu 5:7, 4:5 ošetřit nohu. Navenek působila zdravě a zdálo se, že chce pouze vykolejit rozjetou soupeřku. "Samozřejmě, že se mě snažila vyvést z rytmu. Běhala v pohodě. Je to trik, který už v minulosti udělala, věděla jsem, že to přijde, "reagovala Wozniacká citovaná portálem UBI Tennis.Jastremská je už v 19 letech podobným chováním známá. Na prvním turnaji roku využila taktické ošetření v zápase 1. kola proti Holanďance Kiki Bertensové. Ta na to reagovala stručně, výmluvně: "Hrála jsem proti ní třikrát a třikrát se to stalo. To je moje odpověď. "Ukrajinčin německý trenér Sascha Bajin se však po dnešních kritických slovech na adresu své svěřenkyně na sociální síti rozohnil. "Jen abych umlčel některé lidí a ukončil to. Dajana bojuje s problémy s nohou už několik dní. Ale protože jste všichni doktoři a trenéři, umíte to posoudit lépe než ona sama a tým, který s ní pracuje, "napsal podrážděně na Twitteru.Just to shut some people up and end this useless convo. Dayana was really struggling since days with her leg, but since y’all are all doctors and coaches you know better then she herself or our whole team who’s working with her. #focusOnYourself— sascha Bajin (@BigSascha) January 22, 2020

    22.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel


Výsledky vyhledávání v sekci: Hráči ATP
  • Analýzy hráčů: Nikoloz Basilašvili

    Při psaní těchto analýz se musím v mnohém a často opakovat. Je to logické, protože top hráči jsou si v mnoha věcech podobní. Jenže, jen nejlepší z nejlepších, jako například "velká trojka", ale i někteří z jejich mladších následovníků jako například Thiem, Tsitsipas, Medveděv, Rublev nebo Zverev mají společné ty nejdůležitější mentální vlastnosti jakými jsou láska k tenisu, houževnatost, cílevědomost, soutěživost, vytrvalost a sebekázeň, která přechází někdy až do perfekcionismu.Přestože mají většinu z těchto důležitých vlastností, je ale tato skupinka mladíků mnohem zranitelnější, snadno zlomiteľná, výsledkově neregulérní a na velkých akcích se neumí prosadit. Jejich psychickou nestabilitu a nevyrovnanost výkonů jsme mohli (s výjimkou Medveděva, který jede v 2019 jako pilka) sledovat během celé sezóny 2019. Procházejí krizemi různého typu. Na žádost čtenářů budu dnes psát o hráči, o kterém díky zmíněným vlastnostem, jakož i tomu, čím vším si musel v životě projít, podle mého názoru budeme ještě hodně slyšet. Je jím 27letý sympatický Gruzínec Nikoloz Basilašvili. Tento hráč možná nemá v rukou tolik fyzického talentu jako například Nick Kyrgios, ale jeho mentální vlastnosti to všechno dorovnávají.Těžké začátky"Byly momenty, kdy jsme s otcem na cestách po turnajích spávali v autě i několik týdnů. Zatím to celé byla velmi zajímavá cesta. Trénoval jsem ve špatných podmínkách a nemohl jsem si najít žádného sponzora, tak jsem si vybavil ruské občanství. Během juniorského okruhu jsme spali v autě i měsíc. Na turnajích jsme spali i ve stanech. Všechny tyto věci vás donutí uvědomit si, že těžké časy nebyly jen tak pro nic. Určitě mě udělali nejen silnějším, ale i víc hladovým soutěžit na té nejvyšší úrovni, "vyjádřil se gruzínský tenista.Důraz na detaily je u něj velký. Není divu, protože jeho otec byl profesionální tanečník (balet) a jeho matka doktorka. V obou profesích je důležitá odpovědnost, disciplína a důraz na detaily. Možná i proto se zdají hra a pohyb Nikoloze takové technicky čisté. "Rozdíly na této úrovni nejsou velmi velké. Jako největší rozdíl vnímám to, že musím být naplno připraven na každý zápas a to bez nejmenšího výpadku. Na tom přesně pracujeme, být schopen hrát stejně proti žebříčkově slabším hráčům se stejnou intenzitou jako proti těm nejlepším, "vysvětlil. Svou skromnost, cílevědomost a uvědomění vystihuje následujícím vyjádřením: "V tenise jsou velmi důležité zkušenosti a sebevědomí hráče, a proto mám před sebou ještě mnoho kroků, které musím projít."StrategieNikoloz používá velmi útočnou hru od základní čáry (pokud mu to soupeř dovolí). Jeho hra mi připomíná bývalou světovou jedničku Juana Carlose Ferrera, ale i Jevgenije Kafeľnikova. Pro svou pracovitost a houževnatost, díky které byl Ferrero pro své protivníky takový otravný, získal tento úspěšný Španěl přezdívku "komár" (komár). Rus Kafelnikov byl zas pro své "střely" a přesnost přezdívaný Kalašnikov. Nikoloz si útočnou hrou vytváří situace na ukončení, ale stále mu chybí kvalita na síti. Jeho statistiky při hře na síti jsou velmi slabé. Je vidět, že co se týče strategie a taktických prvků, je jeho hra teprve ve vývoji. Často dělá zbytečně mnoho nevynucených chyb a jeho údery jsou příliš přímé a neefektivní. Protože jeho ambice jsou nejvyšší, tak ho samozřejmě porovnávám s hráči z první světové desítky.Momentálně staví na trpělivost a poctivou práciTakto se Gruzínec vyjádřil k tématu plánování maximalizování svého potenciálu: "nehoní se za výsledky, ale spíše abych odevzdal 100% na kurtu i mimo něj. Chci maximalizovat to, co mám, hlavně proto, abych ukončil svou kariéru s vědomím, že jsem nenechal ani jednu skálu nepřrevrátěnou.Vše je na dobré cestěV stabilizaci jeho hry a výkonů má momentálně prsty zkušený nizozemský trenér Jan de Witt. "Co mě přesvědčilo, bylo to, jak reagoval v tréninku. Uvědomil jsem si, že tento kluk je velmi seriózní a ochotný dělat vše pro to, aby posunul svou hru na další úroveň, "řekl Holanďan. "Měli jsme jasný obraz o tom, kam chceme jít s jeho hrou," připouští de Witt. "Překvapilo mě, jak rychle se zlepšoval. Nikdy jsem neměl hráče, který se učil tak rychle jako on. Má velmi zvláštní talent učit se, pokud jde o biomechaniku a pohyb. Je to velmi neobvyklé a je to něco, co jsem, když jsem s ním začal poprvé pracovat, ještě nevěděl. Rychle se dokázal naučit opravdu komplexní věci. Má disciplínu na to, aby tvrdě pracoval a pokud ho přitlačíte, tak to udělá, "dodává. Pokud se podíváme na výsledky a statistiky Basilašviliho za poslední tři roky, tak vidíme každým rokem postupný progres. V roce 2019 je Gruzínec podle všeho, díky své tvrdé práci a vytrvalosti, na té nejlepší cestě pokračovat ve svém progresu.2017: žebříček ATP 94. - 51. (0 titulů)2018: žebříček ATP 89. - 21. (2 tituly)2019: žebříček ATP 22. - 16. (1 titul)Slabinyjakkoli agresivně se Nikoloz snaží hrát, od základní čáry mu chybí uvolněnost, švih a rotace, vinou čehož jsou jeho údery při rozhazování soupeře po odskoku pomalejší pro tento styl hry není až tak efektivníjeho hra je dost předvídatelná a málo mění rytmuschybí mu variabilita po taktické i úderové stránceněkdy až příliš riskuje a ma vysokou statistiku nevynucených chybpodle statistik vyhrál na síti jen 8% výměnskoro vůbec nepoužívá servis-volejslabší a méně efektivní podání jako jeho kolegové (o 30% méně es než je průměr top 100 / až 66. místo v žebříčku součtu bodů za podáníSilné stránkypracovitost, sebekázeň a nepoddajnostsolidní hra od základní čáryvýborná technika úderů a pohybu po kurtuvelmi solidní returny (70% více vyhraných bodů / 10% méně chyb než průměr top 100/33. místo v žebříčku součtu bodů za return)

    06.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Tentokárt se podívám na zoubek jednomu zvelikánů a to Rogerovi Federerovi

    Myslím, že je ten pravý čas věnovat místo v tomto blogu někomu speciálnímu. Už jsem analyzoval velikány jakými jsou Djokovič či Nadal, ale dovolím si tvrdit, že značka jménem Roger Federer je něco ještě výjimečnější.Přiznám se, že jsem nikdy nebyl fanouškem Federera, ale vždy jsem ho za to, co předvádí a co dokázal, nesmírně respektoval. Možná i proto, že mi už šlo na nervy to, jak každý druhý trenér či hráč po celém světě nosí oblečení s jeho iniciálami, hraje s toutéž raketou a snaží se za každou cenu opakovat jeho forhend a servis.Roger není jen nejbohatším tenistou, ale i najrozpoznávanejším sportovcem na světě. Vede možná až nudně uspořádaný rodinný život, má čtyři děti, luxusní nemovitosti po celém světě, jsou po něm pojmenovány ulice a jeho tvář je na poštovních známkách. Nikdy nebyl kontroverzní a všude se o něm píše a mluví jen v superlativech. Určitě ho ovlivnilo chování a herní projev jeho největších idolů, kterými byli Stefan Edberg, Boris Becker či Pete Sampras. Roger podle svých vlastních slov hraje jednoruční bekhend jen kvůli nim. Nesmím zapomenout ani na jeho bývalého trenéra Petra Cartera, který měl také výborný jednoruční bekhend.Dovolím si říci, že nikdo nebyl lepším ambasadorem sportu a tenisu. Nikdo to nedělal tak elegantně a džentlmenský. Vždy respektoval své protivníky. Nikdy dokonce neskrečoval ani jeden zápas.Roger vždy dokázal až nadpozemsky kontrolovat své emoce. S médii komunikuje rozvážně a na otázky reaguje promyšleně. Je dokonce i vtipný. Již delší dobu jsem věděl, že Rogera Federera nemohu jen tak obejít. Nyní nastal ten správný čas a to hned z několika důvodů. Nedávno  mi bylo řečeno, že Roger prodal svou supermoderní skelnou vilu ve Wollerau s výhledem na Curyšské jezero a za cca 45 milionů franků koupil 16 000 m2 velký pozemek hned na druhé straně jezera v městečku Rapperswil-Jona.Švýcarsko je krásná horská krajina ideální na turistiku. Trénink v horách nepomáhá pouze po kondiční, ale i po mentální stránce. Posouvají se tam hranice a hráč zjišťuje, že jeho tělo toho dokáže mnohem víc než si myslel. Zde se můžete podívat na jedno z mnoha Rogerova sídel v nejmenovaném resortu nedaleko města Chur.Je to velký pozemek s nádhernými výhledy na alpské štíty. Roger prý velmi rád lyžuje, ale ze zdravotně-bezpečnostních důvodů se této zálibě zatím vyhýbá. V tomto prostředí propletených lyžařskými vleky si svůj tenisový důchod určitě dosyta užije.STYL HRYSvou agresivní celodvorcovou hrou, tvůrčím projevem, výborným podáním, citem a excelentní hrou na síti je Roger bohužel asi posledním dožívající hráčem prezentujícím tento styl hry. Federer byl tenisem posedlý už jako dítě. Hrával hodiny o zeď a kdekoli mohl do něčeho kopal. Byl prý velmi aktivní dítě. Od malička miloval, když mohl hrát a vyhrávat. Tenis je jeho životní láska, něco, co ho posedlo a drží až dodnes. Federer se nejednou rozplakal. Projevuje tím obrovské emoce, které v sobě dokáže během zápasů tak dobře skrývat. Když byl Roger junior, tak často házel raketou a navenek projevoval své emoce výkřiky.Láska ke sportu, bojovnost, nasazení, vrozená ambicióznost a velké emoce, to vše mi připomíná i mé mládí. Moment, když jsem se jako osmiletý zadíval v televizi na daviscupový zápas mezi Česko-Slovenskem a Rakouskem. Je to sice už 31 let, ale dodnes si pamatuji zápas mezi Karlem Nováčkem a Alexem Antonitschem. Tenis byl pro mě láskou na první pohled. Tak, tak Roger změnil život tisícům mladých hráčů po celém světě. Tak, jak Roger inspiroval i své dnešní rivaly. Byl jejich vzorem a dnes je jejich soupeřem. Dimitrov, Tsitsipas ... a mnoho dalších. Roger jim dal naději a vnesl do jejich života vášeň.Sám jsem si nasbíral po mincích v těch nejmenších haléřích 116 československých korun. V Prioru jsem to všechno vysypal prodavačce na pult a koupil si svou první dřevěnou raketu Lion. Svévolně jsem hodiny hrával o zeď, v úzké chodbě v panelákovém bytě jsem otravně celou dobu vyzýval na zápas rodiče s pěnovou míčkem v ruce. Každý den jsem po škole hrával s o pět let staršími klukama na štěrkových sídlištních kurtech, které jsou dnes již zarostlé trávou nebo se změnily na parkoviště. Alespoň to nás s Rogerem spojuje. PERFEKCIONALISTA, KTERÝ SE CHCE NEUSTÁLE ZLEPŠOVATRoger se vždy dokázal přizpůsobit době a jeho hra prošla proměnami. Je velmi adaptabilní a to dokonce i dnes ve věku skoro 38 let. Roger trpělivě pracoval na tom, jak přizpůsobit svou hru a vyhrávat i na antuce. V roce 2009 se mu podařilo vyhrát French Open. Na nějaký čas byl Roger ve stínu Novaka Djokoviče, ale neustále hledal cestu jak to prolomit a v roce 2017 se mu po pěti letech znovu podařilo vyhrát Wimbledon. Teprve nedávno Roger zaměstnal slavného Švéda Stefana Edberga, což vneslo do jeho hry další nové prvky. Federer je poměrně starý, dlouhé výměny mu možná už tak nevyhovují a proto začal ještě více zkracovat hru, měnit rytmus, chodit častěji a rychleji na síť."Jedna věc, kterou jsem se vždy snažil udělat, je ptát se sám sebe. Dokonce i v těch nejlepších dobách, kdy jsem sotva prohrál nějaké zápasy, a také když hrajete špatně nebo jsou věci špatné, vždy si kladete otázky. Jsem dost dobrý? Co musím zlepšit? Ale když vítězíme a věci jdou dobře, tak máme tendenci na to zapomínat. Právě tehdy je ten nejlepší čas ptát se, co bylo podstatou v mé kariéře, "říká Roger Federer.OBROVSKÝ VLIVÚspěšné příběhy, jako ten jeho, jsou sice krásné, ale nejsou pro každého. Roger Federer je vzorem pro desetitisíce lidí po celém světě. Ma velkou moc a je si toho vědom, protože vysílá opravdu pozitivní odkaz. Je džentlmen, je vtipný, má uspořádaný rodinný život a působí poměrně skromně. To mají lidé rádi. K tomu přidáme ještě jeho elegantní herní projev spojený s ladnými pohyby a téměř perfektní technikou. Tento člověk je prostě fenomén a ani trochu se nedivím jeho fanouškům, neboť člověk ho musí buď obdivovat nebo ze závisti nenávidět.Tato mince moci má ale dvě strany. Problém s úspěšnými lidmi, jako je Roger Federer, spočívá hlavně v tom, že všichni se jich za každou cenu snaží kopírovat a očekávají tytéž výsledky. Opakováním jeho techniky, stravovacích návyků, toho jak se obléká a s jakou raketou hraje, neudělá z nikoho světovou jedničku. Často to končí zklamáním, protože oblečení, raketa a stejný styl úderů nestačí. Federerově bojovnosti, ctižádostivosti, houževnatosti, lásce ke sportu, které provádí a v neposlední řadě jeho motorické a koordinační schopnosti nemá každý z nás. Asi tak, jak se ne každý z čtenářů autobiografie Steva Jobse stane slavným vynálezcem.NIKDO NENÍ DOKONALÝPlynulost, ladnost a elegance. Fantastický forhend, efektivní podání, krásný jednoruční bekhend, vynikající slajz, kvalitní voleje ... Bylo by nudné a otřepané, kdybych začal psát o tom, jaká úžasná a plynulá je hra Rogera Federera. Pár chybiček bych našel, ale ty opravdu nestojí za řeč. Raději zkusím být více užitečný a budu se soustředit na to, co bychom od něj kopírovat neměli. Než začneme kopírovat pohyb světových jedniček, tak bychom měli umět rozeznávat pozitivní od negativních prvků v jejich hře. Každý hráč má totiž za sebou svůj příběh a vývoj, kterým prošel.Ve hře skoro každého profesionálního hráče jsou detaily, kterým se chceme vyhnout, ale i pozitivní prvky, které má většina z nich. Například Rogerova východní držení při forhendu má své limitace a nebude vyhovovat každému hráči. Rogerův nápřah při forhendu je kratší, kompaktnější a založený na uvolněnosti pohybu. Učit tento pohyb osmileté olympioniky a doufat, že budou mít forhend Federera, je velkou chybou. Sledovat a kopírovat Rogerův pohyb a postavení během rozcvičky v tréninku a jeho postavení během zápasu je něco zcela jiného. V informacích a videích na internetu se dá velmi snadno "ztratit v překladu". V tomto bodě by ale měli usměrňovat své svěřence trenéři.YOUTUBOVÉ VIDEALidé se dnes učí všechno z videí. Vizualizace je velmi efektivní forma výuky, ale takový způsob vzdělávání bez schopnosti rozeznávat pozitivní od negativních prvků v pohybu a úderech může být často matoucí a zavádějící. Na internetu máme totiž k dispozici obrovské množství videomateriálu, ze kterého si laik jen těžko vybere to správné. Vzhledem ke snadnému přístupu a delší výměně, lidé nahrávají profesionální hráče hlavně při trénincích a rozcvičce. Problém ale spočívá v tom, že "profíci" hrají ve srovnání se zápasovým nasazením v rozcvičce často uvolněně na natažených nohách, používají línější otevřené postavení atd.ASI NEJPOKLÁDANĚJŠÍ OTÁZKA, KOLIK JEŠTĚ? Kolik ještě dokáže Federer setrvat na úplném vrcholu a kolik toho ještě vyhraje? To neví asi nikdo, ale co vím, je to, že Roger je velmi ambiciózní. Vyhrál už všechno, co se jen vyhrát dá. Vše kromě dvouhry na olympiádě. A právě to je podle mě jeho další metou. Pokud se mu to podaří, tak "maestro Fedex" lze k smutku desetitisíců svých obdivovatelů zavěsí raketu na hřebík.Jinak respekt k něcmu z mé strany ať už jako ke sportovci, tak stejně jako k člověku a všemu co dokázal. Má můj soukromý obdiv.

    25.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Rafael Nadal

    Opět se Vám hlásíme o slovo s analýzou konkrétního hráče. Tentokárte speciálně na přání. Je jím španělský fenomén Rafael Nadal - podle mnohých nejlepší antukář všech dob.Mou prioritou v roce 2020 bude analyzovat především mladé hráče. Jakkoliv, tenis je sport, ve kterém dnes dominují zejména třicátníci. Jednoho z nich nechci a nesmím vynechat. Býk, buldok, mašina. Jde, jde a jde. Zakousne se do vás a nepustí jako hyena. Noční můra protihráčů ... Rafael Nadal.BIOO tom, co je veřejně známo, se mi psát nechce. Proto jen ve zkratce připomenu jeho nejvýznamnější úspěchy. "Rafa" vyhrál Davis Cup reprezentující Španělsko už 4krát, ve sbírce má neuvěřitelných 79 turnajových trofejí, z nichž je až 17 grandslamových. Vyhrál všechny čtyři grandslamové akce. Jednou dobyl Melbourne (Australian Open), 11-krát Paříž (Roland Garros), 2krát Londýn (Wimbledon) a 3-krát New York (US Open). Je majitelem zlaté medaile z olympijských her v Pekingu za dvouhru (2008) a v Riu za čtyřhru (2016).V roce 2003 se stal druhým nejmladším hráčem, který se probojoval do top 100 žebříčku ATP. Při svém debutu ve Wimbledonu ve svých 17 letech se po Borisi Beckerovi stal druhým nejmladším hráčem, který se dostal do třetího kola. V roce 2006 vyhrál všechny zápasy, které hrál na antuce.CHARAKTERByl vždy motivován stát se ještě lepším. Ve své profesionální kariéře prý vynechal díky zraněním více než 25 měsíců, ale nikdy se nevzdal, dokonce často zraněn v zápasech ještě pokračoval a vyhrál je. Představte si psa, který honí klobásku zavěšenou před nosem. Nepřestává, dokud ji nedostane nebo neodpadne od únavy. Nezamýšlí se and tím, co ho to bude stát. Má jen jeden cíl.Pozici světové jedničky okupoval nejprve Roger Federer a později Novak Djokovič. Stále byl někdo o malinko lepší než on, alespoň podle žebříčku ATP. Od srpna 2005 do srpna 2008 byl Rafa tři roky bez přestávky světovou dvojkou ve stínu Federera. Dá se říci, že zmínění hráči posouvaly jeden druhého a druhý třetího o něco dál, a tím byli všichni donuceni zdokonalovat svou hru.Být světovou jedničkou bylo něco, za co by dal "Rafa" všechno a ono to i tak vypadalo. Pro někoho jako Nadal to znamená jen motivaci trénovat tvrději. Tento hráč dává totiž ze sebe všechno do posledního míčku. Zejména díky tomu se stal vzorem pro desetitisíce hráčů a nadšenců tenisu.Někdo ho miluje a někdo zas nenávidí. Djokovič si získával fanoušky díky někdy až Silent humoru a Federer zas svojí plynulou hrou a nakažlivou elegantností. Rafael to vše musel přebít svými výkony a bojovností. Nepomohlo mu ani to, že neuměl dobře anglicky. Veřejná prezentace je totiž i v tomto sportu velmi důležitá.Rafa je také velký závislák na Playstationu, to jste netušily co?TECHNIKAForhend má své chybičky, ale je to jeho velká zbraň. K bekhendu nemám co říct. Voleje a podání Nadal stále zlepšuje. Hraje ještě často v záklonu, což bude tím, že používal mnohem defenzivnější styl hry a západní držení na forhend, ale i na tom pracuje a stále častěji prosazuje přechod na agresivní hru. Rafael Nadal je momentálně nejlepší returnujícím hráčem na profesionálním mužském okruhu, čehož důkazem jsou statistiky na www.atptour.com vyhotovené za posledních 52 týdnů. Je rovněž na 3. místě v historických tabulkách. Největšími konkurenty v této "disciplíně" mu byly Andy Murray a Novak Djokovič. V poslední době mu konkuruje Argentinec Diego Schwartzman.Return je stejně důležitým úderem jakým je podání. Na trénincích mu však věnuje jen málokdo dostatečnou pozornost. Top junioři často nevědí zahrát například forhendový slajz. Doplácejí na to později při returnování na rychlejších površích. Mnozí hráči při returnech zbytečně riskují, dělají přílišné nápřahy, nevytáčejí ramena, vyskakují atd. Spočítejte kolik "dárků" odevzdá Váš hráč protivníkem ve formě zbytečně zkaženého returnu. Řekněme si na rovinu, kdyby mu strýc Nadal "daroval" o trošku lepší techniku úderů, tak by "Rafa" nemusel vynaložit až tolik síly a energie na pohyb. Tělo se tak jednoduše opotřebuje rychleji. Dříve či později a bez rozdílu na tom jak se jmenujete. Nejlepším důkazem jsou Nadalova časté zranění. Mnozí spojují zranění s jeho vrozeným defektem na chodidlech, díky kterým musí nosit speciální výplně. Určitě, něco na tom bude. Tělo totiž kompenzuje a díky tomu se prý jeho kolena, kyčelní klouby a možná i páteř nerovnoměrně zatěžují. Styl hry, kterým se léta prezentoval, mu v tom určitě nepomohl. Nechápejte mě špatně, strýc Toni mu dal hodně a vedl ho k těm největším úspěchům, jenže nikdo nejsme perfektní a v této sféře bych určitě našel jednu, dvě, tři a možná i více nedostatků. Jelikož hvězdy jako Nadal jsou vzory pro tisíce mladých hráčů, neúmyslně tím strýc Toni způsobil mnoho škody po celém světě. V teorii i Rafael Nadal. Hráčů s mentálně-tělesnými předpoklady a vlastnostmi, jaké měl malý "Rafa", by chtěl trénovat každý trenér. Pohybuji se v tenise dost dlouho na to, abych si dovolil tvrdit, že podobné trenérské jména si sice rád poslechnu, ale jejich úspěchy beru s rezervou, protože vím, že hráči jako Nadal mají úspěch předurčen a orazítkovaný v rodném listě. Za výsledky s Nadalem si zaslouží respekt a vzdávám mu hold, napadá mě jen taková filozofická otázka: "Kolik hráčů v životě Toni trénoval a kolik kromě Nadala dovedl k vrcholu?" Nechtěl od Rafaela peníze, aby neztratil pozici, kde není od hráče závislý a sám přiznal, že kdyby mu nebyl strýcem, tak by ho možná několikrát vyhodil. Jeho přísný a autoritativní trenérský styl by s největší pravděpodobností nevydrželo tolerovat 90% juniorů či profíků. Paradoxně je podle statistik díky 16 získaným grandslamovým trofejím právě Toni nejúspěšnějším trenérem na světě. Kromě počáteční nápřahovéj fáze, která s sebou přináší spoustu negativ a nedoporučuji ji nikomu opakovat, je forhend Nadala jeden z nejlepších na okruhu. Forhendové dokončení je určitě optimálnější jako například u Djokoviče, ale pomocná ruka jim překáží oběma. STÁLE SE JE CO UČIT I hráč jako Nadal se stále rozvíjí. Za poslední roky udělal ve své hře již několik dost velkých změn. Změnil forhendové držení na semizápadní, vnesl do svého repertoáru úderů agresivnější dokončení při forhendu a bekhendu, začal častěji chodit do úderů, vylepšil hru na síti, pozměnil techniku podání a dnes ji upravuje znovu! Ano, i takový hráč věci vylepšuje. Často se mě lidé ptají, "a nejsem na to už starý?", "Není na technické úpravy v 30-ce už pozdě?" Ne! Nikdy není pozdě. Vše záleží v první řadě na tom, zda a jak bude hráč z plánované úpravy profitovat, jakož i na tom, zda ji chápe a je ochoten to zkusit. I v tomto případě platí, že nic není zadarmo a bez práce a snahy nejsou koláče. Pokud se mám zavrtat do psychologie, tak tenisté většinou po dosažení určitých úspěchů dost zpohodlní. Je jedno zda jsou v desítce na Slovensku, Česku, v juniorské stovce ITF nebo první desítce ATP. Stoupne jim přirozeně ego. Nedůvěřují komukoliv, jsou pověrčiví a změny doslova nesnášejí. Staví raději na jistotě. Takže odpověď zní, když má trenér dostatek zkušeností podobné změny uskutečnit, tak mu v cestě stoji jen hráčovo ego, důvěra a snaha vyzkoušet to. Nic více, nic méně. ukázka optimální přípravy na forhenddokončení úderu horizontálním topspinem při agresivnějších úderech je až na pravou ruku (která mu překáží a brzdí kinetickou reakci) skoro identické s Federerem.  Znám mnoho obhájců teorie, že to jaký styl úderů či držení hráč používá je asi nepodstatné, protože Nadal byl světovou jedničkou a dokázal tak získat tolik grandslamových trofejí. Odkaz pošlu jasný. Hráči jako Rafael Nadal by porazili mnoho svých mládežnických protivníků díky vrozené bojovnosti, atletickosti a ambicím i s dřevěnou raketou v ruce.  99,99999% hráčů nedokáže vyhrát Grand Slam ani s těmi nejlepšími trenéry, podmínkami, raketami a technikou. Jdeme jim to ještě komplikovat a limitovat jejich hru extrémními postaveními, nesprávným pohybem, nevhodnými styly úderů a extrémními pozicemi rakety?!BUDOUCNOSTJsem velmi zvědavý jak pro Rafaela Nadala dopadne tato sezóna. Vypadá to, že ani v ní se zraněním nevyhne, ale na to je on už zvyklý a určitě zabojuje o další možná i grandslamovou trofej. Díky své bojovnosti a pracovitosti určitě je a navždy zůstane tenisovou legendou a inspirací pro mnohé. 

    27.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Analýzy hráčů: Dominic Thiem

    Úvodem zopakuji svá slova z analýzy Rogera Federera: "Jen málokdo si uvědomuje to, jak jsou si Nadal, Djokovič a Federer podobní."Každý z nich pochází z jiné země, mluví jinou řečí, má jiný temperament, vzhled a dokonce i jiný účes. Co ale spojuje tyto tří šampiony? Určitě nenaražím na počet grandslamových trofejí, které získali Nadal 19, Djokovič 17 a Federer 20. Býk Nadal, "vtipálek" Djokovič a džentlmen Federer se sice navenek prezentují odlišně, ale ty nejpodstatnější mentální vlastnosti šampiona je spojují.Všichni tři chtějí stát na vrcholu a nic jiného je neuspokojí. Společně mají extrémní ambicióznost, ctižádostivost a cílevědomost. Jsou to velmi důležité vlastnosti. To, že má dítě na stěně plakát Federera a tvrdí, že chce být světovou jedničkou, ale ještě nic neznamená. Jedna věc je po něčem toužit a ta druhá je pro to něco i udělat. Co je daný hráč ochoten za své sny obětovat? Kolik času tráví dobrovolně na kurtu, když už nemusí? Snít je sice hezké, ale ještě důležitější jsou úsilí, odhodlání a nasazení, které hráč odevzdá v přípravě. Pracovitost, sebekázeň a houževnatost se budují a jsou z největší části ovlivněny rodiči a okolím, ve kterém sportovec vyrůstá.Nadal, Djokovič ani Federer Vám neodpustí ani jeden fiftín. Mají v sobě ducha bojovníka. Právě bojovnost je žene za jediným cílem, kterým je vítězství. Jsou hladoví po vítězstvích a žádné semifinále je neuspokojí. Chtějí jen trofeje a každá překážka je pro ně jen výzvou pracovat na sobě ještě tvrději. Další vlastností šampiona, která tyto tří spojuje, je vytrvalost a neoblomnost. Tenis není o jednom míčku, jednom setu, zápase a ani turnaji. Vyrovnanost výkonů je na těch nejvyšších pozicích extrémně důležitá. Každý ze zmíněné trojky tenis miluje a nedá se jen tak zlomit nějakým neúspěchem. Mají to v DNA. Jak bylo řečeno ve filmu Rocky Balboa, podle kterého žila i další tenisová legenda Lleyton Hewitt a ještě před ním Rakušan Thomas Muster (oba bývalé světové jedničky): "Není to o tom, jak silně dokážeš udeřit. Je to o tom, jak silný úder dokážeš přijmout, postavit se a jít dál ... Takto se vyhrává! "Nejen svými mentálními vlastnostmi, ale i svou determinací a vyrovnaností výkonů na těch největších turnajích se z dnešních hráčů těmto legendám tenisu přibližuje nejvíce Dominic Thiem. Dospěl po taktické stránce a co je nejdůležitější, je to, že si proti Nadalovi, Djokovičem a Federerovi i reálně věří. Mladý Rakušan má všechny předpoklady k tomu, aby se stal jedním z nich. Teprve potom následuje v pořadí Zverev, kterému musí fungovat podání, Tsitsipas, který má nevyrovnanou výkonnost a ještě nedospěl, přibližují se také Rublev a další. Chybí jim ale ustálenost výkonů a sebevědomí v konečných fázích Grand slámu.Dominica znám ještě z dob, kdy s námi trénoval na menších turnajích. Jako junior byl sice úspěšný, ale jeho největší devizou pro úspěch v mužském tenise byla jeho vytrvalost a pracovitost. Nebyl velmi nápadný a můj svěřenec ho v trénincích porážel. Co bylo na něm jedinečné bylo zanícení a oddanost v jeho očích. Následně jsem už jen sledoval, jak lety pomalu, ale jistě, stoupal v žebříčku.Asi nejznámější rakouský trenér Günter Bresnik se v našem nedávném, přes dvouhodinovém rozhovoru na toto téma, vyjádřil následovně: "Technika je základ. Je to nejdůležitější, co může trenér hráči dát. Pokud nemá potřebné mentální a tělesné vlastnosti, tak v tomto sportu i tak nedosáhne úspěch. A taktiku mají i tak skoro všichni hráči na profesionální úrovni stejnou. "Jakkoliv, kdyby nebyl Dominik takový cílevědomý, pracovitý, trpělivý, zanícený, houževnatý bojovník s výbornou sebekázní, tak by mu nepomohla k dosažení dnešních úspěchů ani ta nejlepší technika. Bohužel, ne každý talentovaný sportovec s těmito vlastnostmi se rozhodne pro tenis, a pokud, tak s největší pravděpodobností rodiče nebudou mít možnost financovat jeho přípravu. Proto se trenérům v tomto sportu dostává do rukou jen extrémně málo "obdarovaných Dominiců, Rafaelů, Nováků, či Rogerů".Pokud se tedy přeneseme přes finanční stránku věci, tak ten talentík bude s největší pravděpodobností rozmazlený, dotklivý na kritiku a náročný student. Nejeden rodič by mi na toto asi zareagoval, že najít pracovitého, talentovaného hráče s finanční podporou rodičů, je asi takový zázrak, jak najít oddaného, zkušeného a finančně dostupného trenéra. Souhlasil bych. Nesportovní rodiče bohužel jen málokdy vědí rozpoznat kvalitu, jsou vymáhající, chtějí od trenéra stále více času, energie a za co nejméně peněz. Hledají stále něco lepšího a levnějšího. Mění trenéry a akademie jako včela květiny. Proto se zasměju, když se mě čas od času nějaký "expert" zeptá, že jestli jsem při této konstalaci vychoval i někoho od dítěte až po profesionálního tenistu.Toto může dokázat asi jen rodič, což jasně dokazují i úspěšné příběhy těch nejlepších. Jinak to nebylo ani u Dominica Thiem, kde se obětoval jeho otec Wolfgang. Potřebná kontrola nad přípravou a rozhodnutími lze částečně dosáhnout asi jen z role dohlížitele, šéftrenéra-poradce. Z té úlohy vede kariéru Dominica zase Günter Bresnik. Pro úspěch je proto podle mě důležité mít někoho zkušeného, kdo dohlíží na efektivitu celého týmu kolem hráče. Rodič jakož i trenér totiž mohou často odbočit tím nesprávným směrem.STATISTIKYDominic je velký bojovník, vyhrál až 87,5% rozhodujících setů (třetí nebo pátý set). Převyšuje ho těsně jen Rafael Nadal. Ve statistikách podání je na 15. a kvalitě returnu až na 21. místě a určitě má v těchto oblastech co zlepšovat.STYL HRYDominic je dost komplexní hráč. Jednou z jeho největších zbraní je jednoznačně smrtící bekhend inside-out. Raketu při něm otevírá jakoby hrál slajz. Při topspinovém úderu to je trochu anomálie, ale úder je velmi účinný. Druhou zbraní je jeho forehand, kterým díky své výbušnosti a práci zápěstím vytváří nepříjemný topspin. Momentálně zlepšil svůj přechod na síť a nestojí již tak daleko za základní čarou. Na síti je sebevědomější a po taktické stránce se stává na rychlých površích mnohem nebezpečnějším hráčem.TECHNIKANa jaře v roce 2019 ukončil Dominic Thiem dlouhodobou spolupráci se svým mentorem Günterem Bresnikem, která trvala od roku 2002.Günter se několikrát vyjádřil, že na profesionálním okruhu chybí experti na techniku a dá se jich spočítat na prstech jedné ruky. Určitě ví o čem mluví. Já mám ale pocit, že Dominic svou techniku úderů a pohybu od jara 2019 jen vylepšuje. Paradoxně ne s tím, kdo se pokládá za největšího experta na okruhu (Günter Bresnik), ale během spolupráce s novým trenérem Nicolasem Massúem. To, co dělají, se mi velmi líbí. Zjednodušil nápřah na forhend, zjednodušil podání, při úderech se už tak nezakláňí a hlavně hraje více agresivně. Jeho smeč je opravdu ukázková. Také vytáčení ramen a včasná příprava na údery by měla být trenéry dávána jako vzor pro začínající hvězdičky. V těchto fundamentálních bodech byl Günter opravdu důsledný a dnes z nich Dominic těží.Jako negativa vidím to, že se Dominic při úderech od základní čáry stále trochu odklání a hraje za sebou, jakož i to, že forhendy ze středu kurtu hraje jen z méně efektivního otevřeného postavení. To je s největší pravděpodobností způsobeno tím, že Novak Djokovič i Dominik Thiem používají při forhendu západní držení rakety. Právě jeho nevýhodou je to, že nutí hráče hrát o něco za sebou, tisknout loket k tělu a odklánět se. Dominic Thiem to dosud "uhrával" úžasnou výbušností, švihem zápěstí a citem pro míček.Dominic má v 26 letech za sebou již čtyři neúspěšné grandslamové finále a kolekci 16 trofejí z turnajů ATP. Hráči na okruhu ATP dosahují svůj výkonnostní vrchol mezi 28. až 30. rokem života. Dominic, jak ho znám, je hráč, který na své hře neustále pracuje a chce se zlepšovat. Nikde neskáče, ale jde pomaličku a systematicky každým rokem vpřed. Proto předpokládám a přeji tomuto sympatickému Rakušanovi, aby zvedl nad hlavu svou první grandslamovou trofej už tento rok. Šanci dokázat to má hlavně v Paříži a New Yorku.

    05.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel